Vyhláška o úplném znění vládního nařízení ze dne 5. března 1927, č. 15 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah

Dosavadní ustanovení o výměrách dovolených pro úředníky čsl. státních drah mění se tak, že výměra dovolených se určuje:

pro úřednické čekatele dvěma týdny,pro úředníky na služebních místech sedmé platové stupnice až včetně do druhého náslužného přídavku a na služebních místech šesté platové stupnice až včetně do stupně služného d) třemi týdny,pro ostatní úředníky na služebních místech sedmé a šesté platové stupnice a pro úředníky na služebních místech páté a čtvrté platové stupnice čtyřmi týdny,pro úředníky na služebních místech třetí platové stupnice pěti týdny,pro úředníky na služebních místech druhé platové stupnice šesti týdny.

DÍL II.

(Pozbyl účinnosti dnem 1. července 1946.)

U čsl. státních drah se zřizují tyto podúřednické a zřízenecké kategorie:

čerpařů,

dílenských (dílenští dozorci, dozorci elektrikářů, strojníci, vozoví dozorci, dílenští),

mostních zámečníků (mostní dozorci, mostní zámečníci),

návěstních dozorců,

pomocníků (poddílenští, pomocníci předáci, pomocníci),

posunovačů (vrchní dozorci posunu, dozorci posunu, posunovači),

provozních dozorců (vrchní provozní dozorci, provozní dozorci),

průvodčích automobilů,

průvodčích vlaků (vlakvůdci a vlakoví manipulanti, průvodčí vlaků),

řidičů motorových dresin,

řidičů silničních motorových vozů,

skladníků (skladištní dozorci, skladníci),

staničních vrátných,

strážníků trati (vrchní strážníci trati, strážníci trati),

telegrafních dozorců (vrchní telegrafní dozorci, telegrafní dozorci),

topičů (vrchní strojní topiči, strojní topiči, topiči stabilních kotlů),

traťových řemeslníků (vrchní traťoví řemeslníci, traťoví řemeslníci),

typografů,

úpravčích trati (dozorci trati, úpravčí trati),

úředních pomocníků,

výhybkářů (vrchní hradlaři, hradlaři, dozorci výhybek, výhybkáři),

zapisovačů vozů (vrchní zapisovači vozů, zapisovači vozů),

zásobárenských řemeslníků (vrchní zásobárenští řemeslníci, zásobárenští řemeslníci),

železničních strážníků (železniční strážmistři, železniční strážníci).

(1) Služební místa podúředníků a zřízenců se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil v těchto platových stupnicích:

V platové stupniciIaIbIIIIIslužební místapodúředníků zřízencůdílenských dozorců dílenských čerpařů pomocníkůdozorců elektrikářů dozorců posunu poddílenských dozorců trati dozorců výhybek pomocníků předáků mostních dozorců hradlařů posunovačů návěstních dozorců mostních zámečníků průvodčích automobilů řidičů motorových dresin provozních dozorců průvodčích vlaků řidičů silničních motorových vozů skladníků staničních vrátných skladištních dozorců strojních topičů strážníků trati strojníků telegrafních dozorců topičů stabilních kotlů typografů traťových řemeslníků úředních pomocníků vlakvůdců a vlakových manipulantů úpravčích trati výhybkářů vozových dozorců vrchních strážníků trati zapisovačů vozů vrchních dozorců posunuzásobárenských řemeslníků železničních strážníků vrchních hradlařůvrchních provozních dozorcůvrchních strojních topičůvrchních telegrafních dozorcůvrchních traťových řemeslníkůvrchních zapisovačů vozůvrchních zásobárenských řemeslníkůželezničních strážmistrů

(2) Systemisace se provede odděleně pro každou jednotlivou kategorii a vyžaduje schválení vlády.

(3) Ustanovení § 4 platí obdobně.

(1) Podúřednickým nebo zřízeneckým čekatelem může býti ustanoven jen, kdo splnil všeobecné podmínky předepsané pro ustanovení podúředníkem nebo zřízencem a zvláštní podmínky stanovené pro ustanovení čekatelem v podúřednické nebo zřízenecké kategorii a služebním oboru a vykazuje dva roky nepřetržité služby jako plně zaměstnaná síla u čsl. státních drah nebo v jiném oboru státní správy.

(2) Ustanovení čekatelem je přípustno jen, je-li v příslušné kategorii volné systemisované služební místo podúřednické nebo zřízenecké. Každý čekatel váže jedno systemisované služební místo.

(3) Podúředníkem nebo zřízencem může býti s výjimkami uvedenými v odstavcích 5 a 6 ustanoven pouze ten, kdo u čsl. státních drah skutečně ztrávil stanovenou čekatelskou dobu v podúřednické nebo zřízenecké kategorii, ve které má býti ustanoven.

(4) Pro čekatele na podúřednická a zřízenecká služební místa se stanoví čekatelská doba v platové stupnici Ia, Ib a II. čtyřmi roky, ve III. platové stupnici pěti roky.

(5) V kategorii dílenských, mostních zámečníků, pomocníků, posunovačů, provozních dozorců, průvodčích vlaků, skladníků, strážníků trati, telegrafních dozorců, topičů, traťových řemeslníků, úpravčích trati, výhybkářů, zapisovačů vozů, zásobárenských řemeslníků a železničních strážníků se propůjčují služební místa systemisovaná ve vyšších platových stupnicích povýšením (§ 50) z nejblíže nižší příslušné platové stupnice. Služební místa poddílenských se propůjčují povýšením (§ 50) pomocníkům dílenské služby. Služební místa staničních vrátných a úředních pomocníků se obsazují výhradně zaměstnanci jiných kategorií ustanovenými na služebních místech systemisovaných nejméně ve II. platové stupnici, kteří se stali neschopnými ke službě ve své kategorii.

(6) Ze zvláště závažných služebních důvodů může vláda v jednotlivých výjimečných případech k souhlasnému návrhu ministerstva dopravy a ministerstva financí povoliti, aby čekatelská doba byla zkrácena nebo prominuta. Toto právo přísluší ředitelství státních drah, má-li býti zřízenec nebo podúředník, který již vyhověl podmínce stanovené ve 3. odstavci, převzat do jiné zřízenecké nebo podúřednické kategorie. Rovněž může ředitelství státních drah povoliti čekateli, aby čekatelská doba byla zkrácena o dobu ztrávenou v čekatelském poměru v jiné zřízenecké nebo podúřednické kategorii.

(7) Ustanovení tohoto nařízení o podúřednících a zřízencích platí, pokud se jinak nestanoví, i pro podúřednické a zřízenecké čekatele.

(8) Čekatelský plat se určí zvláštním vládním nařízením.

(9) Ustanovení § 7 platí obdobně.

Služební plat podúřednický a zřízenecký se skládá ze služného, činovného a výchovného.

Služné podúředníků a zřízenců se stanoví v ročních částkách takto:

Stupeň

služnéhoPlatová stupniceIaIbIIIIIKčsKčsKčsKčs1.12.24012.24011.76011.7602.13.86013.64012.96012.7803.15.48015.06014.10013.6804.17.10016.44015.30014.6405.18.72017.82016.50015.6006.20.34019.14017.70016.5607.21.96020.40018.90017.5208.23.58021.66020.10018.4809.25.20022.98021.18019.32010.26.82024.24022.26020.160

(1) Činovné podúředníků a zřízenců se vyměří podle skupin míst A, B, C, D (§ 10) a stanoví se v ročních částkách takto:

ve skupině míst A 8.400 Kčs,„„„B 7.224 Kčs,„„„C 6.048 Kčs,„„„D 4.872 Kčs.

(2) Ustanovení § 10, odst. 4 a 5, platí obdobně.

Ustanovení § 11 platí obdobně.

(1) Pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, obdrží podúředník nebo zřízenec při prvém neb opětném ustanovení počáteční služné příslušné platové stupnice.

(2) Byl-li podúředník nebo zřízenec převzat z jiné zřízenecké nebo podúřednické kategorie podle ustanovení § 43, odst. 6, druhé věty, vyměří se mu služné podle pravidel platných pro stanovení služného při povýšení (§ 50).

(1) Služné se zvyšuje postupem do vyšších stupňů. Zvýšení služného nastává, jakmile podúředník nebo zřízenec dovršil tři roky započitatelné služební doby se služným bezprostředně předcházejícího stupně téže platové stupnice.

(2) Zvýšení služného se provádí z moci úřední.

(3) Předpisy o vyloučení a odkladu zvýšení služného platné pro úředníky (§ 14) platí stejně pro podúředníky a zřízence.

Ustanovení § 15, odst. 1 až 5, platí obdobně.

Ustanovení § 16, odst. 1, platí též pro přestupy podúředníků nebo zřízenců do kategorie úřednické.

Ustanovení § 35 platí obdobně.

Pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, zůstávají dosavadní předpisy o kvalifikaci podúředníků a zřízenců nezměněny.

Ustanovení § 37 platí obdobně.

(1) Se služebními místy systemisovanými v platové stupnici Ia, Ib a II. jest spojen úřední titul „podúředník“, ve III. platové stupnici úřední titul „zřízenec“. Označení služebních míst v jednotlivých platových stupnicích v § 42 platí za služební tituly.

(2) Ustanovení § 20, odst. 4, platí obdobně.

Ustanovení § 21 platí i pro podúředníky a zřízence.

Dosavadní ustanovení o výměře dovolených na zotavenou pro podúředníky a zřízence čsl. státních drah se mění tak, že výměra dovolených činí:

a)pro zřízence na služebních místech III. platové stupnice se služným 1. až 3. stupně 8 dnů, 4. nebo 5. stupně 10 „ , 6. nebo vyššího stupně 14 „ ;b)pro podúředníky na služebních místech II. platové stupnice se služným 1. až 3. stupně 8 dnů, 4. stupně 10 „ , 5. stupně 14 , , 6. nebo vyššího stupně 18 „ ;c)pro podúředníky na služebních místech Ia a Ib platové stupnice se služným 1. stupně 8 dnů, 2. stupně 10 „ , 3. stupně 14 „ , 4. stupně 18 „ , 5. nebo vyššího stupně 21 „ .

(1) O propůjčení služebního místa budiž vydán dekret, v němž sluší uvésti služební místo, které se propůjčuje, den, jímž se místo propůjčuje, a úřední titul s místem spojený.

(2) Teprve doručením tohoto dekretu se stává propůjčení místa účinným.

(3) Při prvém neb opětném ustanovení, nebo mění-li se propůjčením služebního místa služební plat, budiž zpravidla uveden den, kterým podle § 58 přísluší nový plat.

(4) Obdobně sluší postupovati při ustanovení čekatelem.

(1) Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo v dekretu není jinak ustanoveno, od prvního dne měsíce následujícího po začátku služební doby a byla-li služba nastoupena prvního dne v měsíci, tímto dnem.

(2) Při změně služebního platu obdrží zaměstnanec, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává nebo v dekretu není jinak ustanoveno, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s nímž jest spojena změna činovného, náleží nové činovné prvním dnem měsíce, který následuje po zproštění zaměstnance služby v jeho dosavadním působišti.

(3) Při přeložení do výslužby se zastaví služební plat posledním dnem měsíce, v němž zaměstnanec, byv o přeložení dekretem vyrozuměn, byl činné služby zproštěn.

(4) Při úmrtí se zastaví plat posledním dnem měsíce úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru posledním dnem měsíce, ve kterém zaměstnanec z tohoto poměru skutečně vystoupil nebo byl dekretem služby zproštěn.

(1) Ustanovení o výplatě služebních požitků v měsíčních předem splatných lhůtách prvého dne každého měsíce zůstávají v platnosti; ustanovení o výplatě místního přídavku platí pro výplatu činovného. Podrobnosti výplaty služebních příjmů, zejména pokud jde o místo jich splatnosti, určí vláda.

(2) Pojistné podle zákona ze dne 15. října 1925, č. 221 Sb., se vyměří ze služebního platu a doplňovacího přídavku ženatých (§ 93). Měsíční částka příspěvků připadající na zaměstnance se zaokrouhlí, pokud není vyjádřena v korunách bez haléřů, na nejblíže nižší částku v korunách, přesahuje-li tuto částku nejvýše o 50 haléřů, jinak pak na nejblíže vyšší částku v korunách. Zaměstnavatel hradí stejnou částku pojistného.

(3) Úhrn ročních částek příspěvků, které se podle platných předpisů vybírají srážkou ze služebního platu, pokud není vyjádřen v korunách bez haléřů nebo není dělitelný dvanácti, budiž zaokrouhlen na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(4) Není-li roční částka daně důchodové připadající na služební příjem vyjádřena v korunách bez haléřů nebo není-li dělitelná dvanácti, sníží se na nejblíže nižší částku v korunách dělitelnou dvanácti.

(5) Zaměstnanci jsou osvobozeni od povinnosti platiti poplatky z propůjčení služebního místa a kolkové poplatky z kvitancí na předem stanovené stálé služební příjmy.

(6) Zaměstnanci jsou povinni platiti ze svého daň důchodovou připadající na jejich služební příjmy.

Postupové lhůty pro zvýšení služného (adjuta) počínají vždy jen 1. lednem, 1. dubnem, 1. červencem nebo 1. říjnem podle toho, který z těchto dnů nejblíže následuje po počátku služební doby, případně po okolnosti odůvodňující změnu služného (adjuta). K době uplynuvší od této okolnosti až do počátku nejbližšího kalendářního čtvrtletí se přihlíží, pokud jde o zvýšení služného (adjuta), jakoby byla ztrávena s dosavadním služným (adjutem).

(1) Předpisy, jimiž se přiznává nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků, se zrušují s výjimkou předpisů o započtení služby v československých legiích.

(2) Zvláštní vládní nařízení určí, kdy kromě případů stanovených v tomto nařízení a v jakém rozsahu se započte pro zvýšení služného určitá služba v jiném služebním poměru nebo jiné zaměstnání. Započtení služby nebo zaměstnání spadajících do doby před dovršením 18. roku věku jest vyloučeno.

(3) Za zvláštních okolností může ministerstvo dopravy při prvém neb opětném ustanovení povoliti započtení určitého období pro zvýšení služného.

(4) Převzetí do jiné kategorie může býti vázáno na podmínku, že doba ztrávená v dosavadní kategorii zůstane zcela nebo částečně nepovšimnuta pro zvýšení služného.

(5) Započtení doby, na něž zaměstnanec nemá právního nároku, vyžaduje souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí. Započtení provedené proti tomuto ustanovení jest právně neúčinným. Vznikly-li z takového právně neúčinného započtení přeplatky, budiž vymáháno jejich vrácení. Od vymáhání může býti upuštěno za souhlasu ministerstva vnitra a ministerstva financí jen v případech hodných zvláštního zřetele.

Předpisy zakládající nárok na jmenování neb ustanovení (definitivní ustanovení, stabilisaci), na přeřadění nebo postup do vyšší kategorie (statusu) neplatí podle § 143 platového zákona, pokud ve smyslu tohoto zákona toto nařízení jinak nestanoví, pro zaměstnance čsl. státních drah, u nichž nebyly splněny nejpozději 1. dubna 1925 všechny podmínky příslušného nároku.

O výchovném platí ustanovení vládního nařízení ze dne 15. září 1941, č. 388 Sb., a zákona ze dne 10. ledna 1946, č. 20 Sb.

(1) Nepřítomnost ve službě pro těhotenství nebo mateřství platí za odůvodněnou až do tří měsíců obmykajících den porodu. Důvod takové nepřítomnosti musí zaměstnankyně bez vyzvání neprodleně oznámiti služební cestou nadřízenému úřadu; jest povinna, aby se na úřední vyzvání podrobila prohlídce úředním lékařem čsl. státních drah.

(2) Za dny nepřítomnosti ve službě pro těhotenství nebo mateřství, pokud tato nepřítomnost nepřesahuje tří měsíců, přísluší zaměstnankyni jen služné a případně výchovné nebo příspěvek podle vl. nař. č. 388/1941 Sb.; nedosahuje-li služné, po případě s výchovným nebo s tímto příspěvkem částky 80% služebních příjmů, přísluší jí doplatek na tuto částku. Pro dobu přesahující tři měsíce může býti povolena jen bezplatná dovolená.

(3) Toliko doba nepřítomnosti zmíněná v 1. odstavci se včítá pro zvýšení služného i pro nabytí nároku na výslužné a pro jeho výměru.

Zvláštní vládní nařízení určí, zda, v jaké míře a za jakých předpokladů přísluší zaměstnanci nárok na naturální byt, na služební oděv, případně na ekvivalent za ně nebo na jiné naturální příjmy. Zaměstnanec jest povinen přiměřenou náhradou za naturální byt, případně za jiné naturální příjmy.

Zvláštním vládním nařízením se upraví nárok na náhradu služebních výloh - zejména při úředních výkonech mimo služební místo (služebních cestách, komisích, substitucích, dočasném přidělení a pod.), jakož i při cestách, za něž se poskytují náhrady podle obdoby předpisů platných pro služební cesty, při přeložení, stěhování - jakož i veškeré otázky s tím souvisící.

(1) Vláda určí, zda, za jakých podmínek a v jaké míře příslušejí vzhledem ke zvláštní povaze železniční služby zvláštní služební přídavky a jiné stálé výhody. Až do této úpravy zůstávají v platnosti dosavadní předpisy s tím, že nové platy podle tohoto nařízení nemají vlivu na výměru dosavadních zvláštních služebních přídavků a jiných stálých výhod (vedlejších požitků).

(2) Osobní přídavky povoluje výhradně vláda, a to k souhlasnému návrhu ministerstva dopravy a ministerstva financí.

(1) Definitivně ustanovenému zaměstnanci, který neštěstím nebo nemocí se ocitl bez své viny v tísni, může býti k žádosti poskytnuta z prostředků podniku čsl. státních drah bezúročná, nejdéle do dvou roků splatná záloha až do výše tříměsíční částky služného.

(2) Větší výhody při povolování záloh na služné mohou býti poskytnuty se souhlasem ministerstva financí, kterému jest v těchto případech též zůstaveno stanoviti způsob a podmínky splácení, jakož i potřebná zajišťovací opatření. Totéž platí, má-li býti záloha povolena zaměstnanci, který se ocitl beze své viny v tísni z jiného než v předchozím odstavci uvedeného důvodu.

O exekuci na služební platy a výslužné a o administrativních srážkách platí zvláštní zákonné předpisy.

(1) Byly-li opatřením úřadu upraveny služební příjmy zaměstnancovy z moci úřední, může zaměstnanec, když byl o tom výměrem vyrozuměn, do 15 dnů podati námitky, o kterých rozhodne úřad, jenž opatření učinil.

(2) Z tohoto rozhodnutí, jakož i z rozhodnutí, které nebylo vydáno z moci úřední, nýbrž na žádost nebo přihlášku zaměstnancovu, může se zaměstnanec odvolati do 15 dnů k ministerstvu dopravy.

(3) Učinilo-li opatření z moci úřední ministerstvo dopravy v prvé stolici, může zaměstnanec do 15 dnů podati námitky, o nichž rozhodne ministerstvo dopravy.

(4) Námitky a odvolání podle předchozích odstavců sluší podati ve stanovené lhůtě u úřadu, který rozhodl v prvé stolici. Lhůta počíná dnem následujícím po doručení výměru; počátek a běh lhůty se nezdržují nedělemi nebo státem uznanými svátky a památnými dny. Připadne-li na ně konec lhůty, pokládá se nejbližší den pracovní za poslední den lhůty. Lhůta jest dodržena, byly-li námitky neb odvolání podány před jejím uplynutím u úřadu, jehož přednosta jest podle platných předpisů povolán, aby bezprostředně vykonával na zaměstnance služební dozor (služební místo); rovněž jest lhůta zachována, byly-li námitky neb odvolání během lhůty dány na poštu k dopravě úřadu, který rozhodl v prvé stolici, nebo služebnímu místu.

(5) Byly-li zaměstnanci vypláceny služební příjmy nižší, než mu podle vydaných výměrů příslušely, nebo nebylo-li včas učiněno z moci úřední opatření o zvýšení služebních příjmů, na něž zaměstnanec měl podle platných předpisů nárok, může zaměstnanec uplatňovati nárok na doplatek scházejících částek pouze do tří roků od splatnosti té které nesprávně vyplacené částky. Totéž platí, pokud zvláštní předpisy jinak nestanoví, o nedoplatcích na služební příjmy, jestliže zaměstnanec svůj příslušný nárok, ač byl k tomu podle platných předpisů povinen, neuplatnil do tří roků od vzniku nároku.

(6) Byly-li zaměstnanci vyměřeny úřadem služební příjmy vyšší, než mu podle platných předpisů příslušely, může býti výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen, byly-li příjmy chybně vyměřeny následkem nesprávného použití platných předpisů, do jednoho roku, byly-li příjmy chybně vyměřeny na podkladě nesprávné skutkové podstaty, do tří roků po doručení výměru. Uvedené lhůty jsou zachovány jen, byl-li nový výměr doručen zaměstnanci před jejich uplynutím.

(7) Byl-li výměr z moci úřední pozměněn nebo zrušen proto, že úřad vycházel z nesprávné skutkové podstaty, lze požadovati vrácení neprávem vyplacené částky nejvýše za uplynulou dobu tří roků. Totéž platí, byly-li zaměstnanci omylem vyplaceny služební příjmy vyšší, než mu příslušely.

(8) Zavinil-li zaměstnanec, že úřad vyměřuje nebo vypláceje mu příjmy, vycházel z nesprávné skutkové podstaty, může býti výměr změněn nebo zrušen kdykoliv a vrácení přeplatků požadováno bez jakéhokoliv časového omezení.

(9) Za výměr ve smyslu předchozích odstavců se pokládá také uveřejnění úpravy služebních příjmů toho kterého zaměstnance ve věstníku ministerstva dopravy nebo v úředním listě příslušného ředitelství státních drah, při čemž platí za den doručení výměru den, kterého byl věstník nebo úřední list služebním místem dodán zaměstnanci, aby do něho nahlédl.

(1) Pokud dosavadní předpisy týkající se zaměstnanců čsl. státních drah obsahují ustanovení o určitých služebních třídách a pokud se jinak nepodává z tohoto nařízení, odpovídají služební místa úřednická systemisovaná

ve 2. platové stupnici IV. služební třídě,

ve 3. platové stupnici V. služební třídě,

ve 4. platové stupnici VI. služební třídě,

v 5. platové stupnici VII. služební třídě,

v 6. platové stupnici VIII. služební třídě,

v 7. platové stupnici IX. a X. služební třídě.

(2) Ve smyslu § 152 platového zákona propůjčuje služební místa systemisovaná ve 2. a 3. platové stupnici president republiky a o propůjčení služebních míst systemisovaných ve 4. a 5. platové stupnici rozhoduje vláda.

(3) Pokud dosavadní předpisy vycházejí ve svých ustanoveních z místního přídavku a z tohoto nařízení se jinak nepodává, platí ustanovení ta pro činovné.

Pro zaměstnance, na které se vztahuje první část tohoto nařízení a kteří odešli do výslužby za jeho účinnosti, a pro pozůstalé po těchto zaměstnancích a po zaměstnancích, kteří zemřeli v činné službě za účinnosti tohoto nařízení, platí dosavadní předpisy o odpočivných a zaopatřovacích požitcích se změnami obsaženými v následujících ustanoveních a se změnami, které se jinak podávají z tohoto nařízení. Ministerstvu dopravy jest ponecháno právo změniti tyto předpisy v jiných směrech, pokud tou kterou změnou se nezvýší míra odpočivných a zaopatřovacích nároků vyplývajících z ustanovení předchozí věty.

Odpočivné a zaopatřovací platy se vyměřují z pensijní základny. Pensijní základnu tvoří služné a přídavky, které jsou výslovně označeny jako započitatelné pro výměru výslužného. U zaměstnance, který nemá služného, tvoří na místě služného pensijní základnu dvě třetiny příslušného adjuta stanoveného pro skupinu míst A.

(1) Nejnižší roční výměra normálního výslužného nebo vdovské pense se stanoví v ročních částkách takto:

Při služební době započitatelné

pro výměru výslužnéhoNejnižší výměravýslužného

úředníka pense vdovy

po úředníkuKčsaž včetně do 12 roků 6.600 6.000počínajíc 13. rokem 8.100 6.600 výslužného

podúředníka

nebo zřízence pense vdovy

po podúředníku

nebo zřízenci Kčsaž včetně do 12 roků4.8004.200počínajíc 13. rokem až včetně do 17 roků5.7004.500počínajíc 18. rokem až včetně do 22 roků 6.900 4.800počínajíc 23. rokem 7.800 4.800

(2) Uvedené nejnižší částky se zvyšují u ženatého úředníka, přihlíží-li se podle příslušných předpisů pensijních při odpočivných platech k jeho manželce, o 1200 Kčs a u ženatého zřízence (podúředníka) za téhož předpokladu o 1000 Kčs ročně.

(3) Zaopatřovací platy pro pozůstalé se vyměřují z výslužného, které by manželu neb otci náleželo podle příslušných pensijních předpisů bez ohledu na nejnižší výměru stanovenou v odstavci 1 a 2; nedosahují-li však takto vyměřené zaopatřovací platy nejnižší výměry v 1. odstavci stanovené, zvýší se u vdov na tuto nejnižší výměru, u sirotků pak na výměru z ní vyplývající.

(1) Stane-li se čekatel bez vlastního úmyslného zavinění neschopným další služby a jakéhokoliv jiného výdělku proto, že oslepl neb utrpěl duševní poruchu, obdrží výslužné v nejnižší výměře výslužného úředníka (podúředníka, zřízence).

(2) Stane-li se čekatel neschopným další služby a jakéhokoliv jiného výdělku pro jinou těžkou nezhojitelnou nemoc, již si nepřivodil sám úmyslně vlastním zaviněním, může mu ministerstvo dopravy přiznati výslužné ve výměře uvedené v odstavci 1.

Úplně osiřelé děti ženských zaměstnanců mají nárok na sirotčí pensi ve výměře a za podmínek platných pro přiznání a další poskytování sirotčích pensí po mužských zaměstnancích, není-li tu osoby k jejich výživě povinné a schopné. Mají-li tyto děti ještě jiný nárok na státní nebo nestátní veřejné zaopatřovací platy, krátí se o ně tato sirotčí pense.

Omezení příspěvků na výchovu a sirotčí pense (sirotčího důchodu) pro jedno dítě nejvyšší výměrou, která byla posledně měněna ustanovením § 3 zákona ze dne 22. prosince 1924, č. 287 Sb., se zrušuje.

(1) (Ustanovení tohoto odstavce bylo zrušeno vládním nařízením č. 96/1930 Sb.)

(2) Zaměstnancům ve výslužbě příslušejí výchovné a doplňovací přídavek ženatých v té výši a potud, pokud by jim příslušely za činné služby.

(3) Vdově po podúředníku nebo zřízenci přísluší k vdovské pensi přídavek ve výši doplňovacího přídavku pro ženaté, který příslušel manželovi v době úmrtí.

(4) Vdovám přísluší k zaopatřovacím platům výchovné v té výši a potud, pokud by příslušelo manželovi za činné služby. Stejné výchovné přísluší k sirotčí pensi úplně osiřelých sirotků, pokud by příslušelo otci za činné služby.

(Ustanovení tohoto paragrafu nemají již praktického významu.)

(Ustanovení tohoto paragrafu bylo zrušeno vládním nařízením č. 380/1938 Sb.)

(1) Požívá-li zaměstnanec ve výslužbě nebo pozůstalí renty z úrazového zaopatření (pojištění), krátí se

a) výslužné o částku, o kterou úrazový důchod s výslužným jest vyšší nežli nejvyšší pensijní základna, které by zaměstnanec bez dalšího povýšení dosáhl,

b) zaopatřovací platy pozůstalých o částku, o kterou úrazový důchod se zaopatřovacími platy jest vyšší nežli jeden a půlnásobek zaopatřovacích platů.

(2) Jedna třetina výslužného nebo zaopatřovacích platů zůstává v každém případě nezkrácena.

(3) Je-li zraněný po skončeném léčení následků úrazu tak bezmocný, že potřebuje cizí péče a ošetřování, nekrátí se výslužné vůbec.

(4) V ostatních případech může ministerstvo dopravy povoliti, aby se výslužné krátilo v menší míře než podle odstavce 1, písmeno a), jde-li o následky úrazu zvláště těžké.

Poživatelé odpočivných a zaopatřovacích platů stanovených tímto nařízením jsou povinni platiti ze svého daň důchodovou.

(Ustanovení tohoto paragrafu byla zrušena vládním nařízením č. 19/1944 Sb.)

DÍL VI.

I. Převod do nových platů.

(Ustanovení §§ 84–91 se stala uskutečněním převodu do nových platů nepraktickými.)

3. Doplňovací přídavek ženatých.

(Ustanovení tohoto paragrafu bylo zrušeno vládním nařízením č. 285/1939 Sb.)

(1) Podúředníci a zřízenci převedení do nových platů podle §§ 89 a 90, kteří měli v den před účinností tohoto nařízení nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy, nebo kterým by tento nárok příslušel v den před účinností nařízení, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona č. 394/1922 Sb., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v ročních částkách takto:

Stupeň

služného Platová stupnice (§ 45) Ia Ib II. III.1. 1044 1200 1200 12002. 804 1044 1044 11043. 552 900 900 10084. 300 744 744 9005. 600 600 8046. 444 744 9007. 300 600 8048. 444 7089. 300 60010. 144 504

(2) (Ustanovení tohoto odstavce pozbyla praktického významu.)

(3) Doplňovací přídavek odpadne, ovdoví-li podúředník nebo zřízenec nebo nastanou-li u manželky (družky) okolnosti, které podle § 1, odst. 1 a 3 vl. nař. č. 388/1941 Sb. vylučují nárok na výchovné, nebo je-li manželka (družka) ustanovena ve veřejné nebo této na roveň postavené službě, nebo má-li z takovéto služby výslužné.

(4) Bylo-li manželství soudně rozvedeno, přísluší podúředníku nebo zřízenci doplňovací přídavek jen, je-li povinen pečovati o výživu rozvedené manželky. Přispívá-li však na výživu manželky částkou nižší, než činí doplňovací přídavek, obdrží pouze částku, kterou skutečně přispívá; totéž platí, nebylo-li manželství sice soudně rozvedeno, nežije-li však podúředník nebo zřízenec s manželkou ve společné domácnosti.

(5) Ovdověl-li podúředník nebo zřízenec, podrží doplňovací přídavek, dokud udržuje domácnost pro své děti a dokud jest aspoň jedno nezaopatřené dítě mladší dvanácti roků.

(6) Dosáhne-li podúředník nebo zřízenec stupně služného (služebního platu), na který připadá doplňovací přídavek jinou částkou, než činí doplňovací přídavek jemu náležející, vyměří se mu nový doplňovací přídavek částkou vypadající podle hořejšího ustanovení. Doplňovací přídavek odpadá, dosáhne-li podúředník nebo zřízenec stupně služného (služebního platu), s kterým není spojen doplňovací přídavek.

V případech §§ 92 a 93 jest oprávněný povinen každou okolnost, která má vliv na trvání nároku nebo na výši přídavku, včas ohlásiti, vyjímajíc případy, v nichž změna nastává dosažením vyššího stupně služného (§ 93, odst. 6). Opomenutí jest trestné podle všeobecných trestních a disciplinárních předpisů bez újmy následků podle předposledního odstavce § 70.

(Ustanovení tohoto paragrafu pozbyla praktického významu.)

5. Doba rozhodná pro stanovení výše služného.

(1) Pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení výše služného (adjuta) béře započitatelná služební doba, rozumí se tím služební doba ve služebním poměru, ve kterém se zaměstnanec převádí, skutečně ztrávená a podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započitatelná; dobou započtenou rozumí se pak jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená.

(2) Služební doba zjištěná jakožto doba rozhodná pro stanovení výše služného (adjuta) při převodu zaměstnanců do nových platů se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

(3) Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení služného, které zaměstnanec při převodu obdrží (vybývající doba), se započte, pokud se jinak nestanoví, pro zvýšení služného.

6. Převod do nových platů při reaktivaci (povolání k činné službě).

Zaměstnanci v trvalé nebo dočasné výslužbě se převedou při reaktivaci do nových platů podle pravidel pro převod do nových platů podle stavu v den jejich odchodu do dočasné, případně trvalé výslužby.

(Ustanovení těchto paragrafů byla buď zrušena pozdějšími nařízeními, nebo pozbyla praktického významu.)

IV. Různá ustanovení.

Ustanovení § 43, odst. 1 až 4 a 6 až 9, o podúřednických a zřízeneckých čekatelích nabudou účinnosti, jakmile osobní stav zaměstnanectva bude odpovídati normální potřebě počtu sil zjištěné podle § 2 zákona č. 286/1924 Sb., a to dnem, který určí vládní nařízení.

Pokud nebudou vydána vládní nařízení ohlášená v předchozích paragrafech, zůstávají v platnosti dosavadní předpisy o předmětech, jež mají býti upraveny těmito vládními nařízeními. Dnem účinnosti toho kterého nařízení zrušují se veškeré dosavadní předpisy o předmětech, které tím kterým nařízením budou upraveny.

Vznikl-li před účinností tohoto nařízení zaměstnanci ve službě čsl. státních drah již ustanovenému právní nárok na započtení určité doby pro postup do vyšších požitků ve služebním poměru, ve kterém se zaměstnanec převádí, provede se toto započtení podle dosavadních ustanovení; neměl-li zaměstnanec právního nároku, může se započtení provésti podle dosavadních předpisů jen tehdy, žádal-li o to písemně ještě před účinností tohoto nařízení.

Úprava služebních platů podle tohoto nařízení nemá vlivu na výši částky, o kterou byl zaměstnanci snížen jeho služební plat pravoplatným disciplinárním nálezem před vyhlášením tohoto nařízení.

V. Převod zaměstnanců do III. a IV. služební třídy k 1. červenci 1946.

(1) Železniční gážisté mimo služební třídy služeb budovních mistrů, dělmistrů I. třídy, mostmistrů, návěstních mistrů, strojmistrů, traťmistrů a vrchních provozních oficiálů se převedou do III. služební třídy podle služební doby započitatelné (započtené) v gážistickém služebním poměru, zaokrouhlené podle § 96, do 7. platové stupnice, mají-li méně než 11, avšak alespoň čtyři roky, a do 6. platové stupnice, mají-li alespoň 11 roků započitatelné (započtené) služební doby ve služebním poměru železničního gážisty mimo služební třídy; při převodu do 6. platové stupnice se určí nejdříve služné v 7. platové stupnici podle započitatelné (započtené) služební doby 11 roků a podle tohoto služného se určí podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení služné v 6. platové stupnici a při tom se započte započitatelná (započtená) služební doba, pokud převyšuje 11 roků.

Je-li pro některé z těchto zaměstnanců výhodnější, aby se jim při převodu určilo služné podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení než podle započitatelné (započtené) služební doby ve služebním poměru železničního gážisty mimo služební třídy, určí se jim služné podle těchto zásad. Čekatelé na služební místa prvopočátečního ustanovení železničních gážistů mimo služební třídy uvedených v první větě obdrží adjutum. Pro stanovení jeho výše jest rozhodná započitatelná služební doba v gážistickém služebním poměru.

(2) Železniční gážisté mimo služební třídy služeb dělmistrů II. třídy, garážmistrů, provozních oficiálů, strojvůdců, vlakových revisorů a vozových revisorů se převedou do III. služební třídy podle služební doby započitatelné (započtené) v gážistickém služebním poměru, zaokrouhlené podle § 96 do 7. platové stupnice, mají-li méně než 13, avšak alespoň čtyři roky, a do 6. platové stupnice, mají-li alespoň 13 roků započitatelné (započtené) služební doby v gážistickém služebním poměru. Při převodu do 6. platové stupnice se určí nejdříve služné v 7. platové stupnici podle započitatelné (započtené) služební doby 13 roků a podle tohoto služného se určí podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení služné v 6. platové stupnici a zároveň se započte započitatelná (započtená) služební doba, pokud převyšuje 13 roků. Je-li pro některé z nich výhodnější, aby se jim při převodu určilo služné podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení než podle započitatelné (započtené) služební doby, určí se jim služné podle těchto zásad. Čekatelé na služební místa prvopočátečního ustanovení železničních gážistů mimo služební třídy uvedených v první větě, kteří ze své čekatelské doby nedokonali alespoň čtyři roky, obdrží adjutum. Pro stanovení jeho výše jest rozhodná započitatelná služební doba. Čekatelé, kteří dokonali alespoň čtyři roky čekatelské doby, se převedou do 7. platové stupnice a stanoví se jim v ní služné podle započitatelné služební doby převyšující čekatelskou dobu, zaokrouhlené podle § 96. Řidiči kolejových motorových vozů a řidiči autobusů a nákladních vlaků silniční motorové dopravy se převedou do 7. platové stupnice a obdrží v ní služné podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení.

(3) Železniční gážisté mimo služební třídy, jejichž služební místa se zařaďují do IV. služební třídy, se převedou do této třídy tak, že mají-li méně než 15 roků započitatelné (započtené) služební doby v gážistickém služebním poměru, převedou se do 7. platové stupnice, a mají-li alespoň 15 roků takové doby, do 6. platové stupnice a stanoví se jim v ní služné podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení; při převodu do 6. platové stupnice se určí nejdříve služné v 7. platové stupnici a podle tohoto služného služné v 6. platové stupnici. Je-li to pro zaměstnance výhodnější, převede se tak, že se určí jako pomůcka pro převod příslušný stupeň služného v platové stupnici Ia podúředníků, který by zaměstnanec obdržel podle § 109c převodem z I. platové stupnice podúředníků, kdyby nebyl býval ustanoven železničním gážistou mimo služební třídy; podle takto zjištěného služného se mu určí služné v příslušné platové stupnici IV. služební třídy podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení. Nádražní, strojníci obsluhující jeřáby v říčních překladištích a topírenští dozorci se převedou do 7. platové stupnice a obdrží v ní služné podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení.

(4) Železničním gážistům mimo služební třídy, kteří jimi byli ustanoveni z úředníků statu III. a kteří se podle předchozích odstavců převádějí do stejné platové stupnice, ve které byli v den před ustanovením gážisty, náleží v ní služební pořadí, které měli před přestupem do služební kategorie železničních gážistů mimo služební třídy. Zásady pro určení služebního pořadí ostatních zaměstnanců převáděných podle tohoto paragrafu stanoví ministr dopravy.

Dosavadní úředníci statu IIIa se stávají úředníky III. služební třídy, dosavadní úředníci statu IIIb úředníky IV. služební třídy, a to beze změny platové stupnice, platového stupně a služebního pořadí.

VI. Převod podúředníků a zřízenců do nových platů k 1. červenci 1946.

(1) Ze svých dosavadních platových stupnic, po případě kategorií podle §§ 41 a 42 se přeřaďují:

a) do platové stupnice Ia, po případě kategorie:

všichni zaměstnanci z dosavadní I. platové stupnice, pokud se podle § 109a nepřevádějí do III. nebo IV. služební třídy (u zaměstnanců převáděných do III. nebo IV. služební třídy se určí služné v platové stupnici Ia jen jako pomůcka pro převod podle § 190a, odst. 2 a 3), dále dozorci posunu se služebním titulem „vrchní dozorce posunu“, dozorci železniční stráže se služebním titulem „železniční strážmistr“, návěstní zámečníci zároveň do služební kategorie návěstních dozorců, řidiči motorových dresin, řidiči silničních motorových vozů, tiskaři zároveň do kategorie typografů,

b) do platové stupnice Ib:

všichni zaměstnanci dosavadní platové stupnice IIa, pokud se podle ustanovení písm. a) nepřevádějí do platové stupnice Ia, dále dozorci výhybek, hradlaři, posunovači při služebním výkonu průvodců strojů se služebním titulem „dozorce posunu“, provozní dozorci, skladníci, strojní topiči, telegrafní dozorci, úpravčí trati a vrchní strážníci trati,

c) do platové stupnice II., po případě kategorie:

čerpaři, poddílenští, posunovači, průvodčí vlaků v automobilové dopravě zároveň do kategorie průvodčích automobilů, průvodčí vlaků, staniční vrátní, strážníci trati, topiči stabilních kotlů, úřední pomocníci, výhybkáři, zapisovači vozů a železniční strážníci,

d) do platové stupnice III. se služebním titulem „pomocník“ pomocníci dílenští, staniční, tiskařští, topírenští, traťoví a zásobárenští.

(2) Podúředníci a zřízenci se převedou do nových platových stupnic podle započitatelné (započtené) služební doby v dosavadní platové stupnici podle zásad § 96 vládního nařízení, při čemž jest jejich dosavadní služební pořadí rozhodné pro určení služebního pořadí mezi nimi i v nové platové stupnici.

(3) Do platové stupnice Ia se převedou podúředníci řemeslnických kategorií, mají-li v den počátku účinnosti tohoto nařízení alespoň 7 roků započitatelné (započtené) služební doby v platové stupnici IIa, provozní dozorci a skladníci alespoň 9 roků započitatelné (započtené) služební doby v platové stupnici IIb, strojní topiči alespoň 13 roků započitatelné (započtené) služební doby v platové stupnici IIb a zapisovači vozů alespoň 14 roků započitatelné (započtené) služební doby v III. platové stupnici. Pomocníci se převedou do II. platové stupnice, mají-li v den počátku účinnosti tohoto nařízení alespoň 10 roků započitatelné (započtené) služební doby ve IV. platové stupnici. Zaměstnanci převádění podle tohoto odstavce obdrží v nové platové stupnici služné podle zásad platných pro stanovení služného při povýšení.

Pomocní zaměstnanci se zařaďují do dvou služebních skupin, a to:

do I. služební skupiny řemeslníci v řemeslných službách, dosavadní kancelářští příručí a s účinností od 1. ledna 1941 pomocní zaměstnanci ve službě provozních dozorců,

do II. služební skupiny ostatní pomocní zaměstnanci.

(1) Pomocní zaměstnanci mohou býti ustanoveni pouze na systemisovaná služební místa. Služební místa se systemisují v rámci stanovené normální potřeby sil ve dvou platových stupnicích, a to služební místa pomocných zaměstnanců I. služební skupiny v I. platové stupnici, služební místa pomocných zaměstnanců II. služební skupiny v II. platové stupnici. Systemisace vyžaduje schválení vlády.

(2) Propůjčiti služební místo, jež není řádně systemisováno nebo není uprázdněno, nebo propůjčiti služební místo systemisované pro jinou služební skupinu bez současného přestupu pomocného zaměstnance do této služební skupiny jest nepřípustno.

O propůjčení služebního místa budiž vydáno osvědčení, v němž sluší uvésti služební místo, které se propůjčuje, a den, jímž se místo propůjčuje.

(1) Služební plat se skládá z denního platu a výchovného.

(2) Služební plat náleží, pokud se v tomto nařízení nestanoví jinak, toliko za dny (hodiny) skutečné služby, jakož za ustanovené dny pracovního klidu, připadající do doby služby.

(3) Nárok a výměra služebního platu pomocných zaměstnanců, kteří byli povoláni ke cvičení ve zbrani, se řídí obdobou předpisů platných pro definitivní podúředníky a zřízence.

(4) Po dobu cvičení ve zbrani se zachovává pomocným zaměstnancům služební místo, nastoupí-li opět službu neprodleně po skončeném cvičení ve zbrani.

(5) Nastala-li u pomocných zaměstnanců služební překážka odůvodněná nemocí, úrazem neb policejními zdravotními předpisy a řádně prokázaná, vyplácí se služební plat po dobu jejího trvání, nejdéle však po dobu jednoho roku. Doba jednoho roku se počítá podle zásad nemocenského pojištění zaměstnanců čsl. státních drah; onemocněl-li pomocný zaměstnanec, jemuž byl poskytován služební plat podle první věty tohoto odstavce, nejpozději do 8 týdnů po té, kdy uzdraviv se nastoupil opět službu, poznovu touže nemocí, jest toto onemocnění, pokud jest spojeno s neschopností k práci, považovati za pokračování onemocnění dřívějšího.

(6) Ustanovení § 64 platí obdobně.

(1) Denní plat pomocných zaměstnanců se stanoví podle služebních skupin (§ 110) a skupin míst A, B, C, D (§ 10, odst. 2) v měsíčních částkách takto:

I. Služební skupina.

Ve stupnive skupině místA B C DKčs1. 1.680 1.582 1.484 1.3862. 1.710 1.612 1.514 1.4163. 1.740 1.642 1.544 1.4464. 1.770 1.672 1.574 1.4765. 1.800 1.702 1.604 1.5066. 1.830 1.732 1.634 1.5367. 1.860 1.762 1.664 1.5668. 1.890 1.792 1.694 1.5969. 1.920 1.822 1.724 1.62610. 1.950 1.852 1.754 1.656

II. Služební skupina.

Ve stupni ve skupině místA B C DKčs1. 1.650 1.552 1.454 1.3562. 1.675 1.577 1.479 1.3813. 1.700 1.602 1.504 1.4064. 1.725 1.627 1.529 1.4315. 1.750 1.652 1.554 1.4566. 1.775 1.677 1.579 1.4817. 1.800 1.702 1.604 1.5068. 1.825 1.727 1.629 1.5319. 1.850 1.752 1.654 1.55610. 1.875 1.777 1.679 1.581

(2) Zvýšení denního platu se provádí z moci úřední vždy po třech rocích započitatelné služební doby ztrávené s dosavadním denním platem. Podmínkou zvýšení jest, aby pomocný zaměstnanec služebně vyhovoval.

(3) Pomocnému zaměstnanci s denním platem skupiny míst D, který jest nucen dítě, na něž mu přísluší výchovné (§ 115) a jež s ním žije ve společné domácnosti, vydržovati na bytě za účelem školního nebo jiného odborného vzdělání mimo své bydliště, náleží až do ukončení tohoto vzdělání, a to i za prázdniny denní plat podle skupiny míst C.

(4) Pomocným zaměstnancům, jejichž trvalé služební působiště jest mimo území Československé republiky, přísluší denní plat podle skupiny míst A.

Ustanovení §§ 11 a 63 platí obdobně.

(1) Pro zvýšení denního platu se nezapočítávají období, za která nepřísluší denní plat.

(2) Rozhodnutí o zvýšení denního platu se odloží, je-li pochybnost, zda pomocný zaměstnanec, jenž dosáhl nároku na zvýšení denního platu, ještě služebně vyhovuje. Doba, po kterou zaměstnanec služebně nevyhovoval, se nezapočte pro zvýšení denního platu.

(1) Ustanovení § 61, odst. 1, platí obdobně.

(2) Pomocnému zaměstnanci vykonávajícímu vojenskou službu presenční se zachovává služební místo, nastoupí-li opět svoji službu do 15 dnů po skončené vojenské službě presenční. Doba před nástupem vojenské služby presenční v dosavadním služebním poměru započitatelná se započítává pro zvýšení denního platu.

(3) Pomocnému zaměstnanci, jehož služební poměr byl zrušen výpovědí pro nedostatek práce, se započte, byl-li opětně ustanoven na systemisované služební místo pomocného zaměstnance, doba při zrušení služebního poměru započitatelná pro zvýšení denního platu, netrvalo-li přerušení služebního poměru déle než 6 měsíců.

(4) Ze zvláště závažných služebních důvodů může ministerstvo dopravy při prvém nebo opětném ustanovení povoliti započtení určité doby ztrávené v dřívějším služebním poměru nebo zaměstnání pro zvýšení denního platu. Započtení služby nebo zaměstnání spadající do doby před dovršením 18. roku věku jest vyloučeno.

(5) Ustanovení § 61, odst. 5, platí obdobně.

O postupových lhůtách pro zvýšení denního platu platí obdobně ustanovení § 60, první věta.

(1) Při prvém neb opětném ustanovení přísluší služební plat, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, dnem nastoupení služby.

(2) Při změně služebního platu obdrží pomocný zaměstnanec, pokud se z tohoto nařízení jinak nepodává, nový plat prvním dnem měsíce, který bezprostředně následuje po okolnosti změnu služebního platu přivodivší. Při zvýšení služebního platu přísluší nový plat, nastala-li okolnost zakládající nárok na zvýšení platu prvního dne v měsíci, již tímto dnem. Při změně služebního působiště, s níž jest spojena změna denního platu, náleží nový denní plat prvním dnem měsíce, který následuje po zproštění pomocného zaměstnance služby v jeho dosavadním působišti.

(3) Byl-li pomocný zaměstnanec ustanoven ve služebním poměru, na který se vztahuje část prvá tohoto nařízení, zastaví se jeho služební plat dnem, který předchází dnu, od něhož přísluší nový plat podle § 58.

(4) Při přeložení do výslužby zastaví se služební plat dnem, v němž pomocný zaměstnanec, byv o přeložení výměrem vyrozuměn, byl činné služby zproštěn.

(5) Zemře-li pomocný zaměstnanec, zastaví se služební plat dnem úmrtí, při jiném rozvázání služebního poměru dnem, kterým pomocný zaměstnanec z tohoto poměru skutečně vystoupil, nebo kterým byl služební poměr rozvázán.

(1) Služební plat pomocného zaměstnance se vyplácí v měsíčních lhůtách pozadu splatných.

(2) Ustanovení § 59, odst. 2 až 6, platí obdobně.

(1) Pomocným zaměstnancům přísluší, pokud to služba připustí, v každém roce dovolená, a to pomocným zaměstnancům s denním platem až včetně do 3. stupně ve výměře 6 dnů, ostatním ve výměře 8 dnů.

(2) Po dobu dovolené náleží pomocným zaměstnancům příslušný služební plat.

Ustanovení § 65 platí obdobně.

Ustanovení § 66 platí obdobně.

Ustanovení § 67, odst. 1, platí obdobně.

Ustanovení § 69 platí obdobně.

Ustanovení § 70 platí obdobně.

(1) Pomocný zaměstnanec může býti po jednoroční bezvadné nepřetržité službě, žádá-li o to, přijat za člena pensijního fondu čsl. státních drah.

(2) Po třech rocích takovéto služby musí býti, žádá-li o to, za člena přijat.

(3) Pro pojištění pomocných zaměstnanců v pensijním fondě čsl. státních drah buďtež v dosavadních předpisech provedeny změny vyplývající z ustanovení tohoto dílu. Tyto změny budou platiti pro pomocné zaměstnance, kteří jsou nebo se stanou členy pensijního fondu čsl. státních drah za účinnosti tohoto nařízení.

Pensijní základnu tvoří roční částka příslušného denního platu stanoveného pro skupinu A snížená o 8.400 Kčs.

(1) Nároku na pensi nabývá také bývalý pomocný zaměstnanec, který byl, maje 5 roků členství v pensijním fondě čsl. státních drah, ze služby u čsl. státních drah vypověděn, aniž byl v době výpovědi služby neschopen, stal-li se neschopným výdělku v 5 rocích po zrušení služebního poměru. Ustanovení toto neplatí, musí-li býti převedena prémiová reserva nebo převodní částka. Neschopnost výdělku se zjistí úředním lékařem čsl. státních drah.

(2) Byly-li pensijní příspěvky vráceny, zaúčtují se s 5%ními úroky na pensi. Pro jejich srážku mohou býti povoleny splátky.

(1) Pense náleží ode dne následujícího po dni, kterým byl zastaven služební plat, byla-li však přiznána podle předchozího paragrafu, ode dne následujícího po řádném ohlášení neschopnosti výdělku, a to pokud nebyla odňata podle všeobecně platných ustanovení o zániku pense, v obou případech tak dlouho, dokud bývalý pomocný zaměstnanec pro ztracenou nebo zmenšenou schopnost práce nemůže najíti přiměřené výdělečné zaměstnání. Ztratí-li znovu takové zaměstnání, nemá na pensi nároku. Pense mu však může býti zcela nebo z části až do odvolání přiznána.

(2) (Ustanovení tohoto odstavce pozbylo praktického významu vzhledem k ustanovení § 113, odst. 5.)

(1) Nejnižší roční výměra normální pense se stanoví v ročních částkách takto:

Při době členství

v pensijním fondě Nejnižší výměra

pense v Kčsaž do 15 roků 4.500,od 16 do 21 roků 5.100,počínajíc 22. rokem 5.700.

(2) Tyto nejnižší částky se zvyšují o 600 Kčs ročně u ženatého pomocného zaměstnance, přihlíží-li se podle pensijních předpisů k jeho manželce.

(1) Nejnižší roční výměra vdovské pense se stanoví v ročních částkách takto:

Při době členství

v pensijním fondě Nejnižší výměra

pense v Kčsaž do 15 roků 3.900,od 16 do 21 roků 4.200,počínajíc 22. rokem 4.500.

(2) Vdovská pense se vyměřuje z pense, která by manželu náležela bez ohledu na nejnižší výměru stanovenou v předchozím paragrafu; nedosahuje-li však takto vyměřená pense nejnižší výměry stanovené v odstavci 1, zvýší se na tuto nejnižší výměru.

Ustanovení §§ 76 až 78 a 81 a 82 platí obdobně.

(1) Dokud nenabudou účinnosti ustanovení § 43 o podúřednických a zřízeneckých čekatelích, mohou býti na volná systemisovaná služební místa podúřednická a zřízenecká - s výjimkou služebních míst uvedených v § 43, odstavec 5 - ustanovováni pomocní zaměstnanci.

(2) Propůjčiti služební místo systemisované v podúřednické platové stupnici Ia, Ib a II. lze jen, má-li pomocný zaměstnanec alespoň šest roků, a propůjčiti služební místo systemisované ve III. platové stupnici zřízenecké, má-li pomocný zaměstnanec alespoň sedm roků nepřerušené započitatelné služební doby pomocného zaměstnance. Podmínkou jest, aby zaměstnanec vykonával po dobu alespoň čtyř roků službu té kategorie, ve které má býti ustanoven.

(3) Pomocný zaměstnanec může býti ustanoven podúředníkem nebo zřízencem, jen splnil-li všeobecné a případné zvláštní podmínky stanovené pro ustanovení podúředníkem nebo zřízencem příslušné kategorie.

(1) Při ustanovení podúředníkem nebo zřízencem obdrží zaměstnanec počáteční služné příslušné platové stupnice. Je-li toto služné stejné jako roční částka jeho dosavadního denního platu zmenšená o činovné, započte se doba v dosavadním denním platu ztrávená pro zvýšení služného.

(2) Je-li však roční částka jeho dosavadního denního platu zmenšená o činovné vyšší než počáteční služné, obdrží zaměstnanec služné, které se rovná roční částce jeho dosavadního denního platu zmenšené o činovné, po případě, není-li takového služného v příslušné platové stupnici, tuto částku nejblíže převyšuje. Je-li součet služného a činovného nižší než roční částka denního platu, který by zaměstnanci za stejných podmínek příslušel při příštím zvýšení denního platu, započte se doba v dosavadním denním platu ztrávená pro zvýšení služného.

(3) Při výpočtu podle odstavce 1 a 2 se bere za základ činovné skupiny míst, podle níž byl vyměřen dosavadní denní plat zaměstnancův.

(1) Pomocní zaměstnanci, kteří nebyli do dvanácti roků nepřerušené uspokojivé služby ztrávené ve vlastnosti plně zaměstnaného pomocného zaměstnance ustanoveni na systemisované služební místo zřízenecké (§ 42), staví se co do služebního poměru na roveň zřízencům čsl. státních drah, o nichž jedná první část tohoto nařízení. Při tom zůstávají nadále na systemisovaných služebních místech pomocných zaměstnanců. Ustanovení tohoto odstavce pozbude platnosti dnem, kterým nabude podle § 106 účinnosti ustanovení § 43 o zřízeneckých čekatelích.

(2) Nový služební poměr počíná dnem po dovršení služby stanovené v předchozím odstavci.

(3) Co do služebního poměru platí pro ně všechny předpisy upravující služební poměr zřízenců ve znění nyní platném i se změnami a doplňky vyplývajícími z tohoto vládního nařízení.

Ustanovení v druhé části dílu I. tohoto nařízení, pokud obsahuje předpisy o úpravě platových poměrů pomocných zaměstnanců (§§ 110, 111, 113 až 120, 122 až 125), ustanovení v druhé části dílu II. vyjímajíc § 128, jakož i ustanovení druhé části dílu III. platí také pro pomocné zaměstnance uvedené v § 135.

DÍL V.

1. Převod do nových platů.

(Ustanovení §§ 137 a 138 pozbyla praktického významu.)

(1) Pokud se za podklad pro zjištění doby rozhodné pro stanovení denního platu béře započitatelná služební doba, rozumí se tím služební doba ve služebním poměru, ve kterém se provisorní zaměstnanec převádí, skutečně ztrávená a podle dosud platných předpisů pro postup v tomto služebním poměru započitatelná; dobou započtenou rozumí se pak jiná období pro postup v tomto služebním poměru započtená.

(2) Služební doba zjištěná jakožto doba rozhodná pro stanovení denního platu při převodu provisorních zaměstnanců do nových platů se zaokrouhlí na celá půlletí tak, že se zlomky do tří měsíců nepočítají a zlomky přesahující tři měsíce se počítají za celá půlletí.

(3) Doba, o kterou takto zaokrouhlená doba přesahuje dobu potřebnou k dosažení denního platu, který provisorní zaměstnanec při převodu obdrží (vybývající doba), se započte, pokud se jinak nestanoví, pro zvýšení denního platu.

(Ustanovení tohoto paragrafu bylo zrušeno vládním nařízením číslo 285/1939 Sb.)

(1) Provisorní zaměstnanci, kteří měli v den před účinností tohoto nařízení nárok na jednotný drahotní přídavek podle II. nebo vyšší rodinné třídy, nebo kterým by tento nárok příslušel v den před účinností tohoto nařízení, kdyby nebylo ustanovení § 6, II a § 7 zákona číslo 394/1922 Sb., obdrží při převodu do nových platů doplňovací přídavek, který se stanoví v měsíčních částkách takto:

a) u provisorních zaměstnanců převedených do denního platu I. služební skupinypři počátečním denním platu 100 Kčs,při prvém až třetím zvýšení 100 Kčs,při čtvrtém zvýšení 96 Kčs,při pátém zvýšení 88 Kčs,při šestém zvýšení 84 Kčs,při sedmém zvýšení 75 Kčs,při osmém zvýšení 71 Kčs,při devátém zvýšení 63 Kčs;b) u provisorních zaměstnanců převedených do denního platu II. služební skupinypři počátečním denním platu 100 Kčs,při prvém až čtvrtém zvýšení 100 Kčs,při pátém zvýšení 96 Kčs,při šestém zvýšení 92 Kčs,při sedmém zvýšení 88 Kčs,při osmém zvýšení 84 Kčs,při devátém zvýšení 80 Kčs.

(2) Ustanovení § 93, odst. 3 až 6, platí obdobně.

Ustanovení § 94 platí obdobně.

Předpisy pro výplatu služebního platu platí stejně pro výplatu doplňovacího přídavku.

(Ustanovení těchto paragrafů pozbyla praktického významu.)

Ustanovení § 108 platí obdobně.

(Ustanovení tohoto paragrafu pozbyla praktického významu.)

(1) Dnem účinnosti tohoto nařízení pozbývají platnosti, pokud toto nařízení výslovně jinak nestanoví nebo se z něho jinak nepodává, kromě ustanovení již v předchozích paragrafech zrušených, všechna v jiných předpisech obsažená ustanovení o předmětech, které jsou upraveny v tomto nařízení.

(2) (Ustanovení tohoto odstavce pozbylo účinnosti schválením systemisace míst.)

(3) Ustanovení tohoto nařízení se nevztahují na zaměstnance, kteří byli podle § 13 nebo 16 zákona č. 286/1924 Sb. přeloženi do trvalé výslužby nebo propuštěni, jestliže byli nejdéle do vyhlášení zákona č. 103/1926 Sb. písemně vyrozuměni podle ustanovení, pokud se týče podle obdoby ustanovení 3. odstavce § 13 zákona č. 286/1924 Sb. Služební a platové poměry těchto zaměstnanců se řídí předpisy platnými do dne účinnosti nařízení.

(1) Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1926 a provede je ministr dopravy v dohodě se zúčastněnými ministry.*)

(2) (Ustanovení tohoto odstavce pozbylo praktického významu.)

Podle čl. 22 vládního nařízení ze dne 28. května 1946, č. 146 Sb., jímž se mění a doplňuje vládní nařízení ze dne 5. března 1927, č. 15 Sb., o úpravě platových a některých služebních poměrů zaměstnanců československých státních drah, upravuji a v příloze této vyhlášky uveřejňuji úplné znění vládního nařízení č. 15/1927 Sb., jak vyplývá z pozdějších předpisů je měnících a doplňujících.

*) Změny provedené předpisy, které vládní nařízení č. 15/1927 Sb. mění a doplňují, nabývají účinnosti dnem stanoveným v těchto předpisech.