4 As 16/2014 — Nejvyšší správní soud

4 As 16/2014- 65 - text 4 As 16/2014 - 68 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců JUDr. Dagmar Nygrínové a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobců: a) Ing. P. J., zast. Ing. Petrem Polákem, bytem Národní obrany 909/45, Praha 6, b) RNDr. M. J., zast. Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem, se sídlem Postupice 58, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Praze, se sídlem Pod Sídlištěm 1800/9, Praha 8, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2013, č. j. 11 A 255/2011 - 260, t a k t o : I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2013, č. j. 11 A 255/2011 - 260, s e z r u š u j e . II. Žaloba proti rozhodnutí Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Praze ze dne 30. 6. 2009, č. j. ZKI-O-51/257/2009/Ho, s e o d m í t á . III. Žádný z účastníků řízení ani Česká republika n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení o žalobě. IV. Žádný z účastníků řízení n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím ze dne 30. 6. 2009, č. j. ZKI-O-51/257/2009/Ho, žalovaný rozhodl o odvolání žalobců proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Rakovník (dále jen „katastrální úřad“) ze dne 6. 3. 2009, sp. zn. OR-89/2007-212-72, tak, že výrok prvoinstančního rozhodnutí podle § 90 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, změnil. Výrok prvoinstančního rozhodnutí, který stanovil: „Změnou údajů o nemovitosti v souboru geodetických informací dle § 28 odst. 1 písm. b) vyhlášky č. 26/2007 Sb. se opravuje zobrazení polohopisu katastrální mapy dle § 16 vyhlášky č. 26/2007 Sb. stavební parcely číslo 245 v katastrálním území … Újezd nad Zbečnem s budovou číslo evidenční 13 (způsob využití rodinná rekreace) dle záznamu podrobného měření změn … číslo 305 pro katastrální území Újezd nad Zbečnem.“, byl rozhodnutím žalovaného změněn tak, že se nově stanoví: „V katastru nemovitostí se v katastrálním území Újezd nad Zbečnem dle ustanovení § 8 odst. 1 písm. b) z. č. 344/1992 Sb., v platném znění, opravuje chybné zobrazení parcely č. st. 245 v analogové katastrální mapě dle Záznamu podrobného měření změn č. 305, tj. opravuje se chybné zobrazení podle geometrického a polohového určení nemovitosti, daného souřadnicemi lomových bodů v souřadnicovém systému S-JTSK, určených tímto záznamem.“ V odůvodnění rozhodnutí o odvolání žalovaný uvedl, že změnil výrokovou část prvoinstančního rozhodnutí ve snaze ji upřesnit a zpřehlednit, aby bylo jednoznačně patrno, co bylo předmětem řízení o opravě chybného údaje katastru nemovitostí a jaký nesprávný údaj byl opraven. Odvolací orgán se pak podrobně zabýval i dalšími odvolacími námitkami, avšak ty nepovažoval za důvodné a napadené rozhodnutí správního orgánu prvního stupně shledal zákonným. Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 4. 2010, č. j. 11 Ca 240/2009 - 45, žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl jako nedůvodnou. V odůvodnění soud uvedl, že oprava zákresu stavební parcely č. 245 tak, jak byla provedena na základě rozhodnutí katastrálního úřadu a následně potvrzena a upřesněna žalovaným, byla provedena v souladu s právními předpisy. Žalobci přitom z napadeného rozhodnutí vyvozují nesprávné a mylné závěry o tom, že v důsledku opravy vznikají nové právní vztahy v souvislosti s údajným posunem hranice mezi pozemky p. č. 139/23 a p. č. 139/35 v katastrálním území Újezd nad Zbečnem (pozn. všechny parcely uvedené v tomto rozhodnutí se nacházejí v katastrálním území Újezd nad Zbečnem, což dále nebude uváděno). Opravou zobrazení stavební parcely č. 245 však podle názoru soudu nedošlo ke změně geometrického a polohového určení hranice mezi výše uvedenými pozemky, neboť ta je nadále určena geometrickým plánem č. 047/05-212-920-60. Uvedeným postupem nenastaly žádné změny právních vztahů na příslušných nemovitostech, protože oprava chyby v katastrálním operátu se týká výlučně stavební parcely č. 245 a pozemku p. č. 139/23, které nejsou ve vlastnictví žalobců. Tito tedy v souvislosti s provedením opravy zobrazení stavební parcely č. 245 nebyli podle soudu jakkoliv zasaženi na svých právech. Nejvyšší správní soud rozhodl o kasační stížnosti žalobců rozsudkem ze dne 21. 7. 2011, č. j. 4 As 32/2010 - 116, tak, že zrušil rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 15. 4. 