§ 8 Příslušnost Má-li být před řízením u soudu provedeno řízení u jiného orgánu, zejména řízení o pracovním sporu u rozhodčího orgánu Revolučního odborového hnutí, mohou soudy jednat jen tehdy, nebyla-li věc v takovém řízení s konečnou platností vyřešena.
§ 9 Příslušnost K řízení v prvním stupni jsou příslušné okresní soudy. Jako soudy prvního stupně jsou příslušné také místní lidové soudy v případech, které stanoví zákon o místních lidových soudech.
§ 10 (1) Okresní soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím místních lidových soudů. (2) Krajské soudy rozhodují o odvoláních proti rozhodnutím okresních soudů jako soudů prvního stupně a proti rozhodnutím státních notářství.
§ 11 (1) Řízení se koná u toho soudu, který je místně příslušný. Příslušnost se určuje podle okolností, které tu jsou v době zahájení řízení, a trvá až do jeho skončení. (2) Je-li místně příslušných několik soudů, může se řízení konat u kteréhokoli z nich. (3) Jde-li o věc, která patří do pravomoci československých soudů, ale podmínky místní příslušnosti chybějí nebo je nelze zjistit, určí Nejvyšší soud, soud Československé socialistické republiky, který soud věc projedná a rozhodne.
§ 12 Vyloučení soudců (1) Nemůže-li příslušný soud o věci jednat, protože jeho soudci jsou vyloučeni (§ 14), musí být věc přikázána jinému soudu téhož stupně. (2) Věc může být jinému soudu téhož stupně přikázána také z důvodu vhodnosti. (3) O přikázání věci rozhoduje soud, který je nejblíže společně nadřízen příslušnému soudu a soudu, jemuž má být věc přikázána. Je-li jeden z těchto soudů na území České socialistické republiky a druhý na území Slovenské socialistické republiky, rozhoduje o přikázání Nejvyšší soud Československé socialistické republiky.
§ 16 (1) O tom, zda je soudce vyloučen, rozhodne předseda nadřízený soud v senátě. O vyloučení soudců nejvyšších soudů republik a Nejvyššího soudu Československé socialistické republiky rozhodne jiný senát téhož soudu. Zda je vyloučen soudce soudu nižšího stupně, posuzuje i odvolací soud při rozhodování o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé; rozhodnutím předsedy soudu není přitom vázán. (2) Jestliže bylo rozhodnuto, že soudce je vyloučen, určí místo něho předseda soudu jiného soudce nebo přikáže věc jinému senátu.
§ 17 ÚČAST NA ŘÍZENÍ (1) O tom, zda je vyloučen předseda soudu, platí tato ustanovení obdobně; rozhoduje o tom předseda soudu vyššího stupně. (2) O tom, zda je vyloučen zapisovatel nebo jiný pracovník soudu, jakož i znalec nebo tlumočník, platí tato ustanovení přiměřeně; rozhoduje o tom předseda senátu. Hlava třetí
§ 36 Úkony soudu (1) Soud jedná a V řízení před soudem rozhoduje v senátu, popřípadě v jiném sboru. senát nebo samosoudce. Všichni soudci jsou si při rozhodování rovni. (2) Ve věcech pracovních, a nestanoví-li zákon jinak, ve věcech upravených zákonem o rodině jedná a rozhoduje vždy senát. V ostatních věcech jedná a rozhoduje předseda senátu jako jediný soudce (samosoudce). Předseda senátu jedná a rozhoduje jako samosoudce též v dalších případech, kde tak stanoví zákon. Ve všech případech, kdy jedná a rozhoduje předseda senátu, přísluší mu práva, která jsou vyhrazena senátu. (3) V případech, kdy podle zákona může jednat a rozhodovat předseda senátu jako samosoudce, může jednat a rozhodovat jako samosoudce i jiný soudce z povolání. (4) Jinak může předseda senátu nebo jiný soudce z povolání může sám provádět jen takové úkony, jimiž se nerozhoduje; sám může rozhodovat, jen připouští-li to zákon. nerozhoduje.
§ 67 Smírčí řízení (1) Připouští-li to povaha věci, lze u kteréhokoliv okresního soudu navrhnout, aby soud provedl pokus o smír (smírčí řízení). (2) Souhlasí-li s tím účastníci, může být věc ke smírčímu řízení postoupena místnímu lidovému soudu.
