ÚOHS S0530/2023/KD – Protisoutěžní jednání

Dne 24. 8. 2023 zahájil Úřad se sdružením soutěžitelů – Komora podniků komerční bezpečnosti

Možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů Úřad spatřoval ve stanovení doporučené minimální ceny za fyzickou ostrahu, jejím sdílení a dodržování. Tato jednání mohla dle Úřadu naplňovat znaky skutkové podstaty zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů dle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, jehož cílem nebo výsledkem mohlo být narušení hospodářské soutěže v oblasti poskytování bezpečnostních služeb.

Důvodnými indiciemi1 pro zahájení řízení ve věci možného porušení zákona bylo zejména zjištění,2 že KPKBČR uveřejňuje na svých internetových stránkách doporučenou (optimální) minimální cenu za provádění služeb fyzické ostrahy, a to nejméně od roku 2020. Úřad zajistil na internetových stránkách KPKBČR3 několik vydání časopisu „Bezpečnost s profesionály“, které mj. obsahují informace týkající se podrobné kalkulace mzdových a jiných nákladů pro výkon ostrahy.

Účastník řízení vyjádřil dne 19. 10. 2023 zájem o proceduru narovnání dle Oznámení Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 7. 2023 o narovnání dle § 22bb zákona o ochraně

V rámci procedury narovnání Úřad vydal dne 27. 11. 2023 stručné sdělení výhrad, ve kterém účastníku řízení sdělil základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení, odkázal na důkazy obsažené ve spise a informoval o předpokládané výši pokuty.7

Úřad umožnil účastníku řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a stanovil mu lhůtu pro vyjádření se k těmto podkladům a k zaslání návrhu na doplnění dokazování.8

Úřad obdržel dne 6. 12. 2023 od účastníka řízení závěrečnou žádost o snížení pokuty ve smyslu § 22bb odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů. 9 Vzhledem ke splnění všech podmínek Úřad vydává v rámci procedury narovnání toto stručné rozhodnutí.

KPKBČR je právnickou osobou, která vznikla dne 1. 2. 1993, a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též „občanský zákoník“), je spolkem.

KPKBČR je samosprávnou profesní korporací právnických a fyzických osob, které poskytují služby v oblasti ostrahy majetku a osob nebo se na poskytování těchto služeb podílejí či v této oblasti vyvíjejí vzdělávací, poradenskou, auditorskou či propagační činnost.10

Účelem KPKBČR je ochrana a zajišťování profesních a společenských potřeb svých členů a prosazování jejich oprávněných zájmů v souladu s právními normami a oborovými standardy, při respektování všech zásad hospodářské soutěže, etických zásad, schválených členskou schůzí, a zvyšování profesní úrovně a společenské prestiže soukromých bezpečnostních služeb poskytujících ostrahu majetku a osob.11

Podle sdělení účastníka řízení je základním posláním a hlavním cílem činnosti KPKBČR především spolupráce se státními, odbornými a společenskými subjekty zabývajícími se problematikou ostrahy a ochrany osob a majetku; zastupování a prosazování oprávněných

KPKBČR nabízí 3 formy členství, kdy řádným členem mohou být fyzické a právnické osoby působící v oblasti poskytování služeb ostrahy majetku a osob a v oblastech souvisejících nebo v této oblasti vyvíjející vzdělávací, poradenskou, auditorskou či propagační činnost.

Statutárním orgánem KPKBČR je prezidium jako kolektivní orgán, kde za spolek navenek jedná prezident spolku samostatně, nebo za spolek jednají navenek společně nejméně dva členové prezidia.14

Dalšími orgány KPKBČR jsou členská schůze (nejvyšší orgán), kontrolní, rozhodčí a smírčí komise.15

KPKBČR nemá status profesní komory zřizované zvláštním předpisem veřejného práva a podmínkou pro provádění činností v oblasti fyzické ochrany osob a majetku není povinné členství v KPKBČR.

