Novela Zákon o advokacii od 1999-10-05: co se mění

§ 5 (1) Komora zapíše na žádost do seznamu advokátů každého, a) kdo má plnou způsobilost k právním úkonům, b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na právnické fakultě vysoké školy se sídlem škole v České republice, republice,1a) c) kdo vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient, d) kdo je bezúhonný, e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, advokátů nebo bylo-li na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů pravomocně nebylo uloženo, uplynula doba trvání vyškrtnutí kárným opatřením stanovená, f) kdo nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 8 7b odst. 1 písm. g), e) nebo f), nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let, g) kdo není v pracovním nebo jiném obdobném poměru, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele, ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, h) kdo složil advokátní zkoušku, a i) kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až h) složil do rukou předsedy Komory tento slib: „Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ctít právo a etiku povolání advokáta a chránit lidská práva. Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti advokátního stavu.“ (2) Do seznamu advokátů zapíše Komora po složení slibu též toho, kdo splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) až g) a a) prokáže, že je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v § 3 v jiném státě, státě za podmínek slučitelných s tímto zákonem, a b) složí uznávací zkoušku (§ 54 odst. 2). (3) Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle odstavce 2, je oprávněn poskytovat právní služby pouze v oblasti práva státu, v němž získal oprávnění k poskytování právních služeb, a v oblasti práva mezinárodního. (4) Komora po uhrazení poplatku ve výši stanovené Komorou a nepřevyšující částku 3000 5 000 Kč vydá advokátovi osvědčení o zápisu do seznamu advokátů; v osvědčení Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služeb podle odstavce 3.

§ 6 (1) Za advokátní zkoušku se pokládá též justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, prokurátorská zkouška, závěrečná zkouška státního zástupce, arbitrážní zkouška a notářská zkouška; Komora může uznat i jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe za zkoušku advokátní. (2) Za praxi advokátního koncipienta se pokládá též praxe soudce, prokurátora, státního zástupce, státního arbitra, státního notáře, notáře, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, arbitrážního čekatele, právního čekatele státního zastupitelství a notářského koncipienta; Komora může uznat za právní praxi advokátního koncipienta i jinou právní praxi. (3) O uznání jiné zkoušky Jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe podle odstavce 1 rozhoduje Komora lze uznat za advokátní zkoušku pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátů; o uznání jiné praxe jinou právní praxi podle odstavce 2 rozhoduje Komora lze uznat za právní praxi advokátního koncipienta pouze v souvislosti se žádostí o umožnění vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátů.

§ 7 Vyškrtnutí ze seznamu advokátů (1) Nestanoví-li tento zákon jinak, Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti konat vykonat advokátní zkoušku každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a uhradil přiměřený poplatek za zkoušku ve výši stanovené Komorou; Komorou a nepřevyšující částku 5 000 Kč; ve stejné lhůtě po uhrazení poplatku za zkoušku umožní Komora konat vykonat uznávací zkoušku každému, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a § 5 odst. 2 písm. a). (2) Ten, kdo při advokátní zkoušce nebo uznávací zkoušce neuspěl, může do jednoho měsíce ode dne jejího konání písemně požádat Komoru, aby mu umožnila její opakování. Komora mu v takovém případě umožní opakování advokátní zkoušky nebo uznávací zkoušky, nejdříve však po uplynutí šesti měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl; zkoušku lze opakovat pouze dvakrát. (3) Ten, kdo při advokátní nebo uznávací zkoušce neuspěl a nepodal ve lhůtě podle odstavce 2 žádost o její opakování, nebo ten, kdo při zkoušce neuspěl ani při jejím druhém opakování, může podat novou žádost o vykonání advokátní nebo uznávací zkoušky až po uplynutí tří let ode dne konání zkoušky, při které naposled neuspěl. Ten, kdo takto žádá o vykonání advokátní zkoušky, musí dále prokázat, že v posledních třech letech před podáním žádosti vykonával alespoň po dobu dalších dvou let právní praxi advokátního koncipienta. Jinak platí ustanovení odstavce 1 obdobně. (4) Komora umožní do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o složení slibu a zápis do seznamu advokátů složení slibu každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5 odst. 2. Komora zapíše žadatele do seznamu advokátů ke dni složení slibu nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že rozhodnutí o uznání jiné zkoušky nebo o uznání jiné praxe učiněná podle § 6 pozbývají platnosti.

