Zákon o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů

(1) Komora ustanoví exekutorovi nového zástupce,

a) jestliže ustanoveným zástupcem je exekutor a výkon jeho exekutorského úřadu zanikl nebo byl pozastaven,

b) jestliže ustanoveným zástupcem je kandidát a Komora ho vyškrtne ze seznamu kandidátů a nebo zanikne-li jeho pojištění odpovědnosti za újmu a ani po upozornění Komory ho v určené lhůtě neobnoví a nebo jestliže mu bylo uloženo kárné opatření odvolání ze zastupování,

c) jestliže ustanovený zástupce požádá o uvolnění z funkce zástupce,

d) jestliže o to požádá zastupovaný exekutor.

(2) Ustanovení § 16 se přiměřeně použije i na ustanovení nového zástupce.

(3) Ustanovením nového zástupce zaniká ustanovení předchozího zástupce.

(1) Koncipient je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu koncipientů.

(2) Seznam koncipientů vede Komora.

(1) Komora zapíše do seznamu koncipientů na návrh exekutora občana České republiky, který

a) splňuje podmínky uvedené v § 9 odst. 1 písm. a) až c),

b) je v pracovním poměru u exekutora.

(2) Zápis do seznamu koncipientů vykoná Komora do 1 měsíce ode dne doručení návrhu exekutora. Provedení zápisu, jakož i odmítnutí provedení zápisu oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého je koncipient v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, v pracovním poměru, má právo domáhat se provedení zápisu návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o odmítnutí provedení zápisu, nejpozději však do 6 měsíců od doručení návrhu na zápis do seznamu koncipientů Komoře, právo na provedení zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu koncipientů, zaniká.

(1) Exekutor může koncipienta písemně pověřit prováděním úkonů, které jsou předmětem exekuční činnosti nebo další činnosti.

(2) Exekutor však nemůže pověřit koncipienta k vydání exekučního příkazu. Koncipient nemůže vykonat dražbu nemovité věci nebo obchodního závodu (dále jen „závod“), vydávat rozhodnutí v exekuci prodejem nemovitých věcí nebo závodu ani zřizovat exekutorské zástavní právo.

(1) Komora vyškrtne ze seznamu koncipientů toho,

a) kdo zemřel a nebo kdo byl prohlášen za mrtvého,

b) kdo pozbyl státní občanství České republiky,

c) kdo byl omezen ve svéprávnosti,

d) kdo byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný v souvislosti s exekuční činností,

e) kdo písemně požádal Komoru o vyškrtnutí z tohoto seznamu,

f) komu skončil pracovní poměr u exekutora,

g) kdo byl zapsán do seznamu kandidátů.

(2) Vyškrtnutí ze seznamu koncipientů oznámí Komora koncipientovi a exekutorovi, u kterého je a nebo byl koncipient v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu koncipientů vyškrtnut, v pracovním poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu koncipientů, právo na ochranu toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu koncipientů, zaniká.

(1) Kandidát je zaměstnanec exekutora zapsaný do seznamu kandidátů.

(2) Seznam kandidátů vede Komora.

(1) Komora na základě písemné žádosti koncipienta zapíše do seznamu kandidátů toho, kdo

a) je ke dni zápisu zapsán v seznamu koncipientů a u koho nenastal důvod k jeho vyškrtnutí podle § 22 odst. 1 písm. a) až f),

b) vykonal alespoň tříletou exekutorskou praxi,

c) složil exekutorskou zkoušku.

(2) Do doby exekutorské praxe koncipienta se započítává dovolená čerpaná v době trvání této praxe. Nevykonává-li koncipient exekutorskou praxi z důvodu překážek v práci na jeho straně nebo z důvodu omluvené nepřítomnosti v práci, započítávají se mu tyto doby do doby exekutorské praxe nejvýše v rozsahu 70 pracovních dnů v každém roce jejího trvání.

(3) Složení exekutorské zkoušky se musí umožnit každému, kdo splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a b).

(4) Zápis podle odstavce 1 provede Komora do 1 měsíce ode dne doručení žádosti. Provedení zápisu oznámí Komora kandidátovi a exekutorovi, u kterého je kandidát v pracovním poměru.

(5) Ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, v pracovním poměru, má právo domáhat se provedení zápisu do seznamu kandidátů návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o odmítnutí provedení zápisu do seznamu kandidátů, nejpozději však do 6 měsíců od doručení návrhu na zápis do seznamu kandidátů Komoře, právo na provedení zápisu toho, kdo nebyl ve stanovené lhůtě zapsán do seznamu kandidátů, zaniká.

Exekutor může kandidáta písemně pověřit prováděním úkonů v exekuční nebo další činnosti.

(1) Komora vyškrtne kandidáta ze seznamu kandidátů z důvodů uvedených v § 22 odst. 1 písm. a) až f).

(2) Vyškrtnutí oznámí kandidátovi a exekutorovi, u kterého je a nebo byl kandidát v pracovním poměru.

(3) Ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, a s jeho souhlasem i exekutor, u kterého je ten, kdo byl ze seznamu kandidátů vyškrtnut, v pracovním poměru, má právo domáhat se ochrany návrhem u soudu. Nepodá-li kterákoli z uvedených osob žalobu do 2 měsíců od doručení oznámení Komory o vyškrtnutí ze seznamu kandidátů, právo na ochranu toho, kdo byl vyškrtnut ze seznamu kandidátů, zaniká.

(1) Exekutor může zaměstnávat v pracovním poměru vykonavatele exekutora a další zaměstnance.

(2) Exekutor může vykonavatele exekutora písemně pověřit prováděním úkonů, které ve výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu provádí vykonavatel3a). Další zaměstnance může pověřit prováděním jednoduchých úkonů, které jsou předmětem exekuční nebo další činnosti.

(3) Vykonavatelem exekutora může být občan České republiky, který

a) je plně svéprávný,

b) je bezúhonný,

c) má úplné středoškolské vzdělání,

d) je v pracovním poměru u exekutora po dobu nejméně 6 měsíců,

e) složil kvalifikační zkoušku vykonavatele exekutora.

(4) Rozsah a způsob kvalifikační zkoušky vykonavatele exekutora určí Komora podle § 110 odst. 7 písm. c) a § 110 odst. 8.

