Co znamená „Dny pracovního klidu“ podle zákona?

Paragraf 91 zákoníku práce definuje dny pracovního klidu jako dny nepřetržitého odpočinku v týdnu a svátky, přičemž stanovuje, že práci v tyto dny může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně a pouze pro přesně vymezené typy prací.

Zdroj: § 91 zákoník práce – plné znění s výkladem. Odpověď je generovaná z textu zákona, orientační.

• Seznam prací, které lze nařídit v den nepřetržitého odpočinku v týdnu (např. sobota, neděle), je širší než seznam prací, které lze nařídit ve svátek. Ve svátek lze nařídit jen práce, které je možné nařídit v den nepřetržitého odpočinku v týdnu, dále práce v nepřetržitém provozu a střežení objektů.
• Pokud zaměstnavatel používá konto pracovní doby (§ 86 odst. 4), může nařídit výkon prací ve dnech pracovního klidu nejvýše dvakrát za období 4 po sobě jdoucích týdnů.
• Pro zaměstnavatele s nočními směnami začíná den pracovního klidu hodinou, kdy nastupuje první směna v týdnu podle rozvrhu směn, což má vliv i na výpočet mzdy nebo platu.

… určení, neboť bez něj by zůstala otázka nároku na dovolenou za den 22. 4. 2019 mezi účastníky spornou, soud prvního stupně dospěl k závěru, že vliv svátku u zaměstnanců pracujících v nepřetržitém provozu, tj. v provozu, který vyžaduje práci 24 hodin denně po 7 dnů v týdnu, je jiný, a to z toho důvodu, že ustanovení § 91 odst. 4 zákoníku práce připouští, aby zaměstnavatel zaměstnanci v nepřetržitém provozu nařídil práci i ve svátek, když jenom takto je možné zajistit nepřetržitý provoz, který vyžaduje výkon práce stále po dobu 24 hodin každý den v …

21 Cdo 1299/2021 · Nejvyšší soud · 26. 1. 2022

V tomto jednání nelze podle jeho názoru spatřovat závažné porušení pracovní kázně, stejně tak jako v dalším skutku vytčeném žalobkyni ve výpovědi, neboť „žalovaný neprokázal, že žalobkyni vyzval, aby nastoupila další směnu ve smyslu § 91 odst. 3 písm. d) zák. práce“; změna rozpisu učiněná pouze na vývěsce není řádným nařízením zaměstnavatele k nastoupení do práce, proto se žalobkyně „nedopustila porušení pracovní kázně, pokud po třech směnách po 24 hodinách nenastoupila do práce“.

21 Cdo 780/2008 · Nejvyšší soud · 5. 5. 2009

Z kontextu, v jakém tento pojem používají, vyplývá, že za "pracovní den" v první řadě považují takový den, který nebyl stanoven dnem pracovního klidu; dny pracovního klidu jsou (srov. § 91 odst. 1 zák. práce, § 2 zákona č. 93/1951 Sb., o státních svátcích, o dnech pracovního klidu a o památných a významných dnech, ve znění pozdějších předpisů) dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, svátky a další zákonem stanovené dny pracovního klidu (1. leden, velikonoční pondělí, 1. květen, 24., 25. a 26. prosinec).

31 Cdo 218/98 · Nejvyšší soud · 12. 6. 1998

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

§ 91 Dny pracovního klidu

(1) Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu, a svátky23).

(2) Práci ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.

(3) V den nepřetržitého odpočinku v týdnu může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon těchto nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech:

a) naléhavé opravné práce,

b) nakládací a vykládací práce,

c) inventurní a závěrkové práce,

d) práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu,

e) při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech,

f) práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva,

g) práce v dopravě,

h) krmení a ošetřování zvířat.

(4) Ve svátek může zaměstnavatel nařídit zaměstnanci jen výkon prací, které je možné zaměstnanci nařídit ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu, práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele.

(5) Ve dnech pracovního klidu může zaměstnavatel nařídit jen výkon prací uvedených v odstavcích 3 a 4 nejvýše dvakrát v průběhu období 4 týdnů po sobě jdoucích, uplatní-li se v kontu pracovní doby postup podle § 86 odst. 4.

(6) U zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Ustanovení věty první je možné použít též pro účely práva na mzdu nebo plat, odměnu z dohody a pro zjišťování průměrného výdělku.

Paragraf s výkladem a judikaturou

Zákoník práce – přehled paragrafůPracovní právoVšechny právní otázky

Řešíte konkrétní dopis či spor? Analýza dokumentu