ÚOHS S0137/2022/KD – Uzavírání a plnění zakázaných dohod v oblasti stomatologický

Dne 24. 3. 2022 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) s Komorou zubních techniků ČR, IČO 22832904, se sídlem Ostrovského 253/3, Smíchov, 150 00 Praha (dále též „KZT“), správní řízení sp. zn. ÚOHS-S0137/2022/KD (dále též „správní řízení“) ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů.

Možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, Úřad spatřoval ve vydávání ceníků stomatologických výrobků a jejich zveřejňování na internetových stránkách KZT a v Magazínu Komory zubních techniků ČR včetně výzev ke zvyšování cen stomatologických výrobků. Tato jednání mohla dle Úřadu naplňovat znaky skutkové podstaty zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů dle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001

Důvodnými indiciemi1 pro zahájení správního řízení ve věci možného porušení zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, bylo zejména zajištění dokumentu „Magazín Komory zubních techniků ČR č. 2/2011“ obsahujícího nákladové ceny stomatologických výrobků, dokumentu „Ceny stomatologických výrobků podle inflace do roku

Účastník řízení vyjádřil svým přípisem ze dne 23. 1. 20233 zájem o proceduru narovnání dle

V rámci procedury narovnání Úřad vydal dne 29. 5. 2023 stručné sdělení výhrad, ve kterém účastníku řízení sdělil základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení, odkázal na důkazy obsažené ve spise a informoval o předpokládané výši pokuty.8

Úřad umožnil účastníku řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a stanovil mu lhůtu pro vyjádření se k těmto podkladům a k zaslání návrhu na doplnění dokazování.9

Úřad obdržel od účastníka řízení závěrečnou žádost o snížení pokuty ve smyslu § 22ba odst. 2 ve spojení s § 22ba odst. 6 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů.10

KZT, jakožto dobrovolný spolek svých členů, je právnickou osobou, která vznikla 8. 10. 200911, od 1. 1. 2014 je spolkem ve smyslu § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 12

KZT je nezávislým spolkem zubních techniků, asistentů zubních techniků a studentů zubotechnických oborů13. Členem KZT se může stát zubní technik, asistent zubního technika či student zubotechnického oboru, pokud se jedná o svéprávnou fyzickou osobu, která dosáhla věku 18 let, souhlasí se stanovami, písemně zažádá o členství a zaplatí členský příspěvek ve stanovené výši.14

KZT zejména podporuje oprávněné profesní zájmy svých členů, vyjadřuje se k legislativním návrhům týkajícím se oboru a k podmínkám podnikání v oboru a výkonu profese. Dále mimo jiné zprostředkovává výměnu informací podporujících zvyšování odbornosti členů a rozvoj oboru, vyjadřuje se k odborným otázkám, jež se staly z jakéhokoliv důvodu spornými mezi stomatologickými laboratořemi a třetím subjektem.15 Orgány KZT jsou sněm členů komory, rada komory, prezident, viceprezident, revizní komise komory a další orgány komory.16

KZT nemá status profesní komory zřizované zvláštním předpisem veřejného práva a podmínkou pro provádění činností zubních techniků není povinné členství v KZT.

Členství v KZT zaniká vystoupením člena, vyloučením člena v případě opakovaného nedodržení členských povinností, popřípadě opakovaného jednání v rozporu s Etickým kodexem, úmrtím člena či ztrátou nebo omezením způsobilosti k právnímu jednání.17

Na internetových stránkách KZT Úřad zajistil dne 7. 1. 2022 magazín KZT č. 1/2011 18 (s datem distribuce 7. 3. 2011), ve kterém je v článku prezidentky KZT „Scifi- nebo realita?“ zmíněn bod programového prohlášení KZT (cit.): „Komora bude usilovat o napravení pokřivených ekonomických poměrů v oboru tak, aby se celoplošně dodržovaly minimální ceny, které zaručí zubním technikům příjem alespoň celostátního průměru mzdy za osm hodin práce. K dosažení tohoto cíle budou vydány průměrné kalkulované ceny, a nové mzdové ohodnocení zaměstnanců.“ Zároveň byly v daném článku zveřejněny ceny jednotlivých stomatologických výrobků dle kódů vypočtené jako počet minut vynásobený minutovým nákladem ve výši 6,90