Exekuci vede ten exekutor, kterého v exekučním návrhu označí oprávněný a který je zapsán v rejstříku zahájených exekucí. Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu.

(1) Exekutor je vyloučen z exekučního řízení, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, k účastníkům exekučního řízení nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jeho nepodjatosti.

(2) Důvodem k vyloučení exekutora nejsou okolnosti, které spočívají v postupu exekutora v exekučním řízení o projednávané věci.

(3) Jakmile se exekutor dozví o skutečnosti, pro kterou je vyloučen, oznámí ji neprodleně exekučnímu soudu. V řízení může zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu.

(4) Účastníci exekučního řízení mají právo vyjádřit se k osobě exekutora; o tom musí být exekutorem poučeni.

(5) Účastník je povinen námitku podjatosti exekutora uplatnit nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno vyrozumění o zahájení exekuce; nevěděl-li v této době o důvodu vyloučení nebo vznikl-li tento důvod později, může námitku uplatnit do 8 dnů poté, co se o něm dozvěděl. Později může námitku podjatosti účastník uplatnit také tehdy, jestliže nebyl exekutorem poučen o svém právu vyjádřit se k osobě exekutora.

(6) Námitka podjatosti musí obsahovat označení exekutora a uvedení okolností, které zakládají důvod pochybnosti o jeho nepodjatosti, popřípadě údaj, kdy se o tomto důvodu účastník uplatňující námitku dozvěděl a jakými důkazy mohou být jeho tvrzení prokázána.

(7) K rozhodnutí o námitce podjatosti předloží exekutor bez odkladu věc exekučnímu soudu; v řízení může zatím učinit jen takové úkony, které nesnesou odkladu. To neplatí, byla-li námitka uplatněna v den skončení exekučního řízení či jeho zastavení, nebo tehdy, uplatnil-li účastník v námitce stejné okolnosti, o nichž bylo exekučním soudem již rozhodnuto, nebo je-li námitka zjevně opožděná.

(8) O vyloučení exekutora rozhoduje exekuční soud.

(9) Rozhodnutí o vyloučení exekutora se doručí oprávněnému, povinnému a exekutorovi.

(10) Proti rozhodnutí vydaném v řízení o vyloučení exekutora není přípustný opravný prostředek.

(11) Jestliže bylo rozhodnuto, že exekutor je vyloučen, v exekuci pokračuje ten exekutor, kterého navrhne oprávněný a který se zapíše do rejstříku zahájených exekucí tak, že provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. b) a c); nově zaregistrovaný exekutor rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce.

(12) O tom, zda je vyloučen koncipient, kandidát nebo jiný zaměstnanec exekutora, jakož i znalec nebo tlumočník, rozhoduje exekutor; odstavce 1 až 4, 6 a 9 se použijí přiměřeně. Proti jeho usnesení není přípustný opravný prostředek.

Exekutor může odmítnout provést požadovaný úkon jedině z některého z těchto důvodů:

a) odporuje-li zákonu nebo právním předpisům,

b) jestliže oprávněný nesložil přiměřenou zálohu na náklady exekuce, nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte včetně pohledávky výživného nezletilého dítěte, která byla postoupena, úplaty za postupovanou pohledávku výživného nezletilého dítěte nebo pohledávky za náhradní výživné podle jiného zákona.

(1) Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl při provádění exekuční nebo další činnosti.

(2) Povinnosti mlčenlivosti může exekutora zprostit orgán Komory, a to pouze z důvodů zvláštního zřetele hodných, v nezbytné míře a pro jednotlivý případ.

(3) Exekutor je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se mohou dotýkat oprávněných zájmů účastníků exekučního řízení. Účastník řízení, jehož oprávněného zájmu se skutečnost dotýká, může exekutora povinnosti mlčenlivosti o takové skutečnosti zprostit. Vyslovil-li účastník exekučního řízení písemný souhlas se sdělením údajů, na něž se vztahuje povinnost mlčenlivosti, podle zvláštního právního předpisu30), exekutor tyto údaje na výzvu příslušnému orgánu sdělí.

(4) Exekutor nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu ke svému zaměstnanci, kterého pověřuje provedením jednotlivých úkonů podle zákona, pokud je tato osoba povinna sama povinnost mlčenlivosti zachovávat.

(5) Povinností mlčenlivosti není exekutor vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem. Dále není povinností mlčenlivosti vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a oprávněným nebo povinným nebo jejich právními nástupci, a pro výkon státního dohledu.

(6) Povinnosti mlčenlivosti se exekutor nemůže dovolat v kárném řízení podle tohoto zákona.

(7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu.4) Porušením povinnosti mlčenlivosti není plnění povinností vůči příslušnému orgánu podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a zákona o provádění mezinárodních sankcí. Porušením povinnosti mlčenlivosti není poskytnutí informací správci daně při plnění povinností stanovených daňovým řádem exekutorovi jako povinné osobě podle zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu.

(8) Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 trvá i po zániku výkonu úřadu exekutora.

(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se obdobně vztahuje i na zaměstnance exekutora, na činnost exekutora v orgánech Komory, rovněž na členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení podle tohoto zákona. U těchto osob trvá i po skončení jejich pracovního poměru u exekutora nebo u Komory, popřípadě po skončení jejich funkce v orgánu Komory.

(10) Porušení povinnosti mlčenlivosti podle předchozích odstavců zakládá kárnou odpovědnost exekutora a jeho povinnost nahradit újmu, která porušením této povinnosti vznikla.

(1) Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, je exekutor povinen nahradit újmu tomu, komu ji způsobil v souvislosti s činností podle tohoto zákona. Exekutor je povinen nahradit újmu i tehdy, byla-li újma způsobena při výkonu exekuční nebo další činnosti jeho zaměstnancem; případná povinnost této osoby nahradit újmu podle zvláštních předpisů tím není dotčena.

(2) Exekutor se povinnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

(3) Povinnost státu nahradit újmu podle zvláštního právního předpisu5) tím není dotčena.

(1) Soudy, orgány státní správy a samosprávy, obce a jejich orgány, notáři a právnické a fyzické osoby, rozhodují-li o právech a povinnostech, jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o majetku povinného, které jim jsou známy z jejich úřední činnosti.

(2) Policie České republiky poskytne exekutorovi na jeho žádost ochranu a součinnost podle zákona o Policii České republiky.

