Zákon o zadávání veřejných zakázek

(1) Zadavatel může použít elektronické nástroje pouze za předpokladu, že použití těchto elektronických nástrojů neporušuje zákaz diskriminace a tyto elektronické nástroje jsou s ohledem na předmět veřejné zakázky obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi. Použití elektronického nástroje musí být pro dodavatele bezplatné.

(2) V případě elektronických nástrojů, jejichž prostřednictvím je prováděn příjem nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast, žádostí o zařazení do systému kvalifikace, případně žádostí o účast nebo návrhů v soutěži o návrh, zadavatel zajistí, aby

a) mohlo být přesně určeno datum a čas provedení elektronického úkonu podle tohoto zákona,

b) před stanovenými lhůtami nikdo neměl přístup k jejich obsahu,

c) pouze oprávněné osoby mohly stanovit nebo změnit data pro zpřístupnění doručených údajů,

d) během zadávacího řízení nebo soutěže o návrh byl přístup ke všem nebo k části předaných údajů možný pouze na základě předchozího rozhodnutí oprávněných osob,

e) rozhodnutí oprávněných osob podle písmene d) mohlo umožnit přístup k předaným informacím nebo dokumentům až po předem stanoveném datu,

f) doručené a zpřístupněné informace nebo dokumenty byly přístupné pouze osobám, které jsou oprávněné se s nimi seznamovat, a byly chráněny proti neoprávněnému přístupu třetích osob,

g) v případě porušení nebo pokusu o porušení podmínek podle § 213 odst. 2 písm. b) až f) bylo zajištěno, že porušení nebo pokus o porušení budou spolehlivě zjistitelné, a

h) byla pro elektronické nástroje zajištěna technická podpora a servis v případě poruchy.

(3) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou

a) podmínky poskytování a přístupu k dokumentům a informacím prostřednictvím elektronického nástroje,

b) podmínky doručování prostřednictvím elektronického nástroje,

c) podmínky podávání, příjmu a otevírání nabídek, žádostí o účast a návrhů v soutěži o návrh prostřednictvím elektronického nástroje,

d) požadavky na provádění elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek,

e) požadavky na pořizování záznamů o elektronických úkonech,

f) podmínky pro vydání certifikátu shody,

g) náležitosti a platnost certifikátu shody,

h) požadavky na funkční vlastnosti elektronického nástroje a prostředí, ve kterém má být elektronický nástroj provozován ve vztahu k certifikaci elektronického nástroje, a

i) technické náležitosti profilu zadavatele.

(4) Zadavatel musí zajistit, aby elektronické nástroje, jejichž prostřednictvím jsou úkony při zadávání veřejných zakázek uskutečňovány, prokazatelně splňovaly požadavky stanovené tímto zákonem a prováděcími právními předpisy. Splnění požadavků na elektronické nástroje se považuje za prokázané certifikátem shody, který vydal subjekt posuzování shody akreditovaný vnitrostátním akreditačním orgánem na základě jiného právního předpisu49).

(1) Internetovou adresu profilu zadavatele zadavatel odešle k uveřejnění ve Věstníku veřejných zakázek způsobem podle § 212. Informace na profilu zadavatele se považují za uveřejněné podle tohoto zákona nejdříve od okamžiku uveřejnění internetové adresy profilu zadavatele ve Věstníku veřejných zakázek.

(2) Zadavatel není oprávněn využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách současně více profilů zadavatele, které jsou označeny ve Věstníku veřejných zakázek jako aktivní. Tím není dotčeno právo zadavatele současně využívat elektronický nástroj, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj, rovněž jako svůj profil zadavatele; v takovém případě zadavatel postupuje podle odstavce 1 obdobně.

(3) Jde-li o provozní jednotku zadavatele podle § 17 odst. 2, může provozní jednotka využívat k uveřejnění informací o svých veřejných zakázkách vlastní profil zadavatele. Odstavce 1 a 2 se použijí obdobně.

(4) Informace, které je zadavatel povinen uveřejnit na profilu zadavatele podle tohoto zákona, zadavatel uveřejní ve strojově čitelném formátu. To neplatí pro uveřejnění zadávací dokumentace, výzvy uvedené v příloze č. 6 k tomuto zákonu, vysvětlení zadávací dokumentace, změnu nebo doplnění zadávací dokumentace, písemnou zprávu zadavatele, smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně jejích změn a dodatků nebo rámcovou dohodu.

(5) Ministerstvo pro místní rozvoj stanoví vyhláškou

a) přístup k uveřejněným informacím,

b) metadata údajů uveřejňovaných na profilu zadavatele popisující souvislosti, obsah a strukturu zaznamenaných informací a jejich správu v průběhu času,

c) postup při změně profilu zadavatele a

d) strukturu strojově čitelného formátu.

(1) Zadavatel může požadovat nebo připustit, aby byla nabídka předložena jako elektronický katalog nebo aby elektronický katalog byl součástí nabídky. Elektronickým katalogem se pro účely tohoto zákona rozumí soubor informací obsahující ceny odpovídající jednotlivým položkám předmětu veřejné zakázky, popis takových položek, případně další údaje s nimi související. Elektronický katalog musí splňovat veškeré požadavky stanovené pro elektronické nástroje používané pro elektronickou komunikaci.

(2) Požaduje-li nebo připouští-li zadavatel předložení nabídky formou elektronického katalogu, uvede to v oznámení o zahájení zadávacího řízení, ve výzvě k podání žádosti o účast podle § 58 odst. 5, ve výzvě k podání nabídek nebo ve výzvě k jednání. Nabídka ve formě elektronického katalogu může být doplněna o další dokumenty. V zadávací dokumentaci zadavatel uvede

a) všechny nezbytné informace pro předložení elektronického katalogu, zejména stanovený formát elektronického katalogu a použité technické prostředky, a

b) způsob výběru z elektronického katalogu, v němž stanoví, zda bude postupovat podle odstavce 4 písm. a) nebo b) a zda bude vybírat jednotlivé položky pouze z jednoho katalogu nebo provede výběr z více elektronických katalogů pro každou položku samostatně.

