Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 91 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 91 zákoníku práce definuje dny pracovního klidu jako dny nepřetržitého odpočinku v týdnu a svátky, přičemž stanovuje, že práci v tyto dny může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně a pouze pro přesně vymezené typy prací.
§ 91 Dny pracovního klidu
(1) Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky23).
(2) Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.
(3) V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech:
a) naléhavé opravné práce,
b) nakládací a vykládací práce,
c) inventurní a závěrkové práce,
d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,
e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,
f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,
g) práce v dopravě,
h) krmení a ošetřování zvířat.
(4) Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.
(5) Ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výkon prací uvedených v odstavcích 3 a 4 nejvýše dvakrát v průběhu období 4 týdnů po sobě jdoucích, uplatní-li se v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.
(6) U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Ustanovení věty první je možné použít též pro účely práva na mzdu nebo plat, odměnu z dohody a pro zjišťování průměrného výdělku.
Díl 3
Paragraf 91 zákoníku práce definuje dny pracovního klidu jako dny nepřetržitého odpočinku v týdnu a svátky, přičemž stanovuje, že práci v tyto dny může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně a pouze pro přesně vymezené typy prací.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatel smí nařídit práci ve dnech pracovního klidu (tedy o víkendech a svátcích) jen ve výjimečných případech a pouze pro konkrétní, zákonem vyjmenované činnosti, jako jsou například naléhavé opravy, inventury, práce v nepřetržitém provozu, nebo práce nutné pro uspokojování základních potřeb obyvatelstva.
Seznam prací, které lze nařídit v den nepřetržitého odpočinku v týdnu (např. sobota, neděle), je širší než seznam prací, které lze nařídit ve svátek. Ve svátek lze nařídit jen práce, které je možné nařídit v den nepřetržitého odpočinku v týdnu, dále práce v nepřetržitém provozu a střežení objektů.
Pokud zaměstnavatel používá konto pracovní doby (§ 86 odst. 4), může nařídit výkon prací ve dnech pracovního klidu nejvýše dvakrát za období 4 po sobě jdoucích týdnů.
Pro zaměstnavatele s nočními směnami začíná den pracovního klidu hodinou, kdy nastupuje první směna v týdnu podle rozvrhu směn, což má vliv i na výpočet mzdy nebo platu.
Na co si dát pozor
Zaměstnavatel nemůže nařídit jakoukoliv práci ve dnech pracovního klidu, ale musí se držet taxativního výčtu prací uvedených v odstavcích 3 a 4.
Nařídit práci ve dnech pracovního klidu je možné jen výjimečně, což znamená, že by to nemělo být pravidlem, ale spíše reakcí na nepředvídatelné nebo nezbytné situace.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.