30 Cdo 1811/2023 — Nejvyšší soud

30 Cdo 1811/2023 citace  Soud:Nejvyšší soud Datum rozhodnutí:25. 10. 2023 Spisová značka:30 Cdo 1811/2023 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:30.CDO.1811.2023.1 Typ rozhodnutí:ROZSUDEK Heslo:Odpovědnost státu za nemajetkovou újmu [ Odpovědnost státu za újmu ] Zadostiučinění (satisfakce) Styk s dítětem Řízení ve věcech péče o nezletilé Dotčené předpisy:§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř. § 241a o. s. ř. § 7 předpisu č. 82/1998 Sb. § 8 předpisu č. 82/1998 Sb. § 866 předpisu č. 89/2012 Sb. § 475 odst. 1 předpisu č. 292/2013 Sb. § 36 odst. 3 předpisu č. 2/1993 Sb. Kategorie rozhodnutí:B Zveřejněno na webu:27. 1. 2024 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí I.ÚS 399/24 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní, dostupné na www.nsoud.cz. 30 Cdo 1811/2023-348 ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Víta Bičáka a soudců JUDr. Davida Vláčila a JUDr. Hany Poláškové Wincorové v právní věci žalobců a) R. Z., zastoupeného Mgr. Karolinou Kovácsovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Václavská 2073/20, b) nezletilého AAAAA (pseudonym), zastoupeného opatrovnicí Mgr. Karolinou Kovácsovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Václavská 2073/20, c) nezletilého BBBBB (pseudonym), zastoupeného opatrovnicí JUDr. Marcelou Šonkovou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Trojanova 342/18, proti žalované České republice – Ministerstvu spravedlnosti, se sídlem v Praze 2, Vyšehradská 424/16, jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábřeží 390/42, o zaplacení 1 448 180 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 42 C 153/2018, o dovolání žalobců a) a b) proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2022, č. j. 21 Co 334/2022-319, takto: I. Dovolání proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7. 12. 2022, č. j. 21 Co 334/2022-319, se v rozsahu výroku I, v jakém byl ve vztahu k žalobci a) co do zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 321 640 Kč s příslušenstvím a k žalobci b) potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé, zamítá, ve zbývajícím rozsahu se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení 1. Žalobci se domáhali zaplacení částky 1 448 180 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody a zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nezákonných rozhodnutí Okresního soudu Praha-západ v řízení vedeném pod sp. zn. 25 P 109/2013, jimiž byl žalobce a), otec nezletilých žalobců b) a c), v období od 15. 2. 2017 omezen v péči o ně na 48 hodin 1x za 14 dnů a ode dne 17. 3. 2017 do září 2017 se s nimi nemohl stýkat vůbec, čímž mělo být zasaženo do rodinného života žalobců a vzájemného práva na rodičovskou péči a výchovu. Žalobce a) požadoval zaplacení částky 321 640 Kč s příslušenstvím z titulu zadostiučinění za nemajetkovou újmu a částky 12 020 Kč představující náklady na právní zastoupení v řízení o ústavní stížnosti. Žalobci b) a c) požadovali každý částku 557 260 Kč s příslušenstvím jako zadostiučinění za nemajetkovou újmu. 2. Obvodní soud pro Prahu 2 (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 25. 2. 2022, č. j. 42 C 153/2018-285, zamítl žalobu žalobce a) o zaplacení částky 333 660 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu žalobce b) o zaplacení částky 557 260 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok II), zamítl žalobu žalobce c) o zaplacení částky 557 260 Kč s tam specifikovaným příslušenstvím (výrok III) a uložil žalobcům povinnost zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 1 500 Kč (výrok IV). 3. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že rozsudkem ze dne 24. 10. 2016, č. j. 25 P 109/2013-300, Okresní soud Praha-západ zamítl návrh žalobce a) na změnu výchovy nezletilých žalobců b) a c) [žalobci b) a c) byli ve výlučné péči matky] a určil, že žalobce a) je oprávněn se s nezletilými žalobci b) a c) stýkat vždy v každém sudém týdnu od pátku 18 hodin do neděle 18 hodin a v každém lichém týdnu od úterý 18 hodin do čtvrtka 18 hodin, jakož i po dobu čtyř týdnů během letních prázdnin. Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 15. 2. 2017, č. j. 21 Co 747/2016-372, omezil styk žalobce a) s nezletilými žalobci b) a c) na každý sudý víkend ve školním roce od pátku 18 hodin do neděle 18 hodin a po dobu prvních dvou týdnů v červenci a v srpnu. Usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 17. 