(3) Povinnost uvést v zadávací dokumentaci informace podle odstavce 2 písm. a) nebo b) se považuje za splněnou, pokud je v zadávací dokumentaci uveden odkaz na jiný dokument, v němž jsou tyto informace zpřístupněny.

(4) V případě použití elektronického katalogu při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody uzavřené s více účastníky rámcové dohody zadavatel

a) písemně vyzve účastníky rámcové dohody, aby podali elektronický katalog, který bude upravený podle zadávacích podmínek veřejné zakázky zadávané v rámci rámcové dohody, nebo

b) oznámí účastníkům rámcové dohody, že veřejná zakázka na základě rámcové dohody bude zadána výběrem z elektronických katalogů předložených při uzavírání rámcové dohody. Oznámení obsahuje datum a čas, ve kterém zadavatel vybere údaje pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody. Oznámení musí být elektronicky zasláno v přiměřeném časovém předstihu před výběrem údajů. Účastník rámcové dohody může aktualizovat údaje v předloženém elektronickém katalogu. V případě, že účastník rámcové dohody nesouhlasí, aby údaje v předloženém elektronickém katalogu byly použity pro zadání veřejné zakázky na základě rámcové dohody, oznámí tuto skutečnost zadavateli nejpozději do data a času výběru údajů; k takovým údajům se dále nepřihlíží.

Před zadáním veřejné zakázky na základě rámcové dohody zadavatel předloží jím vybrané údaje z elektronického katalogu vybranému dodavateli k věcné kontrole.

(5) Využívá-li zadavatel elektronický katalog v případě dynamického nákupního systému, postupuje obdobně podle odstavce 4.

(1) Zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci o zadávacím řízení, kterou tvoří všechny dokumenty v listinné nebo elektronické podobě a výstupy z ústní komunikace, jejichž pořízení v průběhu zadávacího řízení, popřípadě po jeho ukončení, vyžaduje tento zákon nebo přímo použitelný předpis Evropské unie56), včetně úplného znění originálů nabídek všech dodavatelů, a to po dobu 10 let ode dne ukončení zadávacího řízení nebo od změny závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, nestanoví-li jiný právní předpis50) lhůtu delší.

(2) Zadavatel je povinen pořizovat dokumentaci o zadávacím řízení takovým způsobem, aby byl schopen v případě potřeby doložit dokumentaci k aktuální fázi zadávacího řízení.

(3) Platí, že povinnost podle odstavce 1 je ve vztahu k dokumentům a informacím uloženým v certifikovaném elektronickém nástroji splněna.

(4) Na zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému a na soutěž o návrh se pravidla pro uchovávání dokumentace o zadávacím řízení použijí obdobně.

(1) Zadavatel vyhotoví o každém zadávacím řízení písemnou zprávu.

(2) Písemná zpráva musí obsahovat alespoň

a) označení zadavatele, předmět veřejné zakázky a cenu sjednanou ve smlouvě na veřejnou zakázku, pokud byla uzavřena,

b) použitý druh zadávacího řízení,

c) označení účastníků zadávacího řízení a uvedení jejich nabídkových cen,

d) označení všech vyloučených účastníků zadávacího řízení s uvedením důvodu jejich vyloučení,

e) označení dodavatelů, s nimiž byla uzavřena smlouva nebo rámcová dohoda, nebo dodavatelů, kteří byli zařazeni do dynamického nákupního systému, včetně odůvodnění jejich výběru,

f) označení poddodavatelů dodavatelů podle písmene e), pokud jsou zadavateli známi,

g) odůvodnění použití jednacího řízení s uveřejněním nebo řízení se soutěžním dialogem, byla-li použita,

h) odůvodnění použití jednacího řízení bez uveřejnění, bylo-li použito,

i) odůvodnění použití zjednodušeného režimu, bylo-li použito,

j) odůvodnění zrušení zadávacího řízení nebo nezavedení dynamického nákupního systému, pokud k tomuto došlo,

k) odůvodnění použití jiných komunikačních prostředků při podání nabídky namísto elektronických prostředků, byly-li jiné prostředky použity,

l) soupis osob, u kterých byl zjištěn střet zájmů, a následně přijatých opatření, byl-li střet zájmů zjištěn,

m) pokud zadavatel nadlimitní veřejnou zakázku nerozdělí na části, uvede zadavatel odůvodnění tohoto postupu, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci, a

n) odůvodnění stanovení požadavku na prokázání obratu v případě postupu podle § 78 odst. 3, pokud je neuvedl v zadávací dokumentaci.

(3) V písemné zprávě může zadavatel odkazovat na oznámení o výsledku zadávacího řízení, pokud uveřejněné oznámení obsahuje informace uvedené v odstavci 2.

(4) Zadavatel odešle na vyžádání písemnou zprávu Evropské komisi.

(5) Zadavatel je povinen do 30 pracovních dnů od ukončení zadávacího řízení uveřejnit písemnou zprávu na profilu zadavatele. Tato povinnost a povinnost podle odstavce 1 se považuje za splněnou, pokud zadavatel na profilu zadavatele uveřejní údaje podle odstavce 2 ve strojově čitelném formátu.

(1) Za důvěrné se považují údaje nebo sdělení, které dodavatel poskytl zadavateli v zadávacím řízení a označil je jako důvěrné.

