5 Tdo 59/2022 — Nejvyšší soud

5 Tdo 59/2022 citace  Právní věta:Nepravdivým dokladem ve smyslu § 260 odst. 1 tr. zákoníku může být jakákoli listina, jejíž předložení je zapotřebí pro získání finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem (žádost o poskytnutí dotace, žádost o platbu, výpis z obchodního rejstříku či z evidence rejstříku trestů apod.), která svým obsahem neodpovídá objektivní skutečnosti. Nepravdivým dokladem může být i objektivně nesprávné čestné prohlášení učiněné osobou přesvědčenou o jeho pravdivosti a jednající jako tzv. živý nástroj ve skutkovém omylu vyvolaném nepřímým pachatelem, jenž ji užil k provedení svého činu (§ 22 odst. 2 tr. zákoníku). Soud:Nejvyšší soud Důvod dovolání:§ 265b odst.1 písm. h) tr.ř. § 265b odst.1 písm. m) tr.ř. Datum rozhodnutí:22. 11. 2023 Spisová značka:5 Tdo 59/2022 ECLI:ECLI:CZ:NS:2023:5.TDO.59.2022.1 Typ rozhodnutí:USNESENÍ Heslo:Nepřímý pachatel Poškození finančních zájmů Evropské unie Dotčené předpisy:§ 260 odst. 1 tr. zákoníku § 22 odst. 2 tr. zákoníku Kategorie rozhodnutí:A Zveřejněno na webu:16. 3. 2024 Publikováno ve sbírce pod číslem:35 / 2024 Anotace:Rozsudkem příslušného městského soudu jako prvostupňového byli pod bodem I. výroku o vině uznáni vinnými obvinění P. S. zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), D. D. týmž zločinem podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku a Z. F. týmž zločinem podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, obviněný P. S. byl též uznán vinným pod bodem II. výroku o vině zvlášť závažným zločinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea 1, 2, odst. 5 písm. b) tr. zákoníku (za užití § 238 tr. zákoníku). Spolu s nimi byla uznána vinnou pod bodem I. i obviněná K. R. Všichni obvinění (včetně K. R.), státní zástupkyně v jejich neprospěch a poškozená České republika podali proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání, o nichž rozhodl příslušný vrchní soud svým rozsudkem tak, že z podnětu odvolání státní zástupkyně a obviněného P. S. napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu podle § 258 odst. 1 písm. d) a e) tr. ř. a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl. Proti uvedenému rozsudku soudu druhého stupně podali obvinění dovolání podle § 265b odst. 1 písm. g), l) tr. ř. Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí proto zabýval otázkou, zda nepravdivým dokladem ve smyslu § 260 odst. 1 tr. zákoníku může být jakákoli listina, jejíž předložení je zapotřebí pro získání finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie nebo rozpočtů spravovaných Evropskou unií nebo jejím jménem (žádost o poskytnutí dotace, žádost o platbu, výpis z obchodního rejstříku či z evidence rejstříku trestů apod.), která svým obsahem neodpovídá objektivní skutečnosti a jestli nepravdivým dokladem může být i objektivně nesprávné čestné prohlášení učiněné osobou přesvědčenou o jeho pravdivosti a jednající jako tzv. živý nástroj ve skutkovém omylu vyvolaném nepřímým pachatelem, jenž ji užil k provedení svého činu (§ 22 odst. 2 tr. zákoníku). Na obě takto položené otázky dal kladnou odpověď. Citace rozhodnutí Nejvyššího soudu by měla obsahovat formu rozhodnutí, označení soudu, datum rozhodnutí, spisovou značku, případně údaj o uveřejnění ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek a odkaz na zdroj. Vzor: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2001, sp. zn. 21 Cdo 123/2001, uveřejněné pod č. 11/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část trestní, dostupné na www.nsoud.cz. 5 Tdo 59/2022-2893 USNESENÍ Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 22. 11. 2023 o dovoláních, která podali obvinění 1. Ing. Petr Semeniuk, narozen 3. 8. 1965 v Praze, trvale bytem Pardubická 620/34, Praha 10, 2. D. D. a 3. ak. mal. Zdeněk Fučík, narozen 17. 4. 1956 v Praze, trvale bytem Ševčíkova 1493/5, Praha 3, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 2. 6. 