3 As 72/2023 — Nejvyšší správní soud

3 As 72/2023- 70 - text  3 As 72/2023 - 77 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobkyně: Pratenorm s. r. o., (dříve Centrum aukcí.cz, s. r. o.) se sídlem Praha 1, Kaprova 42/14, zastoupená Mgr. Michalem Štrofem, advokátem se sídlem Hradec Králové, Velké náměstí 135/19, proti žalované: Česká obchodní inspekce, ústřední inspektorát, se sídlem Praha 1, Štěpánská 796/44, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 3. 2023, č. j. 31 A 26/2021  176, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 30. 3. 2023, č. j. 31 A 26/2021  176, se zrušuje. II. Rozhodnutí České obchodní inspekce, ústředního inspektorátu ze dne 17. 6. 2021, č. j. ČOI 81831/21/O100/2700/Ber/Št, a rozhodnutí Inspektorátu Královéhradeckého a Pardubického České obchodní inspekce ze dne 26. 4. 2021, č. j. ČOI 55490/21/2700, se zrušují a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech soudního řízení částku 20 467 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce advokáta Mgr. Michala Štrofa. Odůvodnění: [1] Inspektorát Královéhradecký a Pardubický České obchodní inspekce (dále jen „inspektorát“) po provedené kontrole rozhodnutím ze dne 26. 4. 2021, č. j. ČOI 55490/21/2700 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), uložil žalobkyni pokutu ve výši 180 000 Kč pro porušení povinnosti plynoucí z § 12 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, v rozhodném znění (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), kterým naplnila skutkovou podstatu přestupku dle § 24 odst. 7 písm. k) tohoto zákona; byla jí uložena také povinnost uhradit paušální částku nákladů řízení ve výši 1 000 Kč. Tohoto přestupku se žalobkyně dopustila tím, že minimálně dne 30. 9. 2019 na internetových stránkách https://sdrazby.cz/, které provozovala, neinformovala spotřebitele v souladu s cenovými předpisy o ceně poskytované služby – registrační poplatek pro zajištění informací ke klientem poptávané dražbě, emailová podpora (pro exekuční dražby) ve výši 5 000 Kč, neboť informace o ceně této služby byla při nabídce a prodeji zboží (v rámci provedení registrace spotřebitelem) uvedena pouze odkazem na text: „Odesláním registrace souhlasíte s aukčními podmínkami  zde pro jednotlivé typy aukcí“ a spotřebiteli se zobrazila až po rozkliknutí zvýrazněného textu. Pokud spotřebitel tento odkaz nerozkliknul, nebyl informován o tom, že registrace pro exekuční dražby je zpoplatněna. Z uvedeného odkazu není pro spotřebitele vůbec zřejmé, že se jedná o ceník, který by měl obsahovat mj. i poplatek za registraci za exekuční dražby, navíc je tímto rozkliknutím spotřebitel nucen činit úkon směřující ke zjištění ceny. Žalobkyně podala proti prvostupňovému rozhodnutí odvolání, které žalovaná rozhodnutím ze dne 17. 6. 2021, č. j. ČOI 81831/21/O100/2700/Ber/Št, zamítla a uvedené rozhodnutí potvrdila. [2] Proti napadenému rozhodnutí podala žalobkyně žalobu, kterou krajský soud nadepsaným rozsudkem zamítl. [3] Krajský soud nejprve shrnul průběh řízení, která předcházela vydání napadeného rozhodnutí. Uvedl, že ještě před kontrolou, která je předmětem řízení v této věci, provedl inspektorát kontrolu dne 28. 8. 2019 (dále „první kontrola“). Předmětem této kontroly bylo dodržování § 12 zákona o ochraně spotřebitele včetně celého registračního procesu a povinností souvisejících s provozem webového portálu www.sdrazby.cz. Kontrola odhalila dva přestupky; pokuta byla uložena příkazem na místě a činila 1 000 Kč za porušení § 12 zákona o ochraně spotřebitele a 1 000 Kč za neúplné uvedení poštovní adresy subjektu mimosoudního řešení sporů dle § 14 téhož zákona. Žalobkyně uvedla, že jí správní orgán v souvislosti s první kontrolou doporučil, jak má uveřejnit ceník služeb. Pracovnice inspektorátu, paní S. P., následně v rámci telefonického rozhovoru dne 9. 9. 2019 žalobkyni ujistila, že po provedení úprav ceníku je již vše v pořádku. [4] Další kontrolu (z níž vzešlo napadené rozhodnutí) inspektorát provedl ve dnech 30. 9. 2019 – 1. 10. 2019; neshledal přitom žádné pochybení při dodržování právní povinnosti dle § 12 zákona o ochraně spotřebitele. V protokolu ze dne 1. 10. 2019 je zaznamenáno, že došlo ke zjednání nápravy, mj. právě z hlediska přehlednějšího zpřístupnění ceníku služeb včetně registračního poplatku. Následně, dne 6. 11. 