(2) Zadavatel neposkytne podle zákona o svobodném přístupu k informacím,

a) do ukončení zadávacího řízení informace, které se týkají obsahu nabídek, předběžných nabídek a osob, které se podílejí na průběhu zadávacího řízení,

b) důvěrnou informaci podle odstavce 1; to neplatí pro informace, které má zadavatel povinnost podle tohoto zákona uvést ve zprávě o hodnocení, oznámení o výběru dodavatele, výsledku posouzení splnění podmínek účasti vybraného dodavatele nebo v písemné zprávě zadavatele.

(3) Zadavatel nemusí uveřejnit informaci podle tohoto zákona, pokud by její uveřejnění znamenalo porušení jiného právního předpisu nebo by bylo v rozporu s veřejným zájmem, nebo by mohlo porušit právo dodavatele na ochranu obchodního tajemství nebo by mohlo ovlivnit hospodářskou soutěž.

(1) Veřejný zadavatel uveřejní na profilu zadavatele smlouvu uzavřenou na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků, a to do 30 dnů od jejich uzavření nebo od konce každého čtvrtletí v případě veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody nebo v dynamickém nákupním systému. To neplatí pro

a) smlouvu, jejíž cena nepřesáhne 1 000 000 Kč bez daně z přidané hodnoty,

b) smlouvu, u které veřejný zadavatel postupoval v souladu s § 29 odst. 1 písm. a) až c) nebo l) bod 2, § 30 písm. l) až n),

c) smlouvu, jejímž zadavatelem je Generální inspekce bezpečnostních sborů nebo zpravodajská služba, nebo

d) smlouvu uveřejněnou v registru smluv,

e) smlouvu uzavřenou za účelem zajišťování bezpečnosti nebo obrany České republiky, u níž není povinnost k jejímu uveřejnění podle zákona o registru smluv.

(2) Na rámcovou dohodu se odstavec 1 použije obdobně.

(3) Veřejný zadavatel uveřejní nejpozději do 3 měsíců od splnění smlouvy na profilu zadavatele výši skutečně uhrazené ceny za plnění smlouvy, na kterou se vztahuje povinnost uveřejnění podle odstavce 1. U smlouvy, jejíž doba plnění přesahuje 1 rok, uveřejní veřejný zadavatel nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku cenu za plnění smlouvy v předchozím kalendářním roce.

(4) Strukturu údajů pro uveřejnění výše skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky a podrobnosti uveřejnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku stanoví vyhláškou Ministerstvo pro místní rozvoj.

(5) Smlouva se považuje za uzavřenou v zadávacím řízení, pokud její obsah odpovídá obsahu smlouvy, která byla uzavřena v zadávacím řízení a byla od počátku zrušena z důvodu neuveřejnění v registru smluv; to platí i v případě, že se jedná o smlouvu, která nahrazuje původní smlouvu, z níž již bylo plněno, a vypořádává plnění z takto zrušené smlouvy. Za smlouvu odpovídající obsahu původní smlouvy se pro účely věty první považuje i smlouva obsahující oproti původní smlouvě změny, které jsou nepodstatné podle § 222 odst. 2 až 10.

(1) Za citlivou činnost podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti se při zadávání veřejné zakázky veřejným zadavatelem podle § 4 odst. 1 písm. a) nebo c), jejíž předpokládaná hodnota přesáhne 300 000 000 Kč, pro účely tohoto zákona považuje

a) schválení zadávací dokumentace, nebo

b) zadání veřejné zakázky.

(2) Fyzická osoba vykonávající citlivou činnost podle odstavce 1 musí splňovat podmínky podle zákona o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti.

Zadavatel nesmí odmítnout elektronickou fakturu vystavenou dodavatelem za plnění veřejné zakázky z důvodu jejího formátu, který je v souladu s evropským standardem elektronické faktury.

(1) Zadavatel nesmí umožnit podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku po dobu jeho trvání bez provedení zadávacího řízení; to neplatí v případě změn, u nichž jsou splněny podmínky pro výjimku z povinnosti zadat veřejnou zakázku v zadávacím řízení stanovenou tímto zákonem. Je-li taková výjimka omezena pro podlimitní veřejnou zakázku, veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo koncesi malého rozsahu, lze ji pro změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku použít pouze tehdy, pokud celková hodnota závazku po jeho změně nepřekročí limit podle

a) § 25, jde-li o podlimitní veřejnou zakázku,

b) § 27, jde-li o veřejnou zakázku malého rozsahu, nebo

c) § 178, jde-li o koncesi malého rozsahu.

(2) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 1.

(3) Podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je taková změna smluvních podmínek, která by

a) umožnila účast jiných dodavatelů nebo by mohla ovlivnit výběr dodavatele v původním zadávacím řízení, pokud by zadávací podmínky původního zadávacího řízení odpovídaly této změně,

b) měnila ekonomickou rovnováhu závazku ze smlouvy ve prospěch vybraného dodavatele, nebo

c) vedla k významnému rozšíření rozsahu plnění veřejné zakázky.

(4) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, která nemění celkovou povahu veřejné zakázky a jejíž hodnota je

a) nižší než finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku a

b) nižší než

1. 10 % původní hodnoty závazku, nebo

2. 15 % původní hodnoty závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku na stavební práce, která není koncesí.

Pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet hodnot všech těchto změn.

(5) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažují dodatečné stavební práce, služby nebo dodávky od dodavatele původní veřejné zakázky, které nebyly zahrnuty v původním závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku, pokud jsou nezbytné a změna v osobě dodavatele

a) není možná z ekonomických anebo technických důvodů spočívajících zejména v požadavcích na slučitelnost nebo interoperabilitu se stávajícím zařízením, službami nebo instalacemi pořízenými zadavatelem v původním zadávacím řízení a

b) způsobila by zadavateli značné obtíže nebo výrazné zvýšení nákladů.