Následně byl v magazínu KZT č. 2/201119 zveřejněn článek prezidentky KZT „Nákladové ceny aneb – jsou reálné ceny reálné?“, ve kterém prezidentka KZT informovala o prvním

K seznamu nákladových cen uveřejněných v magazínu č. 2/2011 KZT uvedla23, že byl vytvořen

KZT v roce 2011 vydala publikaci „PUZZLE Metodika pro strukturovaný výpočet cen snímatelných náhrad a ortodontických deskových aparátů“25, která obsahuje podrobný postup výpočtu základní ceny stomatologických výrobků včetně rozpisu dalších přičitatelných komponentů částečně snímatelných náhrad s litými kotevními prvky, skeletů a ortodontických snímatelných deskových aparátů. Zároveň obsahuje postup výpočtu základní ceny tzv. mezerníků a oprav daných stomatologických výrobků.26 PUZZLE obsahují celkovou minutovou dotaci nutnou ke zhotovení jednotlivých výrobků a jejich jednotlivých komponentů s minutovým základem ve výši 7,90 Kč a s náklady na mzdy ve výši 2 Kč na minutu.

K této publikaci KZT uvedla27, že metodika pouze rozkládá výrobu stomatologického výrobku na jednotlivé kroky, na které aplikuje jednoduchý vzorec pro výpočet ceny. Do tohoto vzorce jsou vkládány průměrné ceny. Tato metodika je pouze prostředkem finančního vzdělávání, přičemž nijak nezasahuje do ekonomických úvah a chování soutěžitelů, a to proto, že relevantní údaje (náklady, čas apod.) si do výpočtového vzorce musí každý soutěžitel dosadit sám, každý soutěžitel může i vzorec upravit nebo užít zcela jiný.

KZT ve svém magazínu inzerovala28 výhody členství v KZT, mezi které patří také (cit.): „informace z oblasti cenové politiky (strukturovaný ceník, průměrné ceny, nové minutové tarify, nové mzdové tarify)“. Ve svém vyjádření KZT29 k tomu uvedla, že členům KZT jsou poskytovány informace dostupné na internetových stránkách KZT, a to: průměrné ceny a minutové tarify umístěné v sekci cenová politika (jedná se o zjištěné průměrné ceny stomatologických výrobků, výsledky šetření z roku 2010 a revidované časy potřebné

Na internetových stránkách KZT v sekci Cenová politika Úřad dne 7. 1. 2022 rovněž zajistil dokument „Ceny stomatologických výrobků podle inflace do roku 2020“31, ve kterém je uvedeno (cit.): „Dle rozhodnutí rady KZT vám předkládáme přehled cen našich výrobků, které vznikly pravidelným navýšením o inflační procento, což je ten nejmírnější ukazatel…Přehled je udělán od roku 1997…Tyto ceny bychom měli považovat za „nepodkročitelné“, jinými slovy „minimální“…Vyzýváme proto všechny, aby svoje ceny pravidelně, nejlépe 2x do roka navýšili o cca 5 %, aby se tento deficit postupně srovnal. Začněte nejpozději k 1. červenci tohoto roku...“.

Pod tímto dokumentem byly zveřejněny 3 soubory, a to „ceny výrobků fixní protetiky“32, „ceny výrobků snímací protetiky“33 a „ceny ortodontických výrobků“34 obsahující kódy jednotlivých stomatologických výrobků a jejich ceny v jednotlivých letech od roku 1997 do 2020 (navýšené vždy o inflaci oproti ceně předchozího roku).35

KZT k těmto dokumentům uvedla, že vznikly v roce 2010, kdy jako základ byla použita poslední „doporučená“ cena v oboru všeobecně známém sazebníku Všeobecné zdravotní pojišťovny z roku 1996 a na kterou byla aplikována inflace. Tyto tabulky vytvořené za účelem zvýšení ekonomické gramotnosti zubních techniků byly, až do jejich vymazání KZT v průběhu správního řízení vedeného Úřadem, zveřejněny pouze na webu KZT.

