28 Co 170/2025-139 – Krajský soud v Brně

1. V záhlaví označeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 435 600 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně od 31. 5. 2021 do zaplacení (I. výrok). Rozhodl, že žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši 75 576,60 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci rozsudku (II. výrok).2. Proti rozsudku podala odvolání žalobkyně. Uvedla, že unesla své důkazní břemeno, neboť soudu předložila dodací list, ve kterém žalovaná výslovně potvrdila, že dodávka byla provedena v požadované kvalitě bez zjevných závad a byla nepoškozena. Tento přímý důkaz o bezvadném dodání výrobků nebyl jiným důkazem vyvrácen. Soud prvního stupně pochybil, jestliže učinil skutkový závěr, že vady povrchu forem byly způsobeny při výrobě u žalobkyně. Soud před dodacím listem upřednostnil výpovědi osob, které mají k žalované vztah ekonomické provázanosti, člena představenstva žalované akciové společnosti, jejího vedoucího zaměstnance a jejího dlouholetého obchodního partnera. Výpovědi neprokázaly, že by k poškození forem došlo u žalobkyně před dodáním výrobků žalované. Svědek , adresa, navíc ve své výpovědi uvedl, že při výrobě bylo vše v pořádku, což nesvědčí o tom, že by poškození forem způsobila žalobkyně. Z výpovědi svědka , jméno FO, nevyplývá, co se s výrobky dělo v době od jejich dodání žalovanému do jejich montáže v jeho provozovně. Žalovaná měla v řízení prokázat, že výrobky v době jejich dodání vykazovaly vady, které bránily jejich řádnému užívání. Soud prvního stupně však vycházel z toho, že žalobkyně neprokázala, že by předmětné vady způsobila žalovaná, a vady povrchu forem přičetl výrobě u žalobkyně. Je však zcela nelogické, aby v případě později zjištěných vad nebyl žalovanou sepsán reklamační protokol potvrzený dodavatelem. I když žalobkyně výrobky následně opravovala, není zřejmé, zda se tak stalo na základě reklamace vad či zda opravovala poškození, které po převzetí zboží způsobila sama žalovaná. Není zřejmé jaké konkrétní vady ta která forma vykazovala. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl.3. Žalovaná k odvolání uvedla, že žalobkyni nikdy nevznikl nárok na úhradu ceny díla, které si u ní nechala vyrobit. Z § 2604 o. z. vyplývá, že dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno. Ustanovení § 2605 o. z. stanovuje, že dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. K předvedení způsobilosti díla sloužit svému účelu ze strany žalobkyně nikdy nedošlo. Jestliže žalobkyně dílo nikdy řádně nedokončila, nevznikl jí nárok na úhradu jeho ceny. Důkazní břemeno ohledně provedení díla tíží právě žalobkyni. Formy, které byly předmětem plnění zhotovitele, byly sice žalované dodány, ale následně byly žalobkyni vráceny zpět, neboť nesplňovaly dohodnuté parametry a nemohly svému účelu sloužit. V současné době by se měly formy nacházet u žalobkyně, která nikdy opravené formy žalobkyni nepředala. Vzhledem k uvedenému žalovaná navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a přiznal jí náhradu nákladů odvolacího řízení.4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se v žalobě, která byla soudu doručena dne 24. 5. 2024, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud zavázal žalovanou k zaplacení částky 435 600 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně od 31. 5. 2021 do zaplacení. V žalobě uvedla, že na základě objednávky žalované č. , Anonymizováno, ze dne 11. 3. 2021, vystavené podle nabídky žalobkyně ze dne 10. 3. 2021, vyrobila pro žalovanou a dne 30. 4. 2021 jí dodala 4 kusy forem FD3 Stargum. Cenu výrobků ve výši 435 600 Kč vyúčtovala fakturou č. , Anonymizováno, splatnou dne 30. 4. 2021, která však dodnes nebyla uhrazena. Vzhledem k tomu žalobkyně požaduje zaplacení uvedené částky spolu s příslušenstvím, úroky z prodlení v zákonné výší od 16. 9. 2021 do zaplacení. Žalovaná k žalobě uvedla, že jí byly dva týdny po dohodnutém termínu dodány objednané formy. Byly zabalené v balíku, který nebyl poškozen, a proto bylo na dodacím listu potvrzeno bezvadné dodání. K rozbalení forem došlo až dne 12. 5. 2021 v důsledku onemocnění pracovníka žalované. Během kontroly vnitřku forem byly zjištěny vady spočívající ve viditelných stopách po frézování na hlavní ploše tlačníku. Protože formy neodpovídaly ujednanému zadání, žalovaná žalobkyni vady vytkla a strany se dohodly na jejich vrácení k opravě. Žalobkyně si formy u žalované vyzvedla dne 17. 