(6) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku se nepovažuje změna, jejíž potřeba vznikla v důsledku okolností, které zadavatel jednající s náležitou péčí nemohl předvídat, a která nemění celkovou povahu veřejné zakázky.

(7) Za podstatnou změnu závazku ze smlouvy dle odstavce 3 na veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavebních prací, se nepovažuje záměna jedné nebo více položek soupisu stavebních prací jednou nebo více položkami, za předpokladu že

a) nové položky soupisu stavebních prací představují srovnatelný druh materiálu nebo prací ve vztahu k nahrazovaným položkám,

b) cena materiálu nebo prací podle nových položek soupisu stavebních prací je ve vztahu k nahrazovaným položkám stejná nebo nižší,

c) materiál nebo práce podle nových položek soupisu stavebních prací jsou ve vztahu k nahrazovaným položkám kvalitativně stejné nebo vyšší a

d) zadavatel vyhotoví o každé jednotlivé záměně přehled obsahující nové položky soupisu stavebních prací s vymezením položek v původním soupisu stavebních prací, které jsou takto nahrazovány, spolu s podrobným a srozumitelným odůvodněním srovnatelnosti materiálu nebo prací podle písmene a) a stejné nebo vyšší kvality podle písmene c).

(8) V případě postupu podle odstavce 5 nebo 6 je zadavatel povinen do 30 dnů od změny závazku odeslat oznámení o změně závazku k uveřejnění způsobem podle § 212.

(9) Pro účely výpočtu hodnoty změny nebo cenového nárůstu se původní hodnotou závazku rozumí cena sjednaná ve smlouvě na veřejnou zakázku upravená v souladu s ustanoveními o změně ceny, obsahuje-li smlouva na veřejnou zakázku taková ustanovení. Cenový nárůst související se změnami podle odstavců 5 nebo 6 při odečtení stavebních prací, služeb nebo dodávek, které nebyly s ohledem na tyto změny realizovány, nesmí přesáhnout 30 % původní hodnoty závazku; pokud bude provedeno více změn, je rozhodný součet cenových nárůstů všech změn podle odstavců 5 a 6.

(10) Podstatnou změnou závazku ze smlouvy na veřejnou zakázku je také nahrazení dodavatele jiným dodavatelem. Nahrazení dodavatele jiným dodavatelem je však možné

a) v případě uplatnění změn závazku vyhrazených podle § 100 odst. 2, nebo

b) pokud změna v osobě dodavatele je důsledkem právního nástupnictví v souvislosti s přeměnou dodavatele, jeho smrtí nebo převodem jeho závodu, popřípadě části závodu, a nový dodavatel splňuje kritéria kvalifikace stanovená v zadávací dokumentaci původního zadávacího řízení.

(1) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit v případě, že v jejím plnění nelze pokračovat, aniž by byla porušena pravidla uvedená v § 222.

(2) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit, a to bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že smlouva neměla být uzavřena, neboť

a) vybraný dodavatel měl být vyloučen z účasti v zadávacím řízení,

b) vybraný dodavatel před zadáním veřejné zakázky předložil údaje, dokumenty, vzorky nebo modely, které neodpovídaly skutečnosti a měly nebo mohly mít vliv na výběr dodavatele, nebo

c) výběr dodavatele souvisí se závažným porušením povinnosti členského státu ve smyslu čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie, o kterém rozhodl Soudní dvůr Evropské unie.

(3) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že o dodavateli byly v průběhu zadávacího řízení uvedeny v evidenci skutečných majitelů nepravdivé údaje; to neplatí, pokud si dodavatel nepravdivosti nebyl a nemohl být vědom, nebo pokud nepravdivost spočívala v chybě psaní či v jiné nepodstatné okolnosti.

(4) Zadavatel může závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku vypovědět nebo od ní odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co zjistí, že dodavatel je osobou, na kterou se vztahuje zákaz zadání veřejné zakázky podle § 48a.

(5) Právo zadavatele ukončit závazek ze smlouvy na veřejnou zakázku podle jiných právních předpisů není tímto ustanovením dotčeno.

(6) K ujednáním odchylným od odstavců 1 až 5 se nepřihlíží.

(1) Informační systém o veřejných zakázkách je informačním systémem veřejné správy, jehož správu zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Informační systém o veřejných zakázkách obsahuje

a) Věstník veřejných zakázek,

b) seznam kvalifikovaných dodavatelů,

c) další informace potřebné k elektronické komunikaci při zadávání veřejných zakázek.

(2) Provozovatelem jednotlivých částí informačního systému o veřejných zakázkách je Ministerstvo pro místní rozvoj nebo právnická osoba pověřená ministerstvem. V případě pověření jiné osoby Ministerstvo pro místní rozvoj schvaluje provozní řád provozovatele jednotlivých částí informačního systému o veřejných zakázkách. Rozhodnutí o pověření provozovatele uveřejní Ministerstvo pro místní rozvoj ve formě sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.

Věstníkem veřejných zakázek se pro účely tohoto zákona rozumí část informačního systému o veřejných zakázkách, která slouží k uveřejňování informací o zadávacích řízeních a veřejných zakázkách na celostátní úrovni.

(1) Seznamem kvalifikovaných dodavatelů se pro účely tohoto zákona rozumí část informačního systému o veřejných zakázkách, která slouží dodavatelům k prokázání základní způsobilosti podle § 74 a profesní způsobilosti podle § 77.

