10 Azs 334/2017 — Nejvyšší správní soud

10 Azs 334/2017- 38 - text 10 Azs 334/2017 - 41 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna a soudkyň Daniely Zemanové a Michaely Bejčkové v právní věci žalobce: I. H., zast. JUDr. Petrem Novotným, advokátem se sídlem Slezská 874/36, Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, proti rozhodnutí žalované ze dne 18. 1. 2016, čj. MV3929-3/SO-2014, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2017, čj. 45 A 11/2016-49, takto: Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 24. 8. 2017, čj. 45 A 11/2016-49, s e ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Předmětem přezkumu v nynější kauze je rozhodnutí o neprodloužení dlouhodobého pobytu žalobce na území ČR. Mezi stranami je sporné, zda žalobce naplnil účel pobytu, kterým je podnikání (účast v právnické osobě). [2] Žalobce je státní příslušník Ukrajiny. V obchodním rejstříku je zapsán jako společník a jednatel ve společnosti R., s. r. o., která má celkem 12 společníků a 12 jednatelů. Od roku 2007 žalobce pobýval v ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání (účast v právnické osobě). Povolení k dlouhodobému pobytu mu na jeho žádost ministerstvo vnitra jako správní orgán prvního stupně prodloužilo do 11. 7. 2012. Dne 25. 6. 2012 žalobce požádal o další prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu. Ministerstvo však dospělo k závěru, že žalobce ve skutečnosti neplnil účel pobytu, pro který získal pobytové oprávnění. Činnost, kterou pro společnost provozoval, podle ministerstva neodpovídala svým charakterem jednatelské činnosti. Žádost žalobce proto rozhodnutím ze dne 4. 9. 2013 zamítlo podle § 44a odst. 3 v návaznosti na § 35 odst. 3, § 37 odst. 2 písm. b) s odkazem na § 56 odst. 1 písm. j) zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky (dále jen „zákon o pobytu cizinců“). Žalovaná následně zamítla odvolání žalobce a potvrdila závěry ministerstva. [3] Žalobce podal žalobu ke krajskému soudu. Soud se ztotožnil s většinou žalobních námitek, a proto zrušil rozhodnutí žalované a vrátil jí věc k dalšímu řízení. Podle názoru soudu je rozhodnutí žalované v části nepřezkoumatelné, jelikož se vůbec nevyjádřila k tomu, zda žalobce plnil účel pobytu podnikání, pokud vykonával povinnosti plynoucí z postavení společníka. Krajský soud nesouhlasil ani se závěrem žalované, že postavení žalobce v pozici jednatele bylo účelové. Jednotlivé pozice v obchodní společnosti (společník, jednatel) podle krajského soudu nelze striktně odlišovat, rozhodující bylo, zda žalobce reálně ve prospěch společnosti vyvíjel soustavnou činnost zajišťující její podnikání. Přestože ze správního spisu plyne, že žalobce nevedl obchodní jednání, na chodu společnosti se do určité míry organizačně podílel (kontrola a vedení pracovníků na stavbách atd.). Žalovaná podle jeho názoru postavila své závěry na velmi úzkém pojetí jednatelství. Krajský soud má za to, že z celkového kontextu zjištěných skutečností nelze dovozovat, že žalobce neplnil účel povoleného pobytu. Soud rovněž poukázal na skutečnost, že žalobce pobývá v ČR na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání již od roku 2008 a povolení mu správní orgány dokonce již jednou prodloužily. V těchto předešlých řízeních správní orgány detailněji nezkoumaly vztah mezi žalobcem a společností R., s. r. o. Aniž by se změnily skutkové okolnosti, dospěly správní orgány v případě nynější žádosti žalobce o prodloužení dlouhodobého pobytu k opačnému závěru a žádost zamítly. Ostatní žalobní námitky krajský soud nepovažoval za důvodné. II. Shrnutí argumentů kasační stížnosti a vyjádření žalobce [4] Žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu včasnou kasační stížnost z důvodů dle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. V ní nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že je její rozhodnutí v části nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, protože se nezabývala tím, zda žalobce plnil účel pobytu z titulu postavení společníka v obchodní společnosti. Podle jejího názoru postavení společníka obchodní společnosti nemůže být bez dalšího jediným účelem pobytu cizince na území ČR. Výklad krajského soudu je v rozporu s dikcí zákona o pobytu cizinců a také se smyslem a účelem této právní úpravy. [5] Stěžovatelka dále trvá na tom, že žalobce neplnil účel povoleného pobytu, jelikož fakticky nevykonával funkci jednatele. Tato skutečnost představuje jinou závažnou