Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 45 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že jakožto objednatel uzavřela se žalovaným na straně zhotovitele smlouvu o dílo ústní formou, jejímž předmětem byl závazek žalovaného provést na vlastní náklad a nebezpečí pro žalobkyni dílo spočívající v elektrikářských pracích na bytu v , adresa, a žalobkyně se za to zavázala zaplatit sjednanou cenu díla. Žalobkyně žalovanému uhradila zálohu ve výši 55 000 Kč na základě zálohové faktury č. , Anonymizováno, ze dne 13. 2. 2026. Žalovaný opakovaně odkládal zahájení prací na díle a nakonec přestal se žalobkyní komunikovat úplně. Následně žalobkyně od smlouvy odstoupila e-mailem ze dne 28. 2. 2026 a vyzvala žalovaného k vrácení zaplacené zálohy ve výši 55 000 Kč. Žalovaný však vrátil dne 5. 3. 2026 pouze částku 10 000 Kč a se zbylou částkou ve výši 45 000 Kč se ocitl v prodlení. Žalovaný byl k úhradě dlužné částky vyzýván předžalobní výzvou, avšak ničeho neuhradil.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, resp. soud souhlas žalovaného předpokládal postupem podle § 101 odst. 4 o. s. ř. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav a má za prokázané následující:5. Žalovaný byl od 7. 8. 2008 do 6. 5. 2026 podnikající fyzickou osobou s předmětem podnikání výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení a dále montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení (prokázáno výpisem z živnostenského rejstříku).6. Žalovaný vystavil žalobkyni zálohovou fakturu č. , Anonymizováno, dne 13. 2. 2026 za materiál, dopravu a práci znějící na částku 55 000 Kč (prokázáno fakturou č. , Anonymizováno, ).7. Žalobkyně e-mailem ze dne 28. 2. 2026 odstoupila od smlouvy o dílo z důvodu, že žalovaný přes opakované sliby a výzvy nerealizoval elektroinstalační práce ani nedodal žádný materiál. Zároveň žalobkyně vyzvala žalovaného k vrácení zaplacené zálohy ve výši 55 000 Kč do tří pracovních dnů od doručení výzvy (prokázáno e-mailem ze dne 28. 2. 2026).8. , jméno FO, dne 5. 3. 2026 zaslala na bankovní účet žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč s poznámkou platby „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , jméno FO, “ (prokázáno potvrzením o příchozí platbě ze dne 5. 3. 2026).9. Žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne 19. 3. 2026 k úhradě dlužné částky ve výši 45 000 Kč z titulu bezdůvodného obohacení, a to do 7 dnů od doručení výzvy. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 20. 3. 2026 na adresu jeho sídla dle živnostenského rejstříku (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 19. 3. 2026 a poštovním podacím archem ze dne 20. 3. 2026).10. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně:11. Podle § 2586 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.12. Podle § 2002 o. z. poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.13. Podle § 2004 odst. 1 o. z. odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku.14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. (2) Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.15. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.17. Účastníci ústně uzavřeli smlouvu o dílo dle § 2586 o. z., na základě které se žalovaný zavázal pro žalobkyni provést elektroinstalační práce a žalobkyně se zavázala zaplatit sjednanou cenu. Žalobkyně uhradila zálohu ve výši 55 000 Kč na materiál, dopravu a práci. Žalovaný však porušil svou povinnost ze smlouvy o dílo, když ani po výzvách nezapočal s prováděním sjednaných prací a nedodal ujednaný materiál. Žalobkyně proto dne 28. 2. 2026 v souladu s § 2002 o. z. od smlouvy odstoupila. Odstoupením od smlouvy došlo dle § 2004 o. z. k jejím zrušení od počátku a žalobkyni podle § 2991 o. z. ve spojení s § 2993 o. z. vzniklo právo požadovat po žalovaném to, co mu již plnila, tj. vrácení zálohy ve výši 55 000 Kč. V řízení bylo prokázáno, že paní , jméno FO, za žalovaného uhradila částku 10 000 Kč, představující část vrácené zálohy. Žalobkyně má tedy právo na vrácení zbývající části zálohy ve výši 45 000 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil a neprokázal, že by něčeho uhradil. Soud proto žalobě výrokem I. tohoto rozsudku v plném rozsahu vyhověl.18. Právo požadovat úroky z prodlení vychází z ustanovení § 1970 o. z., přičemž výše úroku z prodlení je dána nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného. Žalovaný byl poprvé vyzýván k vrácení zaplacené zálohy e-mailem ze dne 28. 2. 2026, a to do tří dnů od doručení výzvy. Lhůta k plnění uplynula dne 3. 3. 2026 a od 4. 3. 2026 se žalovaný ocitl v prodlení se zaplacením dlužné částky. Soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení z částky 45 000 Kč ode dne 5. 3. 2026, od kterého jej požadovala.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 14 411 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 250 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 45 000 Kč sestávající z částky 2 900 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 050 Kč ve výši 2 111 Kč.20. Náhradu přiznaných nákladů řízení je žalovaný povinen dle § 149 odst. 1 o. s. ř. zaplatit k rukám právního zástupce žalobkyně, který je advokátem.21. Lhůtu k plnění rozsudkem uložených povinností stanovil soud žalovanému dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku; důvody pro stanovení delší lhůty nebo pro rozložení plnění do splátek soud neshledal.