(3) Orgány státní správy, orgány samosprávy a právnické osoby, které z úřední moci jsou zvláštním právním předpisem pověřeny k vedení evidence osob nebo jejich majetku nebo vzhledem k předmětu své činnosti vedou evidenci osob a jejich majetku, jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce; tuto povinnost má zejména orgán pověřený vedením katastru nemovitostí, orgán správy daní, orgán, který vede registr motorových vozidel, orgán pověřený vedením informačního systému veřejné správy, ve kterém jsou vedeny údaje o zbraních, střelivu a provozovaných střelnicích, orgán správy sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, komoditní burzy, organizátor regulovaného trhu27), centrální depozitář, jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů a Notářská komora České republiky ve vztahu k Seznamu listin o manželském majetkovém režimu. Pracovník správce daně, orgánu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny se nemůže v odpovědi na písemnou žádost exekutora dovolat povinnosti mlčenlivosti podle zvláštního právního předpisu. V exekučním řízení má exekutor pro účely získání dálkového přístupu k počítačovým souborům, v nichž jsou vedeny údaje katastru nemovitostí, postavení organizační složky státu7f).

(4) Banky, pobočky zahraničních bank, spořitelní a úvěrní družstva, instituce elektronických peněz, pobočky zahraničních institucí elektronických peněz, vydavatelé elektronických peněz malého rozsahu, platební instituce, pobočky zahraničních platebních institucí a poskytovatelé platebních služeb malého rozsahu (dále jen „peněžní ústav“), pojišťovny, investiční společnosti a investiční fondy, obchodníci s cennými papíry, poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy, penzijní společnosti, penzijní fondy podle zvláštního právního předpisu, Garanční systém finančního trhu (dále jen „finanční instituce“), notáři, advokáti, fyzické a právnické osoby jsou povinni sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o číslech účtů povinného nebo jeho jiných jedinečných identifikátorech7a), jakož i o jejich stavu a změnách a údaje o majetku, věcech, listinách, kryptoaktivech, prostředcích přístupů ke kryptoaktivům či zaknihovaných cenných papírech povinného jimi spravovaných či u nich pro povinného či povinným uschovaných.

(5) Plátce mzdy nebo plátce jiného příjmu je povinen sdělit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje o mzdě nebo jiném příjmu jím vypláceném, srážkách prováděných ze mzdy nebo z jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného, nároku nebo práva povinného, na jejichž základě povinný pobírá mzdu nebo jiný příjem.

(6) Provozovatel poštovních služeb je povinen oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost údaje potřebné k vedení exekuce, zejména totožnost osob, které si pronajímají poštovní přihrádky nebo jiná doručovací místa, údaje o počtu tam došlých poštovních zásilek a jejich odesilatelích, úhrn peněžních prostředků docházejících povinnému prostřednictvím provozovatele poštovních služeb nebo do jeho poštovní přihrádky a totožnost příjemce poštovních zásilek uložených u poskytovatele poštovních služeb.

(7) Poskytovatelé služeb elektronických komunikací jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost telefonní, dálnopisné a telefaxové stanice užívané povinným a údaje o nich, pokud nejsou uvedeny ve veřejně dostupných seznamech.

(8) Pojišťovny jsou povinny oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost výplaty pojistných plnění ve prospěch povinného.

(9) Vydavatelé tisku jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost jméno osoby, která podala k uveřejnění inzerát, který se týká nakládání s majetkem povinného a byl uveřejněn pod značkou.

(10) Dopravci a zasilatelé jsou povinni oznámit exekutorovi na jeho písemnou žádost odesílatele a adresáta přepravovaného nákladu, stejně jako údaje o přepravovaném zboží, je-li to třeba k vedení exekuce.

(1) Exekutor v souvislosti s činností podle tohoto zákona využívá

a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,

b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,

c) údaje z agendového informačního systému cizinců,

d) údaje z registru rodných čísel o fyzických osobách, kterým bylo přiděleno rodné číslo, avšak nejsou vedeny v informačních systémech uvedených v písmenech b) a c).

(2) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,

f) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(3) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, popřípadě jejich změna, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví a jeho změna,

d) místo a okres narození; u občana, který se narodil v cizině, místo a stát, na jehož území k narození došlo,

e) rodné číslo,

f) státní občanství,

g) adresa místa trvalého pobytu včetně předchozích adres místa trvalého pobytu,

h) počátek trvalého pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o místu trvalého pobytu nebo datum ukončení trvalého pobytu na území České republiky,

i) schválení smlouvy o nápomoci nebo zastoupení členem domácnosti včetně uvedení soudu, který smlouvu nebo zastoupení schválil, omezení svéprávnosti,

j) rodinný stav, datum jeho změny a místo uzavření manželství,

k) rodné číslo manžela; je-li manželem cizinec, který nemá přiděleno rodné číslo, jeho jméno, popřípadě jména, příjmení manžela a datum jeho narození,

l) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného,

m) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,

n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který občan prohlášený za mrtvého nepřežil,

o) jméno, popřípadě jména, příjmení a rodné číslo otce, matky, popřípadě jiného zákonného zástupce nebo opatrovníka; v případě, že jeden z rodičů nebo jiný zákonný zástupce nebo opatrovník nemá přiděleno rodné číslo, jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození; je-li jiným zákonným zástupcem nebo opatrovníkem dítěte právnická osoba, název a adresa sídla.

(4) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

b) datum narození,

c) pohlaví a jeho změna,

d) místo a stát narození,

e) rodné číslo,

f) státní občanství,

g) druh a adresa místa pobytu,

h) číslo a platnost oprávnění k pobytu,

i) počátek pobytu, popřípadě datum zrušení údaje o pobytu,

j) omezení svéprávnosti,

k) správní nebo soudní vyhoštění a doba, po kterou není umožněn vstup na území České republiky,

l) rodinný stav, datum a místo jeho změny, jméno, popřípadě jména, příjmení manžela, rodné číslo nebo datum narození,

m) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí,

n) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo den, který cizinec prohlášený za mrtvého nepřežil.

(5) Využívanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) den, měsíc a rok narození,

c) místo narození; u fyzické osoby narozené v cizině místo a stát narození,

d) rodné číslo.