překážku dle § 56 odst. 1 písm. j) zákona o pobytu cizinců. Cizinec je oprávněn pobývat na území ČR pouze za konkrétním účelem a je povinen tento účel pobytu naplňovat. Podmínkou prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem podnikání je nejen formální zápis do obchodního rejstříku, ale také faktický výkon funkce statutárního orgánu po převážnou dobu platného pobytového oprávnění. Žalobce správním orgánům nesdělil žádné skutečnosti ani neoznačil důkazy, z nichž by vyplývalo, že z pozice jednatele činil jménem společnosti právní úkony, účastnil se obchodních jednání, vyjednával obchodní transakce, zajišťoval řádné vedení účetnictví či jinou formou plnil povinnosti jednatele obchodní společnosti. Z výpovědi žalobce ve správním řízení vyplývá, že ve společnosti R., s. r. o., vykonává činnost, která svým charakterem jednatelské činnosti neodpovídá. [6] Žalobce se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnil se závěry krajského soudu. Podle svého názoru prokázal, že ve společnosti vykonává funkci jednatele. Z doložené pracovní smlouvy je evidentní, že ve společnosti fakticky působí. Na chodu společnosti se organizačně podílel přinejmenším kontrolou pracovníků na stavbách, kontrolou plánů staveb a přípravou nářadí. Nevidí nic nezákonného na tom, že se vedle pozice jednatele a společníka rozhodl být paralelně také v pracovním poměru. Stěžovatelka se navíc vůbec nezabývala jeho postavením v pozici společníka, neopatřila si tedy všechny dostupné důkazy k objektivnímu posouzení případu. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu [7] NSS při posuzování přípustné kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení, přičemž dospěl k závěru, že kasační stížnost má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou. Důvodnost kasační stížnosti posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.); neshledal přitom vady, jimiž by se musel zabývat i bez návrhu. NSS se nejprve zabýval otázkou, zda cizinec splní účel dlouhodobého pobytu podnikání, pokud vykonává činnosti související s postavením společníka [III.A.; § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.], poté posoudil, zda žalobce skutečně vykonával činnost jednatele [III.B.; § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. [8] Kasační stížnost je důvodná. [9] Hned v úvodu NSS konstatuje, že obecná námitka nepřezkoumatelnosti rozsudku krajského soudu není důvodná. Odůvodnění rozsudku je srozumitelné, je vystavěno na uceleném argumentačním systému, z něhož vyplývají stěžovatelem zpochybněné právní závěry. [10] Z výpisu z evidence cizinců ze dne 25. 6. 2012 vyplývá, že žalobce na území ČR pobýval od roku 2007 na základě povolení k dlouhodobému pobytu za účelem účasti v právnické osobě. Stejný účel pobytu uvedl také v žádosti o prodloužení pobytu ze dne 25. 6. 2012 posuzované v nynější kauze. NSS předesílá, že zákon o pobytu cizinců, ve znění aplikovatelném na nynější věc, nerozlišoval, jakým způsobem je podnikatelská činnost realizována. Tedy zda jde o výkon samostatné výdělečné činnosti, či o „účast v právnické osobě“. V obou případech se na tyto činnosti může pohlížet jako na podnikání [srov. § 46 odst. 7 písm. d) a e) zákona o pobytu cizinců nebo rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 25. 11. 2014, čj. 30 A 69/2014-53, body 12 a 13]. Podrobně se k možnosti prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem podnikání v případech „účasti v právnické osobě“ vyjadřuje NSS níže. [11] Nenaplnění účelu předchozího pobytu představuje závažnou překážku dle § 56 odst. 1 písm. j) věty druhé zákona o pobytu cizinců, a je tudíž důvodem pro neprodloužení dlouhodobého pobytu dle § 37 odst. 2 písm. b) tohoto zákona, aplikovaného na základě odkazu v § 44a odst. 3 tohoto zákona (srov. např. rozsudky ze dne 27. 12. 2011, čj. 7 As 82/2011-81, ze dne 19. 1. 2012, čj. 9 As 80/2011-69, ze dne 28. 5. 2014, čj. 4 As 165/2013-50, bod 19, nebo ze dne 8. 3. 2017, čj. 6 Azs 293/2016-29, bod 16). III. A. Dlouhodobý pobyt za účelem podnikání v případech společníků obchodních společností [12] NSS se nejprve zabýval otázkou, zda cizinec splní účel pobytu podnikání, pokud vykonává činnosti související pouze s postavením společníka. [13] Krajský soud stěžovatelce vytkl, že se v souvislosti s posouzením žádosti o prodloužení dlouhodobého pobytu za účelem podnikání vůbec nezabývala činností žalobce související s jeho pozicí společníka v obchodní společnosti. Rozhodnutí s