(2) Seznam kvalifikovaných dodavatelů je přístupný neomezeným a dálkovým přístupem.

Do seznamu kvalifikovaných dodavatelů se zapíše

a) název a sídlo dodavatele, jde-li o právnickou osobu,

b) pobočka dodavatele a její sídlo,

c) jméno, nebo jména a příjmení, popřípadě obchodní firma, a sídlo, jde-li o fyzickou osobu,

d) právní forma právnické osoby,

e) identifikační číslo, pokud bylo přiděleno,

f) jméno, nebo jména a příjmení osob podle § 74 a jejich postavení, funkce či jiný vztah k dodavateli,

g) předmět podnikání nebo jiné činnosti, na kterou se zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů vztahuje,

h) seznam dokladů, jimiž dodavatel prokázal základní způsobilost a profesní způsobilost,

i) datum zápisu do seznamu kvalifikovaných dodavatelů,

j) datum poslední aktualizace údajů v seznamu kvalifikovaných dodavatelů a

k) případně údaj podle § 231 odst. 3.

(1) Předloží-li dodavatel zadavateli výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, tento výpis nahrazuje doklad prokazující

a) profesní způsobilost podle § 77 v tom rozsahu, v jakém údaje ve výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů prokazují splnění kritérií profesní způsobilosti, a

b) základní způsobilost podle § 74.

(2) Zadavatel je povinen přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, pokud k poslednímu dni, ke kterému má být prokázána základní způsobilost nebo profesní způsobilost, není výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů starší než 3 měsíce. Zadavatel nemusí přijmout výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, na kterém je vyznačeno zahájení řízení podle § 231 odst. 3.

(3) Stejně jako výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů může dodavatel prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavatel sídlo, a které je obdobou výpisu ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů.

(1) Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů je vydáván Ministerstvem pro místní rozvoj nebo prostřednictvím informačního systému veřejné správy20) v listinné nebo elektronické podobě podepsaný uznávaným elektronickým podpisem nebo označený uznávanou elektronickou značkou. Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů je vydán tomu, kdo o výpis požádá. Výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů se vydává v českém jazyce.

(2) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá výpis ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů do 5 pracovních dnů ode dne obdržení žádosti.

(1) Zápis do seznamu kvalifikovaných dodavatelů se provádí na základě žádosti dodavatele. Žádost musí obsahovat originály nebo úředně ověřené kopie dokladů prokazujících základní způsobilost podle § 74 a profesní způsobilost podle § 77. Předkládané doklady musí prokazovat splnění kritéria způsobilosti nejpozději v době 3 měsíců přede dnem podání žádosti.

(2) Doklady podle odstavce 1 mohou být nahrazeny odkazem na informace vedené v informačním systému veřejné správy20), který umožňuje neomezený dálkový přístup. Takový odkaz musí obsahovat internetovou adresu a údaje nezbytné pro přihlášení a vyhledání požadované informace. Dodavatel také může Ministerstvo pro místní rozvoj zmocnit k podání žádosti o výpis nebo potvrzení z informačního systému veřejné správy, který neumožňuje dálkový přístup, pokud

a) poskytne údaje nezbytné k jejich získání a

b) tyto výpisy nebo potvrzení jsou poskytovány bezplatně.

(3) Pokud jsou doklady podle odstavce 1 v jiném než českém jazyce, platí § 45 odst. 3 a 4 obdobně.

(1) Dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů je oprávněn podat žádost o zápis změny v údajích uvedených v seznamu kvalifikovaných dodavatelů. V takovém případě se postupuje obdobně jako v případě podání žádosti o zápis.

(2) Dojde-li u dodavatele ke změně údajů zapsaných v seznamu kvalifikovaných dodavatelů, je dodavatel povinen podat do 15 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo, žádost o zápis změny v těchto údajích.

(3) Ministerstvo pro místní rozvoj vyznačí v seznamu kvalifikovaných dodavatelů zahájení řízení o změně údajů nebo o vyřazení dodavatele ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů podle § 232.

(1) Dodavatel zapsaný v seznamu kvalifikovaných dodavatelů je povinen nejpozději do 31. března každého roku následujícího po jeho zápisu doručit Ministerstvu pro místní rozvoj

a) písemné prohlášení, že nedošlo ke změně zapsaných údajů, a

b) doklady prokazující základní způsobilost podle § 74 odst. 1 písm. b) až d).

(2) Nesplní-li dodavatel povinnost podle odstavce 1, zaniká zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů 31. března příslušného roku. O této skutečnosti Ministerstvo pro místní rozvoj bez zbytečného odkladu informuje dodavatele.

(3) Požádá-li dodavatel o vyřazení ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, zaniká zápis v seznamu kvalifikovaných dodavatelů doručením žádosti Ministerstvu pro místní rozvoj.

(4) Účinky zániku zápisu v seznamu kvalifikovaných dodavatelů vůči třetím osobám nastávají od okamžiku, kdy Ministerstvo pro místní rozvoj tohoto dodavatele ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů vyškrtne.

Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodne o vyřazení dodavatele ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů, pokud

a) zjistí, že dodavatel nesplňuje podmínky pro zápis do seznamu,

b) zjistí, že dodavatel použil jako podklady pro zápis doklady či informace, které se ukázaly jako nepravdivé či neúplné, nebo

c) dodavatel nesplní povinnost stanovenou v § 231 odst. 2.

V systému certifikovaných dodavatelů se vydávají certifikáty, kterými je možné prokázat splnění kvalifikace nebo její části.

(1) Platným certifikátem vydaným v rámci schváleného systému certifikovaných dodavatelů lze prokázat kvalifikaci v zadávacím řízení. Má se za to, že dodavatel je kvalifikovaný v rozsahu uvedeném na certifikátu.