(6) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(7) Z využívaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuce exekutorům Ministerstvo financí údaje z informačního systému7g) o

a) státních občanech České republiky7c) v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména a příjmení,

2. rodné číslo,

3. číslo smlouvy,

4. identifikační číslo osoby (dále jen „identifikační číslo“) stavební spořitelny,

b) cizincích v rozsahu7h)

1. jméno, popřípadě jména a příjmení,

2. rodné číslo,

3. číslo smlouvy,

4. identifikační číslo stavební spořitelny.

V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuce exekutorům Ministerstvo financí údaje z informačního systému7i) o účastnících7j) v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména a příjmení,

2. rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny,7k)

3. číslo smlouvy o penzijním připojištění,

4. identifikační číslo penzijního fondu.

(1) Ministerstvo financí pro potřeby exekuce poskytne exekutorům v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup údaje z informačního systému o účastnících podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření25), a to v rozsahu

1. jméno, popřípadě jména, a příjmení,

2. rodné číslo, a pokud nebylo přiděleno, číslo pojištěnce vedené v registru pojištěnců Všeobecné zdravotní pojišťovny7j),

3. číslo smlouvy o doplňkovém penzijním spoření,

4. identifikační číslo penzijní společnosti.

(2) Ministerstvo financí eviduje důvod poskytnutí údajů podle odstavce 1. Není-li důvod k žádosti o poskytnutí údajů podle odstavce 1 uveden, Ministerstvo financí poskytnutí údajů odepře.

V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuce exekutorům Česká správa sociálního zabezpečení údaje z registru pojištěnců o příjemcích dávek důchodového pojištění v rozsahu

a) rodné číslo a evidenční číslo pojištěnce,

b) příjmení a jméno,

c) aktuální adresu pro výplatu důchodu (důchodů),

d) způsob výplaty důchodu (důchodů),

e) druh důchodu (důchodů),

f) výši důchodu (důchodů),

g) výši předcházející exekuční či jiné srážky z důchodu,

h) výši důchodu vypláceného po provedení předcházejících srážek,

i) údaje o jiném příjemci důchodu,

j) u dlužníků pobývajících v zahraničí stát, kam je důchod poukazován,

k) příplatky a příspěvky k důchodům vypláceným podle odškodňovacích předpisů.

V elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup poskytne pro potřeby exekuce exekutorům Ministerstvo dopravy údaje z centrálního registru silničních vozidel v rozsahu

a) vlastník (název, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu),

b) provozovatel, není-li současně vlastníkem (název, sídlo a identifikační číslo osoby, jde-li o právnickou osobu nebo fyzickou osobu podnikatele; jméno, příjmení, rodné číslo, místo trvalého nebo povoleného pobytu, popřípadě adresa místa pobytu při udělení azylu, jde-li o fyzickou osobu),

c) státní poznávací značka silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, datum jejího přidělení a odebrání,

d) druh a kategorie motorového vozidla a přípojného vozidla,

e) výrobce silničního motorového vozidla a přípojného vozidla, značka (obchodní název stanovený výrobcem), typ vozidla a obchodní označení,

f) datum první registrace silničního motorového vozidla a přípojného vozidla,

g) účel, pro který je silniční motorové vozidlo a přípojné vozidlo určeno,

h) zástavní práva váznoucí na silničním motorovém vozidle a přípojném vozidle.

(1) Exekutor může pro účely exekučního řízení požádat o součinnost třetí osoby podle § 33 a ty jsou povinny ji bezplatně poskytnout. Osoby uvedené v § 33 odst. 4 až 10 a komoditní burzy, organizátor regulovaného trhu27), centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů mají při poskytování údajů právo na úhradu účelně vynaložených hotových výdajů.

(2) Třetí osoby jsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost podle § 33 bez zbytečného odkladu, a je-li to technicky možné, v elektronické podobě; nesplní-li tuto povinnost, jsou povinny oprávněnému a exekutorovi nahradit újmu, která tím oprávněnému nebo exekutorovi vznikne. Způsobil-li újmu nesplněním této povinnosti státní orgán, právnická či fyzická osoba při výkonu veřejné správy, která jim byla svěřena, nebo územní samosprávný celek při výkonu státní správy, který na něj byl přenesen zákonem nebo při výkonu samosprávy, postupuje se podle zvláštního právního předpisu.8)

(3) Exekutor požádá peněžní ústav nebo finanční instituci o součinnost elektronicky datovým souborem a peněžní ústav nebo finanční instituce součinnost elektronicky datovým souborem poskytne. Peněžní ústav nebo finanční instituce nejsou povinny poskytnout exekutorovi součinnost, není-li žádost o součinnost podána elektronicky datovým souborem nebo nemá-li stanovené obsahové náležitosti anebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu tohoto datového souboru a obsahové náležitosti žádosti o součinnost. Věty první a druhá se nepoužijí, týká-li se součinnost údajů o mzdě nebo jiném příjmu vypláceném peněžním ústavem nebo srážek prováděných z tohoto příjmu.

(4) Exekutor požádá plátce mzdy na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis, o sdělení údajů podle § 33 odst. 5, případně o sdělení jiných údajů potřebných k vedení exekuce, jejichž potřebnost v žádosti odůvodní. Plátce mzdy poskytne exekutorovi požadované údaje na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis a který je součástí formuláře podle věty první. Doručuje-li exekutor žádost prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, požádá plátce mzdy o údaje podle § 33 odst. 5 i elektronicky datovým souborem. Plátce mzdy, jehož celkový roční úhrn čistého obratu podle zákona o účetnictví za poslední účetní období předcházející žádosti o součinnost dosáhl alespoň částku 100000000 Kč, nebo zaměstnává-li nejméně 50 zaměstnanců v pracovním poměru (dále jen „kvalifikovaný plátce mzdy“), údaje podle § 33 odst. 5 elektronicky datovým souborem poskytne. Kvalifikovaný plátce mzdy není povinen poskytnout exekutorovi údaje podle § 33 odst. 5, není-li žádost o tyto údaje podána elektronicky datovým souborem na formuláři podle věty první nebo nemá-li datový soubor stanovený formát nebo strukturu. Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datového souboru.

(5) Za nesplnění povinností uvedených v § 33 může exekutor uložit třetím osobám pořádkovou pokutu.9)

(6) Ustanovení § 33 až 33e a odstavců 1 až 3, 5 a 7 se použijí i pro zjišťování údajů o majetku manžela povinného v souvislosti s prováděním exekuce, jíž je k vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů nebo pro který lze vést exekuci na majetek ve společném jmění manželů, postižen účet manžela povinného u peněžního ústavu.