V téže sekci internetových stránek byl zveřejněn také dokument „Minutáž a nákladové ceny z roku 2011“36 (s datem vytvoření 5. 5. 2011) obsahující tabulku s názvem Ceník protetických výrobků – průměrné reálné ceny, nákladové ceny, horní decil – 2011. V tabulce jsou uvedeny tyto položky: kód stomatologických výrobků, jejich popis, nová minutáž, cena za přímý materiál u některých výrobků a 3 ceny: Nákladová cena vycházející z minutového základu 7,90

V období let 2014–2021 se orgány komory prostřednictvím magazínů KZT37 či příspěvků na internetových stránkách KZT38 vyjadřovaly k současnému stavu v oblasti cenotvorby zubních techniků, vyzývaly je ke zvyšování cen stomatologických výrobků či opakovaně upozorňovaly

KZT dále zveřejnila na svých internetových stránkách v rámci článku Aktualizováno:

Seznamy cen stomatologických výrobků z roku 2021 obsažené v tabulkách v rámci daného článku byly dle KZT46 vytvořeny z důvodu nutnosti nového označení stomatologických výrobků, neboť začala platit nová příloha č. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, která po 30 letech nově definovala stomatologické výrobky.47 Ceny stomatologických výrobků, které byly k nově vytvořeným/přiřazeným kódům připojeny, vznikly opět pouze zvýšením původních cen stomatologických výrobků o míru inflace.48

Přesná data zveřejnění všech výše uvedených dokumentů na internetových stránkách KZT nebylo možné zjistit (Úřad vychází z dat článků, vydání magazínů či vlastností dokumentů).

V návaznosti na ústní jednání KZT zaslala Úřadu přípis51, ve kterém mimo jiné uvádí, že jí vytýkané jednání nemělo za následek jakékoliv narušení hospodářské soutěže. Ceny

KZT dále ve svém vyjádření konstatovala, že v žádném směru nestanovovala nebo nedoporučovala ceny, nevymáhala ani neuplatňovala žádné jednání soutěžitelů.

Zároveň KZT uvedla, že její aktivita v oblasti metodik pro výpočet cen vznikla mimo jiné také z důvodu, že v letech 2000 až 2005 probíhaly cenové kontroly Finančního ředitelství, na základě kterých byli zubní technici pokutováni za nedodržení závazného postupu při výpočtu ceny nebo pro absenci cenových kalkulací.53 Veškeré jí zveřejněné ceny vznikly na základě jediného statistického šetření z r. 201054, přičemž další úpravy cen vznikly pouze následným navýšením o míru inflace.

Na základě legislativních změn v roce 1997 (viz výše) se KZT pokoušela řešit předmětné problémy zubních techniků mimo jiné prostřednictvím politické reprezentace, kdy v rámci své iniciativy oslovila jak ombudsmana, tak také opakovaně představitele Ministerstva zdravotnictví, za účelem řešení vzniklých problémů, k jejich nápravě však nedošlo.55

Oslovením vybraných členů KZT Úřad nezjistil, že by KZT dodržování zveřejněných cen stomatologických výrobků kontrolovala či jejich případné nedodržování sankcionovala. Řada členů KZT o cenících stomatologických výrobků věděla, nicméně bylo zjištěno, že na základě zveřejněných dokumentů obsahujících ceny stomatologických výrobků upravili své prodejní ceny pouze 4 oslovení členové KZT.56 Významný počet členů KZT uvedl, že v rámci svého vztahu se zubním lékařem nemá možnost nacenit své výrobky dle materiálů zveřejněných na webu KZT, a to ani dle svých reálných kalkulací.

Stomatologické výrobky jsou hrazeny ze zdravotního pojištění v rozsahu a za podmínek uvedených v příloze č. 4 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Příloha č. 4 tohoto zákona obsahovala přehled stomatologických výrobků dle kódů (od 1. 1. 2022 již nejsou uvedeny konkrétní kódy jednotlivých výrobků, ale pouze jejich skupiny) a informaci o jejich plné či částečné úhradě (v případě částečné úhrady i její výši). Maximální ceny za plně hrazené

Relevantním trhem je dle § 2 odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže57 trh zboží58, které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh se vymezuje z hlediska věcného (výrobkového), geografického a časového.59 Z hlediska času se relevantní trh zkoumá pouze v případě, když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky výrazně odlišné než v jiných obdobích.

V případě cílových dohod jsou nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší než v případě dohod zakázaných pro svůj protisoutěžní účinek.60 V případě cílových dohod jeho význam spočívá primárně v uchopení ekonomického a právního kontextu zakázané dohody.