§ 8 Pozastavení výkonu advokacie (1) Ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho, a) kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého, b) kdo byl podle § 5 zapsán do seznamu advokátů, ačkoliv nesplňoval nesplňuje některou z podmínek v tomto zákoně uvedených, c) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, d) b) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie, e) c) kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu d), b), nebo kdo byl za trestný čin uvedený v písmenu d) b) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, f) komu bylo d) kdo je v prodlení se zaplacením příspěvku na činnost Komory delším než šest měsíců a příspěvek nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou uloženo kárné opatření vyzván s poučením o následcích nezaplacení, e) jehož pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 trvá po dobu delší čtyř let. To neplatí, je-li důvodem k pozastavení výkonu advokacie výkon funkce člena vlády anebo výkon funkce člena orgánů územní samosprávy, poslance nebo senátora, popřípadě výkon jiné volené veřejné funkce. (2) O vyškrtnutí ze seznamu advokátů, g) vůči komu byl prohlášen konkurz, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na konkurz advokátů podle odstavce 1 písm. a) je Komora oprávněna rozhodnout pouze do jednoho roku ode dne, kdy se o nesplnění podmínky pro nedostatek majetku, nebo toho, kdo je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurz, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na konkurz pro nedostatek majetku, pokud některá z těchto skutečností ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie, h) kdo požádal Komoru zápis do seznamu advokátů dozvěděla; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí ze seznamu advokátů. (2) Nejde-li o nesplňování podmínek uvedených podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) nebo o důvod uvedený anebo v odstavci 1 § 5 odst. 2 písm. c) po dobu, po níž trvá, může Komora rozhodnout o vyškrtnutí a). (3) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 písm. b) pouze zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy měsíce poté, co se rozhodnutí o nesplňování podmínky dozvěděla; vyškrtnutí z důvodu uvedeného v odstavci 1 písm. g) nelze provést, uplynula-li ode dne právní moci rozhodnutí, jímž byl prohlášen konkurz, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na konkurz pro nedostatek majetku, doba delší než pět roků. stalo vykonatelným.

§ 9 (1) Komora pozastaví advokátovi výkon advokacie a) vznikl-li mu pracovní nebo jiný obdobný poměr, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele, anebo začal-li vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, b) nastoupil-li výkon trestu odnětí svobody, byl-li vzat do vazby nebo započal-li výkon trestu zákazu činnosti vykonávat advokacii, nebo c) na základě jeho písemné žádosti, prokáže-li, je-li to třeba, že ustanovil zástupce v souladu s § 27. brání-li mu ve vykonávání advokacie po dobu delší čtyř měsíců jiná překážka. (2) Komora může pozastavit advokátovi výkon advokacie, a) bylo-li proti němu zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí, b) bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí, c) bylo-li proti němu nebo právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (§ 15), jíž je společníkem, zahájeno řízení o prohlášení konkurzu nebo povolení vyrovnání. (3) Pozastavení zapíše výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do seznamu advokátů. Pominou-li důvody pro pozastavení výkonu advokacie, Komora jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie zruší. stalo vykonatelným.

§ 15 Veřejná obchodní společnost (1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, pokud předmětem jejího podnikání je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti (dále jen „společnost“). (2) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet; pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní předpisy,4a) vykonávají advokacii vlastním jménem a na účet společnosti. Jako účastník právních vztahů, vztahů založených v souvislosti s poskytováním právních služeb ve společnosti, společnosti vystupuje vůči klientovi klientovi, jakož i vůči třetím osobám vždy společnost; tyto právní vztahy, včetně odpovědnosti společnosti za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie, vztahy se řídí řídí, s výjimkami stanovenými tímto zákonem zákonem, zvláštními předpisy.5) (3) Na výkon advokacie se nevztahuje § 85 věta druhá obchodního zákoníku. (4) Nezaniká-li smrtí společníka společnost, může se dědic přihlásit o svoji účast ve společnosti za podmínek stanovených zvláštními předpisy,6) jen je-li advokátem. Není-li dědic advokátem nebo se nepřihlásil o účast ve společnosti, má právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního předpisu.7) (5) (4) Ustanovení zvláštních předpisů o ručení společníků za závazky společnosti nejsou dotčena. (6) (5) Účinky doručení nastávají i tehdy, když písemnost určená advokátovi, který je společníkem společnosti, byla doručena společnosti. (7) (6) Advokát, který vykonává advokacii ve společnosti, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení ani jako společník jiné společnosti. (8) (7) Ustanovení § 16 až 18, § 19 písm. a) a c), § 20, § 21 odst. 4, § 22 odst. 1, § 23, § 24 odst. 1 a 2, § 25, § 26 odst. 2, § 27, 28 a § 29 odst. 1 se použijí pro společnost přiměřeně. HLAVA TŘETÍ

