4 As 45/2014 — Nejvyšší správní soud

4 As 45/2014- 23 - text 4 As 45/2014 - 26 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dagmar Nygrínové a soudců Mgr. Aleše Roztočila a JUDr. Jiřího Pally v právní věci žalobce: Black s. r. o., IČ: 25008307, se sídlem Pod Plynojemem 2244/13a, Praha 8, zast. JUDr. Lubomírem Pánikem, advokátem, se sídlem Masarykova 43, Ústí nad Labem, proti žalovanému: Katastrální úřad pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Ústí nad Labem, se sídlem Krčínova 797/2, Ústí nad Labem, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 2. 2014, č. j. 15 A 179/2013 – 22, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : I. Přehled dosavadního řízení [1] Žalobce podal dne 12. 11. 2013 u Krajského soudu v Ústí nad Labem žalobu na ochranu proti nezákonnému zásahu, kterého se měl žalovaný dopustit tím, že vyrozuměním ze dne 5. 11. 2013, č. j. Z-12104/2013-510 odmítl zapsat poznámku do katastru nemovitostí s odůvodněním, že do katastru nemovitostí se zapisují údaje mající vztah k nemovitostem vedeným a evidovaným v katastru. Žalobce poukázal na skutečnost, že dne 11. 10. 1997 byl usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem sp. zn. 18 K 73/97 prohlášen konkurs na majetek úpadce PRIOR – Severočeské obchodní domy, státní podnik v likvidaci, IČ 00157287, se sídlem Neštěmická 796, Ústí nad Labem – Krásné Březno. Dne 9. 2. 1998 předchozí konkurzní správce tohoto úpadce převedl na žalobce kupní smlouvou o prodeji nemovitostí a movitých věcí konkrétní hodnoty. K témuž dni nastaly právní účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Později se však ukázalo, že tato smlouva je neplatná. Současný správce konkursní podstaty JUDr. Miroslav Koláčný předmětné nemovitosti opětovně zapsal do soupisu konkursní podstaty a následně proběhlo řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem, v němž bylo rozsudkem ze dne 17. 8. 2011, sp. zn. 43 Cm 42/2005, rozhodnuto o zamítnutí žaloby na vyloučení nemovitostí ze soupisu konkursní podstaty. Správce konkursní podstaty se poté dohodl s dražebníkem na provedení dražby nemovitosti i dalších věcí, jejichž vlastníkem je jak úpadce, tak i žalobce. Proto dne 17. 1. 2013 podal žalobce proti současnému správci konkursní podstaty žalobu, v níž se domáhá, aby z konkursní podstaty byly vyloučeny movité věci a nemovitosti – venkovní přístřešek a železné schody (obojí značné hodnoty) u objektu občanské vybavenosti na parcele č. 472/156. V této věci, která je vedena pod č. j. 33 Cmo 22/2013 u Krajského soudu v Ústí nad Labem dosud nebylo rozhodnuto. Zápis poznámky týkající se tohoto soudního řízení žalovaný odmítl s odkazem na to, že poznámky se zapisují v katastru nemovitostí výlučně k nemovitostem zapsaným v katastru, což není případ předmětných schodů a přístřešku. [2] Dále žalobce uvedl, že se v řízení u Okresního soudu v Teplicích vedeném pod sp. zn. 8 C 127/2013 domáhá neplatnosti dražby uvedeného venkovního přístřešku a železných schodů. Také zde byl dne 16. 10. 2013 doručen žalovanému návrh na vyznačení poznámky, avšak žalovaný to odmítl. Toto žalovaný odůvodnil tím, že ani pokud soud rozhodne o neplatnosti dražby, katastrální úřad na základě takovéhoto soudního rozhodnutí nemůže provést zápis vlastnického práva záznamem do katastru nemovitostí podle § 7 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem (dále též „zákon č. 265/1992 Sb.“). Zde se ovšem žalobce nedomáhá zápisu rozhodnutí o neplatnosti dražby, ale zápisu poznámky, že probíhá soudní řízení týkající se předmětných nemovitostí. Žalovaný má podle žalobce povinnost provést zápis poznámky bez toho, aniž by mu příslušela pravomoc rozhodovat o charakteru probíhajícího soudního řízení. Žalovaný ovšem tuto skutečnost nerespektoval a provedl si vlastní vyhodnocení probíhajícího řízení, které podle žalobce není správné, a odmítl zápis poznámky. Žalobce vyjádřil přesvědčení, že měl právo na to, aby jeho práva a povinnosti vztahující se k nemovitostem byly za splnění předepsaných podmínek zaznamenány ve veřejnoprávní evidenci. [3] S ohledem na výše uvedené žalobce navrhl, aby krajský soud žalovanému: 1) zakázal nadále zasahovat do práv žalobce tím, že o řízení vedeném u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 33 Cmo 20/2013 a o řízení vedeném u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 8 C 127/2013 neprovede zápis poznámky v katastru nemovitostí k budově čp. 796 na parcelách č. 472/153 a 472/156 zapsaných na LV č. 678 pro katastrální území Krásné Březno, 2) zakázal žalovanému zasahovat do práv žalobce tím, že vrací listiny, které mají být podkladem k provedení zápisu poznámky, 3) uložil žalovanému provést zápis poznámky o výše uvedených soudních řízeních k výše uvedené budově. [4] Krajský soud v Ústí nad Labem rozsudkem ze dne 17. 