2 Afs 167/2022 — Nejvyšší správní soud

10 A 20/2025- 185 - text 30 10 A 20/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaromíra Klepše, soudce JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a soudkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové ve věci žalobce: Bezmezná Mezná z.s., IČO: 198 67 131 sídlem Mezná 79, 405 02 Hřensko zastoupen advokátkou JUDr. Janou Marečkovou sídlem Křenova 11/483, 160 00 Praha 6 proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 00 Praha 10 o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem spočívajícím ve schválení zásad péče o Národní park České Švýcarsko pro období 2025 až 2041 protokolem z 18. 12. 2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů. III. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů. Odůvodnění: 1. Základ sporu. 1. Jádrem sporu je otázka, zda se žalovaný dopustil vůči žalobci nezákonného zásahu schválením Zásad péče o Národní park České Švýcarsko pro období 2025 až 2041 (dále „Zásady péče“) prostřednictvím protokolu z 18. 12. 2024 dle § 38a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále „ZOPK“). 2. Dne 25. 3. 2022 udělil žalovaný souhlas s vydáním oznámení o možnosti seznámit se s návrhem Zásad péče o Národní park České Švýcarsko pro období 2022 až 2041 (dále „návrh Zásad péče“) zpracovaným Správou Národního parku České Švýcarsko (dále „Správa“). Správa následně 29. 4. 2022 dle § 38a odst. 3 ZOPK oznámila možnost seznámit se s příslušným návrhem ve lhůtě do 10. 7. 2022 a uplatnit k němu připomínky. Po vypořádání připomínek Správa dle § 38a odst. 4 ZOPK upravený návrh Zásad péče dohodla s Radou Národního parku České Švýcarsko (dále „Rada“) na plenárním zasedání konaném 27. 6. 2024 a 5. 12. 2024, a Správa jej poté 10. 12. 2024 zaslala žalovanému ke schválení. Žalovaný Zásady Péče dle § 38a odst. 6 ZOPK protokolem z 18. 12. 2024 schválil, uložil je v Ústředním seznamu ochrany přírody a předal je dotčeným obcím a krajům. 3. Žalobce uplatnil 11. 11. 2024 připomínky vůči návrhu Zásad péče, a Správa jej dopisem z 25. 11. 2024 informovala, že v současné době již nelze připomínky proti návrhu uplatnit. 2. Průběh soudního řízení. 4. Žalobce v žalobě úvodem poznamenal, že je spolkem působícím na území Národního parku České Švýcarsko od roku 2023 (dále také „NPČŠ“), vznikl v reakci na požár v tomto parku v roce 2022 a je věcně legitimován k podání žaloby. 5. Vůči Zásadám péče namítl, že neobsahují popis základních cílů stanovených právními předpisy, které je nutné péčí saturovat. Nelze ani zjistit, zda jsou funkce zachovány, neboť Zásady péče neobsahují popis současného stavu ekosystémů, tzn. zaměřují se pouze na tzv. přirozenost podle metodiky. Žalobce k tomu poznamenává, že na místech, na kterých jsou deklarovány přirozené lesní ekosystémy, se nachází pouze suché lesy. Správně by tak Zásady péče měly zmapovat reálný stav ekosystémů, a teprve pak jej vyhodnotit a nastavit potřebnou péči o území. 6. Dle žalobce byl porušen § 6 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, neboť Zásady péče nezachovávají přirozené funkce ekosystémů a zaměřují se pouze na dlouhodobé cíle; není tak zaručen trvale udržitelný rozvoj území. Žalobce dodal, že žalovaný nezpracoval vědeckou literaturu o funkcích lesa včetně té klimatické, což by jinak muselo mít na péči v NPČŠ vliv. 7. Trvalá péče je navíc deklarována pouze na 20 % území, což je v rozporu se stávající zonací území i s trvale udržitelným rozvojem. Pokud jde o zonace, žalobce rovněž namítá, že Zásady péče jsou platné do roku 2041, avšak zonace toliko do roku 2035 – zásady tedy v budoucnu nebudou zonaci odpovídat. Také protipožární opatření jsou členěna podle zonace neodůvodněně, neboť obec Mezná sousedí s přírodní zónou a odstranění suchého dřeva bude provedeno v nedostatečné vzdálenosti. 8. Žalobce pak uvádí, že Zásady péče měly být znovu projednány v rámci připomínkového řízení dle § 38a ZOPK, neboť Správa v průběhu procesu schvalování změnila materiální podmínky návrhu, přestože připomínkové řízení skončilo ještě před požárem parku. 9. Žalobce proto žádá, aby soud konstatoval, že schválení Zásad péče představuje nezákonný zásah, a uložil žalovanému protokol o schválení zásad z 18. 12. 2024 zrušit, o této skutečnosti informovat obce a kraje a odstranit Zásady péče z Ústředního seznamu ochrany přírody. 