(2) Zadavatel bez zvláštních důvodů nezpochybňuje údaje uvedené v certifikátu. Před uzavřením smlouvy lze po dodavateli, který prokázal kvalifikaci certifikátem, požadovat předložení dokladů podle § 74 odst. 1 písm. b) až d).

(3) Stejně jako certifikátem může dodavatel prokázat kvalifikaci osvědčením, které pochází z jiného členského státu, v němž má dodavatel sídlo, a které je obdobou certifikátu vydaného v rámci systému certifikovaných dodavatelů.

(1) Systém certifikovaných dodavatelů schvaluje Ministerstvo pro místní rozvoj na základě žádosti právnické osoby, která systém certifikovaných dodavatelů hodlá spravovat.

(2) V žádosti se uvádí popis systému certifikovaných dodavatelů a pravidla jeho použití.

(3) Pravidla použití systému certifikovaných dodavatelů obsahují alespoň

a) název systému certifikovaných dodavatelů,

b) identifikační údaje správce systému,

c) organizační strukturu systému certifikovaných dodavatelů,

d) postup při vydání certifikátu,

e) vymezení druhu a případně kategorií veřejných zakázek, na které se systém certifikovaných dodavatelů vztahuje,

f) vymezení profesní způsobilosti, ekonomické kvalifikace a technické kvalifikace, jejíž splnění bude v systému certifikovaných dodavatelů posuzováno,

g) vymezení dokladů, které budou vyžadovány pro prokázání splnění kvalifikace podle písmene f) a základní způsobilosti,

h) postup při posouzení prokázání kvalifikace,

i) pravidla pro vydání, změnu a odejmutí certifikátu a

j) internetovou adresu, na které bude správce systému plnit povinnosti k uveřejnění podle tohoto zákona.

(4) Certifikát se vydává na základě žádosti dodavatele. Správce systému nebo vydavatel certifikátu podle § 238 sdělí dodavateli bez zbytečného odkladu, jak bylo o jeho žádosti rozhodnuto.

(5) Doklady, které budou vyžadovány pro prokázání splnění kvalifikace podle odstavce 3 písm. g), nesmí přesahovat rozsah, který může požadovat zadavatel. Po dodavateli se sídlem v jiném členském státě nelze vyžadovat více dokladů než po osobě se sídlem v České republice.

(6) Postupy pro prokázání kvalifikace podle odstavce 3 písm. g) umožní, po předložení závazku podle § 83 odst. 1 písm. d), prokázat kvalifikaci prostřednictvím jiných osob podle § 82 nebo 83 obdobně.

(7) Ministerstvo pro místní rozvoj schválí systém certifikovaných dodavatelů, pokud systém splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.

(1) Změna systému certifikovaných dodavatelů se provádí na základě žádosti správce systému a postupuje se podle § 235 obdobně.

(2) Pokud Ministerstvo pro místní rozvoj zjistí, že systém certifikovaných dodavatelů nesplňuje podmínky stanovené právními předpisy nebo se změnily podmínky, za kterých byl schválen, vyzve správce systému, aby zjištěné nedostatky odstranil a tuto skutečnost Ministerstvu pro místní rozvoj doložil. Neodstraní-li správce systému nedostatky ve stanovené lhůtě, Ministerstvo pro místní rozvoj rozhodne o zrušení tohoto systému.

(3) Systém certifikovaných dodavatelů může správce systému zrušit také písemným oznámením Ministerstvu pro místní rozvoj. Systém certifikovaných dodavatelů je zrušen dnem doručení tohoto oznámení Ministerstvu pro místní rozvoj nebo jiným dnem uvedeným v tomto oznámení.

(4) Zrušení systému certifikovaných dodavatelů nemá za následek ztrátu platnosti certifikátů vydaných v rámci tohoto systému před jeho zrušením.

(1) Správce systému zajistí, aby systém certifikovaných dodavatelů trvale splňoval podmínky stanovené tímto zákonem.

(2) Správce systému vede evidenci vydavatelů certifikátů, vydaných certifikátů a dodavatelů, kterým byl certifikát vydán.

(3) Správce systému umožní neomezený dálkový přístup k této evidenci a k pravidlům použití systému certifikovaných dodavatelů.

Certifikát vydává akreditovaný subjekt posuzování shody podle zákona upravujícího technické požadavky na výrobky.

(1) Certifikát obsahuje alespoň

a) identifikační údaje vydavatele certifikátu,

b) název systému certifikovaných dodavatelů,

c) identifikační údaje správce systému certifikovaných dodavatelů,

d) identifikační údaje dodavatele,

e) předmět nebo obor podnikatelské nebo jiné činnosti, pro kterou se certifikát vydává,

f) druh a případně kategorii veřejných zakázek, pro kterou se certifikát vydává,

g) seznam dokladů, jimiž dodavatel prokázal splnění kvalifikace,

h) případný rozsah závazku podle § 83 odst. 1 písm. d) a identifikační údaje osoby, které z něj vyplývají povinnosti,

i) rozsah prokázání kvalifikace,

j) datum vydání certifikátu,

k) platnost certifikátu.

(2) Certifikát se vydává v jazyce českém v listinné nebo elektronické podobě.

(3) Nejdelší přípustná platnost certifikátu je jeden rok od jeho vydání.

(1) Dodavatel bezodkladně oznamuje vydavateli certifikátu změny, které mohou mít za následek, že dodavatel již není kvalifikovaný v rozsahu uvedeném v certifikátu.

(2) Vydavatel certifikátu změny posoudí a v případě jejich vlivu na správnost údajů uvedených v certifikátu certifikát odejme nebo vydá certifikát nový.

