2 Azs 92/2005 — Nejvyšší správní soud

19 Az 20/2025- 22 - text 8 19 Az 20/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní JUDr. Lenkou Loudovou v právní věci žalobkyně: nezletilá X, narozená dne X státní příslušnost Běloruská republika zastoupená zákonným zástupcem X, narozeným dne X oba bytem X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 23. 6. 2025, č. j. OAM-183/ZA-ZA11-ZA06-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým žalovaný mezinárodní ochranu podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“), v žádné její formě neudělil. II. Žalobní body 2. Domnívá se, že byla v předcházejícím správním řízení zkrácena na svých právech. Má za to, že žalovaný porušil § 3, § 50 odst. 2 a 3, § 52 a § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a § 14a zákona o azylu. Nebyl řádně zjištěn skutkový stav, žalovaný porušil § 3, § 50 odst. 2, 3, § 52, § 68 odst. 3 správního řádu. Žalobkyně splňuje podmínky pro udělení doplňkové ochrany. 3. V České republice (dále jen „ČR“) žije žalobkyně se svým otcem, který zde má povolen trvalý pobyt od roku X, mezi lety X a X požíval doplňkové ochrany, jež mu byla udělena v souvislosti s jeho aktivitami v Bělorusku. Podporoval kandidáta opozice, byl s ním několikrát vyfotografován na veřejných akcích a tyto snímky zveřejnila opoziční média. Otec žije posledních 14 let mimo Bělorusko, politickým aktivitám se v poslední době nevěnuje. V roce X do domovské země odjel kvůli vyřízení dceřina pasu, nebyl zadržen, během cesty v roce X byl na hranici dvě hodiny vyslýchán policií. Fakt, že obě cesty proběhly bez problému, však neznamená, že tu není nebezpečí uvěznění. Délka výslechu v roce X naopak potvrzuje, že otec figuruje v seznamu opozičních aktivistů, a potíže mu tedy hrozí i nadále. To znamená, že v Bělorusku nemůže bezpečně žít ani žalobkyně, která by tím byla rovněž vystavena nebezpečí vážné újmy. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný shrnul dosavadní průběh řízení, žalobní námitky měl za neopodstatněné, neboť skutečnosti zjištěné v průběhu správního řízení nelze vyhodnotit jako azylově relevantní. Nebylo zjištěno, že by byla žalobkyně pronásledována pro uplatňování politických práv a svobod. V Bělorusku pobývala půl roku, poté ji otec vyzvedl a odvezl do ČR. V průběhu svého pobytu ve vlasti neměla žádné problémy. Je nepravděpodobné, že tu je riziko zadržení otce, výše popsané skutečnosti hovoří spíše o opaku. Otec sám poukazuje na dosavadní potíže se získáním pobytového titulu pro žalobkyni. Azylové důvody jsou odvozovány právě od něj, nicméně se mu podařilo do země bez problému vycestovat i se vrátit zpět, což o důvodnosti žádosti nesvědčí, návrat se nejeví riskantní. K problémům došlo v Česku, kde se dosud nepovedlo pobyt žalobkyně legalizovat, situace je dočasná, bude vyřešena rozvodem a následně patrně sňatkem s matkou žalobkyně. O nedůvodnosti svědčí i tvrzení, že údaje o činnosti otce smazali ukrajinští hackeři, otec nyní a nemá čas na politické aktivity, jelikož se musí starat o dceru. IV. Obsah správního spisu 5. Žalobkyně podala prostřednictvím svého zákonného zástupce žádost o mezinárodní ochranu dne X. Ten údaje k žádosti poskytl dne X. Uvedl, že se žalobkyně narodila v Praze, je občankou Běloruské republiky. Zatím neovládá žádný jazyk, ani nevyznává žádné náboženství, jelikož jde o dítě v batolecím věku. Politické přesvědčení z téhož důvodu rovněž nemá. Od X do X pobývala v Bělorusku, jinak žije v ČR. Bylo jí uděleno maďarské vízum. O mezinárodní ochranu žádá, jelikož jí zde administrativním nedopatřením, které nevzniklo na její straně, nebyl povolen pobyt. Aby mohla v tuzemsku nadále pobývat se svým otcem, je možné již jedině požádat o mezinárodní ochranu. 