1 As 40/2007 — Nejvyšší správní soud

31 A 19/2016- 94 - text 11 pokračování 31A 19/2016 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Jaroslavy Skoumalové a soudců Mgr. Petra Sedláka, Ph.D. a JUDr. Václava Štencla, MA v právní věci žalobce Ing. M. L., proti žalovanému Zeměměřickému a katastrálnímu inspektorátu v Brně, se sídlem Moravské nám. 1, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení Ing. M. S., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2015, sp. zn. ZKI BR-O-74/583/2015, t a k t o : I. Žaloba s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení n e m á p r á v o na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Předmět řízení [1] Žalobce se žalobou doručenou Krajskému soudu v Brně dne 25. 9. 2015 domáhal vydání rozsudku, kterým by bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 15. 7. 2015, sp. zn. ZKI BR-O-74/583/2015 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí Katastrálního úřadu pro Vysočinu, Katastrální pracoviště Havlíčkův Brod (dále jen „katastrální úřad“), ze dne 27. 4. 2015, sp. zn. OR-157/2015-601/9 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), jehož zrušení se žalobce také domáhá, a kterým nebylo vyhověno námitce žalovaného proti obsahu obnoveného katastrálního operátu v katastrálním území Hroznětín u Číhoště, směřující proti neprovedení zápisu věcného břemene podle Smlouvy trhové ze dne 12. 11. 1930 k pozemku parc. č. x v katastrálním území Hroznětín u Číhoště do katastru nemovitostí. II. Obsah žaloby [2] Žalobce odůvodnil žalobu tím, že napadené rozhodnutí žalovaného je nezákonné, neboť není správné a nevyhovuje zákonným požadavkům, kdy je založeno na izolovaném a formalistickém přístupu a ze strany žalovaného nedošlo k úplnému zjištění skutkového stavu ohledně zápisu a existence věcného břemene podobě služebnosti, které bylo řádně vedeno v pozemkové knize k pozemku č. kat. x, původně katastrální území Dobrnice, nyní parc. č. x, katastrální území Hroznětín u Číhoště. Dále má žalobce za to, že napadené rozhodnutí je vadné, jelikož nerespektuje všechny skutečnosti uvedené ve spise a stále v jeho rámci nedošlo k dostatečnému vypořádání všech námitek žalovaného, kdy žalovaný podle žalobce např. nezohlednil žalobcem přednesený rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1163/2002, a naopak aplikoval nesprávně rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2008, č. j. 1 As 40/2007-31. Dle žalobce tímto postupem žalovaného došlo k porušení a krácení jeho práv, jelikož vystupuje jako jeden z oprávněných z předmětného věcného břemene a na základě uvedených žalobních námitek se žalobce domáhá zrušení napadeného rozhodnutí a požaduje uhrazení náhrady nákladů soudního řízení. III. Vyjádření žalovaného, replika žalobce a vyjádření osoby zúčastněné na řízení [3] Žalovaný ve svém vyjádření, doručeném soudu dne 8. 3. 2016, navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Zároveň se žalovaný vyjádřil k námitce žalobce ohledně nezohlednění judikatury předložené žalobcem a naopak její nesprávné aplikaci. Žalovaný má za to, že rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 17. 1. 2008, č. j. 1 As 40/2007-103, dopadá na předmět řízení, a že žalobcova argumentace rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2003, sp. zn. 22 Cdo 1163/2002, je s ohledem na odlišný předmět řízení nepřípustná. [4] Dále se žalovaný vyjádřil k námitce žalobce o nedostatečném zjištění skutkového stavu týkající se zániku věcného břemene k pozemku aktuálního označení parc. č. x v katastrálním území Hroznětín u Číhoště. Žalovaný uvádí, že v daném případě rozhodující pro zápis do evidence nemovitostí bylo rozhodnutí státního notářství v dědickém řízení, nikoliv šetření právního vztahu evidovaného dosud v pozemkové knize. Z důvodu absence uvedení věcného břemene v rozhodnutí státního notářství byl nadále pozemek aktuálního označení parc. č. x v katastrálním území Hroznětín u Číhoště veden bez namítaného věcného břemene. Nadto žalovaný uvedl, že katastrální úřad v řízení o opravě chyby katastrálního operátu nezjišťuje skutečný stav věci, ale pouze takový, který je evidován v katastru nemovitostí podle listin předložených. [5] Žalobce v rámci své repliky doručené soudu dne 13. 4. 