4 As 48/2007 — Nejvyšší správní soud

9 A 108/2023- 50 - text 17 9 A 108/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Řehákové a soudkyň Mgr. Ing. Silvie Svobodové a JUDr. Ivanky Havlíkové v právní věci žalobců: a) Město Jablonné v Podještědí, IČO: 002 60 576 sídlem náměstí Míru 22, 471 25 Jablonné v Podještědí b) Sdružení na záchranu kopce Tlustec, z.s., IČO: 661 12 001 sídlem Postřelná 92, 471 25 Jablonné v Podještědí oba zastoupeni advokátem JUDr. Petrem Svobodou, Ph.D. sídlem Aranžérská 166, 190 14 Praha 9 proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí sídlem Vršovická 1442/65, 100 10 Praha 10 o žalobě proti rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 13. 6. 2023, č. j. MZP/2023/290/380, sp. zn. R/4091, takto: I. Rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 13. 6. 2023, č. j. MZP/2023/290/380, sp. zn. R/4091, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení ve výši 17 120 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců JUDr. Petra Svobody, Ph.D., advokáta. Odůvodnění: I. Předmět řízení 1. Žalobci se žalobou podanou dne 11. 8. 2023 k Městskému soudu v Praze (dále jen „soud“) domáhali přezkumu a zrušení rozhodnutí ministra životního prostředí (dále jen „žalovaný“) ze dne 13. 6. 2023, č. j. MZP/2023/290/380, sp. zn. R/4091 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný zamítl rozklad žalobců a Společnosti pro trvale udržitelný život, Českolipská regionální pobočka, IČO: 709 36 331, sídlem Střelnice 2268, 470 01 Česká Lípa (dále jen „Společnost pro trvale udržitelný život“) a potvrdil rozhodnutí Ministerstva životního prostředí (dále též jen „MŽP“) ze dne 16. 11. 2022, č. j. MZP/2022/040/4044, sp. zn. ZN/MZP/2022/040/749 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým bylo dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 8 odst. 1 písm. d) a odst. 2 písm. a) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 123/1998 Sb.“), odepřeno zpřístupnění informací [rentgenová semikvantitativní fázová analýza vzorků čediče z kamenolomu Brniště (dále též jen „dobývací prostor“) ze dne 30. 7. 2019, provedená v geochemické laboratoři České geologické služby (dále jen „Analýza“)] k žádosti žalobců a Společnosti pro trvale udržitelný život ze dne 17. 9. 2022 („dále jen „Žádost o informace“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo poskytnutí Analýzy odepřeno z důvodu absence souhlasu společnosti Kamenolom Brniště, a. s., IČO: 27827011, sídlem Brniště 1 – Kamenolom Brniště, 471 29 Brniště (dále jen „Kamenolom Brniště“ nebo „oznamovatel“) dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 123/1998 Sb., jež Analýzu předala dle MŽP bez zákonné povinnosti v rámci řízení o prodloužení stanoviska posuzování vlivů na životní prostředí (dále jen „EIA“) ze dne 16. 9. 2011, č. j. 66736/ENV/11, a dále z důvodu ochrany obchodního tajemství dle § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 123/1998 Sb. II. Napadené rozhodnutí 3. Proti prvostupňovému rozhodnutí podali žalobci a Společnost pro trvale udržitelný život dne 10. 12. 2022 včasný blanketní rozklad, doplněný podáním ze dne 16. 12. 2022 o důvody rozkladu (dále jen „rozklad“). 4. První rozkladovou námitkou žalobci a Společnost pro trvale udržitelný život k důvodu odepření informace dle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 123/1998 Sb. namítali, že Kamenolom Brniště měl povinnost předložit MŽP jako přílohu ke své žádosti o prodloužení platnosti stanoviska EIA též analýzu vzorků čediče z hlediska výskytu azbestu. Tato povinnost vyplývala z obecné povinnosti předložit jako přílohu k žádosti „podklad obsahující popis aktuálního stavu území“ dle § 9a odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění účinném ke dni vydání napadeného rozhodnutí (dále jen „zákon EIA“), neboť [i] čedič v dobývacím prostoru Luhov je horninou s potenciálním výskytem azbestu, [ii] otázka skutečného výskytu azbestu v tomto čediči nebyla v letech 2009-2011 zkoumána, protože problému přirozeného výskytu azbestu v horninách nebyla v té době v ČR věnována odpovídající pozornost, a [iii] z recentních vědeckých poznatků vyplývá nutnost zkoumání otázky přirozeného výskytu azbestu v dobývaných horninách jakožto rizika pro ovzduší a veřejné zdraví. 