1 Ao 3/2011 — Nejvyšší správní soud

1 Ao 3/2011- 229 - text 1 Ao 3/2011 - 271 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci navrhovatele J. Š., proti odpůrci městu Nové Město nad Metují, se sídlem náměstí Republiky 6, 549 01 Nové Město nad Metují, zastoupenému JUDr. Jiřím Všetečkou, advokátem se sídlem Orlická 163, 500 03 Hradec Králové, v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu sídelního útvaru Nové Město nad Metují schváleného zastupitelstvem Nového města nad Metují dne 29. 2. 1996 a jeho změny č. 1 schválené dne 5. 10. 2000, změny č. 2 schválené dne 26. 6. 2008 a změny č. 3 schválené dne 24. 8. 2006 a na zrušení vyhlášky č. 29 ze dne 4. 3. 1996, dodatku č. 1 k vyhlášce č. 29 ze dne 9. 10. 2000, vyhlášky č. 29/ÚP/2008 ze dne 27. 6. 2008, vyhlášky č. 3/2006 ze dne 17. 10. 2006, rozhodnutí o námitkách navrhovatele ke změně č. 1 ze dne 5. 10. 2000 (bod 5 usnesení z 16. zasedání městského zastupitelstva) a rozhodnutí o námitkách ke konceptu řešení změny č. 2 (usnesení č. ZM 31-2759/06), t a k t o : I. Návrh na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu sídelního útvaru Nové Město nad Metují schváleného usnesením zastupitelstva města Nové Město nad Metují dne 29. 2. 1996 pod bodem I.1, změny č. 1 územního plánu sídelního útvaru Nové Město nad Metují schválené usnesením zastupitelstva města Nové Město nad Metují dne 5. 10. 2000 pod bodem I. 5. a změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Nové Město nad Metují schválené usnesením zastupitelstva města Nové Město nad Metují dne 26. 6. 2008, č. ZM 49-3278/08, vydané dne 27. 6. 2008 pod č. j. 29/ÚP/2008, s e z a m í t á . II. Ve zbývající části s e návrh o d m í t á . III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Obsah návrhu na zrušení opatření obecné povahy [1] Nejvyššímu správnímu soudu byl dne 25. 5. 2011 doručen návrh navrhovatele na zrušení opatření obecné povahy – územního plánu sídelního útvaru Nové Město nad Metují schváleného zastupitelstvem Nového města nad Metují dne 29. 2. 1996 (dále též „územní plán“) a jeho změny č. 1 schválené dne 5. 10. 2000 (dále též „změna č. 1), změny č. 2 schválené dne 26. 6. 2008 (dále též „změna č. 2“) a změny č. 3 schválené dne 24. 8. 2006 (dále též změna č. 3) a na zrušení vyhlášky č. 29 ze dne 4. 3. 1996 (dále jen „vyhláška č. 29“), dodatku č. 1 k vyhlášce č. 29 ze dne 9. 10. 2000, vyhlášky č. 29/ÚP/2008 ze dne 27. 6. 2008, vyhlášky č. 3/2006 ze dne 17. 10. 2006, rozhodnutí o námitkách navrhovatele ke změně č. 1 ze dne 5. 10. 2000 (bod 5 usnesení z 16. zasedání městského zastupitelstva) a rozhodnutí o námitkách ke konceptu řešení změny č. 2 (usnesení č. ZM 31-2759/06). Navrhovatel se domnívá, že tyto akty naplňují materiální znaky opatření obecné povahy, jak je definoval Ústavní soud v nálezu ze dne 19. 11. 2008, sp. zn. Pl. ÚS 14/07, a jsou proto přezkoumatelné ve správním soudnictví. [2] K otázce aktivní procesní legitimace navrhovatel uvedl, že je vlastníkem, případně spoluvlastníkem, nemovitostí v regulovaném území a že se aktivně účastnil procesu změny č. 1, č. 2 a č. 3 územního plánu sídelního útvaru Nového Města nad Metují formou písemných námitek. Navrhovatel má za to, že silnice nového typu „přeložka silnice I/14 Nové Město nad Metují“ a „přeložka silnice III/01422 pro Přibyslav“ mu v rozporu se zákonem znemožňuje určité užívání, resp. zhodnocení jeho majetku. Změnou využití území stanovenou územním plánem pro výstavbu zmiňovaných silnic je přímo dotčeno vlastnické právo navrhovatele, je zasažen podnikatelský záměr navrhovatele spočívající v zemědělské a lesní výrobě a znehodnoceny prostředky, jež investoval do podnikání. Navrhovatelovy nemovitosti budou dále dotčeny hlukem z provozu silnice, což může vést k poškození zdraví, a rovněž dojde ke zkrácení práva navrhovatele na příznivé životní prostředí v důsledku trhacích prací a s nimi spojeným znehodnocením spodního zdroje vody a odvodněním nemovitostí, jakož i v důsledku zasolení okolních pozemků ze zimní údržby silnice. V neposlední řadě navrhovatel tvrdí, že nezákonnost procesu schvalování napadeného opatření obecné povahy spočívající ve střetu zájmů některých zastupitelů má přímý dopad do veřejného subjektivního práva navrhovatele na transparentní správu věcí veřejných podle § 2 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). [3] Navrhovatel namítá, že přeložka silnice I/14 má nadmístní význam a že byla v