4 Tdo 413/2019 — Nejvyšší soud

4 Tdo 413/2019 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. a) tr.ř. § 265b odst.1 písm. g) tr.ř. Datum rozhodnutí:27. 5. 2020 Spisová značka:4 Tdo 413/2019 ECLI:ECLI:CZ:NS:2020:4.TDO.413.2019.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Důvod dovolání pro právní vady rozhodnutí Důvod dovolání, že ve věci rozhodl nepříslušný soud Jiná těžká újma Úmysl Vydírání Zákonný soudce Zneužití pravomoci úřední osoby Dotčené předpisy:§ 175 odst. 1 tr. zákoníku § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku § 265b odst. 1 písm. a,g) tr. ř. § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. § 15 tr. zákoníku § 12 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:C Zveřejněno na webu:30. 8. 2020 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí III.ÚS 2330/20 Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 4 Tdo 413/2019-4001 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 27. 5. 2020 o dovolání obviněného V. Š., nar. XY v XY, trvale bytem XY, proti usnesení Vrchnímu soudu v Praze ze dne 18. 10. 2018, sp. zn. 2 To 56/2018, v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 10 T 9/2013, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněného odmítá. Odůvodnění: 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2018, sp. zn. 10 T 9/2013, byl obviněný V. Š. (dále jen obviněný, popř. dovolatel) uznán vinným přečinem vydírání podle § 175 odst. 1 tr. zákoníku spáchaným v jednočinném souběhu s přečinem zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. a) tr. zákoníku formou spolupachatelství podle § 23 tr. zákoníku, kterých se podle skutkové věty výroku o vině daného rozsudku dopustil tím, že: V. Š., jako XY na základě jmenovacího dekretu ze dne 14. 7. 2010 č.j. 2010/53664-11, po vzájemné dohodě s M. H., pověřeným od 6. 2. 2012 řízením odboru XY, opakovaně a to ve dnech 24. 7. 2012, 14. 8. 2012, 27. 8. 2012, 31. 8. 2012 a 11. 9. 2012 v kanceláři M. H. v budově M., dne 26. 7. 2012 v kavárně C. A., XY a dále dne 5. 9. 2012 v kanceláři V. Š. v budově M., požadovali po M. P., jednateli spol. O., IČ XY, se sídlem XY, stažení návrhu na zahájení správního řízení vedeného u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem Brno, třída kpt. Jaroše 7 (dále jen ÚOHS) pod č.j. ÚOHS-S196, 259, 303/201/VZ-3491/2013/511/MOn, podaného pro nezákonný postup ze strany M. při uzavírání dodatků č. 5. a 6. k Prováděcí smlouvě č. 85/2011 ze dne 15. 7. 2011, které byly uzavřeny mezi ČR – Ministerstvem vnitra, M. a společností Fujitsu Technology Solutions, s. r. o., IČ 261 15 310, se sídlem Praha 4, V Parku 2336/22, (dále jen Fujitsu) na základě Rámcové smlouvy na poskytování licencí k produktům Microsoft, uzavřené dne 1. 12. 2008 mezi ČR – Ministerstvem vnitra a spol. Fujitsu Siemens Computers, s. r. o. (původní název spol. Fujitsu Technology Solutions, s. r. o.), když sankci spočívající v zákazu plnění smlouvy by mohl ÚOHS uložit pouze k návrhu subjektu, kterému byla znemožněna účast v řádném zadávacím řízení a spol. O. jako jediný z navrhovatelů předmětného správního řízení takovýmto subjektem byla, přičemž na základě dodatku č. 6 uzavřeného mezi Českou republikou – Ministerstvem vnitra a spol. Fujitsu dne 27. 12. 2011 fakturovala spol. Fujitsu za poskytnuté služby v době od 1. 1. 2012 do 31. 5. 2012 částku ve výši 93.555.604,-Kč, a jednak, že společnost O. vydá společně s M. souhlasné tiskové prohlášení vztahující se k dodatkům č. 5 a 6 Prováděcí smlouvy č. 85/2011 a tedy k funkčnosti nových systémů (přesto, že výplaty dávek nadále probíhaly podle původních systémů), s tím, že v opačném případě nebude spol. O. přidělena zakázka, jejímž předmětem je přepis informačního systému státní sociální podpory do jednotné datové základny – cloudu ve výši nejméně 100 mil. Kč, která by byla společnosti O. přidělena M. na základě Smlouvy na komplexní údržbu, správu, pokračování vývoje APV, dodávku a údržbu licenčního programového vybavení a školení (IS SSP, IS PZ, IS HN, IS SS a IS OKcentrum) uzavřené mezi společností O. a M. dne 21. 10. 2010 a tímto jednáním porušil zejména článek 36 zákona č. 23/1991 Sb., Listiny základních práv a svobod, ve znění pozdějších změn a doplňků, který garantuje právo na soudní a jinou právní ochranu, ust. § 303 odst. 2 písm. a) zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších změn a doplňků, pracovní řád M. vyhlášený Příkazem č. 8/2009 ze dne 26. 