Úřad v rámci šetření na internetových stránkách KPKBČR v rubrice „Časopis“ zajistil dne

Z obsahu profilu KPKBČR na sociální síti Facebook Úřad dále dne 21. 7. 2023 zajistil printscreeny zveřejněných informací, podle nichž bylo vydání „leden-březen/2020“ časopisu „Bezpečnost s profesionály“ (které obsahuje informace týkající se kalkulace mzdových nákladů pro výkon ostrahy) na internetových stránkách KPKBČR uveřejněno nejméně od 25. 3. 2020, neboť dne 25. 3. 2020 byla na zmíněném profilu uveřejněna následující informace: „(…) právě vychází březnové číslo našeho časopisu Bezpečnost s profesionály. Děkujeme všem autorům (…) https://www.kpkbcr.cz/wp-content/uploads/kpkb_duben_2020_korektura.pdf“26.

Optimální a aktuální hodinové sazby uváděné ve zmíněných článcích časopisu „Bezpečnost s profesionály“ vydávané KPKBČR obsahovaly stanovení minimální ceny, která byla rozdělena na mzdové náklady (průměrné náklady na 1 hodinu práce) a ostatní náklady na pracovníka ostrahy s osvědčením odborné způsobilosti „strážný“. Průměrné mzdové náklady na 1 hodinu práce byly prezentovány prostřednictvím vzorové kalkulace obsahující vyčíslení minimální mzdy, příplatků za práci v noci, o svátcích aj., částky za čerpání dovolené a pojištění a odvodů za zaměstnance. Jako ostatní nezbytné náklady pro výkon ostrahy byly uváděny například náklady na zajištění školení, za materiální vybavení zaměstnance, režijní a správní náklady, náklady na vedení evidence a odměny pracovníkům včetně zisku.27

Dne 15. 9. 2023 Úřad ověřil, že z webových stránek KPKBČR byla odstraněna všechna vydání časopisu Bezpečnost s profesionály.28

Dle vyjádření KPKBČR ze dne 27. 9. 202329 byly ve vybraných číslech časopisu „Bezpečnost s profesionály“ (č. 29 z roku 2020, č. 33 z roku 2021, č. 34 z roku 2021, č. 38 z roku

KPKBČR potvrdila, že informace o kalkulaci mzdových a jiných nákladů byly ze strany KPKBČR uveřejňovány od roku 2020 do roku 2023, přičemž upřesnila, že na tvorbě příslušných článků obsahujících informace týkající se kalkulace mzdových a jiných nákladů pro výkon ostrahy se podílel […obchodní tajemství…]. Smyslem a účelem uveřejnění výše uvedených informací bylo, podle vyjádření KPKBČR, upozornit na zvýšení, resp. aktualizaci minimální mzdy tak, aby mohli

Úřad v průběhu správního řízení nezjistil skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by

Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Pro posouzení, zda by bylo použití pozdější právní úpravy pro účastníka řízení příznivější, je rozhodujícím kritériem celkový výsledek z hlediska trestnosti, jehož by bylo při aplikaci předpisu platného v době spáchání přestupku či aplikaci pozdější právní úpravy reálně pro účastníka řízení dosaženo.

V době spáchání přestupku byl účinný zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákona č. 226/2023 Sb. (dále též „zákon“). Přestupkový zákon nebyl od spáchání přestupku, tedy od ukončení protiprávního stavu, dosud novelizován, proto bude Úřadem aplikován ve znění pozdějších předpisů.

Procesní úprava vztahující se k předmětnému správnímu řízení je vtělena do několika zákonů.

Jak bylo uvedeno výše v tomto rozhodnutí, protiprávnost jednání účastníka řízení posuzuje

Ustanovení § 1 zákona upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení, spojením soutěžitelů nebo orgány veřejné správy.

Dle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud

Rozhodnutí sdružení spočívající ve vydávání (a to i ve formě nezávazného doporučení) ceníků, jestliže z jejich obsahu, cíle, kterého mají dosáhnout, jakož i všech prvků charakterizujících hospodářský a právní kontext, do něhož spadají, vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž a představují dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž. Takovéto cílové dohody o cenách mají totiž zásadně ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu (jejich negativní dopad se presumuje), neboť mohou vést ke sjednocování cen na trhu a/nebo k vyloučení nejistoty vzájemných konkurentů o jejich cenové strategii. Jakékoli stanovení cenového vzorce, určení jednotlivých složek nákladů či pravidel, co do nákladů započítávat, je považováno za závažné porušení soutěžních pravidel. Téměř vždy má pak takové jednání negativní dopad i na ceny pro konečné spotřebitele zboží nebo služeb.

