5 Tdo 1103/2024 — Nejvyšší soud

5 Tdo 1103/2024 citace  Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. g) tr.ř. § 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:26. 3. 2025 Spisová značka:5 Tdo 1103/2024 ECLI:ECLI:CZ:NS:2025:5.TDO.1103.2024.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Pomoc k trestnému činu Poškození finančních zájmů Evropské unie Dotační podvod Dotčené předpisy:§ 24 odst. 1 písm. c) tr. zákoníku § 212 odst. 1, 6 písm. a) tr. zákoníku § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:E Zveřejněno na webu:26. 5. 2025 Podána ústavní stížnost Datum podáníSpisová značkaECLISoudce zpravodajVýsledekDatum rozhodnutí 23.07.2025III.ÚS 2144/25 Jan Svatoň Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 1103/2024-11511 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 26. 3. 2025 o dovoláních, která podali obvinění 1. F. Š. a 2. M. V. proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 12. 6. 2024, sp. zn. 5 To 9/2024, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 17 T 30/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných F. Š. a M. V. odmítají. Odůvodnění:I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 19. 10. 2023, sp. zn. 17 T 30/2018, byli obvinění F. Š. a M. V. shodně uznáni vinnými pomocí ke zločinu dotačního podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) a § 212 odst. 1, 6 písm. a) zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění účinném od 1. 10. 2020 (dále jen jako „tr. zákoník“) a pomocí ke zločinu poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 24 odst. 1 písm. c) a § 260 odst. 1, 5 tr. zákoníku, za což soud prvního stupně každému z nich uložil podle § 43 odst. 1 a § 212 odst. 6 za použití § 58 odst. 1, 6 tr. zákoníku úhrnný trest odnětí svobody, a to obviněnému F. Š. v trvání 20 měsíců a obviněnému M. V. v trvání 14 měsíců. Výkon těchto trestů odnětí svobody soud prvního stupně podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložil na zkušební dobu v délce 30 měsíců obviněnému F. Š., resp. 21 měsíců obviněnému M. V. 2. Proti uvedenému rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích podali odvolání oba obvinění a také poškozená Česká republika, zastoupená Ministerstvem pro místní rozvoj. Odvolání obviněných Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 12. 6. 2024, sp. zn. 5 To 9/2024, zamítl podle § 256 tr. ř. jako nedůvodná a odvolání poškozené odmítl podle § 253 odst. 1 tr. ř. jako podané osobou neoprávněnou. 3. Skutková zjištění, jež jsou popsána v odsuzujícím výroku rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích, jsou všem stranám dobře známa, věc byla řešena soudy obou stupňů opakovaně, nyní probíhá také již druhé dovolací řízení v posuzované trestní věci. Nejvyšší soud proto nepovažuje za nutné reprodukovat skutek, ze který byli obvinění odsouzeni, a to i s přihlédnutím k odmítnutí obou dovolání. 4. Jak již bylo uvedeno shora, v této trestní věci jde ohledně obou obviněných již o druhé dovolací řízení. Původně byli obvinění F. Š. a M. V. rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 9. 2019, sp. zn. 17 T 30/2018, zproštěni obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř., tedy proto, že žalovaný skutek není trestným činem. Další spoluobvinění M. S., V. H. a P. D. byli citovaným rozsudkem odsouzeni k podmíněně odloženým trestům odnětí svobody. V neprospěch mj. i obviněných F. Š. a M. V. podal státní zástupce Krajského státního zastupitelství v Českých Budějovicích odvolání, jemuž v odvolacím řízení Vrchní soud v Praze svým rozsudkem ze dne 27. 5. 2020, sp. zn. 5 To 78/2019, nevyhověl, jeho kasační zásah do rozsudku soudu prvního stupně se vztahoval pouze ke spoluobviněným M. S., P. D. a V. H. Rozsudek odvolacího soudu napadl nejvyšší státní zástupce dovoláním podaným v neprospěch obviněných F. Š. a M. V. (a dalších spoluobviněných), z jehož podnětu Nejvyšší soud usnesením ze dne 25. 8. 2021, sp. zn. 5 Tdo 1251/2020, zrušil rozhodnutí soudů obou stupňů ohledně všech obviněných a věc vrátil soudu prvního stupně k novému projednání a rozhodnutí. Spoluobvinění M. S., P. D. a V. H. u hlavního líčení dne 18. 2. 2022 prohlásili vinu podle § 206c odst. 2 a § 314q odst. 3 tr. ř., soud prvního stupně toto jejich prohlášení viny přijal a rozsudkem ze dne 18. 2. 