Odpověď: Paragraf řeší situaci, kdy zaměstnanec na pracovní cestě nebo cestě mimo pracoviště nevykonává pracovní úkoly, ale tato doba spadá do jeho směny; v takovém případě se to považuje za překážku v práci na straně zaměstnavatele, za kterou zaměstnanci náleží mzda nebo plat, případně náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud mu mzda ušla.
Pokud zaměstnanec například čeká na letišti nebo cestuje vlakem na pracovní cestu a v tu dobu nemá žádné pracovní úkoly, ale tato doba spadá do jeho běžné pracovní směny, zaměstnavatel mu za tuto dobu musí zaplatit mzdu nebo plat.
I když zaměstnanec v danou dobu nepracuje, je to pro něj považováno za „překážku v práci na straně zaměstnavatele“, což znamená, že zaměstnavatel je zodpovědný za to, že zaměstnanec nemůže pracovat.
Jestliže zaměstnanec dostává mzdu podle výkonu (např. úkolová mzda) a kvůli této cestě mu mzda ušla, dostane namísto ušlé mzdy náhradu mzdy ve výši svého průměrného výdělku.
Tento paragraf se týká doby, která by jinak byla pracovní směnou, nikoli doby přesčasové nebo doby mimo běžnou směnu.