§ 82 (1) Řízení je zahájeno dnem, kdy došel soudu návrh na jeho zahájení nebo kdy bylo vydáno usnesení, podle něhož se řízení zahajuje bez návrhu. (2) Předcházelo-li soudnímu řízení rozhodčí řízení, u soudu řízení u komise pro pracovní spory, je řízení u soudu zahájeno také dnem, kdy postoupený pracovní spor došel k postoupená věc došla soudu.
§ 88 Namísto obecného soudu odpůrce je k řízení příslušný soud, a) v jehož obvodu měli manželé poslední společné bydliště v Československé socialistické republice, jde-li o rozvod, neplatnost manželství nebo o určení, zda tu manželství je či není, bydlí-li v obvodu tohoto soudu aspoň jeden z manželů; není-li takového soudu, je příslušný obecný soud odpůrce, a není-li ani takového soudu, obecný soud navrhovatele; b) který rozhodoval o rozvodu, jde-li o vypořádání manželů po rozvodu stran jejich bezpodílového spoluvlastnictví nebo jiného majetku anebo o zrušení práva společného užívání bytu, popřípadě pozemku; c) v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnutí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště, jde-li o věc péče o nezletilé, o osvojení nebo o povolení uzavřít manželství nezletilému; d) který je obecným soudem občana, jde-li o řízení o jeho způsobilost k právním úkonům; je-li tento občan v psychiatrické léčebně, soud v jehož obvodu je léčebna; e) v jehož obvodu má opatrovanec bydliště, jde-li o věc opatrovnickou nebo o povolení uzavřít manželství opatrovanci; jde-li však o opatrovnictví nad osobami neznámého pobytu nebo nepřítomnými, je příslušný soud, v jehož obvodu mají tyto osoby majetek; f) který byl naposledy v Československé socialistické republice obecným soudem toho, jenž má být prohlášen za mrtvého; g) v jehož obvodu má sídlo rozhodčí orgán, komise pro pracovní spory, mělo-li řízení u soudu předcházet řízení u tohoto orgánu; h) v jehož obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písm. b); ch) v jehož obvodu je státní notářství, u něhož probíhá řízení o dědictví, jde-li o rozhodnutí sporu v souvislosti s řízením o dědictví; i) u něhož je prováděn výkon rozhodnutí, jde-li o vyloučení věci z výkonu rozhodnutí.
§ 105 (1) Místní příslušnost zkoumá soud před tím, než začne jednat o věci samé. Později ji zkoumá jen k námitce účastníka, je-li uplatněna při prvním úkonu, který účastníku přísluší. (2) Vysloví-li soud, že není příslušný, postoupí věc po právní moci tohoto usnesení příslušnému soudu nebo ji za podmínek § 11 odst. 3 předloží Nejvyššímu soudu. soudu Československé socialistické republiky. (3) Jestliže soud, jemuž byla věc postoupena, s postoupením nesouhlasí, předloží ji k rozhodnutí, pokud otázka příslušnosti nebyla již rozhodnuta soudem odvolacím, svému nadřízenému soudu; rozhodnutím tohoto soudu je vázán i soud, který věc postoupil.
§ 108 (1) Soud zastaví řízení o určení otcovství, jestliže došlo k určení otcovství souhlasným prohlášením rodičů nebo k nezrušitelnému osvojení dítěte. (2) Soud zastaví řízení, jestliže účastníci do vyhlášení rozsudku prohlásí, že se podrobují rozhodnutí, které vydal o pracovním sporu rozhodčí orgán.
§ 135 (1) Soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, provinění přečin nebo přestupek a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu. (2) Jinak otázky, o nichž přísluší rozhodnout jinému orgánu, může soud posoudit sám. Bylo-li však o takové otázce vydáno příslušným orgánem rozhodnutí, soud z něho vychází.
§ 230 (1) Návrh na obnovu řízení je nutno podat ve lhůtě tří měsíců od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu obnovy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit. (2) Po třech letech od právní moci rozsudku může být návrh podán jen pro důvod uvedený v § 228 odst. 1 písm. c) a e). Návrh může být podán i po uplynutí této lhůty, jestliže trestní rozsudek, na jehož podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byl později podle trestně právních předpisů zrušen. (3) Navrácení lhůty k obnově řízení není přípustné.