(7) Nebrání-li to účelu exekuce, použije exekutor v exekučním řízení údaje, které mu byly poskytnuty v rámci součinnosti v jiných exekučních řízeních vedených proti témuž povinnému.

(8) Po dobu 6 měsíců ode dne, kdy plátce mzdy nebo jiného příjmu zapsal do centrální evidence srážek ze mzdy a jiných příjmů (dále jen „evidence srážek“) údaje nebo změnu údajů podle § 125b odst. 3, může exekutor požádat plátce mzdy nebo jiného příjmu uvedeného v § 125b odst. 1 písm. c) o sdělení údajů podle § 33 odst. 5 pouze tehdy, pokud údaje zapsané do evidence srážek nejsou úplné, má-li exekutor pochybnost o jejich správnosti, případně zjišťuje-li exekutor údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného, nároku nebo práva povinného, na jejichž základě povinný pobírá mzdu nebo jiný příjem, které se do evidence srážek nezapisují. Žádost o sdělení údajů podle věty první exekutor odůvodní.

(1) Exekuční řízení se zahajuje na návrh.

(2) Exekuční řízení je zahájeno dnem, hodinou a minutou, kdy exekuční návrh došel exekutorovi.

(3) Exekutor může začít zjišťovat a zajišťovat majetek povinného nejdříve poté, kdy soud vydal pověření podle § 43a.

(4) Podá-li oprávněný více exekučních návrhů v téže věci, vede exekuci ten exekutor, který je v rejstříku zahájených exekucí zapsán jako první.

(5) Exekuční řízení nelze přerušit, nestanoví-li tento nebo zvláštní právní předpis10) jinak. Nelze také prominout zmeškání lhůty a podat návrh na obnovu exekučního řízení.

(6) Současně s exekučním návrhem může být podán i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. Řízení je zahájeno dnem, kdy návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání došel exekutorovi. Nestanoví-li se dále jinak, je k rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání příslušný exekuční soud.

(1) Rejstřík zahájených exekucí je elektronický seznam, který provozuje a spravuje ministerstvo.

(2) Údaje do rejstříku zahájených exekucí zapisuje soud nebo exekutor způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Rejstřík zahájených exekucí je neveřejný. Ministerstvo poskytuje údaje z rejstříku zahájených exekucí pouze soudům a Komoře, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ministerstvo je oprávněno využívat údaje z rejstříku zahájených exekucí pro výkon své působnosti. Exekutorovi poskytuje ministerstvo údaje o jím vykonávané nebo vykonané exekuční činnosti a údaje podle § 35b odst. 1 písm. l) a m) týkající se exekuční činnosti, kterou vykonává nebo vykonával jiný exekutor.

(4) Údaje vedené v rejstříku zahájených exekucí se z tohoto rejstříku vymažou po uplynutí 25 let od data uvedeného v § 35b odst. 1 písm. n).

(1) V rejstříku zahájených exekucí se vedou údaje v rozsahu

a) označení exekutora, u kterého bylo zahájeno exekuční řízení,

b) označení exekutora, který exekuční řízení vede nebo vedl, je-li odlišný od exekutora podle písmene a),

c) označení exekučního řízení spisovou značkou exekutora, pod kterou je vedeno,

d) označení exekučního soudu a spisovou značku exekučního soudu,

e) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,

f) označení oprávněného a povinného,

g) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena,

h) datum zahájení exekučního řízení,

i) datum, kdy nastaly skutečnosti podle § 52 odst. 3 písm. a) až c) (dále jen „doložka provedení exekuce“),

j) údaj o výši zálohy na náklady exekuce nebo zálohy na další vedení exekuce nebo o zproštění od složení zálohy na další vedení exekuce,

k) datum složení zálohy na náklady exekuce nebo zálohy na další vedení exekuce,

l) údaj o tom, že proti povinnému je vedena exekuce prodejem movitých věcí, nejde-li o exekuci podle § 67 odst. 2, a den sepsání movité věci,

m) údaj o skončení exekuce prodejem movitých věcí podle písmene l) nebo o tom, že exekuce je vedena po skončení odkladu exekuce podle § 54 odst. 9,

n) datum skončení exekučního řízení.

(2) Součástí rejstříku zahájených exekucí jsou i provozní údaje o zápisu údajů podle odstavce 1. Údaje podle odstavce 1 písm. b), d), i) až n) zapíše do rejstříku exekutor.

(3) Údaj podle odstavce 1 písm. l) zapíše exekutor bez zbytečného odkladu po sepsání movité věci, údaj podle odstavce 1 písm. m) exekutor zapíše do 3 dnů poté, co se dozvěděl o skončení exekuce prodejem movitých věcí nebo poté, co skončil odklad exekuce podle § 54 odst. 9.

(1) Účastníky exekučního řízení jsou oprávněný a povinný.

(2) Účastníkem exekučního řízení je také manžel povinného, je-li exekucí postihován jeho majetek nebo majetek ve společném jmění manželů.

(3) Proti jinému, než kdo je v rozhodnutí označen jako povinný, nebo ve prospěch jiného, než kdo je v rozhodnutí označen jako oprávněný, lze vést exekuci, jen jestliže je prokázáno, že na něj přešla povinnost nebo přešlo či bylo převedeno právo z exekučního titulu.

(4) Přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen listinou vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem,12) pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

(5) Prokáže-li se, že po zahájení exekučního řízení nastala právní skutečnost, s níž právní předpisy spojují převod nebo přechod práva oprávněného, o něž v exekučním řízení jde, do řízení namísto dosavadního oprávněného vstupuje jeho právní nástupce. Ten, kdo nastupuje do řízení na místo dosavadního oprávněného, musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení.

(1) Exekuci lze vést jen na návrh oprávněného nebo na návrh toho, kdo prokáže, že na něho přešlo nebo bylo převedeno právo z rozhodnutí podle § 36 odst. 3 a 5.

(2) Oprávněný může podat exekuční návrh podle tohoto zákona, nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá exekuční titul podle tohoto zákona.