(3) Vydavatel certifikátu odejme certifikát také, pokud dodavatel nesplňuje podmínky pro vydání certifikátu nebo pokud zjistí, že podklady pro vydání certifikátu neodpovídají skutečnosti.

(1) Námitky může podat dodavatel, kterému postupem zadavatele souvisejícím se zadáváním veřejné zakázky, nebo se zvláštními postupy podle části šesté hrozí nebo vznikla újma (dále jen „stěžovatel“). Námitky nelze podat proti postupu zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel nebo jiná osoba zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.

(2) Námitky podle odstavce 1 se podávají písemně a lze je podat proti

a) všem úkonům nebo opomenutím zadavatele v zadávacím řízení a zvláštnímu postupu podle části šesté, včetně stanovení zadávacích podmínek; námitky však nelze podat proti postupu podle § 109 odst. 3,

b) volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, nebo

c) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení v rozporu s tímto zákonem.

(3) Námitky týkající se jiných úkonů či opomenutí zadavatele, než je stanovení zadávacích podmínek, volba druhu zadávacího řízení, režimu veřejné zakázky a postup zadavatele směřující k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení, může podat pouze účastník zadávacího řízení.

(1) Není-li dále uvedeno jinak, musí být námitky doručeny zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se stěžovatel dozvěděl o domnělém porušení tohoto zákona zadavatelem; námitky nelze podat po uzavření smlouvy nebo poté, co se soutěž o návrh považuje po výběru návrhu za ukončenou.

(2) Námitky proti úkonům oznamovaným v dokumentech, které je zadavatel povinen podle tohoto zákona uveřejnit či odeslat stěžovateli, musí být doručeny zadavateli do 15 dnů od jejich uveřejnění či doručení stěžovateli.

(3) Pokud je v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání žádostí o účast, musí být námitky proti podmínkám vztahujícím se ke kvalifikaci dodavatele doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty.

(4) Je-li v zadávacím řízení stanovena lhůta pro podání nabídek, musí být námitky proti zadávacím podmínkám doručeny zadavateli nejpozději do skončení této lhůty; tím není dotčena lhůta pro podání námitek podle odstavce 3. Námitky proti obsahu výzvy k podání nabídek v dynamickém nákupním systému nebo při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové dohody musí být zadavateli doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání nabídek. V soutěži o návrh musí být námitky proti soutěžním podmínkám doručeny nejpozději do konce lhůty pro podání návrhů.

(5) Zadavatel může v zadávací dokumentaci nebo soutěžních podmínkách stanovit, že námitky podle odstavce 3 nebo 4 lze podat nejpozději 72 hodin před skončením lhůt podle odstavce 3 nebo 4; v takovém případě je okamžik, kdy končí možnost podat námitky, rozhodný pro

a) běh lhůt podle § 98 odst. 1 nebo § 144 odst. 2,

b) posouzení přiměřenosti stanovení délky nebo prodloužení lhůty pro podání nabídek, předběžných nabídek, žádostí o účast nebo návrhů.

(6) Po zavedení dynamického nákupního systému se na námitky proti zadávací dokumentaci odstavce 2 a 3 nepoužijí.

(7) Námitky proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 musí být doručeny zadavateli do 30 dnů od uveřejnění tohoto oznámení.

Účastník zadávacího řízení se může písemně vzdát práva podat námitky zadavateli až po vzniku práva podat námitky. Platí, že doručením vzdání se práva podat námitky zadavateli lhůta pro podání námitek ve vztahu k tomuto účastníku zadávacího řízení uplynula.

(1) V námitkách musí být uvedeno, kdo je podává, v čem je spatřováno porušení tohoto zákona zadavatelem a čeho se stěžovatel domáhá. V případě, že účastník zadávacího řízení podává proti svému vyloučení námitky z důvodu obnovení své způsobilosti podle § 76, v námitkách neuvádí, v čem je spatřováno porušení zákona; uvede však popis nápravných opatření, která přijal k obnovení své způsobilosti.

(2) Pokud nejde o námitky, na které se vztahují lhůty podle § 242 odst. 2 až 5 a 7, musí být také uvedeno, kdy se stěžovatel o namítaném porušení zákona dozvěděl.

(3) V případě námitek proti zadávacím podmínkám, proti volbě druhu zadávacího řízení nebo režimu veřejné zakázky, proti postupu, který směřuje k zadání zakázky mimo zadávací řízení, nebo proti dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu podle § 212 odst. 2 musí být také uvedeno, jaká újma stěžovateli vznikla či hrozí.

(1) Zadavatel do 15 dnů od doručení námitek odešle rozhodnutí o námitkách stěžovateli. V rozhodnutí uvede, zda námitkám vyhovuje nebo je odmítá; součástí rozhodnutí o odmítnutí námitek musí být odůvodnění, ve kterém se zadavatel podrobně a srozumitelně vyjádří ke všem skutečnostem uvedeným stěžovatelem v námitkách. Dojde-li k odmítnutí námitek podle odstavce 3, postačí odůvodnění ve vztahu ke splnění podmínek pro jejich odmítnutí. Pokud zadavatel námitkám vyhoví, sdělí v rozhodnutí současně, jaké provede opatření k nápravě.

(2) Pokud zadavatel neshledá důvody pro vyhovění, námitky rozhodnutím odmítne. Za odmítnutí se považuje i částečné vyhovění námitkám nebo provedení jiného opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel v námitkách domáhal. Provede-li zadavatel jiné opatření k nápravě, než kterého se stěžovatel domáhá, je stěžovatel oprávněn podat nové námitky i proti takovému opatření k nápravě.