§ 19 (1) Advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže a) v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, b) osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii ve sdružení nebo společnosti, c) by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi, mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit, d) projednání věci se zúčastnil advokát, případně osoba advokátovi blízká,8) e) zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se zájmy advokáta nebo osoby advokátovi blízké. (2) Účastí na projednání věci podle odstavce 1 písm. d) není poskytování právních služeb advokátem nebo osobami uvedenými v § 2 odst. 2.

§ 21 (1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb. (2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce; i poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že jej klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni. (3) Advokát nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud je tato osoba povinna sama tuto povinnost zachovávat. (4) Povinností mlčenlivosti není advokát vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem. nástupcem; povinností mlčenlivosti není advokát vázán též v řízení podle § 55, v řízení o žalobě nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí Komory (§ 55a), jakož i v řízení ve věcech uvedených v § 55b, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokáta. (5) Povinností mlčenlivosti advokáta nejsou dotčeny povinnosti stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků;9) i v tomto případě je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost o totožnosti klienta, jakož i o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje. (6) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolat dovolávat v kárném řízení podle tohoto zákona; podrobnosti stanoví kárný řád. řízení, jakož i vůči advokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3). (7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu.10) (8) Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů. (9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se vztahuje obdobně vztahuje i na a) zaměstnance advokáta nebo společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátem nebo ve společnosti podílejí na poskytování právních služeb, na b) členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení, včetně advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3). (10) Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokáti pověření předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech uvedených v odstavci 4 části věty za středníkem. Členové orgánů Komory a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu nezbytném k informování orgánu v cizím státě podle tohoto zákona. § 35d.

§ 26 (1) Advokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem. (2) Nestanoví-li zvláštní předpis jinak,12) může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i jeho zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient nebo jeho jiný zaměstnanec. koncipient.

§ 27 (1) Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie, advokacie a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem; poruší-li zástupcem (§ 26 odst. 1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto povinnost, ustanoví zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát povinen zástupci poskytnout. (2) Nedohodne-li se zástupce advokáta, ustanovený Komorou podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho týdne měsíce ode dne, kdy byl klient o ustanovení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastoupeného zastupovaného advokáta, související s poskytováním vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen určením podle § 18 odst. 2 nebo ustanovením podle zvláštních právních předpisů. Komora tento přechod práv a povinností na zástupce. žádost zástupce osvědčí. (3) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 2 není povinnost zastupovaného advokáta k náhradě škody (§ 24 odst. 1), jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků poskytnutých klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat. (4) Pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně, vyškrtnut ze seznamu advokátů a pokud je to vzhledem k okolnostem případu třeba, učiní Komora vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů jeho klientů, zejména může určit jiného advokáta nástupcem vyškrtnutého advokáta; Komora o přijatých opatřeních klienty bezodkladně písemně vyrozumí. Ustanovení odstavců 2 a 3, upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátem a jeho zástupcem, platí pro přechod práv mezi advokátem vyškrtnutým ze seznamu advokátů a jeho nástupcem obdobně. (5) Zemřel-li advokát, který vykonával advokacii samostatně, soud podle zvláštního právního předpisu12a) na návrh Komory ustanoví nástupce zemřelého advokáta, pokud s ustanovením souhlasí, správcem té části dědictví, kterou zemřelý advokát používal k výkonu advokacie.

§ 28 (1) Advokát je nebo advokátní koncipient jsou v zájmu zachování cti a vážnosti advokátního stavu povinen povinni před tím, než proti jinému advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi zahájí soudní nebo jiné obdobné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba. (2) Smírčí řízení je zpravidla vedeno před předsedou Komory nebo jiným členem jejího představenstva; jeho účelem je vést účastníky sporu k jeho vyřešení smírem. (3) Podrobnosti o smírčím řízení stanoví stavovský předpis.