2016 setrval na svých tvrzeních již uvedených v žalobě. Žalobce zdůrazňuje, že evidence pozemkových knih prokazovala daný právní vztah a nebylo prokázáno, že by došlo k zániku předmětného věcného břemene. Z toho důvodu by mělo být dle žalobce toto věcné břemeno řádně vedeno a katastrální úřad pochybil, kdy námitkám žalobce nevyhověl. [6] Osoba zúčastněná na řízení ve svém vyjádření, doručeném zdejšímu soudu dne 29. 9. 2017, soudu sdělila, že požaduje zamítnutí žaloby, a že předmětná kauza je jedním z mnoha sporů mezi žalobcem, státem a osobou zúčastněnou na řízení, a že dle jejího tvrzení je počínání žalobce v rozporu s dobrými mravy a neslučuje se s principy občanského soužití. [7] Vzájemná podání účastníci řízení i osoba zúčastněné na řízení obdrželi a jejich obsah je jim znám. IV. Posouzení věci krajským soudem [8] Žaloba byla podána v zákonné dvouměsíční lhůtě dle ustanovení § 72 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s.ř.s.“) osobou k tomu oprávněnou dle ustanovení § 65 odst. 1 s.ř.s. a jde o žalobu přípustnou ve smyslu ustanovení § 65, § 68 a § 70 s.ř.s. [9] Krajský soud v Brně na základě včas podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí žalovaného v mezích žalobních bodů (§ 75 odst. 2, věta první, s.ř.s.), jakož i řízení předcházející jeho vydání. Při přezkoumání rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správních orgánů (§ 75 odst. 1 s.ř.s.). Dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a na základě ustanovení § 78 odst. 7 s.ř.s. ji zamítl. O žalobě soud rozhodl, aniž nařizoval jednání, za podmínek vyplývajících z ustanovení § 51 odst. 1 s.ř.s. poté, kdy účastníci řízení s tímto postupem vyslovili souhlas, resp. v zákonné lhůtě nevyjádřili svůj nesouhlas. [10] Podstata věci je založena na zodpovězení otázky, zda mělo být v rámci obnovy katastrálního operátu zapsáno v katastru nemovitostí věcné břemeno v podobě služebnosti zatěžující pozemek parc. č. x, katastrální území Hroznětín u Číhoště, a to na základě zápisu v pozemkové knize katastrálního území Dobrnice v knihovní vložce č. x a Smlouvy trhové ze dne 12. 11. 1930, knihované pod č. d. x. [11] Vzhledem k tomu, že v projednávané věci je důležitým předmětem posouzení otázka pravomocí katastrálního úřadu při obnově katastrálního operátu a při opravě chyb v katastrálním operátu, krajský soud pokládal za nutné nejprve shrnout relevantní právní úpravu, judikaturu správních i civilních soudů týkající se dané problematiky. [12] Dle ustanovení § 5 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí, ve znění rozhodném pro projednávanou věc (dále jen „katastrální zákon“), je katastrální operát tvořen mimo jiné souborem geodetických informací, který zahrnuje její číselné vyjádření a souborem popisných informací, který zahrnuje údaje podle § 4 odst. 1 písm. b) až f) katastrálního zákona. V ustanovení § 4 odst. 1 písm. e) katastrálního zákona je uvedeno, že katastr obsahuje mimo jiné „údaje o právech včetně údajů o vlastnících a údaje o oprávněných z jiného práva, které se zapisují do katastru.“ Na základě výše uvedeného lze dojít k závěru, že právo z věcného břemene v podobě služebnosti (údaj o právu oprávněného z jiného práva) je popisnou informací. [13] Ustanovení § 40 odst. 1 katastrálního zákona připouští tři způsoby obnovy katastrálního operátu, kdy stanovuje, že: „Obnova katastrálního operátu je vyhotovení nového souboru geodetických informací a nového souboru popisných informací v elektronické podobě, které se provede a) novým mapováním, b) přepracováním souboru geodetických informací, nebo na podkladě pozemkových úprav.“ Ze správního spisu soud seznal, že v daném případě proběhla obnova katastrálního operátu přepracováním souboru geodetických informací. Soud k výše uvedenému dodává, že Nejvyšší správní soud v usnesení zvláštního senátu ze dne 15. 6. 2005, č. j. Konf 90/2004 – 12, (publikován ve Sbírce NSS pod č. 695/2005 Sb.) shledal, že „obnova katastrálního operátu je úkonem katastrálního úřadu, jehož cílem je jeho aktualizace buď po stránce obsahové (je-li skutečný průběh hranic v terénu jiný, než jak je zapsán ve stávajícím katastrálním operátu – ať už následkem technické nedokonalosti původní evidence, faktického vývoje či v důsledku provedených pozemkových úprav), nebo po stránce formální (převedením katastrální mapy z grafické formy do formy grafického počítačového souboru). Již z tohoto stručného popisu je zřejmé, že obnova katastrálního operátu je souborem úkonů evidenčního a technického rázu a že nesměřuje ke změně právních vztahů.” Z výše uvedeného je zřej