2 Azs 66/2006 — Nejvyšší správní soud

16 Az 31/2025- 24 - text 8 16 Az 31/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: D. M., nar. dne X. st. přísl. Bělorusko bytem X. zastoupen JUDr. Matějem Šedivým, advokátem sídlem Václavské náměstí 831/21, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2025, č. j. OAM-1510/ZA-ZA11-ZA20-2024, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 10. 2025, č. j. OAM-1510/ZA-ZA11-ZA20-2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 10 140 Kč k rukám jeho právního zástupce, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo rozhodnuto, že se mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) neuděluje. 2. Žalobce namítal nesprávný postup žalovaného, který neprovedl výslech jeho přítele, aby prokázal, že je gay. Dle žalobce mu v Bělorusku hrozí pronásledování z důvodu příslušnosti k sociální skupině, která je menšinové sexuální orientace. V této souvislosti žalobce namítal nedostatečné zhodnocení postavení LGBT komunity v Bělorusku v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Žalobce dále nesouhlasil s vyhodnocením rizika postihu pro svou protirežimní činnost. Přestože nebyl čelním představitelem opozice, hrozí nebezpečí, neboť se dopustil protivládní aktivity, za kterou by mohl být pronásledován. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žaloba nedostatečně dokládá tvrzený skutkový stav v zemi původu, který navíc není nijak individualizován ve vztahu k osobní situaci žalobce. Žalobce pomíjí, že část jeho azylového příběhu, včetně tvrzeného pronásledování za účast na demonstracích, byla shledána nevěrohodnou (str. 5–8 napadeného rozhodnutí). Napadené rozhodnutí se vypořádalo i s otázkou žalobcovy sexuální orientace. Incident, kterému měl žalobce čelit, byl rovněž vyhodnocen jako nevěrohodný, přičemž žaloba tento závěr nijak nezpochybňuje. 4. Z obsahu správního spisu vyplynuly následující podstatné skutečnosti pro rozhodnutí ve věci samé: 5. Žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu dne 8. 11. 2024. V poskytnutí údajů k žádosti dne 14. 11. 2024 sdělil, že nebyl členem žádné politické strany nebo hnutí, ale v roce 2020 se účastnil několika demonstrací na protest proti výsledkům prezidentských voleb. Je svobodný, v ČR má přítele. Z vlasti vycestoval v X. do Polska. odkud pravidelně dojížděl do ČR. K důvodům žádosti uvedl, že se obává návratu do vlasti pro obavy z policie, která jej zbila kvůli tomu, že je homosexuál. Jeho matku navštěvují a ptají se na žalobce, protože jej chtějí potrestat za účast na demonstracích v roce 2020. Dále obdržel předvolání na základní vojenskou službu. Z toho důvodu se obává nuceného narukování a vyslání do bojů na Ukrajinu. 6. Při pohovoru konaném dne 14. 11. 2024 uvedl, že byl profesionálním sportovcem, reprezentoval Bělorusko v zápase. V roce 2020 se účastnil tří demonstrací, na kterých neměl významnou roli. Na sociálních sítích se neangažoval z důvodu obav, aby se mu něco nestalo. Do X. neměl se státními orgány žádné problémy. Poté byl zbit policií, co koncem X. byl v parku s tehdejším přítelem a vzbudil pozornost policie, když se s ním líbal. Následně byli přinuceni následovat policisty na služebnu, kde dva policisté žalobce mlátili, dostal pět ran obuškem do oblasti těla. Lékařské ošetření vyhledat nemusel, jelikož měl jen podlitiny. K tomu předložil fotografii svého těla zraněného po úderech. Další problémy z důvodu sexuální orientace ve vlasti negoval. O sexuální orientaci věděl již od 16 let, ve 20 letech měl prvního partnera. Sexuální orientace žalobce nebyla akceptována jeho matkou, od které se odstěhoval, rovněž nebyla vnímána pozitivně některými sportovci, kteří s ním odmítali trénovat. Policisté se po incidentu v parku o žalobce začali zajímat koncem X., kdy volali matce a dotazovali se jí, zda se žalobce účastnil demonstrací a zda jim poskytne výpověď, načež žalobce nedávno obdržel předvolání, aby se dostavil k vyšetřovacímu výboru. Vojenská správa rovněž požadovala jeho přítomnost ke zdravotní prohlídce, avšak žalobce měl do té doby odklad z důvodu výkonu sportovní činnosti. Žalobce byl následně konfrontován se zjištěním, že běloruské zákony připouštějí výkon základní vojenské služby pouze do věku 27 let, byl proto dotázán, z jakého důvodu by měl právě on být v rozporu s touto legislativou podroben základnímu vojenskému výcviku. Žalobce vysvětlil, že mu důvod není znám, ví pouze to, že se o něj začala po incidentu v parku zajímat vojenská správa i policie. 