§ 30 (1) Advokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory a odvody do sociálního fondu Komory, popřípadě provádět další platby stanovené stavovským předpisem nebo usnesením sněmu. předvídané tímto zákonem [§ 43 písm. c)]. (2) Splatné závazky vzniklé na základě povinností podle odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu advokátů; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. a) až c).

§ 31 Kárná odpovědnost a kárné řízení Advokát nebo společnost, která zaměstnává advokátního koncipienta, jsou povinny vytvářet takové pracovní podmínky, které advokátnímu koncipientovi umožní řádnou přípravu na povolání advokáta; advokátnímu koncipientovi musí být zejména umožněna účast na školeních pořádaných Komorou, řádná příprava na advokátní zkoušku, jakož i účast u advokátní zkoušky. HLAVA ČTVRTÁ

§ 32 Kárná odpovědnost a kárné řízení (1) Za Advokát a advokátní koncipient jsou kárně odpovědni za kárné provinění. (2) Kárným proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi tímto zákonem nebo stavovským předpisem (dále jen „kárné provinění“) může být advokátovi uloženo předpisem. (3) Advokátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: a) písemné napomenutí, b) písemné napomenutí oznámené ostatním advokátům, veřejné napomenutí, c) pokuta pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13) d) dočasný zákaz výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let, e) vyškrtnutí ze seznamu advokátů. (4) Advokátnímu koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření: a) napomenutí, b) veřejné napomenutí, c) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem,13) d) vyškrtnutí ze seznamu advokátů až na dobu pěti let. (2) advokátních koncipientů. (5) Jedná-li se o méně závažné porušení povinností, lze od uložení kárného opatření advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi upustit, pokud samotné projednání kárného provinění je možno považovat za postačující. (6) Výnos pokut připadá Komoře.

§ 33 (1) O tom, zda se advokát nebo advokátní koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě návrhu kárného žalobce kárné žaloby podané kárným žalobcem (§ 46 odst. 3, 3 a § 51) 51 odst. 2) tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise Komory. (2) Návrh na zahájení Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno (dále jen „kárně obviněný“). (2) Kárná žaloba musí být podán podána do šesti měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou byly činěny přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo; tato doba nesmí být delší dvou měsíců. (3) Advokát, vůči němuž bylo kárné Má-li v kárném řízení zahájeno, vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; takto pověřený advokát má, pokud jde o písemnosti a jiné dokumenty advokátů, oprávnění člena kontrolní rady podle § 46 odst. 4 části věty za středníkem. (4) Kárně obviněný může být v kárném řízení zastoupen advokátem. Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát jiného advokáta po dohodě s ním. (5) Kárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být v kárném řízení provedeny. Advokát může být v kárném řízení zastoupen jiným advokátem. (4) (6) V kárném řízení lze vyslýchat svědky, znalce a nebo účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy lze provádět jen tehdy, jsou-li jim dobrovolně poskytnuty. Procesní úkony, Důkazy, které v kárném řízení nemůže senát kárné komise sám nelze takto provést, provede na jeho dožádání Komory a na její náklady Komory soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o procesní úkon provedení důkazu podle zákona nepřípustný. nepřípustného. Soud přitom učiní všechna veškerá rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání dožádáním požadovaného důkazu potřebná. (5) Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů před zahájením kárného řízení; na takto pověřeného advokáta se vztahuje ustanovení § 48. (6) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád (§ 51 odst. 1).

§ 34 Rozhodnutí kárného senátu vydané (1) Pro rozhodnutí v kárném řízení, řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější. (2) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se toto kárné řízení před kárným senátem končí (dále jen „rozhodnutí“), musí být písemné a končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku; prostředku, a musí být doručeno účastníkům; v případě uvedeném v § 33a odst. 2 obsahuje písemné vyhotovení rozhodnutí i výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení. (3) Doručené rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ uvedený v odstavci 4. Ostatní rozhodnutí nabývají právní moci jejich vyhlášením; není-li kárným řádem vyhlášení předepsáno, nabývají rozhodnutí právní moci jejich přijetím. (4) Byla-li jako kárné opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto kárné opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění. (5) Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně i pro doručování jeho písemného vyhotovení se použijí přiměřeně ustanovení zvláštních předpisů o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení.14) ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení.