(3) Oprávněný nemůže podat exekuční návrh, je-li exekučním titulem

a) rozhodnutí o péči o nezletilé děti, není-li v odstavci 4 písm. a) stanoveno jinak,

b) rozhodnutí ve věcech ochrany proti domácímu násilí,

c) rozhodnutí orgánů Evropské unie, nebo

d) cizí rozhodnutí nebo cizí rozhodčí nález, není-li v odstavci 4 písm. b) nebo c) stanoveno jinak.

(4) Oprávněný může podat exekuční návrh, má-li být exekuce vedena podle

a) rozhodnutí o výživném na nezletilé dítě,

b) cizího rozhodnutí,

1. u něhož bylo vydáno prohlášení vykonatelnosti podle přímo použitelného předpisu Evropské unie nebo mezinárodní smlouvy, nebo

2. které je podle přímo použitelného předpisu Evropské unie vykonatelné, aniž je požadováno prohlášení vykonatelnosti, nebo

c) cizího rozhodnutí nebo cizího rozhodčího nálezu, u nichž bylo rozhodnuto o uznání.

(5) Další řízení zahájené oprávněným proti témuž povinnému u stejného exekutora dříve, než zanikne oprávnění exekutora k vedení předchozí exekuce, se spojuje s předchozí exekucí ke společnému řízení, a to ode dne podání návrhu. V zájmu hospodárnosti řízení může exekutor věc podle věty první vyloučit k samostatnému řízení.

(6) Jsou-li exekuční řízení proti témuž povinnému vedena u více exekutorů nebo zahájí-li další oprávněný u téhož exekutora exekuční řízení proti témuž povinnému, exekuční soud tato řízení spojí na návrh povinného ke společnému řízení,

a) je-li oprávněným osoba, jež byla věřitelem povinného v době vzniku vymáhaného dluhu, nebo její právní nástupce, a řízení již nebyla spojena podle odstavce 5,

b) je-li předmětem jednotlivých spojovaných řízení vymožení peněžitého plnění nepřevyšujícího částku podle § 202 odst. 2 občanského soudního řádu a

c) jsou-li proti povinnému vedena alespoň 2 exekuční řízení podle písmene a).

(7) V usnesení o spojení exekuční soud určí, který exekutor řízení povede. Exekutorovi, který řízení nepovede, náleží náhrada účelně vynaložených hotových výdajů, o níž soud rozhodne v usnesení o spojení. V zájmu hospodárnosti však exekuční soud řízení nespojí, vyžaduje-li to stav těchto řízení nebo se tato řízení ke spojení zjevně nehodí.

(1) V exekučním návrhu musí být označen exekutor, který má exekuci vést, s uvedením jeho sídla. Z návrhu musí být dále patrné, kdo ho činí, které věci se týká a co sleduje, a musí být podepsán a datován. Kromě toho musí exekuční návrh obsahovat jméno, popřípadě jména, a příjmení účastníků, místo jejich trvalého pobytu7b), popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince7d),7e), a popřípadě rodné číslo nebo datum narození účastníků, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, přesné označení exekučního titulu, uvedení povinnosti, která má být exekucí vymožena, a údaj o tom, zda, popřípadě v jakém rozsahu povinný vymáhanou povinnost splnil, popřípadě označení důkazů, kterých se oprávněný dovolává.

(2) K exekučnímu návrhu je třeba připojit originál nebo úředně ověřenou kopii exekučního titulu opatřeného potvrzením o jeho vykonatelnosti nebo stejnopis notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, a případně rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, rozhodnutí o uznání nebo osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(1) Neobsahuje-li exekuční návrh nebo návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání všechny stanovené náležitosti nebo je nesrozumitelný anebo neurčitý, vyzve exekutor oprávněného, aby návrh opravil nebo doplnil, určí mu lhůtu a poučí ho o tom, jak je třeba opravu nebo doplnění provést; exekutor vyzve oprávněného k opravení nebo doplnění návrhu nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy mu došel exekuční návrh nebo návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání.

(2) Není-li v určené lhůtě návrh řádně opraven nebo doplněn a v řízení nelze pro tento nedostatek pokračovat nebo není-li přiložen exekuční titul, exekutor usnesením exekuční návrh, případně i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání odmítne. O těchto následcích musí být oprávněný poučen.

(3) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce a exekuční návrh nebude odmítnut, exekutor exekuční návrh usnesením nejpozději ve lhůtě podle § 43a odst. 1 zamítne.

(4) Jsou-li splněny předpoklady pro zastavení řízení stanovené zákonem, exekutor exekuční řízení usnesením zastaví.

(5) Byl-li současně s exekučním návrhem podán i návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání, exekutor rozhodne o zamítnutí exekučního návrhu nebo o zastavení exekučního řízení pouze na základě pokynu soudu podle § 43a odst. 6.

(1) Exekučním titulem je

a) vykonatelné rozhodnutí soudu nebo exekutora, pokud přiznává právo, zavazuje k povinnosti nebo postihuje majetek,

b) vykonatelné rozhodnutí soudu a jiného orgánu činného v trestním řízení, pokud přiznává právo nebo postihuje majetek,

c) vykonatelný rozhodčí nález,

d) notářský zápis se svolením k vykonatelnosti sepsaný podle zvláštního právního předpisu13),

e) vykonatelné rozhodnutí a jiný exekuční titul orgánu veřejné moci,

f) jiná vykonatelná rozhodnutí a schválené smíry a listiny,14) jejichž výkon připouští zákon.

(2) Neobsahuje-li exekuční titul určení lhůty ke splnění povinnosti, má se za to, že povinnosti uložené exekučním titulem je třeba splnit do 3 dnů a, jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozhodnutí.

(3) Má-li podle exekučního titulu uvedeného v odstavci 1 písm. a), b) nebo c) splnit povinnost více povinných a jde-li o dělitelné plnění, platí, že povinnosti, nestanoví-li exekuční titul jinak, jsou zavázáni splnit všichni povinní rovným dílem.

(4) Exekuci rozhodnutí soudu o prodeji zástavy lze vést tehdy, obsahuje-li označení oprávněné a povinné osoby, zástavy a výši zajištěné pohledávky a jejího příslušenství.

Potvrzením o vykonatelnosti opatří exekuční titul podle § 40 odst. 1 písm. a) až c), e) a f) ten orgán, který ho vydal, u smírů a dohod pak ten orgán, který je schválil.