3. 2009 ve znění dodatku č. 1 k Příkazu ministra č. 8/2009 ze dne 19. 1. 2011, který blíže rozvádí ustanovení zákoníku práce, a to zejména v části III. článek 7.1 písm. d), neboť nevykonával pracovní úkoly nestranně a nezdržel se všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v profesní odbornost, neúplatnost a objektivnost při výkonu práce, článek 1.3 organizačního řádu M. vyhlášeného Příkazem ministra č. 6/2011 ze dne 29. dubna 2011, dále článek čl. 1.4.2. organizačního řádu M., kdy porušil jednak obecné zásady práce a řízení ministerstva, pravomoci dané mu článkem 1.4.2., ust. § 14 zákona č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ze znění pozdějších změn a doplňků, kterým je zabezpečována ochrana majetku státu, který musí být využíván účelně a hospodárně k plnění funkcí státu a k výkonu stanovených činností; jiným způsobem lze majetek použít nebo s ním naložit pouze za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem anebo uvedeným zákonem, nikoliv nakládat s majetkem státu svévolně a nabízet jej formou úplatku. 2. Podle § 44 tr. zákoníku Městský soud v Praze upustil u obviněného od uložení souhrnného trestu k trestu, který mu byl uložen rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2016, sp. zn. 43 T 9/2015, ve znění rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 7. 6. 2017, sp. zn. 8 To 6/2017. 3. Proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 4. 2018, sp. zn. 10 T 9/2013, podali obviněný a státní zástupkyně Městského státního zastupitelství v Praze odvolání. Obviněný směřoval odvolání do výroku o vině a trestu a státní zástupkyně odvolání směřovala v neprospěch obviněného do výroku o vině. O podaných odvoláních rozhodl Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 18. 10. 2018, sp. zn. 2 To 56/2018, tak, že podle § 256 tr. ř. obě podaná odvolání zamítl. 4. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 10. 2018, sp. zn. 2 To 56/2018, podal obviněný prostřednictvím svých obhájců dovolání do všech výroků usnesení soudu druhého stupně z důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a), g) tr. ř. 5. Dovolání, které podal obviněný prostřednictvím obhájce JUDr. Oldřicha Beneše bylo podáno z dovolacích důvodů uvedených v § 265b odst. 1 písm. a), g) tr. ř. Ve vztahu k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. obviněný namítá, že ve věci rozhodl soud, který nebyl náležitě obsazen, neboť bylo porušeno právo na zákonného soudce. Vyjadřuje přesvědčení, že jeho trestní věc byla přidělena do jiného senátu, než kterému měla být podle platného rozvrhu práce přidělena. Podle obviněného totiž rozvrh práce Městského soudu v Praze pro rok 2013 neodpovídá požadavkům uvedeným v § 42 zákona o soudech a soudcích, neboť je v rozporu s požadavkem předvídatelnosti a transparentnosti, když neobsahuje explicitní vyjádření způsobu přidělování věcí T do soudních senátů a pro běžného účastníka seznatelná a srozumitelná ověřitelná pravidla, takže nelze zjistit, proč některému senátu jsou ve stejný den přiděleny dvě věci a proč jedna z těchto věcí nebyla přidělena do senátu dalšího s vyšším pořadovým číslem. Rozvrh práce podle obviněného také neuvádí, kdo a od jaké doby rozhodne o otevření dalšího senátu. Současně se otevírá prostor k ovlivnění přidělování nápadu v případech zastavení nápadu věci do senátu např. z důvodu, že do senátu napadne rozsáhlá věc, započtení takového nápadu totiž nemá zákonnou úpravu v rozvrhu práce, a záleží jen na benevolenci osoby, která není v rozvrhu práce uvedena, od kdy nápad ukončí. Složitý algoritmus přidělování věcí vzbuzuje pochybnost, zda taková složitost není záměrná. Dovolatel posléze poukazuje na nepřidělování věcí logickým způsobem běžného koloběhu a uvádí konkrétní případy nápadu ve dnech od 25. 7. do 30. 7. 2013. Neurčitost a netransparentnost rozvrhu práce obviněný spatřuje rovněž v obsazování senátu přísedícími, kteří mají být určováni postupně podle abecedního pořadí pro každý senát. Jakým pravidlem se řídí využívání zástupců přísedících, je obviněnému nejasné a rozvrh práce jej vůbec neřeší. Jmenný seznam přísedících v senátu 10 T je v rozvrhu práce uveden, přičemž Zdeněk Kovařík je v pořadí 10. a Mgr. Ilona Uhrová Morvaiová v pořadí 15. Dle názoru obviněného takové obsazení neodpovídá pravidlu obsaženému v rozvrhu práce pro rok 2013 o postupném abecední