Co znamená „Čerpání dovolené“ podle zákona?
Stručná odpověď: Zaměstnavatel rozhoduje o tom, kdy si zaměstnanec vezme dovolenou, ale musí brát v úvahu jak své provozní potřeby, tak i oprávněné zájmy zaměstnance.
Klíčová fakta
- Právní základ: § 217 zákona č. 262/2006 Sb. (Zákoník práce) – úřední znění z e-Sbírky
- Judikatura: na § 217 odkazuje 10 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS a krajské soudy ve správních věcech), nejnovější z 15. 1. 2026
- Týká se: zaměstnavatel, zaměstnanec
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak“
- Lhůta nebo doba (odst. 1): „…dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.“
- Účinnost: znění účinné od (předchozí znění: co se změnilo); novela předpisu účinná od 1. 1. 2027 tento § nemění
- Aktualizováno: (stav databáze zákonů a judikatury)
Paragraf 217 zákoníku práce stanoví pravidla pro určování a čerpání dovolené, přičemž primární právo určit dobu čerpání má zaměstnavatel, ale musí přitom zohlednit i zájmy zaměstnance a dodržet určité podmínky.
V praxi
- Pokud se dovolená čerpá po částech, alespoň jedna část musí trvat minimálně dva týdny v kuse, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak.
- Zaměstnavatel musí zaměstnanci oznámit určenou dobu dovolené písemně a nejméně 14 dnů předem, ledaže se se zaměstnancem dohodne na kratší době.
- Zaměstnavatel může nařídit čerpání dovolené i předtím, než na ni zaměstnanec získá plný nárok, pokud je pravděpodobné, že nárok vznikne do konce kalendářního roku nebo do konce pracovního poměru.
Judikatura
Jak soudy aplikují § 217
… Třebíči, přestože její žádosti o dovolenou na tento den výslovně nevyhověla její nadřízená paní J. a nevyhověl jí ani žalovaný, ze kterého dovodil, že „žalobkyně k absenci na pracovišti dne 21. 1. 2022 žádné právem uznané důvody neměla, neboť dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel způsobem popsaným v ustanoveních § 217 a § 218 zákoníku práce, a není o ní oprávněn rozhodovat sám zaměstnanec“, a že „k porušení pracovní povinnosti žalobkyně touto absencí ve smyslu § 52 písm. g/ zákoníku práce nepochybně došlo“.
… tyto projevy však žalovaná nikdy během trvání pracovního poměru neřešila, např. písemnou výtkou, že žalobce s pobytem v lázních dlouhodobě počítal, snažil se s žalovanou dohodnout na čerpání dovolené, poté na neplaceném volnu, a že žalovaná při nařízení čerpání dovolené žalobci v lednu 2022 porušila ustanovení § 217 odst. 1 zákoníku práce] je v souladu s ustálenou rozhodovací praxí dovolacího soudu a není důvod, aby rozhodná právní otázka byla posouzena jinak.
Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace tak, aby si zaměstnanec mohl dovolenou vyčerpat zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v zák. práce není dále stanoveno jinak (srov. § 217 odst. 1 větu první zák. práce).
Co říká § 217 – Zákoník práce
§ 217 Čerpání dovolené
(1) Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel, není-li dále stanoveno jinak. Při určení čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen přihlížet vedle provozních důvodů též k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne jinak. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.
(2) Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru.
(3) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.
(4) Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení, kdy je uznán dočasně práce neschopným podle zvláštního právního předpisu61), ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na otcovské nebo rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost.
(5) Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení otcovské nebo rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.
Související otázky
Na co si dát pozor
- Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy je zaměstnanec na vojenském cvičení, v operačním nasazení, dočasně práce neschopný, nebo když je zaměstnankyně na mateřské/rodičovské dovolené či zaměstnanec na otcovské/rodičovské dovolené.
- Pokud zaměstnavatel změní již určenou dobu dovolené nebo odvolá zaměstnance z dovolené, musí mu nahradit náklady, které zaměstnanci bez jeho zavinění vznikly.
- Zaměstnavatel je povinen vyhovět žádosti zaměstnankyně o dovolenou navazující bezprostředně na mateřskou dovolenou, a stejně tak žádosti zaměstnance o dovolenou navazující bezprostředně na otcovskou nebo rodičovskou dovolenou (do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou).
Navazující ustanovení
Praktický postup
Totéž téma v jiných předpisech
Zákoník práce – přehled paragrafůPracovní právoVšechny právní otázky