2022, sp. zn. 17 T 30/2018, je odsoudil za sbíhající se zločiny dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie, přičemž rozsudek s ohledem na naplnění podmínek podle § 129 odst. 2 tr. ř. neobsahuje odůvodnění. U téhož hlavního líčení byla zároveň před prohlášením viny těmito spoluobviněnými vyloučena trestní věc obviněných F. Š. a M. V. ze společného řízení, avšak po vyhlášení odsuzujícího rozsudku ohledně uvedených třech spoluobviněných byla opět spojena ke společnému projednání pod původní sp. zn. 17 T 30/2018. Následně bylo konáno opakované hlavní líčení včetně dokazování a poté ve vztahu k obviněným F. Š. a M. V. soud prvního stupně rozhodl rozsudkem, jak je blíže uvedeno v bodě 1. tohoto usnesení. II. Dovolání obviněných, vyjádření k nim a repliky obviněnýcha) Dovolání obviněných 5. Obvinění F. Š. a M. V. podali svá dovolání proti usnesení odvolacího soudu prostřednictvím společného obhájce a opřeli je shodně o dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. g, h) a l) tr. ř. Je třeba již na tomto místě upozornit na zjevně nesprávné paragrafové označení posledního ze tří deklarovaných dovolacích důvodů. Obvinění totiž důvod uvedený v písmenu l) citovaného ustanovení slovně vyjádřili tak, že je uplatněn ve spojení s dovolacími důvody uvedenými v písmenech g) a h), neboť napadeným usnesením bylo rozhodnuto o zamítnutí jejich řádného opravného prostředku proti odsuzujícímu rozsudku, ačkoli rozsudek soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení skutku a rozhodná skutková zjištění určující pro naplnění znaků trestného činu jsou ve zjevném rozporu s obsahem provedených důkazů a dále ve vztahu k rozhodným skutkovým zjištěním nebyly nedůvodně provedeny navrhované podstatné důkazy. Evidentně tedy formální citace dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. l) tr. ř. neodpovídá záměru obviněných a především nekoresponduje jeho slovnímu vyjádření. Správně tedy obvinění mínili označit důvod uvedený v § 265b odst. 1 písm. m) tr. ř. v jeho druhé alternativě, nicméně tato nepřesnost neměla žádný vliv na rozhodnutí o mimořádných opravných prostředcích. Obvinění úvodem shrnuli své výhrady tak, že na jejich trestní věc soudy nepohlížely optikou stavebních techniků, kteří v letech 2008 a 2009 ještě neměli jakékoli zkušenosti s projekty dotovanými z veřejných financí. Zdůraznili, že neznali smluvní podmínky ujednané mezi zhotovitelem a investorem, ani podrobnosti vztahu mezi investorem a dotačním orgánem a že v rámci realizace projektu nemohli postupovat jinak, než jak skutečně jednali. 6. V rámci dovolacího důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. obvinění konkrétně namítli nesprávně zjištěný skutkový stav a nedůvodné neprovedení důkazu. Tím měl být interní výkaz zhotovitele se souhrnem jednotlivých položek včetně interních výkonů zhotovitele a s excelovskou tabulkou, v níž jsou doklady přiřazeny k jednotlivým položkám stavby, který k důkaznímu návrhu obhajoby odvolací soud ve veřejném zasedání konaném dne 12. 6. 2024 jako důkaz nepřipustil. Podle dovolatelů odvolací soud řádně nezdůvodnil odmítnutí jeho provedení, ačkoli jeho prostřednictvím bylo možné zjistit, že veškeré vyúčtované položky byly skutečně realizovány. 7. Nesprávnost skutkových zjištění soudů obvinění spatřovali v konstatování soudů, podle něhož svými podpisy převzali odpovědnost za správnost údajů uvedených v podepisovaných zjišťovacích protokolech, a že si byli vědomi financování projektu z evropských prostředků včetně skutečnosti, že jimi stvrzované doklady budou sloužit jako podklady pro čerpání dotace. Připojení podpisu obvinění považují za pouhou formalitu, údaje v jednotlivých zjišťovacích protokolech zaznamenali jiní zaměstnanci zhotovitele a obvinění jim důvěřovali. Ostatně obsah zjišťovacích protokolů, pro určení jejichž parametrů či náležitostí formálně neexistuje zákonná definice, měl podle jejich přesvědčení reflektovat zejména smluvní ujednání mezi zhotovitelem a investorem, nikoli objektivní realitu. Z tohoto důvodu proto nemohlo jít o nepravdivé doklady. Jinou nesprávnost ve skutkových zjištěních obvinění spatřovali ve skutečnosti, že ve výroku o vině jsou převzaty z obžaloby všechny zjišťovací protokoly bez ohledu na to, zda na jejich podkladě bylo skutečně nesprávně fakturováno či nikoli, přičemž podle znaleckého posudku Českého vysokého učení technického v Praze ze dne 15. 9. 2017