§ 35 ADVOKÁTNÍ KONCIPIENT (1) Proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí, může advokát nebo kárný žalobce účastník kárného řízení podat do 15 patnácti dnů od doručení jeho doručení písemného vyhotovení odvolání; odvolání má odkladný účinek. (2) O odvolání rozhoduje tříčlenný senát ustanovený představenstvem Komory z členů, případně náhradníků představenstva (dále jen „odvolací senát“). (3) Odvolací senát Komory v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li odvolací senát Komory odvoláním napadené rozhodnutí, rozhodne ve věci samé nebo ji vrátí kárnému senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí; kárný senát je v tomto případě vázán právním názorem odvolacího senátu. ČÁST TŘETÍ

§ 37 (1) Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého, a) kdo a) má plnou způsobilost k právním úkonům, b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na právnické fakultě vysoké školy se sídlem škole v České republice, republice,1a) c) kdo je bezúhonný [§ 5 odst. 1 písm. d)], bezúhonný, d) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a d) e) kdo je k advokátovi nebo ke společnosti v pracovním poměru, vyjma pracovního poměru vedlejšího. (2) Splňuje-li podmínky uvedené v odstavci 1, Komora zapíše žadatele do seznamu advokátních koncipientů na základě jeho písemné žádosti, a to ke dni uvedenému v této žádosti. Není-li takový den v žádosti o zápis do seznamu advokátních koncipientů uveden, zapíše Komora žadatele do seznamu koncipientů nejpozději do dvou měsíců od jejího doručení. (3) Komora advokátního koncipienta ze seznamu advokátních koncipientů vyškrtne, zjistí-li, že nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1. (4) Ten, a) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření, b) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů uplynutím kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů Komoře doručena. (5) Komora pozastaví advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe z důvodů uvedených v § 9 odst. 1 písm. b) nebo na základě jeho písemné žádosti; žádosti opatřené úředně ověřeným podpisem; Komora může pozastavit advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe z důvodů uvedených v § 9 odst. 2. Advokátnímu koncipientovi je pozastaven výkon právní praxe, byl-li vzat do vazby, nastoupil-li výkon trestu odnětí svobody nebo byl-li mu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu právní praxe advokátního koncipienta. (6) V případě vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo pozastavení výkonu praxe advokátního koncipienta se ustanovení § 7b odst. 2, § 8 odst. 3, § 8b odst. 1 písm. d) až e) a § 8b odst. 2, § 9 odst. 3, § 9a odst. 1 písm. a) a b) a § 9a odst. 2 písm. d) a § 9b použijí přiměřeně.

§ 39 ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KOMORA Ustanovení § 9 odst. 3, § 16, 17, 21, § 32 odst. 1 písm. a) až c) 21 a § 33 až 35 29 se použijí pro advokátního koncipienta přiměřeně. ČÁST ČTVRTÁ

§ 42 Sněm (1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm. (2) Právo účastnit se sněmu mají všichni advokáti. Zastoupení advokáta na sněmu jiným advokátem není přípustné. (3) Sněm Představenstvo svolává představenstvo nejméně jednou za tři roky. sněm tak, aby se sešel nejpozději do tří let od předchozího sněmu. (4) Představenstvo však sněm svolá sněm kdykoliv, požádá-li též tehdy, pokud o to písemně požádá v průběhu dvou kalendářních měsíců alespoň třetina všech advokátů nebo požádá-li pokud o to požádá kontrolní rada; představenstvo rada. Představenstvo je povinno svolat v těchto případech povinno svolat sněm nejpozději do dvou měsíců. (4) měsíců; pokud tak představenstvo neučiní, je oprávněna svolat sněm kontrolní rada. Sněm musí být svolán tak, aby se sešel nejdříve do jednoho a nejpozději do tří měsíců ode dne svolání. (5) Sněm je schopný usnášení, je-li přítomna alespoň třetina všech se usnášet bez ohledu na počet přítomných advokátů; usnesení sněmu, včetně volby členů a náhradníků orgánů Komory [§ 43 písm. a)], je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných advokátů. (5) Není-li sněm schopný usnášení, svolá představenstvo do dvou měsíců sněm nový; takto svolaný (6) Sněm se svolává pozvánkou uveřejněnou ve Věstníku; sněm je schopný usnášení, pokud svolán dnem, který je přítomna alespoň desetina všech advokátů. uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání.