2019, provedl inspektorát došetření a přehodnotil svůj závěr. V dodatku k protokolu uvedl, že k přehlednějšímu zpřístupnění ceníku zboží a služeb nedošlo dostatečným způsobem. Spotřebitel totiž musí učinit úkon ke zjištění ceny zboží, neboť musí v rámci registrace rozkliknout odkaz aukčních podmínek. Pokud aktivně nerozklikne odkaz, není s cenou seznámen. [5] Inspektorát proto s žalobkyní zahájil správní řízení, v němž jí původně uložil pokutu ve výši 950 000 Kč; toto rozhodnutí žalovaná zrušila. Shledala, že inspektorát nevypořádal námitku týkající se telefonické konzultace s pracovnicí žalované a současně přezkoumatelně nevyložil, proč považoval za přiměřené uložení pokuty ve výši 950 000 Kč. V dalším řízení inspektorát prvostupňovým rozhodnutím uloženou pokutu snížil na 180 000 Kč. Jako výraznou polehčující okolnost shledal právě skutečnost, že pracovnice správního orgánu žalobkyni při telefonickém hovoru sdělila, že ceník je jasný, přehledný a není důvod, aby si jej spotřebitelé řádně nepřečetli. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí žalovaná zamítla napadeným rozhodnutím. [6] Krajský soud předně neshledal namítanou nepřezkoumatelnost rozhodnutí žalované. K samotnému porušení § 12 zákona o ochraně spotřebitele konstatoval, že má ve shodě se správními orgány za to, že způsob, jakým žalobkyně informovala o zpoplatnění registrace, nebyl dostatečný. Bylali částka 5 000 Kč uvedena ve standardní inzerci toliko v kolonce „provize“, nejedná se o dostatečnou informaci o zpoplatnění registrace, respektive poskytnutí informací o exekuční dražbě. Krajský soud poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu i evropskou právní úpravu, přičemž dovodil, že postup žalobkyně neposkytoval spotřebiteli informaci o zpoplatnění služby, natož o její výsledné ceně. [7] K rozsudkům civilních soudů předložených žalobkyní, krajský soud konstatoval, že se jeden z nich netýká posuzované problematiky a ve druhém soud neposuzoval otázku, zda žalobkyně splnila své veřejnoprávní povinnosti vůči spotřebiteli, ale zabýval se pouze tím, zda došlo k platnému uzavření smlouvy a ke vzniku povinnosti spotřebitele uhradit cenu služby. [8] K námitkám zpochybňujícím postup prvostupňového orgánu při provádění kontroly krajský soud nejprve uvedl, že žalovaná byla ke dni 6. 11. 2019 oprávněna změnit právní hodnocení skutkového stavu zjištěného ke dni 30. 9. 2019 v dodatkovém protokolu s ohledem na znění § 21 odst. 2 zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), a tudíž závěr kontrolního protokolu ze dne 1. 10. 2019 nepředstavuje liberační důvod. Pokud jde o sdělení pracovnice inspektorátu při telefonickém hovoru, krajský soud konstatoval, že ani tato skutečnost liberační důvod nepředstavovala. Krajský soud vycházel z judikatury Nejvyššího správního soudu, ze které dovodil, že liberačním důvodem zásadně nemůže být přesvědčení o legitimitě postupu a o jednání v dobré víře, ani ústně sdělený neformální souhlas či informace poskytnutá úředníkem. Výjimku představuje pouze případ, kdy k protiprávnímu jednání přispěla tzv. dysfunkce veřejné moci. Izolované jednání jedné pracovnice správního orgánu nedosahuje takové intenzity, kterou by bylo možné za dysfunkci veřejné moci označit. Postup pracovnice inspektorátu byl nesprávný, avšak nejednalo se o dlouhodobou a konzistentní činnost správního orgánu. [9] Krajský soud konečně konstatoval, že pokuta byla uložena v přiměřené výši, žalovaná hodnotila závažnost protiprávních jednání a zohlednila i způsob a okolnosti spáchání skutků; přihlédla též k telefonickému rozhovoru pracovnice inspektorátu se žalobkyní jako k výrazné polehčující okolnosti. Jako přitěžující bylo správně vyhodnoceno, že částka ve výši 5 000 Kč představuje ve vztahu k běžnému spotřebiteli výdaj ve značné a neobvyklé výši. [10] Proti nadepsanému rozsudku krajského soudu podala žalobkyně, dále jen „stěžovatelka“ kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“). [11] Stěžovatelka předně namítá porušení práva na spravedlivý proces, neboť krajský soud rozhodl o zamítnutí žaloby bez nařízení jednání, ačkoliv pro to nebyly splněny předpoklady podle § 51 odst. 1 s. ř. s. Stěžovatelka popisuje, že proti napadenému rozhodnutí byla podána shodná žaloba jak ke Krajskému soudu v Hradci Králové (věc vedená pod sp. zn. 31 A 26/2021), tak k Městskému soudu v Praze, který usnesením ze dne 20. 7. 2021, č. j. 14 A 149/2021  31, věc postoupil Krajskému soudu v Hradci Krá