5. 2021. Dne 11. 6. 2021 proběhla u žalobkyně kontrola provedené opravy, formy však nadále vykazovaly vady, na tlačnících byl v jednotlivých rozích po přebroušení výškový rozdíl více než 1 mm, ačkoli povolená tolerance činila 0,1 mm. Z důvodu nedodání opravených výrobků, žalovaná od smlouvy dne 1. 7. 2021 odstoupila. Formy se nacházejí nadále u žalobkyně, a proto žalovaná žádné plnění žalobkyni neposkytla. Navrhla, aby žaloba byla zamítnuta.6. Soud prvního stupně rozhodl ve věci napadeným rozsudkem, v jehož odůvodnění uvedl, že z objednávky č. , Anonymizováno, zjistil, že žalovaná si objednala u žalobkyně výrobu čtyř forem FD3 Stargum za cenu 435 600 Kč. Z dodacího listu číslo , Anonymizováno, vyplývá, že formy byly žalobkyní dodány dne 30. 4. 2021 a že dodávka byla provedena v požadované kvalitě bez zjevných závad a nepoškozená. V e-mailové komunikaci mezi účastníky před dodáním zboží je zachycen požadavek žalované, aby vnitřní plochy dutiny a hlavní plochy tlačníku byly přebroušeny tak, aby nevystupovaly stopy po frézování. Za dodávku forem požadovala žalobkyně fakturou č. , Anonymizováno, částku 435 600 Kč splatnou 30. 5. 2021. Mezi účastníky nebylo sporné, že formy vykazují podstatnou vadu (špatná povrchová úprava), která brání jejich použití pro výrobu. Je však sporné, kdo tuto vadu způsobil, zda žalobkyně při výrobě anebo žalovaná při neodborném sestavení a následném spuštění lisu. Soud poučil žalovanou podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., aby prokázala, že vadu forem nezpůsobila, když v dodacím listě dne 30. 4. 2021 potvrdila jejich bezvadnost. Na její návrh byly vyslechnuti člen představenstva žalované společnosti , jméno FO, , bývalý zaměstnanec žalobce svědek , adresa, a zaměstnanec žalované svědek , adresa, . Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. Formy měly závažné povrchové vady, a tak je nešlo pro výrobu použít. Účastníci se dohodli, že vnitřní plochy dutin a hlavní plocha tlačníků budou přebroušeny, aby nevystupovaly stopy po frézování. Z výpovědí , jméno FO, i svědků , jméno FO, a , adresa, vyplývá, že vnitřní plochy forem měly nedovolenou toleranci povrchu, která byla až 10 krát větší, než požadovala žalovaná. Vadu nešlo s ohledem na velikost forem zdárně opravit. Žalovaná vysvětlila proč formy nemohla rozbalit hned 30. 4. 2021 při dodání. , tituly před jménem, , jméno FO, i , adresa, shodně uvedli, že skladník, který objemný a těžký výrobek přebírá, má možnost zkontrolovat pouze obal. Formy uložil do skladu a jejich kontrola nastala až 12. 5. 2021. Po rozbalení a otevření forem žalovaná zjistila, že na všech výrobcích jsou stopy po frézování a rýhy, takže povrch neodpovídal zadání. Dne 17. 5. 2021 přijel do žalované firmy zaměstnanec žalobkyně pan , jméno FO, , který vady uznal a slíbil jejich opravu (svědek nemohl být vyslechnut, neboť již nežije). Poznámka v dodacím listu o bezvadnosti zboží byla dokazováním zrelativizována. , adresa, připustil, že k poškrábání povrchu došlo již při výrobě. , adresa, , který byl otevření forem přítomen, ve svém e-mailu ze dne 10. 6.2021 uvedl, že k poškození forem u žalované nedošlo, neboť tlačníky byly pouze nadzvednuty a spuštěny do dutiny. Touto operací není možné vady způsobit. Soud vycházel z výpovědí uvedených osob a dospěl k závěru, že vady vznikly již při výrobě u žalobkyně. Soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť žalovaná společnost odstoupila od kupní smlouvy podle § 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku pro vady bránící použití výrobků, jež jsou podstatným porušením smlouvy. Žalovaná bez zbytečného odkladu po rozbalení dodávky vady žalobkyni vytkla podle § 1921 o. z., žalobkyně ani v dodatečné lhůtě vady neodstranila. V současné době žádný z účastníků neví, kde se formy nacházejí, a tak nelze žalovanou zavázat plněním za něco, co nebylo dodáno. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.; v řízení úspěšné žalované vznikly náklady ve výši 75 576,60 Kč (odměnu advokáta za šest úkonů právní služby po 10 060 Kč podle § 7 bodu 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., které spočívaly v převzetí a přípravě zastoupení, podá