3. 2017, č. j. 25 P 109/2013-405, bylo vydáno předběžné opatření, které uložilo žalobci a) povinnost zdržet se setkávání s nezletilými žalobci b) a c) do doby pravomocného ukončení trestního stíhání žalobce a) podezřelého ze spáchání trestného činu týrání svěřené osoby. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2017, č. j. 21 Co 202/2017-453, bylo usnesení Okresního soudu Praha-západ potvrzeno. Výrokem I usnesení ze dne 23. 5. 2017, č. j. 25 P 109/2013-481, zamítl Okresní soud Praha-západ návrh žalobce a) na zrušení předběžného opatření ze dne 17. 3. 2017, č. j. 25 P 109/2013-405, ve spojení s usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 3. 5. 2017, č. j. 21 Co 202/2017-453, výrokem II byl zamítnut návrh žalobce a) na zrušení téhož předběžného opatření s tím, že jeho styk s nezletilými žalobci b) a c) bude probíhat za účasti plnoleté osoby po celou dobu styku, vyjma převozu nezletilých mezi bydlištěm a místem realizace styku. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2017, č. j. 21 Co 252/2017-490, bylo usnesení Okresního soudu Praha-západ ve výroku I potvrzeno, výrokem II byl návrh na zrušení nařízeného předběžného opatření s tím, aby bylo žalobci a) uloženo zajistit v době styku s nezletilými žalobci b) a c) účast další plnoleté osoby po celou dobu styku, vyjma převozu nezletilých mezi bydlištěm a místem realizace styku, odmítnut. Nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 7. 2017, sp. zn. I. ÚS 1079/17, byl výrok II rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 15. 2. 2017, č. j. 21 Co 747/2016-372, zrušen jako nezákonný, neboť jím byla porušena základní práva žalobce a) na rodinný život a na péči o děti garantovaná čl. 10 odst. 2 a čl. 32 odst. 4 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Usnesením ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. I. ÚS 2760/17, Ústavní soud odmítl ústavní stížnost proti usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 23. 5. 2017, č. j. 25 P 109/2013-481, a usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 6. 2017, č. j. 21 Co 252/2017-490. Usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 21. 8. 2017, č. j. 25 P 109/2013-524, bylo změněno usnesení téhož soudu ze dne 17. 3. 2017, č. j. 25 P 109/2013-405, tak, že matce byla uložena povinnost strpět styk žalobce a) s nezletilými žalobci b) a c) v každém sudém týdnu od pátku 18 hodin do neděle 18 hodin a v každém lichém týdnu od úterý 18 hodin do čtvrtka 18 hodin, přičemž místem předání bylo bydliště matky. Současně byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření, kterým by byla matka povinna nezletilé žalobce b) a c) na styk řádně materiálně a psychicky připravit a na výkonu práva styku spolupracovat s tím, že je povinna zdržet se všeho, co by mohlo narušit vztah nezletilých žalobců b) a c) k žalobci a) a co by mohlo výchovu nezletilých žalobců b) a c) ztížit, jakož i co do navrhované povinnosti žalobci a) zajistit po celou dobu realizace styku, vyjma převozu nezletilých mezi bydlištěm nezletilých a místem realizace styku, účast alespoň jedné z uvedených osob. Usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 12. 9. 2017, č. j. 21 Co 357/2017-539, bylo usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 21. 8. 2017, č. j. 25 P 109/2013-524, potvrzeno ve výroku I o změně usnesení Okresního soudu Praha-západ ze dne 17. 3. 2017, č. j. 25 P 109/2013-405. Usnesením Okresního soudu Praha-západ ze dne 31. 10. 2017, č. j. 25 P 109/2013-604, bylo výrokem I zrušeno předběžného opatření nařízené usnesením téhož soudu ze dne 21. 8. 2017, č. j. 25 P 109/2013-524, a výrokem II bylo vydáno nové předběžné opatření, kterým byla žalobci a) uložena povinnost zdržet se setkávání s nezletilými žalobci b) a c) do doby pravomocného ukončení trestního stíhán žalobce a) podezřelého ze spáchání trestného činu týrání svěřené osoby. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 25. 4. 2018, č. j. 64 T 85/2017-1120, byl žalobce a) zproštěn obžaloby ze zločinu týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1 a 2 písm. c), d) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, s tím, že nebylo prokázáno, že se uvedený skutek stal. Rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 3. 3. 2021, č. j. 100 Co 306/2020-1538, bylo k odvolání žalobce a) proti rozsudku Okresního soudu Praha-západ ze dne 30. 7. 2020, č. j. 25 P 109/2013-1366, rozhodnuto o změně pé