5. Ve druhé rozkladové námitce žalobci a Společnost pro trvale udržitelný život konstatovali, že MŽP neprovedlo ani relevantní test proporcionality při rozhodování o odepření informací z fakultativního důvodu podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona č. 123/1998 Sb., kdy MŽP pouze uvedlo, že „nezaznamenaly žádné známky přítomnosti minerálů azbestové skupiny“, a že „ministerstvo podotýká, že ve zpřístupnění informací o přesném složení stavebního kamene nespatřuje veřejný zájem“. 6. Ve třetí rozkladové námitce žalobci a Společnost pro trvale udržitelný život k důvodu odepření informace dle § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 123/1998 Sb. uvedli, že Analýza nemůže být před zpřístupněním veřejnosti chráněna obchodním tajemstvím, jelikož nejde o informace, které jsou „v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné“, tedy chybí jeden ze znaků obchodního tajemství ve smyslu § 504 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „OZ“). Předmětem Analýzy je obyčejný stavební kámen, který byl a má i v budoucnu být samotnou těžební společností volně nabízen na trhu k prodeji blíže neurčitému okruhu zákazníků, tj. široké veřejnosti. Navíc v kruzích těžebních společností a jejich odběratelů, zejména stavebních firem, není problém zjistit složení čediče z kamenolomu Brniště (analýzu lze s využitím volně dostupných vzorků kamene objednat), tzn. zjistit tytéž informace, které vyplývají z požadované Analýzy vzorků čediče Naopak: složení kamene, též z toho hlediska, zda vyhovuje příslušným technickým a hygienickým normám, je v zásadě nutnou výchozí znalostí účastníků na trhu se stavebním kamenivem, a to na prvním místě zákazníků. 7. Čtvrtou rozkladovou námitkou žalobci a Společnost pro trvale udržitelný život k důvodu odepření informace dle § 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 123/1998 Sb. dále rozporovali, že Analýza nemůže být před zpřístupněním veřejnosti chráněna (i pokud by žalobci a Společnost pro trvale udržitelný život hypoteticky připustili, že analýza vzorků čediče může být předmětem obchodního tajemství), neboť se v projednávaném případě na zpřístupnění informací o této Analýze uplatní výjimky podle § 8 odst. 4 písm. a) a podle § 8 odst. 9 zákona č. 123/1998 Sb. Požadované informace se totiž jednak týkají „působení provozní činnosti podnikatele na životní prostředí“ a jednak jsou negativními informacemi „o emisích vypouštěných nebo vyzařovaných do životního prostředí“. Požadovanou informací byla v daném případě Analýza vzorků čediče objednaná oznamovatelem a zpracovaná Českou geologickou službou zejména k tomu účelu, aby ověřila (respektive vyloučila) výskyt azbestových vláken v těženém a zpracovávaném kamenivu. Jde tak zcela zjevně o informaci, která se týká působení (budoucí, posuzované) provozní činnosti podnikatele na životní prostředí, neboť z analyzované informace o složení (či struktuře) čediče přímo vyplývá i informace o výskytu azbestových vláken v čediči, a tudíž i o potenciálních emisích azbestových vláken do ovzduší. 8. Závěrem rozkladu žalobci a Společnost pro trvale udržitelný život navrhli, aby žalovaný prvostupňové rozhodnutí v rozsahu odepření poskytnutí Analýzy zrušil a věc vrátil MŽP k novému projednání. 9. Napadené rozhodnutí bylo žalobcům a Společnosti pro trvale udržitelný život doručeno dne 15. 6. 2023. 10. K první rozkladové námitce žalovaný předně uvedl, že Analýza vzorků těžené horniny není povinnou náležitosti žádosti o prodloužení platnosti stanoviska EIA dle § 9a odst. 4 zákona EIA a rovněž nebyla ani součástí původní žádosti. O existenci Analýzy se MŽP dozvědělo ze stanoviska Krajského úřadu Libereckého kraje č. j. KULK 53212/2020/Še, OŽPZ 537/2020/OOO a požádalo o její zaslání, ale nezná důvody, pro které si Kamenolom Brniště zpracování Analýzy zadal. 11. Ke druhé rozkladové námitce žalovaný poukázal na skutečnost, že MŽP si je vědomo aktivit žalobců a Společnosti pro trvale udržitelný život ve vztahu k činnosti v daném dobývacím prostoru a informovalo je o závěrech Analýzy. Žalobci a Společnost pro trvale udržitelný život nejsou účastníky řízení o žádosti o prodloužení platnosti stanoviska EIA a jejich zájem neopravňuje MŽP k předání kompletní Analýzy o přesném složení těžené horniny na základě zákona č. 123/1998 Sb., když tato Analýza byla předána bez zákonné povinnosti, byla financována soukromým subjektem a těžená hornina je jeho obchodním artiklem. Popis vážení konkurujících si veřejných zájmů je v prvostupňovém rozhodnutí dle žalovaného obsažen. 12. Ke třetí rozkladové námitce žalovaný uvedl, že předmětem analýzy je stavební kámen, se kterým o