Relevantním trhem je v posuzovaném případě trh, na nějž účastník řízení působí prostřednictvím svých členů a který svými rozhodnutími bezprostředně ovlivňuje. Členy KZT jsou zubní technici a jejich asistenti. Zubní technik poskytuje léčebnou a preventivní péči, kdy na základě indikace a návrhu zubního lékaře zhotovuje, upravuje a opravuje všechny druhy stomatologických výrobků, včetně stomatologických protéz a ortodontických pomůcek.61

Předmětem daného správního řízení je posouzení jednání účastníka řízení a jeho členů v souvislosti s přijetím a zveřejněním ceníků stomatologických výrobků. Zveřejněné výzvy KZT ke zvýšení cen se pak týkaly stomatologických výrobků obecně. Ceníky KZT obsahovaly všechny typy stomatologických výrobků, a to výrobky fixní protetiky, výrobky snímací protetiky a ortodontické výrobky.

Protetické stomatologické výrobky zajišťují rehabilitaci pacienta v případě ztráty jeho vlastních zubů, a to primárně z hlediska funkčního a estetického. Rozdíl mezi typy protetických výrobků pak spočívá v jejich ukotvení, fixní protetické výrobky jsou pevně spojeny s přirozenými zuby pacienta a nelze je snímat62, naopak snímatelné protetické výrobky je možné po začlenění do žvýkacího ústrojí opětovně vyjímat63. Ortodontické výrobky jsou používány k léčbě

Přestože z hlediska charakteristiky, ceny a způsobu použití nelze jednotlivé stomatologické výrobky považovat za vzájemně zastupitelné, Úřad se s ohledem na předmět správního řízení (cílová dohoda) a skutečnost, že se posuzované jednání KZT týkalo všech stomatologických výrobků, podrobnějším členěním těchto výrobků a jejich vzájemnou zastupitelností nezabýval a pro účely daného správního řízení vymezil relevantní trh z věcného hlediska jako trh výroby stomatologických výrobků.

Z hlediska geografického vymezení relevantního trhu Úřad ověřil, že výroba stomatologických výrobků probíhá převážně na celém území ČR za homogenních podmínek. Nebylo zjištěno dílčí území, na němž by podmínky soutěže byly zřetelně odlišné. Relevantní trh byl z geografického hlediska vymezen jako území České republiky.

Z časového hlediska se jedná o trh trvalý, charakterizovaný pravidelnou a opakovanou činností spočívající ve výrobě stomatologických výrobků.

Úřad pro účely tohoto správního řízení vymezil relevantní trh jako trh výroby stomatologických výrobků na území České republiky.

Členové KZT zaujímají souhrnně cca 20 % na vymezeném relevantním trhu.64

Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Pro posouzení, zda by bylo použití pozdější právní úpravy pro účastníka řízení příznivější, je rozhodujícím kritériem celkový výsledek z hlediska trestnosti, jehož by bylo při aplikaci předpisu platného v době spáchání přestupku či aplikaci pozdější právní úpravy reálně pro účastníka řízení dosaženo.

V době spáchání přestupku byl účinný zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákonů č. 417/2021 Sb. a č. 261/2021 Sb. Od spáchání přestupku až dosud nebyl zákon o ochraně hospodářské soutěže novelizován. Úřad tak při hmotněprávním posuzování deliktního jednání účastníka řízení v daném případě postupuje dle zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon“). Od 1. 7. 2017 je rovněž účinný přestupkový zákon, který je třeba při posuzování příznivosti právní úpravy rovněž vzít v úvahu. Přestupkový zákon rovněž nebyl od spáchání přestupku, tedy od ukončení protiprávního stavu, dosud novelizován, tedy i tento bude Úřad aplikovat ve znění pozdějších předpisů.

Procesní úprava vztahující se k předmětnému správnímu řízení je roztříštěna do několika zákonů. Z hlediska procesního platí obecná zásada, že nové procesní právo (jeho změny) platí ode dne nabytí účinnosti nové právní úpravy i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti s tím, že právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti, zůstávají zachovány, pokud přechodné ustanovení nestanoví něco jiného.

Úřad při vedení správního řízení vychází primárně z procesních ustanovení zákona č. 143/2001

Jak bylo uvedeno výše v tomto rozhodnutí, protiprávnost jednání účastníka řízení posuzuje

Ustanovení § 1 zákona upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení, spojením soutěžitelů nebo orgány veřejné správy.