§ 43 Sněmu přísluší a) volit z advokátů přímou a tajnou volbou na dobu tří let členy a náhradníky představenstva, kontrolní rady a kárné komise. Členy těchto orgánů Komory sněm také tajným hlasováním odvolává, b) přijímat schvalovat stavovským předpisem organizační řád Komory a volební řád, Komory, c) zřizovat stavovským předpisem sociální fond Komory. Sněm může zřídit Komory, popřípadě i jiné fondy Komory a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání, d) schvalovat stavovským předpisem výši příspěvků na činnost Komory, jakož i jiných plateb předvídaných tímto zákonem, advokátů podle § 30 odst. 1, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše (§ 30), představenstvem, e) schvalovat stavovským předpisem výši náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše, výše představenstvem, f) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory, g) rušit nebo měnit rozhodnutí představenstva, vyjma rozhodnutí podle § 44 odst. 3 písm. a) až c). 3. Práva, která ze zrušeného rozhodnutí představenstva vznikla advokátům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena, h) schvalovat volební řád (§ 49 odst. 2) a svůj jednací řád, i) schvalovat stavovské předpisy přijaté představenstvem v případech, které si vyhradí, a i) j) usnášet se ve všech dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou rozhodování v kárném řízení.

§ 44 Představenstvo (1) Představenstvo je výkonným orgánem Komory. (2) Představenstvo má jedenáct členů a pět náhradníků; klesne-li počet členů představenstva pod počet stanovený tímto zákonem, je představenstvo oprávněno doplnit z řad náhradníků členy nové. (3) Představenstvu přísluší rozhodovat a) o určení advokáta vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 18 8 a 10 a ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 2, 3, b) o ustanovení zástupce advokáta pozastavení výkonu advokacie podle § 27 odst. 1, c) 9 a 10 a o ustanovení odvolacího senátu pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 35 37 odst. 2, d) ve všech dalších věcech podle tohoto zákona, pokud rozhodování 5, nejde-li o nich není svěřeno jinému orgánu Komory. pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta na základě jeho žádosti. (4) Představenstvu dále přísluší a) volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedy Komory. Počet místopředsedů Komory určí organizační řád, b) přijímat stavovské předpisy, vyjma stavovských předpisů, jejichž schválení podle tohoto zákona nebo usnesení sněmu přísluší sněmu. Pokud si však sněm vyhradil schválení stavovského předpisu přijatého představenstvem [§ 43 písm. h)], pozbude tento stavovský předpis platnosti, neschválí-li jej nejbližší sněm; práva, která z tohoto stavovského předpisu vznikla, však nemohou být dotčena, c) provádět zápisy v seznamu advokátů a v seznamu advokátních koncipientů a dohlížet na vedení těchto seznamů, jakož i na vedení seznamu sdružení a společností vykonávajících advokacii (§ 11 odst. 2), vydávat Věstník, d) hospodařit s prostředky sociálního fondu Komory, popřípadě dalších fondů Komory, e) svolávat sněm, f) vyjadřovat se ke zkušebním řádům pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky, g) vyjadřovat se ke kárnému řádu, h) spravovat majetek Komory, i) zajišťovat publikační, dokumentační a studijní činnost Komory, j) činit veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory, jakož i provádět další činnost podle tohoto zákona, pokud nepřísluší jiným orgánům Komory. (5) Představenstvo je povinno informovat pravidelně advokáty o činnosti orgánů Komory. (6) Představenstvo se schází zpravidla jednou měsíčně; zasedání představenstva svolává předseda Komory.

§ 45 Předseda Komory (1) Předseda Komory jedná jménem Komory ve všech věcech. (2) Předsedovi Komory přísluší rozhodovat o a) určení advokáta podle § 18 odst. 2, b) ustanovení zástupce advokáta podle § 27 odst. 1, c) určení nástupce advokáta podle § 27 odst. 4, d) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta na základě jeho žádosti. (3) Předseda Komory provádí záznamy v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů a v seznamu sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii. (4) Předseda Komory je oprávněn činit v další opatření nebo rozhodnutí, která jsou svěřena do jeho působnosti tímto zákonem nebo stavovským předpisem. V době mezi zasedáními představenstva veškerá je předseda Komory oprávněn činit i jiná opatření a nebo rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, která pokud nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory.