2021, sp. zn. 9 To 16/2021, jenž rozhodoval jako soud odvolací v trestní věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 43 T 7/2018, takto: Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. se dovolání obviněných Ing. Petra Semeniuka, D. D. a ak. mal. Zdeňka Fučíka odmítají. Odůvodnění: I. Rozhodnutí soudů nižších stupňů 1. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 9. 12. 2020, sp. zn. 43 T 7/2018, byli pod bodem I. výroku o vině uznáni vinnými obvinění Ing. Petr Semeniuk zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále ve zkratce jen „tr. zákoník“), D. D. týmž zločinem podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku a ak. mal. Zdeněk Fučík týmž zločinem podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, obviněný Ing. Petr Semeniuk byl též uznán vinným pod bodem II. výroku o vině zvlášť závažným zločinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea 1, 2, odst. 5 písm. b) tr. zákoníku (za užití § 238 tr. zákoníku). Spolu s nimi byla uznána vinnou pod bodem I. i obviněná Kateřina Richterová. Za to byl uložen obviněnému Ing. Petru Semeniukovi podle § 234 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 8 let, pro jehož výkon byl podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařazen do věznice s ostrahou, a to spolu s (vedlejším) peněžitým trestem v celkové výši 500 000 Kč (vyměřeným ve 250 denních sazbách po 2 000 Kč), obviněnému D. D. podle § 256 odst. 2 tr. zákoníku podmíněný trest odnětí svobody v trvání 3 let, jehož výkon byl podle § 81 odst. 1 a § 82 odst. 1 tr. zákoníku podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 5 let, a obviněnému ak. mal. Zdeňkovi Fučíkovi podle § 256 odst. 2 tr. zákoníku týž podmíněný trest odnětí svobody (v trvání 3 let s podmíněným odkladem na zkušební dobu v trvání 5 let) spolu s (vedlejším) peněžitým trestem v celkové výši 500 000 Kč (vyměřeným ve 250 denních sazbách po 2 000 Kč). Podle § 229 odst. 1 tr. ř. byla poškozená Česká republika odkázána se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. 2. Všichni obvinění (včetně Kateřiny Richterové), státní zástupkyně v jejich neprospěch a poškozená České republika podali proti rozsudku soudu prvního stupně odvolání, o nichž rozhodl Vrchní soud v Praze svým rozsudkem ze dne 2. 6. 2021, sp. zn. 9 To 16/2021. Soud druhého stupně z podnětu odvolání státní zástupkyně a obviněného Ing. Petra Semeniuka napadený rozsudek zrušil v celém rozsahu podle § 258 odst. 1 písm. d) a e) tr. ř. a podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl následovně. Obviněného Ing. Petra Semeniuka uznal vinným pod bodem I. výroku o vině zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. c), odst. 3 tr. zákoníku a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku a pod bodem II. výroku zločinem neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 3 alinea 1, odst. 4 písm. b) tr. zákoníku (za užití § 238 tr. zákoníku), za což mu uložil podle § 234 odst. 4 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 6 let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, a to spolu s (vedlejším) peněžitým trestem v celkové výši 100 000 Kč (vyměřeným ve 100 denních sazbách po 1 000 Kč). Obviněného D. D. uznal vinným pod bodem I. výroku zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. a), c) tr. zákoníku a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku a uložil mu podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Obviněného ak. mal. Zdeňka Fučíka uznal vinným pod bodem I. výroku zločinem zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě podle § 256 odst. 1, odst. 2 písm. c) tr. zákoníku, a zločinem poškození finančních zájmů Evropské unie podle § 260 odst. 1, odst. 5 tr. zákoníku, za což mu uložil podle § 260 odst. 5 tr. zákoníku za použití § 43 odst. 1 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku úhrnný nepodmíněný trest odnětí svobody v trvání 4 let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou, a to spolu s (vedlejším) peněžitým trestem v celkové výši 500 000 Kč (vyměřeným ve 250 denních sazbách po 2 000 Kč). Tímto rozsudkem soud druhého stupně rozhodl i o vině obviněné Kateřiny Richterové a podle § 229 odst. 1 tr. ř. o odkázání poškozené České republiky s jejím nárokem na náhradu ško