10. Soud vyrozuměl dle § 34 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“), Ústecký kraj, Město Rumburk, Město Varnsdorf, Statutární město Děčín, Město Chřibská, Město Krásná Lípa, Obec Doubice, Obec Hřensko, Obec Janov, Obec Jetřichovice, Obec Růžová, Obec Srbská Kamenice a Obec Staré Křečany o probíhajícím řízení a vyzval je ke sdělení, zda budou uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. Žádná obec ani město toto právo neuplatnily. Soud dále na své úřední desce vyvěsil tutéž výzvu adresovanou neurčitému okruhu osob jako možným osobám zúčastněným na řízení. Na tuto výzvu zareagovala pouze jedna osoba, a to M. D. dne 16. 7. 2025, ale učinil tak několik měsíců po uplynutí stanovené lhůty, a jelikož nepožádal o její prominutí, soud usnesením z 21. 7. 2025 vyslovil, že není osobou zúčastněnou na řízení. 11. Žalovaný ve vyjádření k žalobě nejprve zrekapituloval proces schválení Zásad péče, vyzdvihl jejich význam a uzavřel, že dokument je v souladu se zákonem i metodickým pokynem. Dále upozornil, že žalobce není k podání žaloby aktivně legitimován, neboť zásah do svých práv vyložil toliko hole a nekonkrétně. Nebyly tak splněny podmínky k poskytnutí ochrany před nezákonným zásahem stanovené § 82 s. ř. s. Žalobce toliko obecně odkazuje na právo na bezpečnost a dobré životní podmínky s ohledem na nedostatečná protipožární opatření. Žalobce však nikterak nedokládá, že Zásady péče povedou k omezení práva na příznivé životní prostředí, resp. vzniku dalších požárů. Naopak způsob hospodaření nebyl důvodem vzniku a šíření požáru v roce 2022, a ani žalobcem navrženými opatřeními (odklizení dřeva) by nedošlo k jeho odvrácení. Hasičský záchranný sbor (dále jen „HZS“) navíc při jednání Rady 5. 12. 2024 potvrdil, že jeho připomínky byly uspokojivě projednány. Strategie konkrétních protipožárních opatření bude obsažena v samostatném dokumentu a smyslem zásad péče o národní parky nejsou otázky protipožární ochrany; ty jsou svěřeny jiným státním orgánům. Žalovaný s odkazem na judikaturu správních soudů dodal, že správní soud není příslušný k tomu, aby přezkoumával správnost zásad péče po odborné stránce a hodnotil vhodnost nebo nevhodnost jednotlivých navrhovaných opatření. Takové úvahy přísluší pouze odborným orgánům ochrany přírody, a pokud nevybočí z mezí stanovených zákonem, správnímu soudu nenáleží do jejich činnosti zasahovat. Pokud jde o zonaci daného území, zákon nestanoví, že zásady péče a zonace území musí být nutně schváleny na totožné časové období. Navíc oba instrumenty nejsou v rozporu, neboť u zásad péče jde o dlouhodobý cíl péče o národní parky, zatímco u zonací je třeba nastavit péči podle současného stavu ekosystémů. 12. Pokud jde o proces projednání návrhu, přestože bylo po požáru v roce 2022 při jednání mezi zástupci obcí, Správou a žalovaným přislíbeno přepracování návrhu Zásad péče tak, aby reflektoval zkušenosti z požáru, z následných jednání vyplynulo, že není třeba zpracovat zcela nový návrh, neboť již původní návrh byl dostatečný co do prevence požárů a již v původních připomínkách byla uplatněna námitka stran požárů, a na základě této námitky bylo možné návrh upravit. V případě, že by došlo k vytvoření nového návrhu, výrazně by se nelišil od původního návrhu. 13. Žalovaný dále uvedl, že Správa již od vzniku NPČŠ zahájila přeměnu člověkem významně pozměněných lesních ekosystémů na tzv. přírodě blízké smíšené lesy, zejména prostřednictvím těžby. Po namnožení lýkožrouta smrkového v roce 2018 Správa od těchto zásahů upustila, neboť pokračování by vedlo k totální destrukci lesních ekosystémů. Většina kůrovcem napadených lesů tak byla ponechána bez dalších zásahů k samovolnému vývoji vyjma bezpečnostních těžeb. Správa rovněž v minulosti přijala celou řadu protipožárních opatření. Požár z roku 2022 vznikl zejména z důvodu vysoké teploty vzduchu, enormního sucha a omezených zdrojů hasební vody a rozšířil by se i v případě vytěžení a odvezení veškerého smrkového dřeva ponechaného na místě po kůrovcové gradaci, a to dokonce mnohem rychleji a na větší plochu, jak vyplývá ze studie Jaké faktory ovlivnily vznik a šíření požáru v NP České Švýcarsko? vypracované kolektivem autorů vedených prof. Hruškou. Žalovaný vyzdvihl, že ponechání dřevní hmoty k rozpadu je jedním z klíčových aspektů podpory a rozvoje přírodních procesů, jež patří mezi dlouhodobé cíle ochrany národního parku dle § 15 odst. 3 ZOPK, a podpora a ochrana přírodních procesů je i dlouhodobou prioritou z pohledu zájmů ochrany přírody. Umožnění samovolných procesů dle § 22a odst. 1 ZOPK a § 6 zákona o životním prostředí nelze vnímat jako proces způsobující ekologickou či finanční újmu. 14. Žalobce v do