(1) Před vydáním exekučního příkazu na majetek ve společném jmění manželů zjistí exekutor, zda je v Seznamu listin o manželském majetkovém režimu vedeném podle notářského řádu evidována smlouva o manželském majetkovém režimu nebo rozhodnutí soudu o zrušení společného jmění manželů, jeho obnovení nebo zúžení jeho stávajícího rozsahu, anebo dohoda nebo rozhodnutí soudu o změně smluveného režimu nebo režimu založeného rozhodnutím soudu.

(2) Při vydání exekučního příkazu je exekutor povinen vycházet z obsahu listiny podle odstavce 1, jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého po jejím zápisu do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu nebo jde-li o vydobytí dluhu ze závazku vzniklého před jejím zápisem do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu a vyslovil-li s tím souhlas oprávněný. Nelze-li zjistit z exekučního titulu nebo z listiny podle odstavce 1, že závazek vznikl po zápisu listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu, má se za to, že závazek vznikl před zápisem listiny do Seznamu listin o manželském majetkovém režimu.

(3) V ostatních případech lze vydat exekuční příkaz postihující majetek, který netvoří součást společného jmění manželů jen proto, že byl zákonný režim společného jmění manželů změněn.

(4) Jde-li o vydobytí dluhu, který patří do společného jmění manželů, nebo dluhu povinného, pro který lze vydat exekuční příkaz na majetek ve společném jmění manželů, lze vést exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu. Exekuci přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu lze v jednom exekučním řízení provést nejvýše jednou.

(1) Jestliže je to, co ukládá exekuční titul povinnému, vázáno na splnění podmínky nebo na splnění vzájemné povinnosti oprávněného nebo omezené doložením času, lze vydat pověření podle § 43a jen tehdy, prokáže-li oprávněný, že se podmínka splnila nebo že sám svou vzájemnou povinnost vůči povinnému již splnil, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.

(2) V případech uvedených v odstavci 1 je třeba k potvrzení o vykonatelnosti exekučního titulu připojit listinu vydanou nebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, z níž je patrné, že se splnila podmínka, že oprávněný splnil svou vzájemnou povinnost, popřípadě je připraven ji splnit, nebo že nastal doložený čas.

(1) Exekutor, kterému došel exekuční návrh, požádá exekuční soud nejpozději do 15 dnů ode dne doručení návrhu o pověření a nařízení exekuce (dále jen „pověření“). Neobsahuje-li exekuční návrh, případně návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání všechny náležitosti nebo je nesrozumitelný nebo neurčitý, běží tato lhůta až ode dne doručení opraveného nebo doplněného návrhu, popřípadě exekučního titulu exekutorovi. Doručením žádosti o pověření soudu se do rejstříku zahájených exekucí elektronicky zapíší údaje podle § 35b odst. 1 písm. a), c) a e) až h).

(2) V žádosti o pověření musí být označen exekutor, který žádost podle odstavce 1 podal, s uvedením jeho sídla. Žádost musí být datována a musí dále zejména obsahovat jméno, popřípadě jména, příjmení a bydliště účastníků nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo a přesné označení exekučního titulu. Součástí žádosti o pověření jsou i údaje podle § 35b odst. 1 písm. a), c) a e) až h). Společně se žádostí exekutor soudu zašle exekuční návrh, případně návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání a všechny listiny, které k návrhu připojil. Žádost včetně všech listin, které se soudu zasílají společně s ní, musí být podána na elektronickém formuláři prostřednictvím veřejné datové sítě a elektronické aplikace určené k podání takové žádosti; není-li to technicky možné, mohou být žádost i listiny zaslány prostřednictvím veřejné datové sítě do datové schránky, případně v listinné podobě.

(3) Soud vydá pověření do 15 dnů, jestliže jsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady. Byl-li soudu s žádostí o pověření zaslán návrh na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání, vydá soud pověření poté, kdy rozhodl o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. O prohlášení vykonatelnosti nebo o uznání rozhodne exekuční soud bez jednání. Usnesení či rozsudek o prohlášení vykonatelnosti nebo o uznání musí být odůvodněný.

(4) Pověření obsahuje

a) označení exekučního soudu,

b) označení exekutora,

c) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,

d) označení oprávněného a povinného,

e) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce,

f) podpis a datum.

(5) Pověření není soudním rozhodnutím a nedoručuje se účastníkům řízení.

(6) Jestliže nejsou splněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro vedení exekuce, soud udělí exekutorovi pokyn, aby exekuční návrh částečně nebo úplně odmítl nebo zamítl nebo aby exekuční řízení zastavil. Tímto pokynem je exekutor vázán.

(7) Spolu s pověřením nebo pokynem podle odstavce 6 doručí exekuční soud exekutorovi rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání. Exekutor doručí rozhodnutí o návrhu na prohlášení vykonatelnosti nebo na uznání účastníkům spolu s vyrozuměním o zahájení exekuce, případně, nebylo-li mu vydáno pověření, s rozhodnutím o odmítnutí nebo zamítnutí exekučního návrhu nebo o zastavení exekučního řízení.

(1) Nejpozději do 15 dnů ode dne doručení pověření podle § 43a odst. 3 zašle exekutor oprávněnému vyrozumění o zahájení exekuce, které neobsahuje údaje podle odstavce 3 písm. h). Povinnému zašle exekutor vyrozumění nejpozději s prvním exekučním příkazem, který mu v exekučním řízení doručuje; spolu s vyrozuměním zašle exekutor povinnému exekuční návrh a kopii exekučního titulu, případně kopii rozhodnutí o prohlášení vykonatelnosti, rozhodnutí o uznání nebo osvědčení podle přímo použitelného předpisu Evropské unie, které tvoří přílohu exekučního návrhu. Orgánům pověřeným vedením veřejných rejstříků, do kterých se zapisují právnické osoby, případně dalším orgánům či osobám se vyrozumění zašle, jen je-li to potřebné pro vedení exekuce. Je-li v katastru nemovitostí zapsáno vlastnické právo povinného a nejde-li o povinného uvedeného v § 44a odst. 5 nebo o povinného podle odstavce 4, rozhodl-li exekutor o tom, že se zákaz podle § 44a odst. 1 nevztahuje na nemovitou věc v jeho vlastnictví, vyrozumění se zašle katastrálnímu úřadu, v jehož územním obvodu má sídlo soudní exekutor, který vyrozumění o zahájení exekuce zasílá. Vyrozumění není rozhodnutím.

