Co znamená „Dodatková dovolená“ podle zákona?

ZP § 216 stanoví obecná pravidla pro posuzování nepřetržitého trvání pracovního vztahu pro účely dovolené a určuje, které doby zameškané práce se započítávají do výkonu práce pro nárok na dovolenou, a to s určitými omezeními.

Zdroj: § 216 zákoník práce – plné znění s výkladem. Odpověď je generovaná z textu zákona, orientační.

• Doby, kdy zaměstnanec nemůže pracovat kvůli nemoci (kromě pracovního úrazu/nemoci z povolání), karanténě, rodičovské dovolené (s výjimkou doby kryté mateřskou) nebo jiným důležitým osobním překážkám v práci, se započítávají jako výkon práce pro dovolenou, ale jen do určitého limitu (dvaceti-násobek týdenní pracovní doby).
• Aby se tyto doby překážek započítaly jako výkon práce, musí zaměstnanec v daném kalendářním roce odpracovat alespoň dvanáctinásobek své týdenní pracovní doby.
• Dovolená se vždy zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

… čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, a doba pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním se pro účely dovolené posuzuje jako výkon práce (srov. § 216 odst. 3 zák. práce).

21 Cdo 1220/2023 · Nejvyšší soud · 23. 1. 2024

Výňatky z odůvodnění rozhodnutí, která toto ustanovení citují. Celý kontext najdete v textu rozhodnutí.

§ 216 Obecné ustanovení

(1) Za nepřetržité trvání základního pracovněprávního vztahu se považuje i skončení dosavadního a bezprostředně navazující vznik nového základního pracovněprávního vztahu zaměstnance k témuž zaměstnavateli.

(2) Jen do výše dvacetinásobku stanovené týdenní pracovní doby nebo dvacetinásobku kratší týdenní pracovní doby se pro účely dovolené považuje za výkon práce doba zameškaná v témže kalendářním roce z důvodu

a) dočasné pracovní neschopnosti, s výjimkou pracovní neschopnosti vzniklé v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání,

b) karantény nařízené podle jiného právního předpisu59),

c) čerpání rodičovské dovolené, s výjimkou doby, po kterou zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou,

d) jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199, s výjimkou překážek uvedených v prováděcím právním předpisu podle § 199 odst. 2.

(3) Za výkon práce se pro účely dovolené považuje doba překážek v práci uvedených v odstavci 2 pouze tehdy, jestliže zaměstnanec mimo dobu jejich trvání v kalendářním roce odpracoval alespoň dvanáctinásobek stanovené týdenní pracovní doby nebo dvanáctinásobek kratší týdenní pracovní doby.

(4) Byl-li zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce, je povinen mu dovolenou nebo její část poskytnout ten, pro koho byl zaměstnanec takto uvolněn; tato osoba je povinna mu poskytnout též tu část dovolené, kterou nevyčerpal před uvolněním. Nevyčerpal-li zaměstnanec dovolenou před uplynutím doby uvolnění, je povinen mu ji poskytnout uvolňující zaměstnavatel. Splnění podmínek pro vznik práva na dovolenou se přitom posuzuje vcelku za dobu před uvolněním i po uvolnění.

(5) Dovolená, na niž vzniklo právo v příslušném kalendářním roce, se zaokrouhluje na celé hodiny nahoru.

Paragraf s výkladem a judikaturou

Zákoník práce – přehled paragrafůPracovní právoVšechny právní otázky

Řešíte konkrétní dopis či spor? Analýza dokumentu