Soutěžitelem se dle § 2 odst. 1 zákona rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

Nezbytným předpokladem pro možnou deklaraci zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů je zjištění, zda lze účastníka řízení považovat za soutěžitele, resp. sdružení soutěžitelů ve smyslu § 2 odst. 1 zákona. Sdružením soutěžitelů ve smyslu zákona se rozumí nejrůznější formy seskupování soutěžitelů. Pro tato seskupení je typické, že většinou nevyvíjejí vlastní ekonomickou činnost na trhu nebo trzích, kde působí jejich členové, ale právě tyto

V tomto smyslu je KZT, jako spolek sdružující právnické i fyzické osoby, které podnikají v daném oboru a jejichž podnikatelská činnost spočívá ve výrobě (opravě) stomatologických výrobků, typickým sdružením soutěžitelů, na které plně dopadá osobní působnost zákona (viz § 2 odst. 1 zákona), neboť svou činností v nejširším pojetí – schvalováním profesních či vnitřních předpisů upravujících chování členů sdružení nebo vydáváním stanovisek, případně spoluprací se státními orgány, může ovlivňovat hospodářskou soutěž probíhající v horizontální úrovni mezi jeho členy.

Dle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud

Pojem „rozhodnutí sdružení soutěžitelů“, které může ovlivnit hospodářskou soutěž, je v zájmu efektivní aplikace zákona vykládán z hlediska projevu vůle široce; zahrnuje nejen rozhodnutí, dohody, usnesení orgánů sdružení či opatření jeho výkonných orgánů, ale také může jít o stanovy, vnitřní předpisy sdružení apod. Rozhodnutí sdružení soutěžitelů nemusí být vydáno ve formě předvídané interními předpisy sdružení. Na rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona lze nahlížet jako na formálně či neformálně podchycený projev vůle soutěžitelů učiněný prostřednictvím autority, na kterou sdružení soutěžitelé přenesli oprávnění k jejímu projevu.68 Není přitom rozhodné, zda takové rozhodnutí sdružení je přímo závazné pro členy sdružení či nikoli. Může jít i o pouhé doporučení (bez ohledu na to, jaký může být jeho přesný právní status či charakter), pokud je lze označit za „věrohodný odraz záměru sdružení (jeho vůle) koordinovat chování svých členů v souladu s podmínkami doporučení.“69

Pro právní kvalifikaci protisoutěžního rozhodnutí sdružení není rozhodné, zda je výsledkem konsensu všech členů sdružení a rovněž, zda může nepřímo dopadat i na jednání jiných – v daném sdružení „nesdružených“ soutěžitelů na trhu. Rozhodnutí sdružení pak fakticky nahrazuje projev vůle jednotlivých soutěžitelů ve sdružení. Pro jeho protiprávnost z hlediska zákona je rozhodné, zda ovlivňuje, případně je způsobilé ovlivnit,70 soutěžní chování členů sdružení, v důsledku čehož toto rozhodnutí má nebo může mít dopad na hospodářskou soutěž.

Lze tedy shrnout, že k tomu, aby nejrůznější opatření, doporučení či rozhodnutí učiněná v rámci sdružení soutěžitelů naplnila skutkovou podstatu zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu zákona, musí být kumulativně splněno několik podmínek. Předně musí jít o úkon sdružení, tzn. ten, kdo za sdružení úkon učinil, musí být orgánem/osobou oprávněnou za sdružení vystupovat, nebo tak alespoň musí být členy sdružení vnímán. Dále musí jít o adresný úkon sdružení směřující k jeho členům (a to i nepřímo, např. prostřednictvím profesního časopisu dodávaného členům, webových stránek sdružení apod.). Ze samotného úkonu pak musí vyplývat (a to alespoň nepřímo) zřetelná snaha o sjednocení soutěžního chování určitého okruhu soutěžitelů, kteří jsou členy sdružení (zejména u doporučujících forem rozhodnutí sdružení soutěžitelů). Pro posouzení toho, zda se jedná o zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů, je rovněž třeba, aby se jednalo o takový úkon sdružení, který je přímo zaměřený či alespoň nepřímo způsobující dopad na soutěžní chování jednotlivých soutěžitelů, tj. musí jít o takový projev vůle sdružení, který je zaměřený na způsobení určitého předem předvídaného protisoutěžního následku, popř. který je takový následek alespoň objektivně způsobilý přivodit.