§ 237 (1) Ke stížnosti je ve všech případech oprávněn generální prokurátor Československé socialistické republiky, a předseda Nejvyššího soudu; jejich stížnost je příslušný projednat Nejvyšší soud, a to v senátu. (2) Proti jde-li o rozhodnutí nejvyššího soudu republiky, některého krajského nebo okresního soudu ve věcech, o nichž tento soud rozhoduje s konečnou platností, je ke stížnosti oprávněn krajský (státního notářství), také generální prokurátor a předseda ministr spravedlnosti příslušné republiky. Stížnost projedná nejvyšší soud republiky, jde-li o rozhodnutí některého krajského soudu; jejich stížnost je nebo okresního soudu (státního notářství), a Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, jde-li o rozhodnutí nejvyššího soudu republiky. (2) Stížnost projedná příslušný projednat krajský soud, a to soud v presidiu. (3) Proti rozhodnutí místního lidového soudu je ke stížnosti oprávněn okresní prokurátor a předseda okresního soudu; jejich stížnost je příslušný projednat okresní soud, a to v senátu. senátě.
§ 245 (1) Přezkoumávat rozhodnutí jiných orgánů jsou příslušné a) okresní soudy. Jde-li však soudy, není-li zákonem stanoveno jinak, b) krajské soudy, jde-li o rozhodnutí ve věcech důchodového zabezpečení a nemocenského pojištění, jsou příslušné krajské soudy. nebo jestliže je tak stanoveno zákonem, c) nejvyšší soudy České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky, jde-li o přezkoumání rozhodnutí ústředních orgánů České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické republiky, d) Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, jde-li o přezkoumání rozhodnutí federálních orgánů Československé socialistické republiky. (2) Místně příslušný je soud, v jehož obvodu má sídlo orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává; jde-li však o rozhodnutí ústředního orgánu, je příslušný obecný soud toho, koho se rozhodnutí týká, popřípadě krajský soud, v jehož obvodu tento soud je.
§ 250 VÝKON ROZHODNUTÍ (1) Proti rozhodnutí soudu není přípustné odvolání přípustná obnova řízení a s výjimkou případů podle odstavce 2 ani obnova řízení. Je však odvolání. (2) Ve věcech důchodového zabezpečení je možno podat proti rozhodnutí krajského soudu odvolání, o němž rozhoduje nejvyšší soud republiky. (3) Proti pravomocným rozhodnutím je možno podat stížnost pro porušení zákona. ČÁST PÁTÁ Hlava první
§ 274 Použití ustanovení o výkonu rozhodnutí Ustanovení § 251 až 271 se použije i na výkon a) vykonatelných rozhodnutí místních lidových soudů a smírů jimi schválených; b) vykonatelných rozhodnutí soudů a jiných orgánů činných v trestním řízení, pokud přiznávají právo nebo postihují majetek; c) vykonatelných rozhodnutí rozhodčích orgánů v pracovních sporech komisí pro pracovní spory a smírů jimi schválených; d) vykonatelných rozhodnutí státních notářství a dohod jimi schválených; e) vykonatelných rozhodnutí hospodářské arbitráže, pokud ukládají povinnost občanům; f) vykonatelných rozhodnutí orgánů státní správy včetně platebních výměrů, výkazů nedoplatků ve věcech daní a poplatků, jakož i smírů schválených orgány státní správy; g) vykonatelných rozhodnutí a výkazů nedoplatků ve věcech nemocenského pojištění a sociálního zabezpečení; h) jiných vykonatelných rozhodnutí a schválených smírů, jejichž soudní výkon připouští zákon.
§ 275 SRÁŽKY ZE MZDY (1) Potvrzením o vykonatelnosti opatří rozhodnutí, popřípadě výkazy nedoplatků ten orgán, který je vydal, u smírů a dohod pak ten orgán, který je schválil. (2) Návrh na výkon rozhodnutí je třeba podat vždy u soudu, jde-li však o výkon rozhodnutí místního lidového soudu nebo smíru jím schváleného, je třeba podat jej u místního lidového soudu. (3) Před zastavením výkonu rozhodnutí soud v případech uvedených v § 274 zpravidla si vyžádá vyjádření orgánu, který vydal rozhodnutí, popřípadě výkaz nedoplatků, anebo který schválil smír nebo dohodu, o jejichž výkon jde. Hlava druhá
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.