(2) Vyrozumění se doručí povinnému do vlastních rukou.

(3) Vyrozumění obsahuje

a) označení exekučního soudu,

b) označení exekutora, který vede exekuční řízení,

c) označení exekučního řízení spisovou značkou, pod kterou je vedeno,

d) označení exekučního titulu a orgánu, který ho vydal, nebo osoby, která jej vyhotovila,

e) označení oprávněného a povinného,

f) označení povinnosti, která má být exekucí vymožena, včetně povinnosti k úhradě nákladů oprávněného a nákladů exekuce,

g) podpis a datum,

h) výzvu podle § 46 odst. 6,

i) zjednodušené poučení o procesních právech a povinnostech a další informace týkající se exekučního řízení a postupu v tomto řízení,

j) odkaz na internetové stránky Komory, na kterých je uvedeno poučení podle § 29 odst. 5, § 37 odst. 5 a 6, § 44a odst. 1, § 54, § 55 odst. 1 a 2 a § 87 odst. 1 a 2 a poučení o podmínkách doručování podle § 56a a § 56b,

k) případně poučení o možnosti podat návrh na zastavení exekuce z důvodu, ze kterého lze odepřít výkon rozhodnutí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie.

(4) Je-li vymáhaná povinnost v hrubém nepoměru k majetku povinného, na který by se vztahoval zákaz podle § 44a odst. 1, může exekutor před zasláním vyrozumění oprávněnému rozhodnout, že se zákaz podle § 44a odst. 1 vztahuje pouze na část majetku přiměřenou vymáhané povinnosti. Toto rozhodnutí zašle spolu s vyrozuměním oprávněnému a povinnému.

(5) Na písemnou žádost zašle exekutor účastníkovi exekučního řízení poučení podle odstavce 3 písm. j) v listinné podobě; účinky doručení vyrozumění o zahájení exekuce tím nejsou dotčeny.

(1) Nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.

(2) Složí-li povinný u exekutora částku ve výši vymáhané pohledávky, nákladů exekuce a nákladů oprávněného, exekutor na návrh povinného zruší rozhodnutím zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 6. Exekutor vydá rozhodnutí podle věty první do 7 dnů ode dne, v němž mu byl doručen návrh povinného, a neprodleně ho zašle účastníkům řízení a dalším osobám, jimž byly v rámci exekuce doručeny exekuční příkazy podle § 49 odst. 9. Proti tomuto rozhodnutí není opravný prostředek přípustný.

(3) Na návrh povinného může exekutor rozhodnout o tom, že se zákaz podle odstavce 1 a podle § 47 odst. 6 nevztahuje na majetek, který povinný uvedl v návrhu, jestliže povinný zároveň doloží, že jeho zbývající majetek zjevně a nepochybně postačuje k uhrazení vymáhané pohledávky včetně nákladů oprávněného a nákladů exekuce.

(4) S písemným souhlasem exekutora, oprávněného a všech přihlášených věřitelů může povinný k úhradě vymáhané pohledávky, jejího příslušenství, nákladů exekuce či nákladů oprávněného zpeněžit majetek nebo jednotlivé součásti majetku, nejsou-li postiženy jinou exekucí16a), nejméně však za obvyklou cenu zjištěnou na základě znaleckého posudku splatnou při podpisu smlouvy k rukám exekutora.

(5) Odstavec 1 se nepoužije, je-li povinným stát nebo územní samosprávný celek.

(1) Na návrh oprávněného a souhlasí-li s tím exekutor, který vede exekuci, a exekutor, kterého oprávněný označí v návrhu, převezme exekuci exekutor, kterého oprávněný označil v návrhu. Navrhne-li změnu exekutora oprávněný podle § 15 odst. 5, není souhlasu exekutora, který vede exekuci, třeba. Převzetí exekuce není rozhodnutím.

(2) Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora, exekuční soud po vyjádření exekutora, je-li to důvodné, rozhodne, že exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí. Nedojde-li ke změně exekutora podle odstavce 1 a požádá-li oprávněný exekuční soud o změnu exekutora podle § 15 odst. 5, exekuční soud rozhodne, že exekuci bude vést jiný exekutor, kterého navrhne oprávněný, a exekutor, který exekuci dosud vedl, mu věc postoupí.

(3) Účinky původního exekučního návrhu oprávněného zůstávají zachovány.

(4) Nový exekutor provede změnu údaje podle § 35b odst. 1 písm. b) a c) v rejstříku zahájených exekucí a rozhodne příkazem k úhradě nákladů exekuce o dosud vzniklých nákladech exekuce. Odměna exekutora, který exekuci dosud vedl, se vypočítá tak, jako by došlo k zastavení exekuce.

(5) Náklady exekuce vzniklé v souvislosti se změnou exekutora podle odstavce 1, nejde-li o změnu exekutora podle § 15 odst. 5, nese oprávněný.

(1) Exekutor vyrozumí oprávněného na jeho žádost, že vymožené plnění postačuje, případně majetek postižitelný v exekuci by postačoval alespoň ke krytí nákladů exekuce. Nepostačuje-li vymožené plnění nebo majetek postižitelný v exekuci alespoň ke krytí nákladů exekuce a obsahuje-li žádost souhlas oprávněného se zastavením exekuce pro tento případ, exekutor exekuci zastaví.

(2) Byla-li exekuce zastavena podle odstavce 1, náklady exekuce do výše složené zálohy na náklady exekuce hradí oprávněný.

(1) Věcně příslušným exekučním soudem je okresní soud.

(2) Místně příslušným exekučním soudem je soud, v jehož obvodu má povinný, je-li fyzickou osobou, místo svého trvalého pobytu7b), popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince7d),7e). Je-li povinný právnickou osobou, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný sídlo. Nemá-li povinný, který je fyzickou osobou, v České republice místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle věty první, nebo nemá-li povinný, který je právnickou osobou, sídlo v České republice, je místně příslušným soud, v jehož obvodu má povinný majetek.

(3) Je-li podle odstavce 2 místně příslušných několik soudů, je místně příslušným ten soud, jehož název je první v abecedním, případně číselném pořadí.