Úřad jednání účastníka řízení kvalifikuje jako trvající přestupek, jehož počátek vymezil od 7. 3.

KZT následně vydala a zveřejnila několik ceníků stomatologických výrobků včetně výzev členům KZT k dodržování zveřejněných cen (resp. zvýšení jejich cen). Všechna tato jednání

Vzhledem k tomu, že se jedná o cílovou dohodu, není potřeba, aby došlo ke skutečnému dopadu na hospodářskou soutěž, dostačující je již potencialita ohrožení hospodářské soutěže, která postačuje k tomu, aby byla naplněna skutková podstata přestupku v § 22a odst. 1 písm. b) zákona. Nicméně Úřad prokázal, že jednání účastníka řízení mělo skutečný, byť malý dopad na hospodářskou soutěž, neboť několik oslovených členů KZT uvedlo, že své ceny upravili na základě ceníků KZT.

Odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující soutěž je odpovědností objektivní. Zákon tedy Úřadu neukládá, aby u osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona sankcionovat, zkoumal zavinění.71

Úřad konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že posuzované jednání účastníka řízení představuje cílové narušení hospodářské soutěže, neuplatní se u něj pravidlo de minimis, resp. nespadá mezi dohody, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný (jež nejsou považovány za zakázané).72

Posuzované jednání účastníka řízení taktéž nesplňuje podmínky pro vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 zákona, účastník řízení ani důkazy pro takové vynětí nepředložil a taktéž nejsou naplněny podmínky pro uplatnění žádné z blokových výjimek přijatých na základě nařízení

Při úvahách o uložení pokuty vyšel Úřad ze znění zákona a přiměřeně z pravidel Postupu při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže, ve znění účinném od 24. 4. 2018 (dále jen „Metodika pro ukládání pokut“).73 Metodika pro ukládání

Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu74, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností. Dle judikatury českých soudů75 konkrétní forma postihu a jeho výše musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení, zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře rušitele, aby v něm byla dostatečně obsažena jeho represivní funkce, aniž by ovšem byl pro něj zjevně likvidačním. Uložená pokuta by tak měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.

Za porušení § 3 odst. 1 zákona jednáním, jež je trvajícím přestupkem, je Úřad oprávněn uložit pokutu za celou dobu trvání porušení v případě, že posuzované jednání bylo zakázané po celou dobu účinnosti zákona.

Ukládání trestu je založeno na dvou základních principech – principu zákonnosti trestu a individualizace trestu. Zákonnost je zaručena aplikací zákonných kritérií, jež jsou taxativně vymezena v § 22b odst. 1 zákona (přihlédne se k závažnosti přestupku, a to zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán; dále se přihlédne k jednání právnické osoby nebo orgánu veřejné správy v průběhu řízení před

Podle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odstavce 1 písm. b) uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období, není-li dále stanoveno, že za přestupek podle odstavce 1 písm. b) se pokuta neuloží.77 Úřad hodnotil jak povahu, tak také závažnost posuzovaného jednání, přičemž zohlednil zejména skutečnost, že jednotliví členové sdružení disponují pouze velmi omezenými možnostmi ke zvýšení cen stomatologických výrobků, což výrazně snižuje míru dopadu na trh (podrobněji viz níže). Pokud jde o charakter KZT jakožto sdružení soutěžitelů, je zjevné, že tržní síla a velikost jednotlivých členů tohoto sdružení není vůči němu v zásadním nepoměru. Členství v KZT je dobrovolné a KZT sdružuje více než 570 členů. KZT rovněž není sdružením s omezeným počtem soutěžitelů, které nemá žádné příjmy, kterými by nemohlo případně uloženou pokutu uhradit. Úřad tak, přestože se typově jedná o velmi závažnou praktiku týkající se určení cen, v daném případě hodlá KZT uložit pokutu dle § 22a odst. 2

Při stanovení konkrétní výše pokuty Úřad předně vycházel ze zákonem předepsaných kritérií (viz výše), která má v sobě tato pokuta odrážet. Rovněž Úřad zohlednil i další specifika případu, která jsou vzhledem ke svému charakteru pro stanovení výše pokuty relevantní a zároveň zvažuje případné přitěžující nebo polehčující okolnosti.