6. Při pohovoru konaném dne X zákonný zástupce žalobkyně uvedl, že se její matka jmenuje X, je státním příslušníkem Běloruské republiky. Má polské pracovní vízum, společně se zákonným zástupcem žalobkyně se stýkali zde nebo v Polsku, seznámili se asi před třemi lety. Ve společné domácnosti prozatím nežili. Když matka žalobkyně otěhotněla, rozhodla se porodit v ČR. Do Běloruska odcestovali, jelikož potřebovali dceři vyřídit cestovní doklad pro udělení pobytu v ČR. Velvyslanectví domovské země pasy nevydává, odjeli všichni tři. Bydleli u babičky žalobkyně. Vyřízení cestovního dokladu trvalo asi týden, proběhlo bez problému. Otec žalobkyně přijel do Běloruska v X, zdržel se tam asi měsíc, poté se vrátil do ČR. Zbytek rodiny zůstal ve vlasti, odkud si otec žalobkyni v X vyzvedl a odcestovali společně do tuzemska, jelikož matka podstoupila gynekologickou operaci a nemohla se o ni starat. Maďarské vízum otec vyřídil, jelikož žalobkyni ani po vyřízení cestovního dokladu nebyl povolen pobyt. Není možné vyřídit české vízum, neprobíhá řízení o povolení pobytu. Žádost byla zamítnuta, nejrychlejší způsob bylo vyřídit si maďarské turistické vízum, které za úplatu zprostředkují cestovní agentury. Žádost o pobytové oprávnění musí být podána do 60 dnů od narození, tu zákonný zástupce ve lhůtě podal dne X, nicméně pracovník OAMP udělal chybu a jako matku uvedl jeho nyní již bývalou ženu, která je státním občanem ČR. Rozvod ještě nebyl ukončen, ale jako matka byla v rodném listu uvedena jeho současná partnerka. Žádost tak byla zamítnuta, rozhodnutí ale nedostal, bylo mu pouze řečeno, aby ji podal znovu, že tyto žádosti sloučí. I ta následná však byla zamítnuta. Snažil se udělat všechny kroky správně, i přesto nebyl pobyt dceři udělen. V nadcházejícím období se o to bude opět snažit. Když jel do Běloruska s rodinou, musel dvě hodiny čekat, následně jej vyslýchal příslušník KGB, ptal se, kde pobýval, za jakým účelem, zda se jej někdo nesnažil získat ke spolupráci proti Bělorusku. Celé to trvalo asi hodinu, protokol podepsal, ale kopii nedostal. Pustili ho a dál se nic nedělo. Při další cestě už potíže neměl. Měl obavu, jelikož se před odchodem z vlasti v roce X politicky angažoval, ale nějakým ukrajinským hackerům se podařilo smazat stránky, kde o tom byly záznamy, měl štěstí. Pokud by tam musel zajet, udělal by to, ale běloruské orgány jsou nepředvídatelné. Politickou aktivitu nyní nevyvíjí, nemá na ni čas, stará se o dceru. Jeho partnerka se momentálně doléčuje po operaci, čekají též na rozvod, aby se mohli vzít. Tím snad pobytové problémy skončí. Otec žalobkyně v ČR žije polovinu svého života, má zde zázemí a rodinu. Synovi z prvního manželství je X let, je s ním v pravidelném kontaktu, finančně jej podporuje. Závěrem uvedl, že zmínil již vše, zdůraznil, že při podání žádosti nenastala chyba na jeho straně, nýbrž při zpracování žádosti. Práva na zpětné přetlumočení pohovoru nevyužil. Žalovaný k výslechu žalobkyně nepřistoupil s ohledem na její nízký věk. 7. Do spisu zákonný zástupce žalobce založil potvrzení o podání žádosti o vydání povolení k trvalému pobytu ze dne X a ze dne X cizince narozeného na území ČR podle § 88 odst. 3 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). 8. Žalovaný do spisu zanesl i zprávu o zemi původu Informace OAMP – Bělorusko – Bezpečnostní a politická situace v zemi, vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, ze dne 27. 5. 2025. Z ní plyne, že Bělorusko je z hlediska své ústavy poloprezidentskou republikou s dvoukomorovým parlamentem (Národní shromáždění). Existuje též tzv. Běloruské všelidové shromáždění, které bylo zřízeno ad hoc a fungovalo do února 2022, kdy bylo po referendu zakotveno do ústavy. V čele vlády stojí premiér, který je však podřízen prezidentovi, který ve svých rukou fakticky koncentruje rozhodující moc. Parlament má podružnou roli. Zemi od roku 1994 vládne Alexandr Lukašenko, který svou moc v průběhu let konsolidoval. Za jeho vlády nebyly žádné volby svobodné, spravedlivé a splňující mezinárodní standardy. Státní orgány zpravidla beztrestně postupují podle jeho pokynů. Příslušníci represivních složek systematicky potírají politický nesouhlas. Bělorusko je členem Organizace spojených národů a přistoupilo k základním úmluvám v oblasti ochrany lidských práv. Je i smluvní stranou Úmluvy o právním postavení uprchlíků z roku 1951 a jejího dodatkového protokolu z roku 1967. Přestože zákon mučení a jiné nelidské zacházení zakazuje, jsou tyto praktiky pravidelně a zcela nahodile používány proti zadrženým, pokojným demonstrantům, zástupcům nezávislých médií i běžným občanům. Dochází ke krutému zacházení s jednotlivci během vyšetřování, surovému bití, používání elektrických šoků, psychickému ponižování, fyzickému vyčerpání, a dalším praktikám. Trest smrti nebyl