§ 46 Kontrolní rada (1) Kontrolní rada je kontrolním orgánem Komory. (2) Počet členů a náhradníků kontrolní rady stanoví organizační řád; klesne-li počet členů kontrolní rady pod počet takto stanovený, je kontrolní rada oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové. (3) Kontrolní rada volí ze svých členů a odvolává předsedu kontrolní rady, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kontrolní rady. Předseda kontrolní rady je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce. (4) Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona a stavovských předpisů jinými orgány Komory a advokáty; členům kontrolní rady musí být umožněn přístup ke všem písemnostem, jakož i jiným dokumentům advokátů a Komory. (5) Má-li kontrolní rada za to, že rozhodnutí, vyjma rozhodnutí podle § 35 44 odst. 3, nebo jiné opatření představenstva, včetně jím přijatého stavovského předpisu, je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením sněmu, je oprávněna jeho výkon pozastavit; pozastavení však pozbude platnosti, pokud představenstvo pozastavené rozhodnutí potvrdí dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Kontrolní rada je oprávněna pozastavit i výkon potvrzeného rozhodnutí; pozastaví-li takto potvrzené rozhodnutí, je povinna požádat současně představenstvo o svolání sněmu k rozhodnutí podle § 43 písm. g).

§ 51 (1) Ministerstvo spravedlnosti vydává právním předpisem po předchozím vyjádření Komory kárný řád. (2) Ministr spravedlnosti je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce. (3) Ministr spravedlnosti je oprávněn podat návrh na zahájení řízení o vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů (§ 8) a na nebo o pozastavení výkonu advokacie (§ 9). advokacie.

§ 53 Společná ustanovení (1) Stavovské předpisy upravují otázky svěřené jim tímto zákonem; dále se jimi stanoví a) poplatek za advokátní zkoušku nebo uznávací zkoušku a podrobnosti o jejich placení, b) poplatek za vydání osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a podrobnosti o jeho placení, c) podrobnosti o provádění plateb advokátů podle § 30 odst. 1, d) pravidla vydávání Věstníku, e) podrobnosti o jednotlivých způsobech výkonu advokacie, f) podrobnosti o poskytování právních služeb advokáty, popřípadě advokátními koncipienty, g) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů a advokátních koncipientů stanovených tímto zákonem, vyjma práv a povinností v kárném řízení a v řízení podle § 55 a 55a, h) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů a advokátních koncipientů stanovených zvláštním právním předpisem, pokud souvisejí s výkonem advokacie. (2) Komora vyhlašuje stavovské předpisy ve Věstníku; za den vyhlášení se považuje den uvedený v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání. (3) Stavovský předpis přijatý v souladu s tímto zákonem je závazný zákonem, který byl vyhlášen způsobem uvedeným v odstavci 2, se stává závazným pro advokáty a advokátní koncipienty. koncipienty třicátým dnem po vyhlášení, nestanoví-li stavovský předpis datum pozdější. (4) Stavovský předpis uvedený v odstavci 1 písm. a) je závazný též pro žadatele o umožnění vykonání advokátní zkoušky nebo uznávací zkoušky. (5) Ustanovení § 50 odst. 2 není odstavci 3 a 4 dotčeno.

§ 54 Řízení (1) Advokátní zkouškou se prověřují znalosti z ústavních předpisů České republiky, z práva veřejného a soukromého, včetně schopností výkladu a použití právních předpisů na konkrétní případ, jakož i znalosti stavovských předpisů. Advokátní zkoušku lze složit vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském. (2) Uznávací zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů o poskytování právních služeb a základní znalosti o právním řádu České republiky; účelem uznávací zkoušky je i ověření znalostí stavovských předpisů. Uznávací zkoušku lze složit vykonat i v některém z cizích jazyků používaných běžně v mezinárodním styku. (3) Podrobnosti o advokátní zkoušce a uznávací zkoušce stanoví zkušební řády (§ 52 odst. 1).