Co se týče závažnosti přestupku, je třeba při určení konkrétní výše pokuty zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení. V tomto rozhodnutí Úřad konstatoval, že vydávání a zveřejňování ceníků stomatologických výrobků a vyzývání členů ke zvyšování cen je porušením zákazu stanoveného v § 3 odst. 1 zákona, neboť účastník řízení přijal a uplatňoval zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které mělo za cíl narušení hospodářské soutěže na vymezeném relevantním trhu. Jde o jednání spadající pod zakázané dohody o přímém určování cen, přičemž jde o tzv. cílovou dohodu, u níž se předpokládá, že její dopad není zanedbatelný. S ohledem na typovou závažnost protisoutěžního jednání hodnotí Úřad vydávání a zveřejňování ceníků stomatologických výrobků a vyzývání členů ke zvyšování cen jako velmi závažný přestupek.

Pokud jde o posouzení individuální míry závažnosti posuzovaného přestupku, Úřad uvádí, že ve správním řízení byl prokázán skutečný, byť velmi omezený, negativní dopad zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu.

Úřad zároveň přihlédl ke skutečnosti, že dodržování ceníků nebylo žádným způsobem ze strany KZT kontrolováno, a tedy ani jejich nedodržení nijak sankcionováno. Dále značná část výše označených dokumentů byla do konce roku 2021 zveřejněna pouze v sekci určené pro členy KZT, potenciální ohrožení soutěže na relevantním trhu tak dosahovalo nižší intenzity, než kdyby byly předmětné dokumenty zveřejněny po celou dobu trvání přestupku neomezeně také i pro nečleny KZT a objednavatele služeb výroby stomatologických výrobků. Úřad rovněž při stanovení výše pokuty přihlédl ke skutečnosti, že existuje silná závislost zubních techniků na zubních lékařích a také k systému stanovování cen stomatologických výrobků, kdy většina zubních techniků není schopná prakticky samostatně stanovovat své ceny či dosáhnout jejich zvýšení.

Na základě výše uvedeného stanovil Úřad základní částku pokuty za přestupek vydávání ceníků stomatologických výrobků spolu s výzvami k jejich zvyšování na 400 000 Kč, tj. v úrovni 4 % z maximální hranice pokuty 10 mil. Kč.

Úřad dále zohlednil jednání účastníka řízení v průběhu správního řízení a jeho snahu odstranit škodlivé následky přestupku. Jako polehčující okolnost posoudil Úřad skutečnost, že účastník řízení ukončil vytýkané jednání a veškeré dokumenty obsahující ceníky stomatologických

Při uplatnění výše uvedených zákonných východisek a základních zásad při ukládání pokut a s ohledem na požadavek zajištění dostatečně účinného prosazování soutěžního práva stanovil Úřad výslednou výši pokuty na 360 000 Kč.

Úřad na základě splnění všech podmínek pro narovnání snížil účastníku řízení výslednou částku pokuty o 20 %, tedy na částku 288 000 Kč.

Pokutu uloženou ve shora uvedené výši nepovažuje Úřad za likvidační.79

Účastník řízení provede úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol uvede své identifikační číslo. Uložená pokuta je splatná do 90 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

V souladu s § 20 odst. 4 zákona uložil Úřad účastníku řízení nápravné opatření. Účastník řízení je povinen nejpozději ve lhůtě do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí informovat všechny své členy o tomto rozhodnutí Úřadu, a zároveň také o zákazu a neplatnosti příslušného rozhodnutí sdružení soutěžitelů. KZT je povinna Úřadu ve stanovené lhůtě splnění nápravného opatření doložit.

Vzhledem k tomu, že účastník řízení odstranil ze svých internetových stránek celou sekci „Cenová politika“ včetně veškerého obsahu, veškerá historická vydání magazínu KZT a zápisy z usnesení sněmu KZT, které obsahovaly ceníky stomatologických výrobků a výzvy ke zvyšování cen, a tyto materiály nejsou účastníkem řízení žádným jiným způsobem šířeny, není nutné, aby Úřad uložil v daném správním řízení i nápravné opatření spočívající v odstranění předmětných dokumentů.

V souladu s § 7 odst. 1 zákona uložil Úřad účastníku řízení KZT zákaz plnění rozhodnutí sdružení soutěžitelů popsaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna.

Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení KZT porušil zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst.

Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady se hradí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu

Na základě všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání přestupku dle zákona spočívajícího v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 zákona, a proto Úřad rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.