Pojem „rozhodnutí sdružení soutěžitelů“, které může ovlivnit hospodářskou soutěž, je v zájmu efektivní aplikace zákona vykládán z hlediska projevu vůle široce; zahrnuje nejen rozhodnutí, dohody, usnesení orgánů sdružení či opatření jeho výkonných orgánů, ale také může jít o stanovy, vnitřní předpisy sdružení apod. Rozhodnutí sdružení soutěžitelů nemusí být vydáno ve formě předvídané interními předpisy sdružení. Na rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona lze nahlížet jako na formálně či neformálně podchycený projev vůle soutěžitelů učiněný prostřednictvím autority, na kterou sdružení soutěžitelé přenesli

Pro právní kvalifikaci protisoutěžního rozhodnutí sdružení není rozhodné, zda je výsledkem konsensu všech členů sdružení a rovněž, zda může nepřímo dopadat i na jednání jiných – v daném sdružení „nesdružených“ soutěžitelů na trhu. Rozhodnutí sdružení pak fakticky nahrazuje projev vůle jednotlivých soutěžitelů ve sdružení. Pro jeho protiprávnost z hlediska zákona je rozhodné, zda ovlivňuje, případně je způsobilé ovlivnit,36 soutěžní chování členů sdružení, v důsledku čehož toto rozhodnutí má nebo může mít dopad na hospodářskou soutěž.

Lze tedy shrnout, že k tomu, aby nejrůznější opatření, doporučení či rozhodnutí učiněná v rámci sdružení soutěžitelů naplnila skutkovou podstatu zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které je s odkazem na § 3 odst. 1 zákona zakázané a neplatné, je-li jeho cílem nebo výsledkem narušení hospodářské soutěže, musí být kumulativně splněno několik podmínek.

Soutěžitelem se dle § 2 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

Nezbytným předpokladem pro možnou deklaraci zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů je zjištění, zda lze účastníka řízení považovat za soutěžitele, resp. sdružení soutěžitelů. Sdružením soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže se

V tomto smyslu je KPKBČR jako spolek sdružující právnické i fyzické osoby, které poskytují mj. fyzické ostrahy, a tedy podnikají v daném oboru, typickým sdružením soutěžitelů, na které plně dopadá osobní působnost zákona (viz § 2 odst. 1 zákona), neboť svou činností v nejširším pojetí – schvalováním profesních či vnitřních předpisů upravujících chování členů sdružení nebo vydáváním stanovisek, případně spoluprací se státními orgány, může ovlivňovat hospodářskou soutěž probíhající v horizontální úrovni mezi jeho členy.

Podle vyjádření účastníka řízení v oblasti poskytování služeb ostrahy majetku a osob působí pouze […obchodní tajemství…] z 52 členů sdružení a podíl členů KPKBČR působících v oblasti poskytování služeb ostrahy majetku a osob ve vztahu k předpokládanému počtu subjektů podnikajících v tomto oboru v České republice (počet celkem vydaných licencí) činí cca

Relevantním trhem je dle § 2 odst. 2 zákona trh zboží38, které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh se vymezuje z hlediska věcného (výrobkového), geografického a časového.39 Z hlediska času se se relevantní trh zkoumá pouze v případě, když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky výrazně odlišné než v jiných obdobích.

V případě cílových dohod jsou nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší než v případě dohod zakázaných pro svůj protisoutěžní účinek.40 V případě cílových dohod jeho význam spočívá primárně v uchopení ekonomického a právního kontextu zakázané dohody.

Relevantním trhem je v posuzovaném případě trh, na nějž účastník řízení působí prostřednictvím svých členů a který svými rozhodnutími bezprostředně ovlivňuje. Členové

Na základě výše uvedeného vymezil Úřad pro účely daného správního řízení relevantní trh z věcného hlediska jako trh poskytování služeb fyzické ostrahy majetku a osob.

Z hlediska geografického vymezení relevantního trhu Úřad ověřil, že poskytování služeb fyzické ostrahy majetku a osob probíhá na celém území ČR za homogenních podmínek.