7. Dne 11. 3. 2025 byl žalobce pozván na doplňující pohovor, ve kterém sdělil, že sdílí společnou domácnost se svým přítelem. K dotazu žalovaného popsal průběh demonstrací, na kterých byl účasten. Jednalo se pochod centrem města, ke kterému se spontánně připojil se svými kamarády. Fotografie ani videa z demonstrací žalobce nemá. Kromě skandování hesel měl žalobce na sobě tričko se znaky opozice. Jelikož je jeden z jeho kamarádů z neznámých důvodů ve vězení, žalobce se obává postihu za účast na demonstracích. Žalobce nezná důvod odsouzení kamaráda, jelikož s ním není v kontaktu. O účasti žalobce na demonstracích se museli dozvědět pravděpodobně v souvislosti s uvězněním kamaráda, o čemž svědčí to, že byli u žalobce doma a zaslali mu předvolání z vyšetřujícího výboru. Žalobce byl následně dotázán, kdy došlo k incidentu v parku. Následně byl konfrontován s rozporem, jelikož uvedl, že k incidentu došlo v X., přičemž v minulém pohovoru hovořil o X. Tento rozpor žalobce vysvětlil tím, že se jednalo o přelom X. Poté byl žalobce konfrontován ohledně druhého rozporu, jelikož uvedl, že byl na služebně bit pěstmi, avšak v minulém pohovoru hovořil o ranách obuškem. Žalobce zdůraznil, že si kryl hlavu před útoky a z toho důvodu si není jist, cítil ovšem pěsti. Žalobce na základě dotazů žalovaného následně uvedl, že si důvod zájmu o svou osobu vysvětluje tím, že po zadržení policí se o něj začal režim podrobněji zajímat a zjistil další okolnosti - účast na demonstracích. Žalobce si před událostí v parku dával pozor, aby se neocitl v hledáčku policie a vyhýbal se konfliktům. Zároveň si myslí, že proti němu do roku X. neexistovaly žádné důkazy, jelikož do té doby nedošlo k zatčení jeho kamaráda, od kterého je mohli policisté získat. Ohledně předvolání na vojenskou správu a k vyšetřovacímu výboru, ke kterému došlo po více než roce od incidentu v parku žalobce uvedl, že dříve byl poptáván u matky, prostřednictvím které sděloval, že se dostaví po svém návratu z Polska, později příslušníkům došlo, že se tak nestane, proto zaslali předvolání. Žalobce byl rovněž konfrontován s tím, že doložená obálka, ve které bylo předvolání zasláno, obsahuje jméno soukromé osoby, k tomu žalobce sdělil, že takto obálku jeho matka měla obdržet. Je možné, že se spletla, jelikož ji chodí hodně dopisů. 8. Žalovaný shromáždil podklady v podobě zpráv o zemi původu, konkrétně: Informaci OAMP - Bělorusko – Počty migrantů z/do Běloruska, Kontroly na běloruských hranicích s EU, Kontroly na bělorusko-ruských hranicích, Situace běloruských občanů po dlouhodobém pobytu v zahraničí, Sledování běloruských občanů pobývajících v zahraničí ze dne 7. 3. 2025; Informaci OAMP – Bělorusko – Povinná vojenská služba a odvody ze dne 25. 2. 2025; Informace OAMP – Bělorusko – Předvolání dostupné na stránce autosprite.ru ze dne 19. 5. 2025; Informace OAMP – Bělorusko – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv ze dne 27. 5. 2025; Výroční zpráva Human Rights Watch 2025 – Bělorusko ze dne 16. 1. 2025. 9. Dne 13. 10. 2025 bylo vydáno napadené rozhodnutí, dle kterého žalovaný považoval část azylového příběhu žalobce, jeho zadržení policií v parku, po němž mělo následovat předvolání k vyšetřovacímu výboru, za nevěrohodnou. Tento závěr opřel o rozpory tvrzení žalobce ohledně doby incidentu a způsobu, jakým měl být žalobce zbit. Dalším důvodem byla výpověď žalobce v řízení o správním vyhoštění, kde na dotazy policisty odpovídal v rozporu s tvrzeními uvedenými v řízení o mezinárodní ochraně, kdy uvedl, že přijel za přítelkyní. Žalovaný rovněž zjistil, že předložené předvolání k vyšetřovacímu výboru je padělkem. Mezinárodní ochranu podle § 12 zákona o azylu žalovaný žalobci neudělil, neboť nebyl členem žádné politické strany ani skupiny, účast na demonstracích neplánoval a na žádné z nich nehrál významnější roli. Žalobci bylo umožněno působit v běloruské zápasnické reprezentaci a opakovaně vycestoval do zahraničí, naposledy v X., aniž by měl pro své politické přesvědčení jakékoli potíže. Žalovaný dále uvedl, že žalobci s přiměřenou pravděpodobností v případě návratu nehrozí v zemi původu pronásledování, byť situace v Bělorusku není příz