2010, č. j. 11 Ca 240/2009 - 45, a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud v odůvodnění svého rozsudku uvedl, že rozhodnutí o žalobě proti rozhodnutí žalovaného o opravě chyby v katastrálním operátu záviselo na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, a proto měl Městský soud v Praze podle § 64 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), a § 127 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, ustanovit znalce z oboru geodézie a kartografie za účelem vypracování znaleckého posudku. Znalec se měl podle Nejvyššího správního soudu vyjádřit k tomu, zda „při vyhotovení geometrického plánu č. 254-154/2003 a záznamů podrobného měření změn 305, 307 a 308, o které se rozhodnutí o opravě chyby v katastrálním operátu opíralo, bylo postupováno v souladu s předepsanými zeměměřičskými požadavky a zda výsledky těchto činností odpovídaly skutečné poloze rekreační chaty ev. č 13.“ Nejvyšší správní soud proto konstatoval, že Městský soud v Praze učinil závěr o správnosti změny zobrazení stavební parcely č. 245 v katastrální mapě, aniž by k tomu měl potřebnou odbornou způsobilost, čímž založil jinou vadu řízení před soudem, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí ve věci samé a ke které musel Nejvyšší správní soud přihlédnout z úřední povinnosti, aniž by to bylo žalobci namítnuto. Městský soud v Praze znovu rozhodl o žalobě proti rozhodnutí žalovaného rozsudkem ze dne 12. 12. 2013, č. j. 11 A 255/2011 - 260, tak, že rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění soud uvedl, že doplnil dokazování způsobem, který byl stanoven v rozsudku Nejvyššího správního soudu, přičemž z obsahu znaleckého posudku znalkyně Ing. Olgy Buršíkové ze dne 26. 6. 2012 a z doplnění tohoto znaleckého posudku učinil následující závěry. Žalobou napadené rozhodnutí žalovaného a katastrálního úřadu o opravě chyby v katastrálním operátu podle záznamu podrobného měření změn č. 305 bylo vydáno v rozporu se zákonem, neboť pro vytyčení hranice mezi pozemky p. č. 139/23 a 139/35 byl ze strany zhotovitele záznamu podrobného měření 287 použit nesprávný podklad, čímž došlo k poškození vlastníků pozemku p. č. 139/35. Vytyčení hranice mezi pozemky p. č. 139/23 a 139/35 bylo odvozováno pouze od stavby na stavební parcele č. 245 a v důsledku rozhodnutí správních orgánů se zvětšila vzdálenost mezi stavbou na stavební parcele č. 245 a severní hranicí mezi pozemky p. č. 139/23 a 139/35. Soud se nezabýval dalšími žalobními námitkami, neboť to považoval za nadbytečné, nicméně konstatoval, že žalovaný bude po zrušení žalobou napadeného rozhodnutí povinen znovu posoudit podané odvolací námitky, a to s ohledem na skutkové a právní závěry soudu. Proti tomuto rozsudku podal žalovaný (dále jen „stěžovatel“) včasnou kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. d) a § 104 odst. 3 písm. a) s. ř. s. V ní namítl tyto skutečnosti: Stěžovatel uvedl, že napadený rozsudek není v souladu se závazným právním názorem, který vyslovil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 21. 7. 2011, č. j. 4 As 32/2010 - 106, neboť znalecký posudek vyhotovený Ing. Olgou Buršíkovou, znalkyní z oboru geodézie a kartografie, je sice nazván „Znalecký posudek ve věci správnosti zobrazení parcely č. 245 v katastrálním území Újezd nad Zbečnem v katastrální mapě“, avšak zabývá se průběhem a zobrazením vlastnické hranice mezi pozemky p. č. 139/23 a 139/35, což podle stěžovatele nebylo a ani nemohlo být předmětem řízení o opravě chyby v katastrálním operátu. Stěžovatel uvedl, že napadený rozsudek je v rozporu se závazným právním názorem Nejvyššího správního soudu také proto, že posudkem znalkyně nebyly zpochybněny záznamy podrobného měření změn č. 292, 305, 307 a 308, které byly podkladem pro rozhodnutí katastrálního úřadu. Znalkyně konstatovala pouze pochybení v případě záznamu podrobného měření č. 254 a 287. Konkrétní vytýkané závady se však netýkaly údajů, které katastrální úřad využil v řízení o opravě zobrazení stavební parcely č. 245. Z těchto tvrzení stěžovatel dovodil, že znalecký posudek neprokázal žádné pochybení správních orgánů. Stěžovatel dále uvedl, že znalkyně nezkoumala zobrazení pozemku stavební parcely č. 245 v platné digitální katastrální mapě, ale v analogové mapě na plastové fólii, která se stala neplatnou vyhlášením platnosti novým mapováním obnoveného katastrálního operátu dne 20. 12. 2011. Stěžovatel konstatoval, že v neplatné katastrální