územním plánu odpůrcem vymezena bez toho, aby byla obsažena v nadřazené územně plánovací dokumentaci. Teprve následně byl tento záměr převzat do Územního plánu velkého územního celku Trutnovsko – náchodsko, z nějž je nyní přebírán v nezměněné podobě do zásad územního rozvoje Královéhradeckého kraje. [4] Navrhovatel tvrdí, že zaříznutím tělesa přeložky silnice I/14 do terénu o cca 6 – 8 m bude s ohledem na vyšší ekonomickou náročnost a bezpečnost zhoršena, resp. znemožněna, obsluha zemědělských a lesních pozemků o velikosti cca 20 ha, které budou záměrem přeložky silnice I/14 odříznuty. Dojezdová (obslužná) vzdálenost k těmto pozemkům se zvýší směrem tam i zpět o cca 1 km; navrhovatel navíc používá i takovou zemědělskou techniku, která nesmí být používána na veřejných komunikacích. Způsob regulace území tedy navrhovateli znemožní aktivní způsob hospodaření za racionálních podmínek tak jako doposud, či prodej hospodářství po ukončení aktivního způsobu hospodaření, či jeho převedení na dědice, a to jako celku. V krajním případě může dojít k vyvlastnění nemovitostí, jelikož zmiňovaná přeložka je veřejně prospěšnou stavbou. Provozem na přeložce budou překračovány hygienické limity hluku a budou zasolovány okolní pozemky, což povede k dotčení nemovitostí navrhovatele. Trhací práce, které budou provedeny kvůli zářezu přeložky do terénu, budou ohrožovat a znehodnocovat spodní zdroj vody pro dva rodinné domy, chlévy a zahrady. Navrhovatel má tedy za to, že vymezení přeložky silnice I/14 v územním plánu zasahuje do jeho vlastnických práv nad míru přiměřenou. [5] Navrhovatel nesouhlasí též s přeložkou silnice III/01422 pro obec Přibyslav, která zasahuje do vlastnických práv navrhovatele a dopravní obslužnost obce Přibyslav fakticky nezlepší. Účelem této přeložky je zajistit obslužnost nové individuální výstavby směrem od Březinek k Dubinkám, přičemž několikahektarová plocha S2 pro novou výstavbu má nadmístní význam a není vymezena v Územním plánu velkého územního celku Trutnovsko – náchodsko. [6] Podle navrhovatele jsou přeložky silnic I/14 a III/01422 v rozporu se zákonem č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. [7] Navrhovatel uplatnil též námitky procesního charakteru. Územní plán sídelního útvaru Nové Město nad Metují schválený dne 29. 2. 1996 nebyl dle jeho názoru podroben posouzení vlivů na životní prostředí. Obec neměla v době jeho schvalování veřejně přístupnou úřední desku, takže navrhovatel nebyl řádně informován o tom, kdy a kde může uplatnit svoje připomínky a námitky k územnímu plánu. Úřední deska byla zřízena až na základě usnesení rady města ze dne 25. 8. 2003, č. RM 20481/03. Vyhláška č. 29 trpí vadou spočívající ve vnitřním rozporu mezi článkem 8 bodem 7. a bodem 21 oddílu „Doprava“, jakož i bodem II Doprava odst. 4 přílohy č. 1 k vyhlášce č. 29. [8] Ke konceptu změny č. 1 územního plánu podal navrhovatel dne 8. 6. 1999 připomínku, avšak pořizovatel mu v zákonem stanovené lhůtě neodpověděl písemně do vlastních rukou. V této souvislosti navrhovatel poukázal na nezákonný postup stavebního úřadu v územním řízení na umístění přeložky silnice I/14, které probíhalo v roce 1999. V důsledku tohoto postupu podal navrhovatel dne 29. 5. 2000 zásadní námitku k návrhu změny č. 1, avšak do dnešního dne mu pořizovatel nedoručil rozhodnutí o této námitce v zákonem stanovené lhůtě do vlastních rukou. Byť tehdejší právní úprava neupravovala, jak má dojít ke sdělení o vypořádání námitek, považuje navrhovatel doručení zmítnutí námitky prostřednictvím úřední desky za nezákonné stejně jako způsob, jímž se o vypořádání námitky dozvěděl – z článku v místních novinách „ECHO“. Ze zápisu z 16 zasedání městského zastupitelstva konaného dne 5. 10. 2000 podle navrhovatele plyne, že pořizovatel územně plánovací dokumentace i jeho zástupce závadným způsobem okomentovali námitku navrhovatele, neboť v rozporu se zákonem neuvedli, z jakých důvodů námitce nevyhověli. Změna č. 1 dále nebyla podle navrhovatele podrobena posouzení vlivů na životní prostředí a její textová a grafická část trpí faktickými vadami, které zakládají její rozpornost. [9] Změna č. 2 zkrátila navrhovatele v jeho právech tím, že v prvotním procesu přijímání této změny bylo zastupitelstvem města rozhodnuto podle zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), o nepřijetí návrhu navrhovatele na změnu trasy přeložky silnice I/14 mimo nemovitosti navrhovate