2. 2014, č. j. 15 A 179/2013 – 22, žalobu zamítl a rozhodl dále, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Konstatoval, že podmínkou pro zápis poznámky do katastru nemovitostí je mimo jiné to, aby se poznámka vztahovala k jedné z nemovitých věcí uvedených v ustanovení § 2 katastrálního zákona a spor ve věci vedené u soudu, o jehož vedení má být poznámka učiněna, byl veden o některé z práv uvedených v ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem, resp. rozhodnutí soudu některé z těchto práv zakládalo, měnilo či rušilo (§ 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb.). V souvislosti s žalobcem podanou žalobou na neplatnost dražby, o níž probíhá řízení u Okresního soudu v Teplicích pod sp. zn. 8 C 127/2013, krajský soud poukázal na závěry k nimž ve vztahu k rozhodnutí soudu, jímž se určuje neplatnost dražby dospěl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 13. 8. 2009, sp. zn. 22 Cdo 5207/2007, a konstatoval, že z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že na základě rozhodnutí o neplatnosti dražby podle § 24 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, nemůže být zapsán záznam vlastnického práva do katastru nemovitostí podle § 7 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. Žalovaný tudíž nemůže učinit ve vztahu k nemovitostem, jejichž dražba byla napadena, ani poznámku, neboť se v daném případě nejedná o spor, jehož výsledkem by mohl být vznik, zánik či změna práva vlastnického či některého z jiných práv uvedených v ustanovení § 1 odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. Krajský soud tak shledal, že žalovaný postupoval správně, pokud na základě žaloby, o níž je u Okresního soudu v Teplicích vedeno řízení pod sp. zn. 8 C 127/2013 poznámku do katastru nemovitostí nezapsal. [5] K návrhu žalobce na vyloučení věcí (venkovního přístřešku a ocelových schodů) ze soupisu majetku konkursní podstaty, o němž pod sp. zn. 33 Cmo 20/2013 probíhá řízení u Krajského soudu v Ústí nad Labem, krajský soud uvedl, že ze žalobního petitu je zcela zřejmé, že v daném případě se žalobce domáhá vyloučení nikoliv celého objektu č.p. 796 z majetku konkursní podstaty, ale pouze uvedených věcí. Jak vyplývá z ustanovení § 9 odst. 1 písm. b) zákona č. 265/1992 Sb., zapíše katastrální úřad poznámku u nemovitostí evidovaných v katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že ani venkovní přístřešek ani ocelové schody nejsou evidovány v katastru nemovitostí a žalobce to ostatně ani netvrdí, postupoval žalovaný podle krajského soudu správně, když i ve vztahu k řízení vedenému pod sp. zn. 33 Cmo 20/2013 zápis poznámky neprovedl. [6] Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) včas kasační stížnost z důvodu uvedeného v § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Podle stěžovatele nesprávné právní posouzení věci spočívá v porušení § 7 odst. 1, § 9 odst. 1 písm. b) a § 9a odst. 1 zákona č. 265/1992 Sb. Stěžovatel poukázal na skutečnost, že stále probíhá řízení vedené u Krajského soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. 33 Cmo 20/2013, v němž se žalobce mimo jiné domáhá vyloučení venkovního přístřešku a železných schodů z konkursní podstaty. Stěžovatel vyjádřil přesvědčení, že pokud správce konkursní podstaty zahrnul do dražební vyhlášky a dražby také tyto stavby neevidované v katastru nemovitostí patrně jako součást nebo příslušenství předmětné nemovitosti, porušil vlastnické právo stěžovatele k těmto věcem. Žaloba na vyloučení těchto věcí se tedy dotýká také samotné nemovitosti evidované v katastru nemovitostí, a proto podle stěžovatele u této nemovitosti měla být zapsána poznámka. Uvedenou skutečnost je podle stěžovatele třeba zveřejnit v katastru nemovitostí, jelikož je reálné, že vydražitel, který bude zapsán jako vlastník, bez jakýchkoliv omezení nebo poznámek provede další převod na jiného nabyvatele a to včetně ocelových schodů a přístřešku. Tento další nabyvatel pak s ohledem na dobrou víru chránící jeho vlastnické právo nebude postižitelný ze strany stěžovatele a stěžovatel tak ztratí možnost uplatnit své právo na ochranu majetku. Po zpeněžení konkursní podstaty s