Z časového hlediska se jedná o trh trvalý, charakterizovaný pravidelným, opakovaným poskytováním služeb fyzické ostrahy majetku a osob.

Úřad pro účely tohoto správního řízení vymezil relevantní trh jako trh poskytování služeb fyzické ostrahy majetku a osob na území České republiky.

Úřad toto jednání KPKBČR spočívající ve stanovení a zveřejňování optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) kvalifikuje jako cílovou zakázanou dohodu ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, tedy přestupek dle § 22a odst. 1 písm. b) zákona, přičemž se jedná o přestupek trvající od 25. 3. 2020 do 15. 9. 2023.

Optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) byly přijaty orgánem KPKBČR, je zřejmé, že byly určeny členům KPKBČR, neboť z nich vyplývá snaha unifikovat jednání členů KPKBČR při stanovování cen, a byly způsobilé ovlivnit chování členů

Zveřejněním optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) dne 25. 3. 2020 došlo k nastolení protiprávního stavu a nejméně potenciálnímu narušení hospodářské soutěže, který od tohoto dne trval až do jeho odstranění dne 15. 9. 2023. Ročními aktualizacemi optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) v letech 2021 až 2023 KPKBČR protiprávní stav spočívající v narušení hospodářské soutěže udržovala.

Rozhodnutí KPKBČR v podobě zveřejnění doporučených minimálních cen, jehož předmětem bylo stanovení optimální a aktuální hodinové sazby (minimální ceny) za práci pracovníka (zaměstnance) provádějícího ostrahu majetku a osob, Úřad posoudil s ohledem na jeho obsah, cíl, kterého mělo dosáhnout, jakož i všechny prvky charakterizující hospodářský a právní kontext, do něhož spadal. Shledal, že posuzovaná dohoda vykazuje dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž a že nejsou dány konkrétní okolnosti, které by mohly zpochybnit domnělou škodlivou povahu dotyčné dohody. Posuzovaná dohoda tak představuje dohodu s cílem omezit hospodářskou soutěž.42 Úřad dodává, že i přesto, že dle vyjádření

Ačkoliv nebylo prokázáno, že by došlo k reálnému dopadu na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu, již samotné stanovení optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) a následné zveřejnění kalkulace pro její výpočet na internetových stránkách KPKBČR mohlo ovlivnit cenovou strategii jednotlivých poskytovatelů služeb fyzické ostrahy, čímž bylo také způsobilé ovlivnit soutěž na trhu poskytování služeb fyzické ostrahy majetku a osob na území České republiky. Vzhledem ke způsobu zveřejnění, kdy stanovené sazby byly volně dostupné všem, tedy i nečlenům

Odpovědnost za protisoutěžní jednání spočívající v uzavření zakázané dohody narušující soutěž je odpovědností objektivní. Zákon tedy Úřadu neukládá, aby u osob, které hodlá za porušení hmotněprávních ustanovení zákona sankcionovat, zkoumal zavinění.44

Úřad konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že posuzované jednání účastníka řízení představuje cílové narušení hospodářské soutěže, neuplatní se u něj pravidlo de minimis, resp. nespadá mezi dohody, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný (jež nejsou považovány za zakázané).

Posuzované jednání účastníka řízení taktéž nesplňuje podmínky pro vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 zákona, účastník řízení ani důkazy pro takové vynětí nepředložil a taktéž nejsou naplněny podmínky pro uplatnění žádné z blokových výjimek přijatých na základě nařízení

V průběhu správního řízení Úřad nezjistil, že by jednání účastníka řízení bylo způsobilé přímo či nepřímo, skutečně či potenciálně ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie, resp. mělo unijní rozměr. Hospodářská soutěž v dané oblasti probíhá především na národní úrovni a finanční objem dotčených služeb nepřesahuje stanovenou hranici45. V tomto případě proto

Při úvahách o uložení pokuty vychází Úřad ze znění zákona a přiměřeně z pravidel Postupu při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže účinného od 24. 4. 2018 (dále též „Metodika pro ukládání pokut“).46 Metodika pro ukládání pokut neupravuje podrobnosti k ukládání pokut sdružením soutěžitelů, a proto ji lze na daný případ využít pouze z hlediska základních principů přiměřeně s ohledem na okolnosti případu.

Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu47, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností. Dle judikatury českých soudů48 konkrétní forma postihu a jeho výše musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení, zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře rušitele, aby v něm byla dostatečně obsažena jeho represivní funkce, aniž by ovšem byl pro něj zjevně likvidačním. Uložená pokuta by tak měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.

Za porušení § 3 odst. 1 zákona jednáním, jež je trvajícím přestupkem, je Úřad oprávněn uložit pokutu za celou dobu trvání porušení zákona v případě, že posuzované jednání bylo zakázané po celou dobu jeho účinnosti.

Ukládání trestu je založeno na dvou základních principech – principu zákonnosti trestu a individualizace trestu. Zákonnost je zaručena aplikací zákonných kritérií, jež jsou taxativně vymezena v § 22b odst. 1 zákona (přihlédne se k závažnosti přestupku, a to zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán; dále se přihlédne k jednání právnické osoby nebo orgánu veřejné správy v průběhu řízení

Podle § 22a odst. 3 zákona se za přestupek podle odstavce 1 písm. b) uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Podle § 22a odst. 5 platí, že je-li pokuta podle odstavce 3 ukládána sdružení soutěžitelů, může být uložena až do výše 10 % z úhrnu čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období jeho členy.50

Úřad při úvaze o stanovení horní hranice pokuty ukládané sdružení soutěžitelů, tedy zda bude stanovena bez ohledu na obrat jeho členů, nebo naopak do 10 % z úhrnu jejich čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období, zohlednil charakter a význam sdružení soutěžitelů, počet členů sdružení a jejich tržní sílu, prospěch členů sdružení z rozhodnutí sdružení soutěžitelů, závažnost rozhodnutí sdružení soutěžitelů a jeho dopad. Pokud jde o charakter KPKBČR jakožto sdružení soutěžitelů, je zjevné, že tržní síla a velikost jednotlivých členů tohoto sdružení není vůči němu v zásadním nepoměru. Členství v KPKBČR je dobrovolné a KPKBČR sdružuje 52 členů, z toho jen […obchodní tajemství…] členů má jako předmět podnikání ostrahu majetku a osob a dosahuje příjmů na relevantním trhu. KPKBČR rovněž není sdružením s omezeným počtem soutěžitelů, které nemá žádné příjmy, kterými by nemohlo případně uloženou pokutu uhradit. Z hlediska typu rozhodnutí sdružení soutěžitelů se jedná o závažnou cílovou dohodu, nicméně nebylo prokázáno, že by kvůli ní došlo ke skutečnému narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu, a že byla kontrolována a vymáhána ze strany sdružení. Úřad tak, přestože se typově jedná o velmi závažnou praktiku týkající se určení cen, v daném případě hodlá KPKBČR uložit pokutu dle § 22a odst. 3 zákona v rozmezí do 10 000 000 Kč a nevycházet z celkového obratu jejich členů, resp. ukládat pokutu dle § 22a odst. 5 zákona.

Při stanovení konkrétní výše pokuty za přestupek spočívající ve schválení a zveřejnění doporučené ceny za službu fyzické ostrahy Úřad předně vycházel ze zákonem předepsaných kritérií (viz výše), která má v sobě tato pokuta odrážet. Rovněž Úřad zohlednil i další specifika případu, která jsou vzhledem ke svému charakteru pro stanovení výše pokuty relevantní, a zároveň zvažoval případné přitěžující nebo polehčující okolnosti.

Co se týče závažnosti přestupku, je třeba při určení konkrétní výše pokuty zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení. V tomto rozhodnutí Úřad konstatoval, že přijetí optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) a její zveřejnění na internetových stránkách KPKBČR je porušením § 3 odst. 1 zákona, neboť účastník řízení přijal a uplatňoval zakázané rozhodnutí

