6 Tdo 1278/2015 – Nejvyšší soud

6 Tdo 1278/2015-41U S N E S E N Í Nejvyšší soud rozhodl v neveřejném zasedání konaném dne 15. prosince 2015 o dovolání, které podal obviněný M. Ž., proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. 5 To 39/2014, jako soudu odvolacího v trestní věci vedené u Krajského soudu v Českých Budějovicích pod sp. zn. 16 T 46/2013, t a k t o : Podle § 265i odst. 1 písm. e) tr. ř. s e dovolání obviněného M. Ž. o d m í t á . O d ů v o d n ě n í : Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem ze dne 16. 6. 2014, sp. zn. 16 T 46/2013, uznal obviněného M. Ž. (dále jen „obviněný“, příp. „dovolatel“) vinným, že: „dne 18. 7. 2008 obdržel na svůj účet č. … vedený u UniCredit Bank Czech Republic, a. s., se sídlem Na Příkopě 858/20, Praha, finanční prostředky ve výši 10.000.000 Kč, a to od J. P., s tím, aby uzavřel pojistné smlouvy o kapitálovém životním pojištění pro případ dožití – 13 DV EXKLUZIV u společnosti Kooperativa pojišťovna a. s., Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8, IČ 47116617, kde pojištěným bude právě J. P., s budoucím plněním a příslušným výnosem ve prospěch J. P., kdy toto realizoval a zajistil uzavření předmětných pojistných smluv o kapitálovém životním pojištění pro případ dožití – 13 DV EXKLUZIV, konkrétně tedy smlouvy: - č. …, uzavřena dne 21. 7. 2008, pojistník M. Ž., s počátkem pojištění 24. 7. 2008 na pojistnou dobu pěti let, pojistná částka 4.942.000 Kč, jednorázové pojistné 4.000.000 Kč uhrazeno dne 23. 7. 2008 bankovním převodem z účtu č. … vedený u UniCredit Bank Czech republic, a. s., se sídlem Na Příkopě 858/20, Praha, pojištěný J. P., - č. …, uzavřena dne 21. 7. 2008, pojistník M. Ž., s počátkem pojištění 24. 7. 2008 na pojistnou dobu pěti let, pojistná částka 4.942.000 Kč, jednorázové pojistné 4.000.000 Kč uhrazeno dne 23. 7. 2008 bankovním převodem z účtu č. … vedený u UniCredit Bank Czech republic, a. s., se sídlem Na Příkopě 858/20, Praha, pojištěný J. P., - č. …, uzavřena dne 21. 7. 2008, pojistník M. Ž., s počátkem pojištění 24. 7. 2008 na pojistnou dobu pěti let, pojistná částka 2.457.800 Kč, jednorázové pojistné 2.000.000 Kč uhrazeno dne 23. 7. 2008 bankovním převodem z účtu č. … vedený u UniCredit Bank Czech republic, a. s., se sídlem Na Příkopě 858/20, Praha, pojištěný J. P., avšak dne 24. 2. 2010 v Č. B. v rozporu s účelem svěření a bez vědomí a souhlasu J. P., v úmyslu získat majetkový prospěch, předčasně zrušil u společnosti Kooperativa pojišťovna a. s., Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8, IČ 47116617, pojistné smlouvy o kapitálovém životním pojištění pro případ dožití – 13 DV EXKLUZIV, a to smlouvu č. …, č. …, č. …, a finanční prostředky z těchto předčasně ukončených smluv, včetně výnosů ve výši 10.594.831 Kč si přisvojil, ačkoliv si byl vědom toho, že mu byly svěřeny J. P. pouze za účelem zhodnocení a pouze ve prospěch J. P., tyto finanční prostředky následně použil tak, že částku 300.000 Kč použil na úhradu poplatku za předčasné zrušení smluv, finanční částku 10.230.000 Kč nechal převést na nově zřízené pojistné smlouvy o kapitálovém životním pojištění pro případ dožití – 13 DV EXKLUSIV u společnosti Kooperativa pojišťovna a. s., Pobřežní 665/21, 186 00 Praha 8, IČ 47116617, kde je již uveden on sám jako pojistník a pojištěný, konkrétně tak uzavřel smlouvy: - č. …, uzavřena dne 29. 12. 2009, pojistník a pojištěný M. Ž., s počátkem pojištění 30. 12. 2009 na pojistnou dobu pěti let, pojistná částka 4.743.600 Kč, jednorázové pojistné 4.000.000 Kč, - č. …, uzavřena dne 29. 12. 2009, pojistník a pojištěný M. Ž., s počátkem pojištění 30. 12. 2009 na pojistnou dobu pěti let, pojistná částka 4.743.600 Kč, jednorázové pojistné 4.000.000 Kč, - č. …, uzavřena dne 29. 12. 2009, pojistník a pojištěný M. Ž., s počátkem pojištění 30. 12. 2009 na pojistnou dobu pěti let, pojistná částka 2.644.557 Kč, jednorázové pojistné 2.230.000 Kč, a zbývající finanční částku v hodnotě 64.831 Kč si nechal převést na bankovní účet č. … vedený u UniCredit Bank Czech republic, a. s., se sídlem Na Příkopě 858/20, Praha, jehož je majitelem a disponentem, tímto svým jednáním pak způsobil J. P. škodu ve výši nejméně 10.594.831 Kč.“ Takto popsané jednání obviněného soud prvého stupně právně kvalifikoval jako zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 5 písm. a) tr. zákoníku. Za to mu uložil podle § 206 odst. 5 tr. zákoníku trest odnětí svobody v trvání pěti let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 2 písm. c) tr. zákoníku zařadil do věznice s ostrahou. Podle § 228 odst. 1 tr. ř. mu uložil povinnost k náhradě škody poškozenému J. P., v částce 10.594.831 Kč. Podle § 229 odst. 2 tr. ř. jmenovaného poškozeného odkázal s nepřiznaným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. O odvolání, které proti tomuto rozsudku podal obviněný, rozhodl ve druhém stupni Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 17. 9. 2014, sp. zn. 5 To 39/2014. Podle § 258 odst. 1 písm. e) , odst. 2 tr. ř. zrušil napadený rozsudek ve výroku o trestu a způsobu jeho výkonu a při nezměněném výroku o vině zločinem zpronevěry podle § 206 odst. 1 odst. 5 písm. a) tr. zákoníku podle § 259 odst. 3 tr. ř. znovu rozhodl tak, že obviněného odsoudil podle § 206 odst. 5 a § 58 odst. 1 tr. zákoníku k trestu odnětí svobody v trvání čtyř let, pro jehož výkon jej podle § 56 odst. 3 tr. zákoníku zařadil do věznice s dozorem. Proti citovanému rozsudku Vrchního soudu v Praze podal obviněný dovolání, v němž uplatnil dovolací důvody podle § 265b odst. 1 písm. a) a g) tr. ř. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. a) tr. ř. presentoval, že porušení jeho procesních práv eviduje ve vztahu k řízení před soudem prvního stupně. Rozvrhy práce v letech 2013 a 2014 mají i textovou část, která neobsahuje žádné konkrétní informace o jménech osob přísedících včetně uvedení doby jejich mandátu pro výkon této funkce a zařazení do konkrétního soudního senátu. Není zakotveno, o jaký seznam přísedících se jedná, kdo a kde tento seznam sestavil a schválil. Seznam přísedících je naprosto nepřezkoumatelný a není, s výjimkou období k datu 21. 10. 2014, publikován na webových stránkách soudu. Při nařízení hlavního líčení předseda senátu Mgr. Michal Kubánek v referátu uvedl osoby přísedících M. Frouzová, ing. arch. J. Kraus a D. Řádová. V tomto směru je referát nepřezkoumatelný, neboť v trestní věci před krajským soudem, který rozhoduje v prvním stupni, je senát složen z předsedy senátu a dvou přísedících, jednání může být účasten náhradní přísedící podle § 197 tr. ř. K postupu podle § 197 nebyl ve věci dán důvod. Z rozvrhu práce platného a účinného v době rozhodování soudu o podané obžalobě nebylo upraveno, který konkrétní přísedící bude přidělen pro rozhodnutí v konkrétní senátní věci. Z obsahu spisové dokumentace rovněž nevyplývá, kdy a proč předseda senátu rozhodl o tom, že přísedícími budou Jiří Kraus a Marie Frouzová. K tomu dovolatel poukázal na čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, § 2 odst. 9 tr. ř., § 31 odst. 1, § 41 odst. 1 a § 42 odst. 1 písm. a) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). Zařazení uvedených přísedících nebylo transparentně zakotveno s možností ověření a bylo tak porušeno právo na zákonného soudce. Osoby přísedících byly vybrány podle libovůle. Obviněný proto dovodil, že ve věci rozhodl soud, který nebyl náležitě obsazen. K dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) tr. ř. dovolatel uvedl, že skutkové a právní závěry odvolacího soudu, který převzal argumentaci soudu prvého stupně, jsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně jedné a právními závěry na straně druhé. Učiněná zjištění soudů jsou v extrémním nesouladu s obsahem provedených důkazů. Odsuzující rozsudek soudu prvního stupně nesplňuje požadavky § 125 tr. ř. Soud odvolací v tomto směru nezjednal nápravu a plně převzal jeho argumentaci. Dále obviněný uvedl, že setrvává na svém stanovisku, jež zaujal k trestné činnosti kladené mu za vinu, s tím, že kategoricky odmítá závěry soudů obou stupňů. Soud si vybral jednu z možných skutkových verzí, aniž by se důsledně a vyváženě zabýval oběma skutkovými verzemi a přehlížel stěžejní rozpory zejména ve vyjádřeních a výpovědích poškozeného. Výpovědi svědka J. P. si rozporovaly nejen navzájem, ale i ve vztahu k dalším provedeným důkazům. Výpovědi tohoto svědka nebylo možno hodnotit jako pravdivé, neměnné a věrohodné. Dovolatel se ve svém podání dále zabýval velmi podrobně obsahem trestních oznámení poškozeného, protokolem o jeho výslechu, výpovědí před soudem, vyjímal z nich okolnosti, které detailně popisoval a připojoval k nim své vyjádření a hodnocení, kdy řadu skutečností rozporoval a uváděl, že tomu bylo jinak. Dále kladl důraz na osobní vztahy mezi poškozeným, obviněným a matkou obviněného. Rozebíral a komentoval podrobně, co měli vypovědět jednotliví svědkové, co bylo obsahem dopisu adresovaného obviněným poškozenému. Na to navázal konstatováním, že vnímá závěry s