(3) Zadavatel odmítne rovněž námitky, které

a) nejsou podané oprávněnou osobou podle § 241,

b) jsou podány opožděně, nebo

c) nesplňují náležitosti podle § 244.

(4) Pokud zadavatel námitky odmítne, poučí stěžovatele v rozhodnutí o námitkách o možnosti podat ve lhůtě podle § 251 odst. 2 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu a o povinnosti doručit v téže lhůtě stejnopis návrhu zadavateli.

(5) Pokud zadavatel o námitkách nerozhodne ve lhůtě podle odstavce 1, platí pro účely podání návrhu podle § 250 odst. 1, že námitky odmítl.

(1) Zadavatel nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem

a) před uplynutím lhůty pro podání námitek proti

1. vyloučení účastníka zadávacího řízení,

2. výběru dodavatele, pokud je zadavatel povinen odeslat oznámení o výběru dodavatele,

3. obsahu sdělení podle § 123 odst. 2, nebo

4. dobrovolnému oznámení o záměru uzavřít smlouvu,

b) do doby doručení rozhodnutí o námitkách stěžovateli, byly-li námitky podány včas,

c) před uplynutím lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud včas podané námitky odmítl,

d) ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, pokud byl návrh na zahájení řízení podán včas; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud Úřad návrh zamítl nebo bylo správní řízení vedené o návrhu zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

(2) Zadavatel rovněž nesmí uzavřít smlouvu s dodavatelem ve lhůtě 60 dnů ode dne zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájí-li Úřad toto řízení z moci úřední; zadavatel však může i v této lhůtě smlouvu uzavřít, pokud bylo správní řízení zastaveno a takové rozhodnutí nabylo právní moci.

(1) Po zavedení inovačního partnerství může podat písemné námitky partner, se kterým bylo inovační partnerství ukončeno v důsledku postupu zadavatele podle § 71 odst. 2 písm. b), kterým zadavatel snížil po ukončení fáze inovačního partnerství počet partnerů.

(2) Pro námitky podle odstavce 1 se použije § 242 odst. 1 a 2, § 243, § 244 odst. 1 a 2 a § 245 odst. 1 až 5 obdobně.

(1) Úřad vykonává dozor nad dodržováním pravidel stanovených tímto zákonem a zadávacími podmínkami pro zadání veřejné zakázky a pro zvláštní postupy podle části šesté zadavatelem. Dozor Úřad vykonává rovněž nad dodržováním pravidel pro postup v zadávacím řízení nebo pro zvláštní postup podle části šesté stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie56) zadavatelem.

(2) Dozor podle odstavce 1 Úřad nevykonává nad postupem zadavatele při zadávání veřejné zakázky malého rozsahu, koncese malého rozsahu podle § 178 nebo sektorové veřejné zakázky podle § 158 odst. 1; to neplatí v případech, kdy zadavatel zahájí zadávací řízení podle § 4 odst. 4 nebo 5.

(3) Smlouvou se pro účely této části rozumí i rámcová dohoda.

Řízení o přezkoumání úkonů zadavatele se zahajuje na písemný návrh stěžovatele (dále jen „navrhovatel“) nebo z moci úřední.

(1) Návrh lze podat proti všem úkonům i opomenutím zadavatele, které nejsou v souladu s tímto zákonem a v jejichž důsledku vznikla nebo hrozí újma na právech navrhovatele, a to zejména proti

a) zadávacím podmínkám,

b) dobrovolnému oznámení,

c) vyloučení účastníka zadávacího řízení,

d) výběru dodavatele,

e) volbě druhu zadávacího řízení, nebo

f) postupu zadavatele, který směřuje k zadání veřejné zakázky mimo zadávací řízení.

(2) Po uzavření smlouvy na veřejnou zakázku či rámcové dohody lze podat pouze návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 254, a to i bez předchozího podání námitek.

(1) Návrh musí vedle obecných náležitostí podání stanovených správním řádem obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli vznikla nebo hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Navrhovatel je povinen k návrhu připojit v elektronické podobě písemné důkazní prostředky, jejichž provedení navrhl, nejsou-li součástí dokumentace o zadávacím řízení. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 255 odst. 1 nebo 2 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli.

(2) Návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

(3) Pokud zadavatel o námitkách ve lhůtě podle § 245 odst. 1 nerozhodl, musí být návrh podle § 250 odst. 1 doručen Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem.

(4) Náležitosti návrhu podle odstavce 1 věty první a druhé nemohou být dodatečně měněny ani doplňovány s výjimkou odstranění nedostatků návrhu ve lhůtě stanovené Úřadem; Úřad k takovým změnám a doplněním nepřihlíží. K novým skutečnostem uvedeným v návrhu oproti skutečnostem obsaženým v námitkách podaných zadavateli přihlédne Úřad jen tehdy, jde-li o takové skutečnosti, které navrhovatel nemohl tvrdit již vůči zadavateli; navrhovatel je povinen prokázat, že jde o takové nové skutečnosti, které nemohl tvrdit již vůči zadavateli.

(5) V řízení zahájeném na návrh mohou účastníci řízení navrhovat důkazy, uvádět skutečnosti a činit jiné návrhy nejpozději ve lhůtě 15 dnů ode dne doručení oznámení o zahájení řízení, nevztahuje-li se na ně omezení podle odstavce 4; k později uvedeným skutečnostem, návrhům důkazů a jiným návrhům Úřad nepřihlíží s výjimkou skutečností, návrhů důkazů a jiných návrhů, jimiž má být zpochybněna věrohodnost podkladů pro vydání rozhodnutí. O podmínkách pro uplatňování návrhů důkazů, nových skutečností a jiných návrhů podle věty první musí být účastníci řízení s výjimkou navrhovatele poučeni v oznámení o zahájení řízení.