Pokud jde o posouzení individuální míry závažnosti posuzovaného přestupku, Úřad uvádí, že ve správním řízení nebyl prokázán skutečný negativní dopad zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu. Nebezpečným tak Úřad shledává potenciální narušení soutěže, k němuž mohlo na základě předmětného rozhodnutí sdružení soutěžitelů docházet. Individuální závažnost posuzovaného jednání snižuje skutečnost, že členové KPKBČR zaujímají na relevantním trhu velmi nízký podíl (viz výše), a potenciální dopad z hlediska velikosti tržního podílu lze označit jako zanedbatelný. Úřad zároveň přihlédl ke skutečnosti, že dodržování aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob nebylo žádným způsobem ze strany KPKBČR sledováno nebo kontrolováno, a tedy ani jejich nedodržení nijak sankcionováno. Individuální závažnost posuzovaného jednání účastníka řízení dle Úřadu naopak zvyšuje skutečnost, že KPKBČR zveřejnila dokumenty obsahující schválené optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) na internetových stránkách bez omezení, tzn. byly veřejně dostupné i pro nečleny, tedy ohrožení hospodářské soutěže na relevantním trhu dosahovalo vyšší intenzity, než pokud by byly tyto doporučené ceny zveřejněny pouze interně pro členy

Na základě výše uvedeného stanovil Úřad základní částku pokuty za přestupek spočívající ve stanovení a zveřejnění optimální a aktuální hodinové sazby za služby fyzické ostrahy majetku a osob (minimální ceny) na 200 000 Kč, tj. v úrovni 2 % z maximální hranice pokuty 10 mil. Kč.

Úřad při ukládání pokuty zohlednil jednání účastníka řízení v průběhu správního řízení a jeho snahu odstranit škodlivé následky přestupku. Jako polehčující okolnost posoudil Úřad skutečnost, že účastník řízení po zahájení správního řízení ukončil vytýkané jednání a veškeré dokumenty obsahující optimální a aktuální hodinové sazby za fyzickou ostrahu majetku a osob (minimální ceny) ze svých internetových stránek stáhl. Dále Úřad zohlednil skutečnost, že účastník řízení v průběhu správního řízení informoval své členy o protisoutěžním charakteru výše uvedeného jednání a v tomto smyslu zrealizoval školení svých členů.

Úřad rovněž zohlednil skutečnost, že účastník řízení v průběhu správního řízení Úřadu předložil a schválil compliance program, který upravuje způsob a možnosti jednání KPKBČR a jejích členů. Compliance program účastníka řízení hodnotí Úřad s ohledem na jeho charakter, míru a včasnost jeho spolupráce a kvalitu navrhovaných opatření jako dostatečný.

Při uplatnění výše uvedených zákonných východisek a základních zásad při ukládání pokut a s ohledem na požadavek zajištění dostatečně účinného prosazování soutěžního práva Úřad s přihlédnutím k výše uvedeným polehčujícím okolnostem snížil základní částku pokuty a stanovil výslednou výši pokuty na 150 000 Kč.

Úřad na základě splnění všech podmínek pro narovnání dále snížil účastníku řízení výslednou částku pokuty o 20 %, tedy na částku 120 000 Kč.

Pokutu uloženou ve shora uvedené výši nepovažuje Úřad za likvidační.

Účastník řízení provede úhradu pokuty na účet Celního úřadu pro Jihomoravský kraj, číslo účtu 3754-17721621/0710, jako variabilní symbol uvede své identifikační číslo. Uložená pokuta je splatná do 180 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.

V souladu s § 20 odst. 4 zákona uložil Úřad účastníku řízení opatření k nápravě. Účastník řízení je povinen prokazatelně informovat ve lhůtě do 30 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí vhodným a účinným způsobem všechny své členy o tomto rozhodnutí, resp. o zákazu a neplatnosti příslušného rozhodnutí sdružení soutěžitelů. O splnění nápravného opatření musí účastník řízení Úřad ve stanovené lhůtě informovat.

S ohledem na to, že účastník řízení odstranil dokumenty obsahující doporučené minimální ceny za fyzickou ostrahu a informoval své členy o jejich odstranění, není nutné, aby Úřad v tomto správním řízení ukládal účastníkovi řízení nápravné opatření spočívající v odstranění příslušných dokumentů.

V souladu s § 7 odst. 1 zákona uložil Úřad účastníku řízení KPKBČR zákaz plnění rozhodnutí sdružení soutěžitelů popsaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna.

Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení KPKBČR porušil zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona, jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst.

Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady se hradí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu

Na základě všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že bylo prokázáno spáchání přestupku dle zákona spočívajícího v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou