Novela Zákon o dani z přidané hodnoty od 2010-01-01: co se mění

§ 2 Předmět daně (1) Předmětem daně je a) dodání zboží nebo převod nemovitosti anebo přechod nemovitosti v dražbě (dále jen „převod nemovitosti“) za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, b) poskytnutí služby za úplatu osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti, s místem plnění v tuzemsku, c) pořízení zboží z jiného členského státu Evropské unie (dále jen „členský stát“) za úplatu, uskutečněné v tuzemsku osobou povinnou k dani v rámci uskutečňování ekonomické činnosti nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, a pořízení nového dopravního prostředku z jiného členského státu za úplatu osobou, která není osobou povinnou nepovinnou k dani, d) dovoz zboží s místem plnění v tuzemsku. (2) Předmětem daně však není pořízení zboží z jiného členského státu, s výjimkou pořízení nového dopravního prostředku nebo zboží, které je předmětem spotřební daně, a) jestliže dodání tohoto zboží v tuzemsku by bylo osvobozeno od daně podle § 68 odst. 1 až 9, nebo b) pokud je pořízení zboží uskutečněno osobou osvobozenou od uplatňování daně podle § 6 nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání a která není plátcem nebo osobou identifikovanou k dani, nejedná se o pořízení zboží podle písmene a), a celková hodnota pořízeného zboží bez daně nepřekročila v běžném kalendářním roce částku 326 000 Kč a tato částka nebyla ani překročena v předcházejícím kalendářním roce; do stanovené částky se nezapočítává hodnota nového dopravního prostředku a hodnota zboží, které je předmětem spotřební daně, při pořízení z jiného členského státu. státu, nebo c) jestliže se jedná o pořízení použitého zboží, uměleckého díla, sběratelského předmětu nebo starožitnosti při dodání obchodníkem z jiného členského státu, pokud je dodání tohoto zboží předmětem daně s použitím zvláštního režimu v členském státě zahájení odeslání nebo přepravy tohoto zboží, obdobně jako v § 90. (3) Plnění, která jsou předmětem daně, jsou zdanitelnými plněními, pokud nejsou osvobozena od daně.

§ 4 Vymezení základních pojmů (1) Pro účely tohoto zákona se rozumí a) úplatou zaplacení částka v penězích nebo platebními prostředky nahrazujícími v platebních prostředcích nahrazujících peníze nebo poskytnutí nepeněžitého hodnota poskytnutého nepeněžního plnění, b) jednotkovou cenou cena za měrnou jednotku množství zboží nebo cena za službu anebo nemovitost, c) daní na vstupu daň, která je obsažena v částce za přijaté plnění, daň z poskytnuté úplaty, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou, daň přiznaná podle § 92a, nebo daň přiznaná při poskytnutí služby podle § 10 odst. 14, 10k, d) daní při dovozu zboží daň, kterou je při dovozu zboží do tuzemska povinna zaplatit osoba, které vznikla daňová povinnost podle § 23, e) daní při pořízení zboží daň, kterou je povinen přiznat pořizovatel při pořízení zboží z jiného členského státu, f) daní při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě daň, kterou je povinen přiznat plátce, kterému byly poskytnuty služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, g) daní při poskytnutí služby zahraniční osobou daň, kterou je povinen přiznat plátce, kterému byly poskytnuty služby zahraniční osobou povinnou k dani, nebo prostřednictvím provozovny umístěné ve třetí zemi, h) daní na výstupu daň, kterou je plátce povinen přiznat ze základu daně za uskutečněné zdanitelné plnění, z přijaté úplaty, daň při dovozu zboží, daň při pořízení zboží, daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, daň při poskytnutí služby zahraniční osobou, daň přiznaná podle § 92a, nebo daň přiznaná při poskytnutí služby podle § 10 odst. 14, 10k, i) odpočtem daně daň na vstupu, popřípadě krácená podle § 76, j) osvobozením od daně bez nároku na odpočet daně osvobození od daně u plnění podle § 51, ve vztahu k nimž nelze uplatnit nárok na odpočet daně, k) osvobozením od daně s nárokem na odpočet daně osvobození od daně u plnění podle § 63, u nichž lze uplatnit nárok na odpočet daně, l) vlastní daňovou povinností daňová povinnost, kdy daň na výstupu převyšuje odpočet daně za zdaňovací období, m) nadměrným odpočtem daňová povinnost, kdy odpočet daně převyšuje daň na výstupu za zdaňovací období, n) daňovou povinností vlastní daňová povinnost nebo nadměrný odpočet, o) zvýšením daňové povinnosti zvýšení vlastní daňové povinnosti nebo snížení nadměrného odpočtu, p) snížením daňové povinnosti snížení vlastní daňové povinnosti nebo zvýšení nadměrného odpočtu, q) dotací k ceně přijaté finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, z rozpočtů územních samosprávných celků, státních fondů, z grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropského společenství či dle programů obdobných, pokud je příjemci dotace stanovena povinnost poskytovat plnění se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění; za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku, r) správcem daně je příslušný finanční úřad; při dovozu zboží je správcem daně příslušný celní úřad s výjimkou případů, kdy daňová povinnost při dovozu zboží vzniká plátci podle § 23 odst. 3 a 4, s) plátcem osoba povinná k dani, o které tak stanoví tento zákon v § 94, nebo osoba, která byla registrována k dani v tuzemsku podle § 95a, t) osobou identifikovanou k dani osoba, o které tak stanoví tento zákon v § 96, u) osobou registrovanou k dani v jiném členském státě osoba, které bylo přiděleno daňové identifikační číslo pro účely daně z přidané hodnoty v jiném z členských států, rámci obchodování mezi členskými státy, v) zahraniční osobou osoba, která nemá na území Evropského společenství sídlo, místo podnikání ani místo pobytu, w) místem pobytu adresa místa trvalého pobytu nebo místa pobytu fyzické osoby, popřípadě místo, kde se převážně zdržuje, x) místem podnikání adresa fyzické osoby povinné k dani zapsaná jako místo podnikání v obchodním rejstříku nebo jiné obdobné evidenci, popřípadě místo popřípa

§ 5a Skupina (1) Skupinou se pro účely tohoto zákona rozumí skupina spojených osob se sídlem, místem podnikání nebo provozovnou v tuzemsku, která je registrována k dani jako plátce podle § 95a. Pokud mají osoby, které jsou součástí skupiny (dále jen „členové skupiny“) sídlo, místo podnikání nebo provozovnu mimo tuzemsko, nejsou tyto jejich části součástí skupiny. Skupina se považuje za samostatnou osobu povinnou k dani. Každá osoba může být členem pouze jedné skupiny. skupiny a člen skupiny nesmí být současně účastníkem sdružení na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy. (2) Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí kapitálově spojené osoby nebo jinak spojené osoby. (3) Kapitálově spojenými osobami jsou osoby, z nichž se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích právech více osob, a přitom tento podíl představuje alespoň 40 % základního kapitálu nebo 40 % hlasovacích práv těchto osob. (4) Jinak spojenými osobami jsou osoby, na jejichž vedení se podílí alespoň jedna shodná osoba.

§ 7 Místo plnění (1) Místem plnění při dodání zboží, pokud je dodání zboží uskutečněno bez odeslání nebo přepravy, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy se dodání uskutečňuje. (2) Místem plnění při dodání zboží, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno osobou, která uskutečňuje dodání zboží, nebo osobou, pro kterou se uskutečňuje dodání zboží, nebo zmocněnou třetí osobou, je místo, kde se zboží nachází v době, kdy odeslání nebo přeprava zboží začíná. Pokud však odeslání nebo přeprava zboží začíná ve třetí zemi, za místo plnění při dovozu zboží a následného dodání zboží osobou, která dovoz zboží uskutečnila, se považuje členský stát, ve kterém vznikla daňová povinnost při dovozu zboží. (3) Pokud je dodání zboží spojeno s jeho instalací nebo montáží osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou, za místo plnění se považuje místo, kde je zboží instalováno nebo smontováno. (4) Pokud však zboží je dodáno na palubě lodě, letadla nebo vlaku během přepravy cestujících osob uskutečněné na území Evropského společenství, za místo plnění se považuje místo zahájení přepravy cestujících. osob. Zpáteční přeprava se považuje za samostatnou přepravu. (5) Pro účely odstavce 4 se rozumí a) místem zahájení přepravy cestujících osob první místo, kde mohli mohly nastoupit cestující osoby na území Evropského společenství, b) místem ukončení přepravy cestujících osob poslední místo, kde mohli mohly vystoupit cestující osoby na území Evropského společenství, c) přepravou cestujících osob uskutečněnou na území Evropského společenství část přepravy uskutečněná bez zastávky ve třetí zemi mezi místem zahájení a ukončení přepravy cestujících. osob. (6) Místem plnění při převodu nemovitosti je místo, kde se nemovitost nachází.

§ 9 Místo Základní pravidla pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby (1) Za místo Místem plnění při poskytnutí služby osobě povinné k dani je místo, kde má tato osoba sídlo nebo místo podnikání. Pokud je však tato služba poskytnuta provozovně osoby povinné k dani, nacházející se považuje v jiném místě, než kde je její sídlo nebo místo podnikání, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. (2) Místem plnění při poskytnutí služby osobě nepovinné k dani je místo, kde má osoba poskytující službu sídlo nebo místo podnikání. (2) Pokud je však osoba poskytuje službu tato služba poskytnuta prostřednictvím provozovny, považuje provozovny osoby povinné k dani, nacházející se za v jiném místě, než kde je její sídlo nebo místo podnikání, je místem plnění místo, kde je tato provozovna umístěna. (3) Pro účely stanovení místa plnění při poskytnutí služby se za osobu povinnou k dani považuje a) osoba povinná k dani ve vztahu ke všem službám, které jí jsou poskytnuty, i když jsou poskytnuty pro činnost, která není předmětem daně, b) osoba identifikovaná k dani nebo právnická osoba nepovinná k dani, která je osobou registrovanou k dani v jiném členském státě. (4) Základní pravidlo pro stanovení místa plnění při poskytnutí služby podle odstavců 1 a 2 se použije, pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 10 Místo plnění při poskytnutí služby ve zvláštních případech (1) Za místo vztahující se k nemovitosti Místem plnění při poskytnutí služby vztahující se k nemovitosti, včetně služby znalce, odhadce a realitní kanceláře, odhadce nebo služby ubytovací, udělení práv na užívání nemovitosti a služby při přípravě a koordinaci stavebních prací, jako jsou zejména služby architekta a stavebního dozoru, se považuje je místo, kde se nemovitost nachází. (2) Místem plnění při poskytnutí přepravní služby je území, kde se přeprava uskutečňuje. Pokud je však poskytnuta přeprava zboží mezi členskými státy, místem plnění je místo zahájení přepravy. Jestliže je však přeprava zboží mezi členskými státy poskytnuta pro osobu registrovanou k dani v jiném členském státě, než ve kterém je zahájena přeprava, považuje se za místo plnění území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby. (3) Pro účely odstavce 2 se rozumí a) přepravou zboží mezi členskými státy přeprava zboží, pokud místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území dvou různých členských států; za přepravu zboží mezi členskými státy se považuje také přeprava, kdy místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území stejného členského státu, a tato přeprava je přímo spojena s přepravou zboží, kde místo zahájení a místo ukončení přepravy je na území dvou různých členských států, b) místem zahájení přepravy zboží místo, kde přeprava zboží začíná, c) místem ukončení přepravy zboží místo, kde přeprava zboží končí. (4) Místem plnění při poskytnutí a) služby kulturní, umělecké, sportovní, vědecké, výchovné, vzdělávací a zábavní, pořádání kongresů, výstav a veletrhů, včetně organizování těchto služeb a poskytnutí s nimi přímo souvisejících služeb, b) služby přímo související s přepravní službou, c) služby oceňování movité věci nebo práce na movité věci, je místo, kde je tato služba uskutečňována. (5) Pokud však je poskytnuta služba přímo související s přepravou zboží mezi členskými státy nebo služba oceňování movité věci nebo práce na movité věci osobě registrované k dani v jiném členském státě, než ve kterém je tato služba uskutečněna, za místo plnění se považuje území členského státu, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby. Jestliže však movitá věc nebyla odeslána nebo přepravena z území členského státu, ve kterém byla služba oceňování movité věci nebo práce na movité věci uskutečněna, za místo plnění se nepovažuje členský stát, který vydal daňové identifikační číslo, které tato osoba poskytla pro poskytnutí této služby, ale místem plnění je místo, kde je tato služba uskutečněna. (6) Při poskytnutí služby zahraniční osobě nebo osobě povinné k dani, která má sídlo nebo místo podnikání v jiném členském státě, nebo provozovně umístěné mimo tuzemsko, je místem plnění místo, kde má osoba, které je služba poskytnuta, sídlo nebo místo podnikání, nebo je místem plnění místo, kde je umístěna provozovna, je-li služba poskytnuta pro tuto provozovnu, pokud jde o tyto služby: a) převod a postoupení autorského práva, patentu, licence, ochranné známky a podobného práva, b) reklamní službu, c) poradenskou, inženýrskou, konzultační, právní, účetní a jinou podobnou službu, stejně jako zpracování dat, poskytnutí informací, překladatelské a tlumočnické služby, d) bankovní, finanční a pojišťovací službu, s výjimkou nájmu bezpečnostních schránek, e) poskytnutí pracovní síly, f) nájem movité věci, s výjimkou všech druhů prostředků pro dopravu, g) telekomunikační službu, h) rozhlasové a televizní vysílání, i) elektronickou službu, j) přijetí závazku zdržet se zcela nebo zčásti v pokračování nebo vykonávání podnikatelské činnosti nebo práva uvedeného v tomto odstavci, k) poskytnutí služby osobou, která jedná jménem a na účet jiné osoby, která spočívá v zajištění služby uvedené v tomto odstavci, l) poskytnutí přístupu k přepravní a distribuční soustavě pro plyn nebo přenosové a distribuční soustavě pro elektřinu a poskytnutí přepravy a distribuce plynu nebo přenosu a distribuce elektřiny prostřednictvím těchto soustav, včetně přímo souvisejících služeb. (7) Při poskytnutí

§ 13 Zdanitelná plnění (1) Dodáním zboží se pro účely tohoto zákona rozumí převod práva nakládat se zbožím jako vlastník. Převodem nemovitosti se pro účely tohoto zákona rozumí převod nemovitosti, při kterém dochází ke změně vlastnického práva nebo příslušnosti k hospodaření. (2) Dodáním zboží do jiného členského státu je dodání zboží, které je skutečně odesláno nebo přepraveno do jiného členského státu. (3) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti se považuje a) převod vlastnického práva k majetku za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu, b) dodání zboží prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; toto dodání zboží se považuje za samostatné dodání zboží komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné dodání zboží komisionářem třetí osobě nebo komitentovi, c) předání dovezeného zboží, které je ve vlastnictví osoby z třetí země a po propuštění do volného oběhu je předáno další osobě v tuzemsku beze změny vlastnického vztahu, d) převod práva užívat najaté zboží nebo najatou nemovitost na základě smlouvy, která stanoví povinnost nájemce nabýt zboží nebo nemovitost, které jsou předmětem smlouvy. (4) Za dodání zboží nebo převod nemovitosti za úplatu se také považuje a) použití hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, b) použití hmotného majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně, c) vydání vypořádacího podílu8) nebo podílu na likvidačním zůstatku9) v nepeněžité podobě ve hmotném majetku,2) pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, d) při rozpuštění sdružení10) bezúplatné přenechání věcí vnesených nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě ve hmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení10) do jejich vlastnictví, e) při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání věcí vnesených ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě ve hmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen, f) vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vložení hmotného majetku, který je součástí vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně, h) dodání vratného obalu spolu se zbožím v tuzemsku plátcem, který uvádí vratné obaly spolu se zbožím na trh10a), jestliže vratný obal stejného druhu nebyl tomuto plátci vrácen k poslednímu dni příslušného účetního období7d) daného plátce nebo k poslednímu dni příslušného kalendářního roku u plátce, který nevede účetnictví. Pro účely tohoto zákona jsou za vratné obaly stejného druhu považovány také vratné obaly se shodnou výší zvláštní peněžní částky účtované při dodání vratného obalu spolu se zbožím. Toto ustanovení se nevztahuje na dodání vratných obalů spolu se zbožím, u kterého by se uplatnilo osvobození od daně podle § 63. (5) Použitím hmotného majetku pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce se pro účely tohoto zákona rozumí trvalé použití obchodního majetku plátcem pro jeho osobní spotřebu nebo jeho zaměstnanců, trvalé použití pro jiné účely než související s uskutečňováním jeho ekonomických činností, a poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně nebo poskytnutí obchodního majetku bez úplaty, který byl vytvořen vlastní činností, pokud byl u přijatých zdanitelných plnění použitých k vytvoření tohoto majetku uplatněn odpočet daně. (6) Za dodání zboží za úplatu se považuje také přemístění obchodního majetku plátcem do jiného členského státu. Přemístěním obchodního majetku se pro účely tohoto zákon

§ 14 Poskytnutí služby (1) Poskytnutím služby se pro účely tohoto zákona rozumí všechny činnosti, které nejsou dodáním zboží nebo převodem nemovitosti. Poskytnutím služby se rozumí také a) převod práv, b) poskytnutí práva využití věci nebo práva anebo jiné majetkově využitelné hodnoty, c) vznik a zánik věcného břemene, d) přijetí závazku zdržet se určitého jednání nebo strpět určité jednání nebo situaci. (2) Za poskytnutí služby se považuje a) poskytnutí služby za úplatu i na základě rozhodnutí státního orgánu nebo vyplývající ze zvláštního právního předpisu, b) poskytnutí služby prostřednictvím komisionáře na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu; tato služba se považuje za samostatné poskytnutí služby komitentem nebo třetí osobou komisionáři a samostatné poskytnutí služby komisionářem třetí osobě nebo komitentovi. (3) Za poskytnutí služby za úplatu se také považuje a) poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, b) použití nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností v případech, kdy plátce nemá nárok na odpočet daně, c) vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku,2) pokud byl u majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, d) při rozpuštění sdružení10) bezúplatné přenechání vneseného nehmotného majetku nebo bezúplatné přenechání získaného podílu majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku vytvořeného společnou činností ostatním účastníkům sdružení do jejich vlastnictví, e) při vystoupení nebo vyloučení účastníka ze sdružení bezúplatné přenechání vneseného nehmotného majetku nebo vydání podílu majetku vytvořeného společnou činností v nepeněžité podobě v nehmotném majetku účastníkovi sdružení, který vystupuje nebo je vyloučen, nebo f) vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě v nehmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku nebo u jeho části uplatnil odpočet daně, s výjimkou vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku; vkladatel i nabyvatel v takovém případě odpovídají za splnění daňové povinnosti společně a nerozdílně. (4) Pro účely tohoto zákona se za poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce rozumí a) dočasné využití obchodního majetku pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců, pokud byl u tohoto majetku nebo jeho části uplatněn odpočet daně, nebo b) poskytnutí služby plátcem bez úplaty pro osobní spotřebu plátce nebo jeho zaměstnanců nebo jiné účely než souvisejících s uskutečňováním jeho ekonomických činností, pokud u přímo souvisejících přijatých plnění byl uplatněn odpočet daně. (5) Za poskytnutí služby se však nepovažuje a) prodej podniku nebo vklad podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, b) vydání nebo poskytnutí majetku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku, včetně poskytnutí služby, jako náhrady nebo vypořádání podle zvláštních právních předpisů o nápravě majetkových křivd,11) c) převod obchodního podílu,12) popřípadě převod členství v družstvu,13) d) postoupení vlastní pohledávky vzniklé plátci.

§ 16 Pořízení zboží z jiného členského státu (1) Pořízením zboží z jiného členského státu se pro účely tohoto zákona rozumí nabytí práva nakládat jako vlastník se zbožím od osoby registrované k dani v jiném členském státě, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska nebo do jiného členského státu osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která uskutečňuje dodání zboží, nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou. Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny osobou, která zboží dodává, nebo jí zmocněnou třetí osobou nebo zasílání zboží podle § 18. Pořizovatelem se pro účely tohoto zákona rozumí osoba, která pořizuje zboží z jiného členského státu. (2) Pokud je však zboží pořízeno právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, je odesláno nebo přepraveno z třetí země a dovoz zboží je uskutečněn touto osobou do jiného členského státu, než ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava zboží, považuje se zboží za odeslané nebo přepravené z členského státu, do kterého je dovoz zboží uskutečněn. Pokud je dovoz zboží uskutečněn právnickou osobou, která nebyla zřízena nebo založena za účelem podnikání, do tuzemska, má tato osoba nárok na vrácení zaplacené daně při dovozu zboží, pokud prokáže, že pořízení tohoto zboží bylo předmětem daně v členském státě, ve kterém je ukončeno odeslání nebo přeprava tohoto zboží. Při vracení daně se postupuje přiměřeně podle § 82. 82 až 82b. (3) Osoba povinná k dani nebo právnická osoba, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, které pořizují zboží z jiného členského státu, a pro které není pořízení zboží z jiného členského státu předmětem daně podle § 2 odst. 2 písm. b) mohou oznámit správci daně, že budou postupovat podle § 2 odst. 1 písm. c), přičemž jsou povinny takto postupovat nejméně 2 následující po sobě jdoucí kalendářní roky. (4) Za pořízení zboží z jiného členského státu plátcem se také považuje přemístění zboží z jiného členského státu do tuzemska osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která není plátcem, za účelem následného dodání zboží v tuzemsku pořizovateli. (5) Za pořízení zboží z jiného členského státu za úplatu se považuje a) přemístění zboží plátcem pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska a toto zboží bylo plátcem v rámci uskutečňování ekonomických činností v tomto jiném členském státě vyrobeno, nakoupeno, pořízeno z dalšího členského státu nebo dovezeno z třetí země, b) přemístění zboží plátcem z jiného členského státu do tuzemska, které bylo odesláno nebo přepraveno ze třetí země a dovoz zboží je uskutečněn plátcem v tomto jiném členském státě, a odeslání nebo přeprava zboží je ukončena v tuzemsku, c) přemístění zboží osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, která nemá sídlo ani místo podnikání v tuzemsku, nebo zahraniční osobou povinnou k dani, která nemá provozovnu v tuzemsku, pro účely uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku, pokud je zboží odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska, d) přidělení zboží z jednoho členského státu do jiného ozbrojeným silám jiného členského státu, který je členem Organizace Severoatlantické smlouvy, pro jejich použití nebo použití civilních zaměstnanců, kteří je doprovázejí, pokud zboží nebylo předmětem daně v členském státě, který zboží přiděluje, jestliže dovoz tohoto zboží není osvobozen od daně. (6) Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje přemístění obchodního majetku z jiného členského státu do tuzemska pro účely uvedené v § 13 odst. 7. (7) Za pořízení zboží z jiného členského státu se nepovažuje nabytí vratného obalu za úplatu.

§ 20 Dovoz zboží (1) Dovozem zboží se rozumí vstup zboží z třetí země na území Evropského společenství. (2) Za dovoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje vrácení zboží, které je po předchozím umístění ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu nacházejícím se v tuzemsku vráceno zpět do tuzemska. Za vrácení zboží do tuzemska se nepovažuje dodání zboží do jiného členského státu podle § 64 přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma a vývoz zboží podle § 66 přímo ze svobodného skladu nebo svobodného pásma. (3) Za dovoz zboží se považuje vstup zboží na území Evropského společenství z území podle § 3 odst. 2 a 3, pokud jsou součástí celního území Evropského společenství.14) 2. U dovozu tohoto zboží postupují celní orgány tak, jako by se jednalo o dovoz zboží ze třetí země. Díl 4

§ 21 Uskutečnění plnění a daňová povinnost (1) Daň na výstupu je plátce povinen přiznat ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, pokud zákon nestanoví jinak. Plátce daň uvádí v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém mu vznikla povinnost přiznat daň. (2) Plátce, který v souladu s příslušnými právními předpisy nevede účetnictví, je povinen přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud však přizná daň ke dni přijetí úplaty, považuje se za osobu, které vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. (3) Při dodání zboží se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem dodání podle § 13 odst. 1 při prodeji podle kupní smlouvy,15) b) dnem převzetí v ostatních případech, c) dnem příklepu při vydražení zboží ve veřejné dražbě podle zvláštního právního předpisu16), nebo d) dnem vzniku práva užívat zboží nájemcem při dodání zboží podle § 13 odst. 3 písm. d). (4) Při převodu nemovitosti se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem předání nemovitosti nabyvateli do užívání, nejpozději však užívání nebo dnem doručení listiny, ve které je uvedeno datum právních účinků vkladu do katastru nemovitostí nebo dnem zápisu změny vlastnického práva. práva, a to tím dnem, který nastane dříve. Avšak při převodu nemovitosti podle § 13 odst. 3 písm. d) se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné dnem vzniku práva užívat nemovitost nájemcem. (5) Při poskytnutí služby se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem jejího poskytnutí nebo dnem vystavení daňového dokladu s výjimkou splátkového nebo platebního kalendáře nebo dokladu na přijatou úplatu, a to tím dnem, který nastane dříve, b) dnem uvedeným ve smlouvě, ke kterému dochází k převodu práva nebo k poskytnutí práva k využití; pokud je sjednán způsob stanovení úplaty a k uvedenému dni není známa její výše, zdanitelné plnění se považuje za uskutečněné ke dni přijetí úplaty. (6) V ostatních případech se zdanitelné plnění považuje za uskutečněné a) dnem převzetí a předání díla nebo jeho dílčí části při zdanitelném plnění uskutečněném podle smlouvy o dílo, b) dnem odečtu z měřicího zařízení, popřípadě dnem zjištění skutečné spotřeby při dodání tepla, chladu, elektřiny, plynu, vody, odstranění odpadních vod a telekomunikační služby, při přepravě a distribuci plynu nebo při přenosu a distribuci elektřiny, c) dnem použití majetku nebo využití služby při použití hmotného majetku nebo poskytnutí služby pro účely nesouvisející s uskutečňováním ekonomických činností plátce, d) dnem použití při použití majetku vytvořeného vlastní činností pro účely, kdy nemá plátce nárok na odpočet daně, e) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo ke vkladu [§ 13 odst. 4 písm. f), § 14 odst. 3 písm. f)], popřípadě jiná práva k tomuto vkladu, při vložení majetkového vkladu v nepeněžité podobě, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 4, f) dnem, ke kterému přechází vlastnické právo, popřípadě jiná práva k vydávanému majetku, při vydání vypořádacího podílu nebo podílu na likvidačním zůstatku, s výjimkou nemovitosti, kdy se postupuje podle odstavce 4, g) dnem dodání třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem dodání třetí osobou, při dodání zboží na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu, nebo h) dnem poskytnutí služby třetí osobě, a to jak u komitenta, tak u komisionáře, popřípadě dnem poskytnutí služby třetí osobou, při poskytnutí služby na základě komisionářské smlouvy nebo smlouvy obdobného typu. (7) Zdanitelné plnění uskutečňované prostřednictvím prodejních automatů, popřípadě jiných obdobných přístrojů uváděných do chodu mincemi, bankovkami, známkami nebo jinými platebními prostředky nahrazujícími peníze, a v případech, kdy se úplata za zdanitelná plnění uskutečňuje platebními prostředky nahrazujícími peníze, se považuje za uskutečněné dnem, kdy plátce vyjme peníze nebo platební prostředky nahrazující peníze z přístroje nebo jiným způsobem zjistí výši obratu. (8) U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. h) vzniká povinnos

§ 24 Uskutečnění zdanitelného plnění a povinnosti přiznat daň při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou (1) Při Povinnost přiznat daň při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou je plátce povinen přiznat daň povinnou k dani vzniká ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. plnění, pokud jsou podle § 108 povinni přiznat a zaplatit daň plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kterým je služba poskytnuta. (2) Den uskutečnění zdanitelného plnění se stanoví obdobně podle § 21. Daň je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost přiznat daň. (3) Při poskytnutí služby, u níž jsou plátce nebo osoba identifikovaná k dani povinni přiznat a zaplatit daň podle § 108 odst. 1 písm. b), se plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem kalendářního roku, pokud je služba k tomuto dni poskytována alespoň po dobu 12 kalendářních měsíců. (4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží a dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny.

§ 24a Uskutečnění plnění a povinnost přiznat poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko (1) Při poskytnutí služby s místem plnění mimo tuzemsko je plátce povinen přiznat toto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve. Den uskutečnění plnění se stanoví obdobně podle § 21. (2) Plnění je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, kdy mu vznikla povinnost je přiznat. (3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží, dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy nebo dodání elektřiny s místem plnění mimo tuzemsko. (4) Při poskytnutí služby, u níž je plátce povinen podat souhrnné hlášení podle § 102 odst. 1 písm. d), se plnění považuje za uskutečněné nejpozději posledním dnem kalendářního roku, pokud je služba k tomuto dni poskytována alespoň po dobu 12 kalendářních měsíců.

§ 26 Daňové doklady (1) Plátce je povinen vystavit daňový doklad do 15 dnů ode dne a) uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání, nebo b) přijetí úplaty; úplaty za zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně pro osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu, která není založena nebo zřízena za účelem podnikání; pokud plátce ke dni přijetí úplaty daň na výstupu nepřizná, protože není povinen tak učinit podle § 21 odst. 2, nesmí vystavit daňový doklad při přijetí úplaty. Údaje o dani a základu daně se na daňovém dokladu uvádějí v české měně. (2) Plátce, který uskutečňuje několik samostatných zdanitelných plnění nebo plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně pro jednu osobu, může vystavit za těchto několik samostatných zdanitelných plnění souhrnný daňový doklad. Pokud se plátce rozhodne vystavit souhrnný daňový doklad, je povinen jej vystavit nejpozději do 15 dnů od konce kalendářního měsíce, ve kterém se uskutečnilo první zdanitelné plnění nebo byla přijata první úplata za plnění uvedená na tomto souhrnném dokladu. Údaje společné pro všechna samostatná zdanitelná plnění nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně mohou být na souhrnném daňovém dokladu uvedeny pouze jednou, údaje o datu uskutečnění plnění nebo přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve, jednotkové ceně bez daně a slevě, pokud není obsažena v jednotkové ceně, základu daně, sazbě daně, popřípadě osvobození od daně, a výši daně musí být uvedeny zvlášť pro každé samostatné plnění. Obdobně lze postupovat při vystavení daňového dokladu za zdanitelné plnění, na které byla před jeho uskutečněním ve stejném kalendářním měsíci přijata úplata. (3) Plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, může zplnomocnit k vystavení daňového dokladu svým jménem a) osobu, pro kterou se zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, pokud se plátce, který zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně uskutečňuje, písemně zaváže, že přijme všechny takto vystavené daňové doklady, nebo b) třetí osobu. (4) Daňový doklad může být vystaven se souhlasem osoby, pro kterou se uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, i v elektronické podobě, pokud jej plátce nebo osoba uvedená v odstavci 3 opatřila zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaný elektronický podpis“) nebo elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu podle zvláštního právního předpisu20) vydaném akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb (dále jen „uznávaná elektronická značka“) nebo pokud je zaručena věrohodnost původu a neporušitelnost obsahu daňového dokladu elektronickou výměnou informací (EDI)21). (5) Za správnost údajů na daňovém dokladu a za jeho vystavení ve stanovené lhůtě odpovídá plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, a to i v případě, že daňový doklad byl vystaven osobou podle odstavce 3. Za správnost vypočtené výše daně pro účely odpočtu daně ze zjednodušeného daňového dokladu a daňového dokladu při hromadné přepravě osob odpovídá plátce, pro něhož se zdanitelné plnění uskutečňuje, i když je na těchto dokladech výše daně uvedena plátcem uskutečňujícím zdanitelné plnění nebo osobou podle odstavce 3. Daň se vypočte podle § 37. Za správnost údajů, které musí být doplněny na daňovém dokladu podle § 31, 32 a 35, odpovídá osoba, která je povinna tyto údaje na daňovém dokladu uvést. (6) Pokud jsou na daňovém dokladu uvedena plnění s různými sazbami daně nebo zdanitelná plnění a plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně, musí být na tomto dokladu uvedeny základy daně a výše daně odděleně podle stanovených sazeb nebo osvobození od daně. U zjednodušeného daňového dokladu se částky včetně daně uvádí odděleně podle stanovených sazeb. (7) Pokud je daňový doklad vystaven v cizím jazyce, je plátce, který daňový doklad vystavil nebo jehož jménem byl daňový doklad vystaven, nebo osoba, která takový daňový doklad přijala, povinna oddě

§ 27 Uchovávání daňových dokladů (1) Plátce je povinen uchovávat všechny daňové doklady rozhodné pro stanovení daně nejméně po dobu 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo zdanitelné plnění nebo plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně, na jím zvoleném místě. Po tuto dobu plátce odpovídá za věrohodnost původu dokladů, neporušitelnost jejich obsahu, jejich čitelnost a na žádost správce daně za umožnění přístupu k nim bez zbytečného odkladu. (2) Daňový doklad v listinné formě lze převést do elektronické podoby a uchovávat pouze v této podobě, pokud metoda použitá pro převod a uchování zaručuje věrohodnost původu, neporušitelnost obsahu daňového dokladu a jeho čitelnost a pokud je daňový doklad převedený do elektronické podoby opatřen zaručeným uznávaným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu20) nebo označen uznávanou elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu20) osoby odpovědné za jeho převod. (3) Pokud plátce vystavuje, přijímá a uchovává daňové doklady v elektronické podobě a místem uchovávání není tuzemsko, musí plátce zajistit pro správce daně právo volného přístupu v reálném čase elektronicky k daňovým dokladům i datům zaručujícím věrohodnost jejich původu a neporušitelnost jejich obsahu. (4) Plátce je povinen předem oznámit správci daně místo uchovávání daňového dokladu, pokud toto místo není v tuzemsku. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se vztahují i na právního nástupce plátce při uchovávání daňových dokladů rozhodných pro stanovení daňové povinnosti plátce a na osoby povinné k dani nebo právnické osoby, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, při uchovávání přijatých daňových dokladů.

§ 28 Daňový doklad při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby (1) Daňovými doklady jsou zejména běžný daňový doklad, zjednodušený daňový doklad, souhrnný daňový doklad, splátkový kalendář, opravný daňový doklad, daňový dobropis, daňový vrubopis, platební kalendář nebo doklad vystavený podle § 92a. (2) Běžný daňový doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje plnění, b) daňové identifikační číslo23) plátce, který uskutečňuje plnění, c) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání osoby, pro kterou se uskutečňuje plnění, d) daňové identifikační číslo, pokud je osoba, pro kterou se uskutečňuje plnění, plátcem, e) evidenční číslo daňového dokladu, f) rozsah a předmět plnění, g) datum vystavení daňového dokladu, h) datum uskutečnění plnění nebo datum přijetí úplaty, a to ten den, který nastane dříve, pokud se liší od data vystavení daňového dokladu, i) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, j) základ daně, k) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, l) výši daně zaokrouhlenou na nejbližší měnovou jednotku v oběhu, popřípadě uvedenou v haléřích. (3) Plátce uskutečňující zdanitelná plnění s úplatou za hotové, prostřednictvím platební karty nebo šekem je povinen na požádání vystavit zjednodušený daňový doklad, a to ihned při uskutečnění zdanitelného plnění nebo přijetí úplaty, pokud k přijetí dojde před uskutečněním zdanitelného plnění. Zjednodušený daňový doklad může plátce vystavit rovněž za služby, které jsou poskytovány prostřednictvím elektronických prostředků a jejich poskytnutí je podmíněno zaplacením a úplata za tyto služby je prováděna bankovním převodem. Zjednodušený daňový doklad je možno vystavit jen tehdy, je-li částka za zdanitelná plnění včetně daně nejvýše 10 000 Kč. Zjednodušený daňový doklad nelze vystavit v případě prodeje zboží, které je předmětem spotřební daně z lihu a tabákových výrobků, za jiné než pevné ceny pro konečného spotřebitele. Tímto ustanovením není dotčena možnost vystavení běžného daňového dokladu podle odstavce 2. (4) Zjednodušený daňový doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) evidenční číslo daňového dokladu, d) rozsah a předmět zdanitelného plnění, e) datum uskutečnění zdanitelného plnění nebo datum přijetí úplaty, podle toho, který den nastane dříve, f) základní nebo sníženou sazbu daně, g) částku, kterou plátce získal nebo má získat za uskutečňované zdanitelné plnění celkem. (5) Splátkový kalendář, který tvoří součást smlouvy nebo na který je ve smlouvě výslovně odkazováno, je daňovým dokladem v případě nájemní smlouvy a smlouvy o nájmu podniku, pokud obsahuje náležitosti jako běžný daňový doklad. (6) Doklad o zaplacení vystavený podle § 26 je daňovým dokladem při hromadné přepravě osob. Doklad o zaplacení musí obsahovat obchodní firmu, nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, datum vystavení dokladu, sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně, a odkaz na příslušné ustanovení tohoto zákona, částku, kterou plátce získal nebo má získat za plnění celkem. (7) Doklad o zaplacení vystavený státním orgánem nebo jiným oprávněným subjektem nebo dražebníkem je daňovým dokladem při dražbě zboží nebo nemovitosti provedené na základě exekučního řízení. Na dokladu o zaplacení se uvedou údaje jako na běžném daňovém dokladu a sdělení, že se jedná o prodej v rámci exekučního řízení. (8) Pokud je plátce povinen vystavit daňový doklad v případě přijetí úplaty přede dnem usku uskutečnění zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně, nemusí daňový doklad obsahovat

§ 29 Doklad o použití (1) Doklad o použití je daňový doklad, který musí vystavit plátce, který uskutečňuje zdanitelná plnění podle § 13 odst. 4, s výjimkou § 13 odst. 4 písm. d) d), e) a e), f) a podle § 14 odst. 3, s výjimkou § 14 odst. 3 písm. d) d), e) a e), f), a to nejdříve dnem uskutečnění zdanitelného plnění a nejpozději do 15 dnů od tohoto dne. Údaje o dani se na dokladu o použití uvádějí v české měně. (2) Doklad o použití musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) účel použití, d) evidenční číslo daňového dokladu, e) rozsah a předmět zdanitelného plnění, f) datum vystavení daňového dokladu, g) datum uskutečnění zdanitelného plnění, h) jednotkovou cenu bez daně, i) základ daně, j) základní nebo sníženou sazbu daně, k) výši daně uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l).

§ 30 Daňové doklady při dovozu a vývozu zboží (1) Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je písemné rozhodnutí o propuštění zboží do celního režimu, ve kterém vznikla daňová povinnost. (2) Daňovým dokladem při dovozu zboží do tuzemska je i jiné rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. (3) Daňovým dokladem při vrácení zboží zpět do tuzemska je rozhodnutí o vyměřené dani vydané celním orgánem, pokud je daň zaplacena. (4) Daňovým dokladem při vývozu zboží je a) písemné rozhodnutí celního orgánu o vývozu zboží do třetí země, kterým je celním orgánem potvrzen výstup zboží z území Evropského společenství, b) písemné rozhodnutí celního orgánu o umístění zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. (5) Pokud je celní prohlášení podáno plátcem se souhlasem celního orgánu elektronicky, musí být opatřeno zaručeným uznávaným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb, podle zvláštního právního předpisu20), nebo označeno uznávanou elektronickou značkou založenou na kvalifikovaném systémovém certifikátu, který byl vydán akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb20). značkou.

§ 31 Daňový doklad při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě (1) Doklad vystavený při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě musí obsahovat a) název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která poskytuje službu, včetně kódu země, b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta, c) evidenční číslo dokladu, d) rozsah a předmět poskytnuté služby, e) datum vystavení dokladu, f) datum uskutečnění služby, pokud se liší od data vystavení dokladu, g) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, h) základ daně, i) sdělení, že osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce, pro kterého se služba uskutečňuje, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem, podle kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň plátce, jemuž je služba poskytnuta. (2) Osoba, která je povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, je povinna doplnit na obdrženém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely do 15 dnů ode dne uskutečnění služby tyto údaje: a) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem uvádějícím, že se jedná o plnění osvobozené od daně, b) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l), c) datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) a b). (3) Datum doplnění údajů podle odstavce 2 písm. c) je považováno za datum vystavení daňového dokladu. (4) Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne uskutečnění služby, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne obdržení dokladu. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se obdobně vztahují i na dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny osobou registrovanou k dani v jiném členském státě, pokud je místo plnění v tuzemsku.

§ 32 Daňový doklad při poskytnutí služby zahraniční osobou (1) Doklad vystavený při poskytnutí služby podle § 15 zahraniční osobou povinnou k dani musí obsahovat a) název, sídlo nebo místo podnikání osoby, která službu poskytuje, popřípadě její daňové identifikační číslo, b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby, které je služba poskytnuta, c) evidenční číslo dokladu, d) rozsah a předmět poskytované služby, e) datum vystavení dokladu, f) datum uskutečnění služby, pokud se liší od data vystavení dokladu, g) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, h) základ daně. (2) Osoba, která je povinna přiznat a zaplatit daň podle § 108 při poskytnutí služby zahraniční osobou povinnou k dani, je povinna doplnit na obdrženém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely do 15 dnů ode dne uskutečnění služby tyto údaje: a) základní nebo sníženou sazbu daně nebo sdělení, že se jedná o plnění osvobozené od daně s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem uvádějícím, že se jedná o plnění osvobozené od daně, b) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l), c) datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) a b). (3) Datum doplnění údajů podle odstavce 2 písm. c) je považováno za datum vystavení daňového dokladu. (4) Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne uskutečnění služby, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne obdržení dokladu. (5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se obdobně vztahují na dodání zboží s instalací nebo montáží nebo dodání plynu prostřednictvím přepravní nebo distribuční soustavy anebo dodání elektřiny zahraniční osobou povinnou k dani, pokud je místo plnění v tuzemsku.

§ 35 Daňový doklad při pořízení zboží z jiného členského státu (1) Doklad vystavený při pořízení zboží z jiného členského státu musí obsahovat a) název, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo osoby registrované k dani v jiném členském státě, která dodává zboží, včetně kódu země, b) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání a daňové identifikační číslo pořizovatele, c) evidenční číslo dokladu, d) rozsah a předmět pořízení, e) datum vystavení dokladu, f) jednotkovou cenu bez daně, a dále slevu, pokud není obsažena v jednotkové ceně, g) základ daně, h) sdělení, že osobou povinnou přiznat a zaplatit daň je plátce, který zboží pořizuje, s odkazem na příslušné ustanovení tohoto zákona, ustanovení předpisu Evropských společenství1), nebo s jiným odkazem, podle kterého je osobou povinnou přiznat a zaplatit daň plátce, který zboží pořizuje. (2) Pořizovatel je povinen doplnit na obdrženém dokladu nebo v evidenci pro daňové účely do 15 dnů ode dne pořízení tyto údaje: a) datum uskutečnění pořízení, b) základní nebo sníženou sazbu daně, c) výši daně uvedenou v korunách a haléřích, popřípadě zaokrouhlenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l), d) datum, k němuž byly doplněny údaje podle písmen a) až c). (3) Datum doplnění údajů podle odstavce 2 písm. d) je považováno za datum vystavení daňového dokladu. (4) Pokud plátce doklad podle odstavce 1 neobdrží do 15 dnů ode dne uskutečnění služby, pořízení zboží, má povinnost doplnit údaje do 15 dnů ode dne obdržení dokladu. Díl 6

§ 36 Základ daně a výpočet daně, oprava základu daně, daňový dobropis a vrubopis (1) Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, vyjma bez daně za toto zdanitelné plnění. (2) Základem daně v případě přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění je částka přijaté úplaty snížená o daň. (3) Základ daně také zahrnuje a) jiné daně, cla, dávky nebo poplatky, b) spotřební daň,24) pokud zákon nestanoví jinak v § 41, c) daň z elektřiny, daň ze zemního plynu a některých dalších plynů a daň z pevných paliv, a to podle právní úpravy těchto daní, d) dotace k ceně, e) vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro kterou je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění, f) při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou, g) při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby, nebo v souvislosti s opravou stavby, konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují. (4) Za vedlejší výdaje se považují zejména náklady na balení, přepravu, pojištění a provize. (5) Základ daně se sníží o slevu z ceny, pokud je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Do základu daně se nezahrnuje rozdíl ze zaokrouhlení částky daně za zdanitelné plnění způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). (6) Základem daně je v případě, že se jedná o a) dodání zboží nebo převod nemovitosti podle § 13 odst. 4 písm. a) až f), odst. 5, odst. 6 a podle § 16 odst. 5, cena zboží nebo nemovitosti nebo cena obdobného zboží nebo obdobné nemovitosti, za kterou by bylo možné zboží nebo nemovitost pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání zboží nebo převod nemovitosti ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, jedná-li se o dodání zboží nebo převod nemovitosti b) poskytnutí služby podle § 13 14 odst. 4 písm. a) až f), § 13 odst. 5, § 13 odst. 6 3 a podle § 16 odst. 5, nebo b) 4, výše celkových nákladů vynaložených na poskytnutí služby ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, pokud jde o poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 a 4. plnění. (7) Pokud se za uskutečněná plnění stanoví celková cena nebo hodnota, která zahrnuje dodání zboží, převod nemovitosti nebo poskytnutí služby s různými sazbami daně, popřípadě osvobozená od daně, základ daně se pro jednotlivá zdanitelná plnění stanoví v poměrné výši odpovídající poměru cen zjištěných podle zvláštního právního předpisu25) jednotlivých plnění k celkovému součtu těchto zjištěných cen. Tato celková cena nebo hodnota se považuje za částku obsahující daň. (8) Pokud je při oceňování majetku vyžadován posudek více znalců, použije se pro zjištění poměru cen cena z posudku, v němž je cena nejvyšší, která se považuje za cenu obsahující daň. (9) Základem daně při dodání platných mincí, které jsou pro sběratelské účely prodávány za cenu vyšší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu vyšší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, je rozdíl mezi cenou, za kterou jsou prodávány, a jejich nominální hodnotou. Tento rozdíl se považuje za částku obsahující daň. Pokud jsou prodávány za cenu nižší, než je jejich nominální hodnota, nebo za cenu nižší, než je přepočet jejich nominální hodnoty na českou měnu, základem daně je nula. (10) U zdanitelného plnění podle § 13 odst. 4 písm. h) je základem daně peněžní částka, za kterou plátce vratný obal, který je dodáván spolu se zbožím, dodává, vyjma bez daně. Základem daně je tato peněžní částka i v případě, že vratný obal je dodán plátcem spolu se zbožím bezúplatně, pokud zákon dále nestanoví jinak. Jestliže plátce dodává v tuzemsku vratné obaly stejného druhu spolu se zbožím všem svým odběratelům bezúplatně, je základem daně peněžní částka, za kterou je obal stejného druhu plátcem pořízen, snížená o daň. V případě, že peněžní částka není známa, je základem daně cena vratného obalu stejného druhu zjištěná podle zvláštního předpisu26) o oceňování majetku. Celkový základ daně u vratných obalů stej stejného druhu, z kteréh

§ 37 Výpočet daně u dodání zboží, převodu nemovitosti a poskytnutí služby (1) Daň se vypočte ze základu daně stanoveného podle § 36 jako součin úplaty za zdanitelné plnění bez daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 20 v případě základní sazby daně nebo číslo 9 10 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná čísla, vypočtená daň se uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). Cena včetně daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako součet základu daně a vypočtené daně po případném zaokrouhlení. (2) Daň může plátce rovněž vypočítat z úplaty za zdanitelné plnění, která je včetně daně, nebo z částky stanovené podle § 36 odst. 6, která je včetně daně, a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 20 v případě základní sazby daně nebo číslo 9 10 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli součet údaje v čitateli a čísla 100, vypočtený koeficient se zaokrouhlí na čtyři desetinná místa, vypočtená daň se uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). Cena bez daně se pro účely tohoto zákona dopočte jako rozdíl částky za zdanitelné plnění obsahující daň a vypočtené daně po případném zaokrouhlení. (3) V případě, kdy vznikla povinnost přiznat daň z úplaty přijaté před uskutečněním zdanitelného plnění, vypočte se daň za uskutečněné zdanitelné plnění z rozdílu mezi základem daně podle § 36 odst. 1 a souhrnem základů daně podle § 36 odst. 2 nebo z rozdílu mezi úplatou, kterou má plátce obdržet za uskutečněné zdanitelné plnění, a úplatami přijatými před uskutečněním zdanitelného plnění.

§ 38 Základ daně a výpočet daně při dovozu zboží (1) Základem daně při dovozu zboží podle § 20 je součet a) základu pro vyměření cla, včetně cla, dávek a poplatků splatných z důvodu dovozu zboží, pokud již nejsou zahrnuty do základu pro vyměření cla, b) vedlejších výdajů vzniklých do prvního místa určení v tuzemsku, popřípadě do dalšího místa určení na území Evropského společenství, pokud je toto místo při uskutečnění zdanitelného plnění známo, pokud nejsou zahrnuty do základu daně podle písmena a), c) příslušné spotřební daně, pokud není stanoveno v § 41 jinak. (2) Prvním místem určení se rozumí místo uvedené v přepravním dokladu, na jehož základě je zboží dováženo do dovážejícího členského státu. Pokud není první místo určení uvedeno na přepravním dokladu, považuje se za první místo určení místo prvního přeložení dováženého zboží v dovážejícím členském státě. (3) Základem daně při vrácení nebo propuštění zboží, které bylo a) plátcem dovezeno a umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, bez ohledu na skutečnost, zda zboží prošlo nebo neprošlo zpracovatelskými operacemi a plátce navrhuje jeho propuštění do tuzemska, je základ daně podle odstavce 1, b) plátcem dovezeno a umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma a bylo propuštěno do volného oběhu, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a nový vlastník navrhuje jeho propuštění, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) a popřípadě spotřební daně; pokud zboží prošlo zpracovatelskými operacemi, vstupuje do základu daně ještě výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, c) plátcem umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma, pokud nedochází ke změně vlastnického vztahu, je součet ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) ke dni umístění zboží do svobodného skladu nebo svobodného pásma a popřípadě spotřební daně, pokud dochází ke změně vlastnického vztahu, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) a popřípadě spotřební daně, d) plátcem umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma, pokud došlo ke změně vlastnického vztahu a prošlo zpracovatelskými operacemi, je součet pořizovací ceny nebo ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu25) a popřípadě spotřební daně a výše nákladů na provedené zpracovatelské operace, e) osobou, která není plátcem, umístěno do svobodného skladu nebo svobodného pásma, prošlo zpracovatelskými operacemi a má být původním nebo novým vlastníkem propuštěno zpět do tuzemska, je výše nákladů na provedené zpracovatelské operace. (4) U propuštění zboží do režimu volného oběhu, dočasného použití s částečným osvobozením od dovozního cla nebo vrácení zboží se daň vypočítá jako součin příslušného základu daně a koeficientu, který se vypočítá jako podíl, v jehož čitateli je číslo 19 20 v případě základní sazby daně nebo číslo 9 10 v případě snížené sazby daně a ve jmenovateli číslo 100. Vypočtená daň se uvede způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). U zboží propuštěného do volného oběhu z režimu pasivního zušlechťovacího styku se základ daně vypočte podle odstavce 1.

§ 39 Základ daně a výpočet daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou (1) Základ daně při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou se stanoví obdobně podle § 36. (2) Plátce je povinen si sám daň vypočítat podle § 37 odstavce 1.

§ 42 Oprava základu daně a výše daně u zdanitelných plnění (1) Plátce může opravit výši daně a) při zrušení nebo vrácení celého nebo části zdanitelného plnění, b) při snížení základu daně na základě sjednaných podmínek u zdanitelného plnění, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění, c) při vrácení spotřební daně podle § 40 odst. 2, d) při použití úplaty, ze které vznikla plátci povinnost přiznat daň, na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně. daně, e) pokud nedojde k dodání zboží nebo převodu nemovitosti podle § 13 odst. 3 písm. d). (2) Plátce je povinen opravit výši daně při zvýšení základu daně, ke kterému dojde po datu uskutečnění zdanitelného plnění. (3) Plátce je povinen opravit výši daně, pokud dojde k vrácení úplaty, u níž ke dni jejího přijetí vznikla povinnost přiznat daň a jestliže se zdanitelné plnění neuskutečnilo. (4) Oprava základu daně a výše daně je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné a) ve zdaňovacím období, ve kterém byl daňový dobropis doručen plátci, pro kterého se uskutečnilo zdanitelné plnění, pokud jde o opravu výše daně podle odstavce 1 písm. a), b) b), c) a c), e), nebo b) ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava výše daně provedena, pokud jde o opravu výše daně podle odstavce 1 písm. d), 2 nebo 3. (5) U opravy základu daně a výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na české koruny se v tomto případě použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni uskutečnění původního plnění. Pokud plátce vystavil doklad s jinou než platnou sazbou daně, musí nejprve provést samostatně opravu sazby daně podle § 49. Při opravě základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro jiného plátce vystaví plátce daňové doklady s náležitostmi podle § 43. (6) Opravu základu daně a výše daně v případě zdanitelných plnění uskutečněných pro osobu, která není plátcem, provede plátce ve zdaňovacím období, ve kterém byla oprava základu daně provedena, vystavením dokladu o opravě základu a výše daně. Údaje o výši daně se uvádějí v české měně a doklad musí obsahovat a) obchodní firmu nebo jméno a příjmení, popřípadě název, dodatek ke jménu a příjmení nebo názvu, sídlo nebo místo podnikání plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, b) daňové identifikační číslo plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, c) důvod opravy, d) evidenční číslo daňového dokladu, e) rozsah a předmět zdanitelného plnění, f) datum vystavení daňového dokladu, g) rozdíl mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši přijaté úplaty, h) základní nebo sníženou sazbu daně, i) rozdíl ve výši daně odpovídající rozdílu mezi opraveným a původním základem daně za zdanitelné plnění, v případě opravy výše daně podle odstavce 3 výši daně odpovídající výši přijaté úplaty uvedenou způsobem podle § 28 odst. 2 písm. l). (7) V případě opravy základu daně a výše daně u předplacených telekomunikačních služeb provede opravu podle odstavce 1 písm. d) plátce vystavením dokladu o opravě základu a výše daně s náležitostmi podle odstavce 6 písm. a), b), c), d), f) a h), který dále musí obsahovat předmět plnění, na které byla úplata původně přijata, celkovou výši úplat použitých na úhradu jiného zdanitelného plnění nebo plnění osvobozeného od daně nebo plnění, které není předmětem daně, a tomu odpovídající výši daně. Tyto údaje se uvádějí na doklad za všechny opravy v průběhu zdaňovacího období jednou částkou. Tento doklad se nedoručuje. Plátce je povinen jako součást evidence pro daňové účely evidovat soupisy dokladů vystavených podle tohoto odstavce. Pokud se v okamžiku opravy jiné zdanitelné plnění neuskutečnilo, považuje se částka odpovídající provedené opravě podle odstavce 1 písm. d) za úplatu přijatou na toto jiné zdanitelné plnění před jeho uskutečněním. (8) Opravu základu a výše daně nelze provést po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, ve kter kterém se uskutečnilo původní zdanitel

§ 45 Oprava základu a výše daně při poskytnutí služby osobou registrovanou k dani v jiném členském státě a zahraniční osobou (1) Oprava základu a výše daně se při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou provádí podle § 42. (2) Opravu provádí plátce na základě dokladu, ve kterém je odkazováno na původní daňový doklad, který vystavila osoba, která poskytla službu.

§ 47 Sazby daně a oprava sazby daně (1) U zdanitelného plnění nebo přijaté úplaty se uplatňuje a) základní sazba daně ve výši 19 20 %, nebo b) snížená sazba daně ve výši 9 10 %. (2) U zdanitelného plnění se uplatní sazba daně platná ke dni vzniku povinnosti přiznat daň. U přijaté úplaty za zdanitelné plnění se uplatní sazba daně platná pro toto zdanitelné plnění ke dni vzniku povinnosti přiznat daň z přijaté úplaty. (3) U zboží se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U zboží uvedeného v příloze č. 1, tepla a chladu se uplatňuje snížená sazba daně. (4) U služeb se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. U služeb uvedených v příloze č. 2 se uplatňuje snížená sazba daně. (5) U převodu nemovitosti se uplatňuje základní sazba daně, pokud zákon nestanoví jinak. (6) Při dodání zboží, pořízení zboží z jiného členského státu a dovozu zboží, jako souboru zboží, se uplatní základní sazba daně, pokud alespoň jeden druh zboží ze souboru podléhá základní sazbě daně. Tímto ustanovením není dotčena možnost uplatnit u každého druhu zboží příslušnou sazbu daně samostatně. (7) U dovozu uměleckých děl, sběratelských předmětů a starožitností uvedených v příloze č. 4 se uplatňuje snížená sazba daně. (8) U dovozu zboží, u kterého se uplatňuje jednotná celní sazba a které zařazením patří do různých podpoložek Harmonizovaného systému, se uplatňuje základní sazba daně, pokud alespoň jeden druh zboží podléhá této sazbě daně. (9) U základu daně podle § 36 odst. 10 vztahujícímu se k vratným obalům se použije sazba daně platná pro tento zálohovaný obal.

§ 49 Oprava výše daně (1) Pokud plátce nebo osoba identifikovaná k dani, která má povinnost přiznat a zaplatit daň podle § 108, dani uplatnila a přiznala daň jinak, než stanoví tento zákon, a zvýšila daň na výstupu nebo svoji daňovou povinnost, je oprávněna provést opravu v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém byl opravný daňový doklad vystavený za podmínek uvedených v odstavci 2 doručen, nebo ve kterém byla provedena oprava v evidenci pro daňové účely podle odstavce 2. (2) Plátce nebo osoba identifikovaná k dani je povinna vystavit opravný daňový doklad podle § 50, pokud měla povinnost vystavit daňový doklad nebo pokud daňový doklad vystavila za opravované plnění. Pokud plátce nebo osoba identifikovaná k dani neměla povinnost vystavit daňový doklad, provede opravu v evidenci pro daňové účely. (3) Oprava výše daně podle odstavce 1 je samostatným zdanitelným plněním, které se považuje za uskutečněné ve zdaňovacím období, ve kterém byl opravný daňový doklad podle odstavce 2 doručen plátci nebo osobě identifikované k dani, pro kterou se plnění uskutečnilo, nebo byla provedena oprava výše daně v evidenci pro daňové účely podle odstavce 2. U opravy výše daně se uplatní sazba daně platná ke dni uskutečnění původního zdanitelného plnění. Pro přepočet cizí měny na české koruny se v tomto případě použije kurz devizového trhu vyhlášený Českou národní bankou a platný pro osobu provádějící přepočet ke dni uskutečnění původního plnění. (4) Opravu výše daně podle odstavce 1 lze provést nejpozději do 3 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se uskutečnilo původní plnění. (5) Opravu výše daně podle odstavce 1 může provést plátce, který uskutečnil plátce nebo osoba identifikovaná k dani, kteří uskutečnili původní zdanitelné plnění, nebo jeho jejich právní nástupce.

§ 54 Finanční činnosti (1) Finančními činnostmi se pro účely tohoto zákona rozumí a) převod cenných papírů, obchodních podílů na společnostech a členství v družstvech, b) přijímání vkladů od veřejnosti, c) poskytování úvěrů a peněžních půjček, d) platební styk a zúčtování, e) vydávání platebních prostředků, zejména platebních karet nebo cestovních šeků, f) poskytování a převzetí peněžních záruk a převzetí peněžních závazků, g) otevření, potvrzení a avizování akreditivu podle zvláštního právního předpisu,34) h) obstarávání inkasa podle zvláštního právního předpisu,35) i) směnárenská činnost, j) operace týkající se peněz, k) dodání zlata České národní bance a přijímání vkladů Českou národní bankou od bank nebo od státu, l) organizování regulovaného trhu s investičními nástroji,36) m) přijímání nebo předávání pokynů týkajících se investičních nástrojů na účet zákazníka,36) n) provádění pokynů týkajících se investičních nástrojů na cizí účet,36) o) obchodování s investičními nástroji na vlastní účet pro jiného,36) p) obhospodařování majetku zákazníka na základě smlouvy se zákazníkem, pokud je součástí majetku investiční nástroj,36) s výjimkou správy nebo úschovy v oblasti investičních nástrojů, q) upisování nebo umísťování emisí investičních nástrojů,36) r) vedení evidence investičních nástrojů,36) s) vypořádání obchodů s investičními nástroji,36) t) obchodování s devizovými hodnotami na vlastní účet nebo na účet zákazníka, u) úplatné postoupení pohledávky postoupené jiným subjektem; osvobozeno od daně není poskytování služeb, jejichž předmětem je vymáhání dluhů a faktoring, v) obhospodařování investičních fondů nebo podílových fondů podle zvláštního právního předpisu,37) w) vybírání rozhlasových nebo televizních poplatků,38) x) výplata dávek důchodového pojištění (zabezpečení) nebo vybírání opakujících se plateb obyvatelstva, y) sjednání nebo zprostředkování činností uvedených v písmenech a), b), c), d), e), f), g), h), i), j), l), m), n), o), p), q), r), s), t) a u). (2) Osvobození podle odstavce 1 písm. c) v případě operací souvisejících se správou úvěru nebo peněžní půjčky může uplatnit pouze osoba poskytující úvěr nebo peněžní půjčku. (3) Osvobození podle odstavce 1 písm. e) v případě operací souvisejících s vydáváním platebních karet, zejména správy nebo blokace platební karty, může uplatnit pouze vydavatel tohoto platebního prostředku.

§ 61 Ostatní plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně Od daně jsou dále osvobozena tato plnění: a) poskytnutí služeb jako protihodnoty členského příspěvku pro vlastní členy politických stran a hnutí, církví a náboženských společností, občanských sdružení včetně odborových organizací, profesních komor nebo jiných právnických osob, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž; od daně je osvobozeno také dodání zboží těmito osobami v souvislosti s poskytnutými službami, b) poskytnutí služeb a dodání zboží úzce souvisejícího s ochranou a výchovou dětí a mládeže orgány sociálně-právní ochrany dětí a dalšími orgány nebo osobami, které zajišťují výkon sociálně-právní ochrany dětí podle zvláštního právního předpisu48a), c) poskytnutí pracovníků náboženskými nebo obdobnými organizacemi k činnostem uvedeným v písmenu b) a v § 57 až 59, a to s přihlédnutím k duchovní péči, d) poskytování služeb úzce souvisejících se sportem nebo tělesnou výchovou právnickými osobami, které nebyly založeny nebo zřízeny za účelem podnikání, osobám, které vykonávají sportovní nebo tělovýchovnou činnost, e) poskytnutí kulturních služeb a dodání zboží s nimi úzce souvisejícího krajem, obcí, právnickou osobou zřízenou zákonem, právnickou osobou zřízenou Ministerstvem kultury nebo právnickou osobou, která nebyla založena nebo zřízena za účelem podnikání, f) poskytování služeb a dodání zboží osobami, jejichž činnosti jsou osvobozeny od daně podle písmen a), b), c), d) a e) a podle § 57, 58 a 59 za podmínky, že se jedná pouze o dodání zboží nebo poskytnutí služeb při příležitostných akcích pořádaných výlučně za účelem získání finančních prostředků k činnostem, pro které jsou tyto osoby založeny nebo zřízeny, pokud toto osvobození od daně nenarušuje hospodářskou soutěž, g) poskytování služeb, které poskytují nezávislá seskupení osob osob, která jsou právnickou osobou, svým členům, kteří uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně nebo plnění, která nejsou předmětem daně, pokud jsou tyto služby nezbytné pro uskutečňování jejich plnění a pokud úhrada za poskytnuté služby odpovídá nákladům na jejich poskytnutí podle podílů členů v seskupení, na poskytnuté službě, nenarušuje-li toto osvobození hospodářskou soutěž.

§ 63 Osvobození od daně s nárokem na odpočet daně (1) Od daně s nárokem na odpočet daně jsou osvobozena dále uvedená osvobozená plnění za podmínek stanovených v § 64 až 71f: a) dodání zboží do jiného členského státu (§ 64), b) pořízení zboží z jiného členského státu (§ 65), c) vývoz zboží (§ 66), d) poskytnutí služby do třetí země (§ 67), e) osvobození ve zvláštních případech (§ 68), f) přeprava a služby přímo vázané na dovoz a vývoz zboží (§ 69), g) přeprava osob (§ 70), h) dovoz zboží (§ 71), i) dovoz zboží v osobních zavazadlech cestujícího nebo člena posádky letadla a dovoz pohonných hmot cestujícím (§ 71a až 71f). (2) U plnění, která jsou osvobozena od daně s nárokem na odpočet daně, vzniká povinnost přiznat uskutečnění tohoto plnění ke dni jeho uskutečnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve, uskutečnění, pokud zákon nestanoví jinak. Plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně je plátce povinen uvést do daňového přiznání za zdaňovací období, ve kterém vznikla povinnost přiznat toto plnění. Při stanovení hodnoty plnění osvobozených od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 36. Při opravě hodnoty plnění osvobozených od daně podle odstavce 1 se postupuje podle § 42 a 43.

§ 64 Osvobození při dodání zboží do jiného členského státu (1) Dodání zboží do jiného členského státu plátcem osobě registrované k dani v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, s výjimkou dodání zboží osobě, pro kterou pořízení zboží v jiném členském státě není předmětem daně. (2) Dodání nového dopravního prostředku do jiného členského státu plátcem osobě v jiném členském státě, který je odeslán nebo přepraven z tuzemska plátcem nebo osobou, která nový dopravní prostředek pořizuje, nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně. (3) Dodání zboží, které je předmětem spotřební daně, do jiného členského státu plátcem osobě povinné k dani, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, nebo právnické osobě, která není registrovaná k dani v jiném členském státě, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska plátcem nebo pořizovatelem nebo zmocněnou třetí osobou, je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud odeslání nebo přeprava zboží je uskutečněna podle zvláštního právního předpisu,25) předpisu24), a povinnost platit spotřební daň vzniká pořizovateli v členském státě ukončení odeslání nebo přepravy zboží. (4) Přemístění obchodního majetku plátce z tuzemska do jiného členského státu pro účely jeho podnikání podle § 13 odst. 6 je osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně, pokud plátce prokáže, že zboží bylo přemístěno do jiného členského státu a bylo předmětem daně při pořízení zboží v tomto členském státě. (5) Dodání zboží do jiného členského státu lze prokázat písemným prohlášením pořizovatele nebo zmocněné třetí osoby, že zboží bylo přepraveno do jiného členského státu, nebo jinými důkazními prostředky.

§ 66 Osvobození od daně při vývozu zboží (1) Vývozem zboží se pro účely tohoto zákona rozumí výstup zboží z území Evropského společenství na území třetí země, jestliže zboží bylo propuštěno do celního režimu vývoz, pasivní zušlechťovací styk nebo vnější tranzit, nebo bylo propuštěno do celně schváleného určení zpětný vývoz zboží z celního území Evropského společenství48b). Za vývoz zboží se pro účely tohoto zákona považuje také umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. (2) Osvobozeno od daně při vývozu zboží do třetí země je dodání zboží plátcem, které je odesláno nebo přepraveno z tuzemska do třetí země a) prodávajícím nebo jím zmocněnou osobou, nebo b) kupujícím nebo jím zmocněnou osobou, jestliže kupující nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani místo pobytu, ani provozovnu, s výjimkou zboží přepravovaného kupujícím za účelem vybavení nebo zásobení rekreačních lodí nebo letadel, popřípadě jiného prostředku pro dopravu pro soukromé použití. (3) Osvobozeno od daně s nárokem na odpočet daně je také umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu v tuzemsku. (4) Vývoz Při dodání zboží do třetí země se za den uskutečnění plnění považuje den výstupu zboží z území Evropského společenství potvrzený celním orgánem. Dodání zboží na území třetí země je plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 30 odst. 4 písm. a) a § 30 odst. 5. (5) Za den umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu se považuje den potvrzený celním orgánem na rozhodnutí o umístění zboží ve svobodném pásmu nebo svobodném skladu v tuzemsku. Umístění nebo dodání zboží do svobodného pásma nebo svobodného skladu je plátce povinen prokázat daňovým dokladem podle § 30 odst. 4 písm. b) a § 30 odst. 5. (6) V případě, že výstup zboží z území Evropského společenství není potvrzen celním orgánem na daňovém dokladu, může plátce prokázat výstup zboží jinými důkazními prostředky.

§ 68 Osvobození ve zvláštních případech (1) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží pro zásobení lodí a) používaných k plavbě po volném moři a přepravujících cestující osoby za úplatu nebo používaných k obchodní, průmyslové nebo rybářské činnosti, b) používaných k poskytnutí záchrany a pomoci na moři nebo k pobřežnímu rybolovu, s výjimkou dodání palubních zásob lodím používaným k pobřežnímu rybolovu, c) válečných, pokud opouštějí tuzemsko a směřují do zahraničních přístavů a kotvišť. (2) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno a) dodání, úprava, oprava, údržba nebo nájem námořních lodí, včetně nájmu námořních lodí s posádkou, uvedených v odstavci 1 písm. a) a b), b) dodání, nájem, oprava nebo údržba zařízení včetně rybářského vybavení, které je na těchto lodích instalováno nebo používáno. (3) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno a) dodání, úprava, oprava, údržba nebo nájem letadel, včetně nájmu letadel s posádkou, které jsou užívány leteckými společnostmi provozujícími zejména přepravu osob a zboží mezi jednotlivými členskými státy a dále mezi členskými státy a třetími zeměmi, b) dodání, nájem, oprava nebo údržba zařízení, které je na těchto letadlech instalováno nebo používáno. (4) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží pro zásobení letadel uvedených v odstavci 3. (5) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 2, které přímo souvisejí s námořními loděmi uvedenými v odstavci 2 nebo přímo souvisejí s přepravovaným nákladem. (6) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno poskytnutí služby, s výjimkou služeb uvedených v odstavci 3, které přímo souvisejí s letadly uvedenými v odstavci 3 nebo přímo souvisejí s přepravovaným nákladem. (7) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby diplomatické misi, konzulárnímu úřadu, zvláštní misi, zastupitelství mezinárodní organizace nebo orgánu Evropských společenství se sídlem v jiném členském státě a jejich členům a úředníkům, pokud plátce uskutečňující toto dodání nebo poskytnutí služby prokáže nárok na osvobození tohoto dodání nebo poskytnutí služby osvědčením o osvobození od daně potvrzeným příslušným orgánem členského státu, na jehož území je sídlo diplomatické mise, konzulárního úřadu, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace nebo orgánu Evropských společenství. (8) Diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise, zastupitelství mezinárodní organizace nebo orgán Evropských společenství se sídlem v tuzemsku a jejich členové nebo úředníci, pokud jsou osobami požívajícími výsad a imunit podle § 80, jsou povinni na vyžádání osoby registrované k dani v jiném členském státě, která těmto osobám dodává zboží nebo poskytuje službu, které jsou osvobozeny od daně, požádat správce daně o potvrzení osvědčení o osvobození od daně. Diplomatická mise, konzulární úřad, zvláštní mise nebo zastupitelství mezinárodní organizace, jejich členové nebo úředníci a členové orgánu Evropských společenství jsou oprávněni od osoby registrované k dani v jiném členském státě pořizovat zboží nebo službu, které jsou osvobozeny od daně, pouze v rozsahu stanoveném principem vzájemnosti a v případě, kdy princip vzájemnosti nelze uplatnit, v rozsahu stanoveném v § 80. Pro stanovení tohoto rozsahu se započítává i výše daně vrácené podle § 80. (9) Od daně s nárokem na odpočet daně je osvobozeno dodání zboží nebo poskytnutí služby a) uskutečněné v tuzemsku, které jsou určeny pro použití ozbrojenými silami ostatních členských států Severoatlantické smlouvy nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásobení jejich jídelen, pokud se tyto síly podílejí na společném obranném úsilí, b) do jiného členského státu pro ozbrojené síly jakéhokoli členského státu, který je členským státem Severoatlantické smlouvy a který není státem určení, které jsou určeny pro použití těmito ozbrojenými silami nebo civilními zaměstnanci je doprovázejícími nebo k zásob zásobení

§ 71f Odpočet daně Od daně je v tuzemsku osvobozen dovoz pohonných hmot v běžné nádrži motorového dopravního prostředku pro dopravu a dovoz pohonných hmot v množství nejvýše 10 litrů v přenosné nádrži v jednom motorovém prostředku pro dopravu. dopravním prostředku. Díl 10

§ 72 Odpočet daně (1) Nárok na odpočet daně má plátce, pokud přijatá zdanitelná plnění použije pro uskutečnění své ekonomické činnosti. Nárok na uplatnění odpočtu daně vzniká dnem, ke kterému vznikla povinnost přiznat daň na výstupu. (2) Plátce má nárok na uplatnění odpočtu daně u přijatých zdanitelných plnění, která použije pro účely uskutečňování a) zdanitelných plnění, u kterých vzniká povinnost přiznat daň na výstupu, b) plnění osvobozených od daně s nárokem na odpočet daně, c) plnění v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko, pokud u těchto přijatých zdanitelných plnění by plátce měl nárok na odpočet daně, pokud by se zdanitelná plnění uskutečnila s místem plnění v tuzemsku, nebo d) plnění uvedených v § 54 odst. 1 písm. a) až j) a l) až u) a v § 55 pro zahraniční osobu, která neuskutečňuje ekonomickou činnost v tuzemsku, nebo pokud jsou taková plnění přímo spojena s vývozem zboží, e) plnění uvedených v § 13 odst. 8 a v § 14 odst. 5 písm. a) až d). 5. (3) Odpočet daně lze uplatnit v daňovém přiznání, nebo při daňové kontrole49b). (4) Plátce má nárok na odpočet daně v plné výši u přijatých zdanitelných plnění, která použije výhradně pro uskutečnění plnění uvedených v odstavci 2. Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak k uskutečnění plnění uvedených v odstavci 2, tak i plnění uvedených v § 75 odst. 1, je povinen krátit odpočet daně způsobem uvedeným v § 76. (5) Pokud plátce přijatá zdanitelná plnění použije jak pro uskutečnění své ekonomické činnosti, tak pro účely s ní nesouvisející, má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši odpovídající rozsahu použití pro ekonomickou činnost. Pokud plátce u těchto přijatých zdanitelných plnění uplatní nárok na odpočet daně v plné výši, považuje se část přijatých zdanitelných plnění, kterou použije pro účely nesouvisející s jeho ekonomickou činností, za dodání zboží podle § 13 odst. 4 písm. a) nebo za poskytnutí služby podle § 14 odst. 3 písm. a).

§ 73 Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně (1) Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem, který byl vystaven plátcem. (2) Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém se uskutečnilo přijaté zdanitelné plnění nebo ve kterém byla přijata úplata, pokud z této úplaty plátci vznikla povinnost přiznat daň. (3) Nárok na odpočet daně má plátce u přijatých zdanitelných plnění, u kterých při dovozu zboží vznikla daňová povinnost nebo povinnost přiznat daň podle § 23. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byla daň vyměřena nebo přiznána. Plátce prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem. (4) Pokud není dovezené zboží propuštěno do celního režimu, ve kterém vznikla povinnost vyměřit daň při dovozu zboží, nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém bylo doručeno rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně. Nárok na odpočet daně lze uplatnit, pokud je daň při dovozu zboží zaplacena. (5) Pro uplatnění nároku na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění, u kterých byla vyměřena daň při dovozu, musí mít plátce daňový doklad s vyznačeným datem propuštění zboží, s výjimkou, kdy daňovým dokladem je jiné rozhodnutí celního orgánu. Pokud je daň dodatečně vyměřena podle § 44 odst. 1, lze odpočet daně uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém byla daň dodatečně vyměřena. (6) Plátce má nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, za podmínek stanovených v odstavci 3, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do třetí země. (7) Nárok na odpočet daně má plátce při pořízení zboží z jiného členského státu, pokud mu při tomto pořízení vznikla povinnost přiznat daň. Plátce při pořízení zboží z jiného členského státu prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem podle § 35. Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 25. (8) (7) Nárok na odpočet daně má plátce při poskytnutí služby podle § 15, osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani, pokud mu při tomto poskytnutí vznikla povinnost přiznat daň. Plátce při poskytnutí služby podle § 15 osobou registrovanou k dani v jiném členském státě nebo zahraniční osobou povinnou k dani prokazuje nárok na odpočet daně daňovým dokladem podle § 31 nebo 32. Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve za zdaňovací období, ve kterém plátci vznikla povinnost přiznat daň podle § 24. (9) (8) Pokud u plnění vznikla povinnost přiznat daň na výstupu ke dni přijetí úplaty plátcem, který uskutečňuje zdanitelné plnění, dojde k vrácení úplaty a zdanitelné plnění se přitom neuskuteční, nemá plátce nárok na odpočet daně. Jestliže již plátce uplatnil nárok na odpočet daně, je povinen podat dodatečné daňové přiznání na zvýšení daňové povinnosti, pokud již neprovedl opravu odpočtu daně na základě daňového dobropisu. (10) (9) U plátců, kteří uskutečňují zdanitelná plnění společně na základě smlouvy o sdružení10) nebo jiné obdobné smlouvy, uplatňuje nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých k činnosti sdružení určený účastník, který vede evidenci za sdružení podle § 100 odst. 3. Plátci podnikající společně na základě smlouvy o sdružení mohou uplatňovat nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro činnost sdružení jednotlivě, pokud uskutečňují zdanitelná plnění, ke kterým použijí tato přijatá zdanitelná plnění. Uskutečněná zdanitelná plnění plátci uvádějí ve svých daňových přiznáních. Jestliže je uplatňován nárok na odpočet daně jednotlivými účastníky sdružení, musí být těmito účastníky uplatněna daň na výstupu ve vztahu k určenému účastníkovi sdružení, který přiznává daň na výstupu za činnost celého sdružení. (11) (10) Plátce, který je povinen krátit odpočet daně podle § 72 odst. 4, je oprávněn uplatnit nárok na odpočet daně u krácených plnění nejpozději za poslední zdaňovací období kalendářního roku, v jehož některém ze zdaňovacích období mohl být nárok uplatněn nejdříve. (12) (11) Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období období, ve kterém mohl být nárok nejdříve uplatněn. Po uplynutí t

§ 74 Nárok na odpočet daně při změně režimu (1) Plátce má nárok na odpočet daně u zboží pořízeného za posledních 12 měsíců před datem registrace, které je k datu registrace jeho obchodním majetkem. Plátce má nárok na odpočet daně i u zboží pořízeného za posledních 12 měsíců před datem registrace, které k datu registrace již samostatně jeho obchodním majetkem není, pokud se stalo součástí hmotného majetku7c), odpisovaného nehmotného majetku7c), pozemků nebo zásob, které k datu registrace jeho obchodním majetkem jsou. Obdobně má plátce nárok na odpočet daně při dovozu zboží a při pořízení nemovitosti. (2) Plátce má nárok na odpočet daně u služeb pořízených za posledních 12 měsíců před datem registrace, které jsou k datu registrace obchodním majetkem plátce. Plátce má nárok na odpočet daně i u služeb, které mu byly poskytnuty za posledních 12 měsíců před datem registrace, které k datu registrace již samostatně obchodním majetkem plátce nejsou, pokud se staly součástí hmotného majetku7c), odpisovaného nehmotného majetku7c), pozemků nebo zásob, které k datu registrace obchodním majetkem plátce jsou. (3) Datem registrace se pro účely tohoto ustanovení rozumí datum účinnosti registrace uvedené na rozhodnutí o registraci. (4) Nárok na odpočet daně podle odstavce 1 a 2 se uplatní způsobem a za podmínek stanovených v § 72 a 73 za první zdaňovací období po datu registrace. Podmínkou uplatnění nároku na odpočet daně jsou daňové doklady nebo doklady vystavené plátcem, které obsahují částku za zdanitelné plnění, které je včetně daně. (5) Datem pořízení se pro účely tohoto ustanovení rozumí datum uskutečnění zdanitelného plnění. (6) Při zrušení registrace je plátce povinen snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je k datu zrušení registrace jeho obchodním majetkem a u kterého uplatnil nárok na odpočet daně nebo jeho část. Snížení odpočtu daně se vztahuje na majetek uvedený v odstavci 7 a plátce je povinen provést snížení odpočtu daně za poslední zdaňovací období. (7) Částka, o kterou je plátce povinen snížit nárok na odpočet daně podle odstavce 6, se určí a) obdobně postupem podle § 78 odst. 5 u majetku vymezeného v § 78 odst. 2, nebo b) ve výši uplatněného odpočtu daně u nedokončeného majetku vytvořeného vlastní činností, u úplat za zdanitelná plnění, která se do dne předcházejícího dni zrušení registrace neuskutečnila, a u zásob. (8) Ustanovení odstavce 6 se obdobně použije i u majetku nabytého na základě rozhodnutí o privatizaci podle zvláštního právního předpisu63), u majetku nabytého na základě smlouvy o prodeji podniku nebo vkladu podniku nebo jeho části, tvořící organizační složku podniku, u majetku, který je součástí jmění převedeného při přeměně společnosti nebo družstva podle zvláštního právního předpisu64), u majetku spravovaného plátcem jako osobou oprávněnou podle zvláštního právního předpisu k pokračování v živnosti po zemřelém plátci a u majetku vydaného plátci jako dědicovi pokračujícímu v živnosti po zemřelém plátci při ukončení dědického řízení.

§ 75 Přijatá plnění, u nichž nemá plátce nárok na odpočet daně (1) Nárok na uplatnění odpočtu daně nemá plátce u přijatých zdanitelných plnění, která použije k uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně, a to včetně uskutečnění plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně v rámci své ekonomické činnosti s místem plnění mimo tuzemsko, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 72 odst. 2 písm. d)]. (2) Plátce nemá nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění použitých pro reprezentaci, která nelze podle zvláštního právního předpisu53) uznat za výdaje vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů. příjmů, s výjimkou plnění podle § 13 odst. 8 písm. c).