§ 55 Řízení (1) Proti rozhodnutí Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 a v § 45 odst. 2 postupují orgány Komory přiměřeně podle správního řádu,15) nestanoví-li tento zákon něco jiného. Ustanovení § 1 a 2, § 5 až 8, § 13, § 16 odst. 1 část věty za středníkem a § 16 odst. 2, § 17 odst. 1, § 26, § 31 odst. 2, § 35 až 38, § 41 až 45, § 47 odst. 1 a 4, § 48 až 50, § 52 až 80 a § 82 až 85 správního řádu se přitom nepoužijí. (2) Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen advokátem. Komora ustanoví účastníku řízení opatrovníka z řad advokátů, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit, a nemá zákonného zástupce. (3) V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33 odst. 6. (4) V řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až c), v řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů a proti rozhodnutí Komory koncipientů, v řízení o pozastavení výkonu advokacie nebo z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a), jakož i v řízení o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta lze podat z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a) se vždy nařídí ústní jednání. (5) Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle zvláštních předpisů15) odstavce 1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, pokud jej zákon připouští, jinak poučení o tom, že opravný prostředek k soudu, nejde-li o vyškrtnutí nebo pozastavení na základě vlastní žádosti; právo domáhat se žalobou podle zvláštních předpisů16) u soudu přezkoumání ostatních není přípustný; odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li rozhodnutím vyhověno všem účastníkům v plném rozsahu. (6) Doručené rozhodnutí (§ 44 odst. 3) tím není dotčeno. (2) Ten, a) kdo nebyl zapsán do seznamu advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů, b) komu nebylo vydáno osvědčení o zápisu do seznamu advokátů (§ 5 odst. 4), c) komu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebylo umožněno vykonat advokátní nebo uznávací zkoušku, anebo d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu, má právo domáhat se ochrany u soudu. (3) Proti rozhodnutí orgánu Komory, proti němuž kterému nelze podat opravný prostředek, je v právní moci. (7) Rozhodnutí Komory je vykonatelné, jakmile nabylo právní moci. Komora může v rozhodnutí vyslovit jeho předběžnou vykonatelnost, pokud by hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy; v takovém případě je rozhodnutí vykonatelné dnem doručení jeho písemného vyhotovení. (8) Nestanoví-li tento zákon nepřipouští opravný prostředek k soudu nebo k jinému orgánu Komory, a něco jiného (§ 55a odst. 1), nejsou proti rozhodnutí orgánu Komory o opravném prostředku nejsou přípustné řádné opravné prostředky. prostředky přípustné. (9) Nesplní-li účastník řízení podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě dobrovolně povinnost uloženou mu rozhodnutím, které je vykonatelné, provede výkon rozhodnutí na návrh Komory soud podle zvláštního právního předpisu.14)

§ 72 Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996. Uhde v. r. Havel v. r. Klaus v. r. 1) Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád). Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění pozdějších předpisů. Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky. 1a) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách). 1b) § 49 a 50 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 2) § 27 a násl. obchodního zákoníku. 3) § 2 odst. 3 obchodního zákoníku. 4) § 829 a násl. občanského zákoníku. 4a) Například § 35 odst. 1 trestního řádu, § 24 a 25 občanského soudního řádu. 5) Např. Například obchodní zákoník. 6) § 91 odst. 1 obchodního zákoníku. 7) § 89 obchodního zákoníku. 8) § 116 občanského zákoníku. 9) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 10) § 167 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů. 11) Zejména zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. 12) § 35 odst. 1 trestního řádu. § 25 odst. 3 občanského soudního řádu. § 31 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. 12a) § 175e občanského soudního řádu. 13) Nařízení vlády ČSFR č. 53/1992 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády ČR pozdějších předpisů. 13a) Zákon č. 615/1992 Sb. 36/1967 Sb., o znalcích a nařízení vlády tlumočnících. Vyhláška č. 303/1995 Sb. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. 14) § 24 a 25 zákona 274 písm. h) občanského soudního řádu. 15) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). 15) 16) § 250l až 250s občanského soudního řádu. 16) 16a) § 247 až 250k občanského soudního řádu. 16b) § 24 a 25 správního řádu. 17) Např. § 13 odst. 1 písm. d) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, § 70 odst. 3 obchodního zákoníku, § 15 odst. 1 písm. b) zákona č. 111/1990 Sb., o státním podniku, § 8 a § 50 odst. 3 a 4 zákona č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, § 28 a 29 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 39/1977 Sb., o výchově nových vědeckých pracovníků a o dalším zvyšování kvalifikace vědeckých pracovníků. 19) Zákon č. 455/1991 Sb.