1 As 9/2008 — Nejvyšší správní soud

62 A 79/2022- 81 - text pokračování 12 62 A 79/2022 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Davida Rause, Ph.D., a soudců Mgr. Kateřiny Kopečkové, Ph.D., a Mgr. Petra Šebka v právní věci žalobkyně: Sociální demokracie sídlem Hybernská 1033/7, Praha proti žalovanému: Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí sídlem Kounicova 688/26, Brno o žalobě proti rozhodnutí žalovaného č.j. UDH-01892/2022, sp. zn. S-UDH-00466/2022 ČÚ, ze dne 18.8.2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává. Odůvodnění: I. Shrnutí podstaty věci 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného č.j. UDH-01892/2022, sp. zn. S-UDH-00466/2022 ČÚ, ze dne 18.8.2022, kterým byla uznána vinnou ze spáchání přestupku podle § 15 odst. 1 písm. a) zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (dále jen „kontrolní řád“), kterého se měla dopustit tím, že jako kontrolovaná osoba nesplnila povinnost stanovenou v § 10 odst. 2 kontrolního řádu, konkrétně neposkytla potřebnou součinnost, když žalovanému nepředložila požadované podklady a informace na základě zaslaného oznámení o zahájení kontroly č.j. UDH-00466/2022 ze dne 22.3.2022, vyžádané v rámci kontroly pod body 3) a 11). V bodu 3) oznámení o zahájení kontroly žalovaný poukázal na to, že žalobkyně v propagačních materiálech používaných v kampani hojně používala fotografie z fotobank. Jako zpracovatel je přitom uvedena přímo žalobkyně, nikoliv zprostředkovatel (například reklamní agentura). Příkladů použití materiálů v kontrolované kampani je celá řada, jako příklad uvedl Obrázek 1, který využívá fotografii z fotobanky Shutterstock (https://www.shutterstock.com/cs/image-photo/asian-man-working-calculator-calculate-numbers-1051094849). Fotobanka nabízí přístup zdarma po dobu jednoho měsíce, avšak i při využití této možnosti je nutné při registraci zadat údaje o platební kartě, z níž bude po uplynutí lhůty hrazen licenční poplatek. Žalovaný vyzval žalobkyni k doložení zahrnutí poplatku za využití fotobank do výdajů volební kampaně. V bodu 11) oznámení o zahájení kontroly žalovaný uvedl, že v rámci dohledu nad volební kampaní monitoruje výdaje kandidujících subjektů na jednotlivé typy propagace. Shromažďuje údaje o pravděpodobných ceníkových výdajích, současně si je vědom skutečnosti, že ceníkové údaje jsou obvykle značně vyšší než ceny v kampani obvyklé. I s přihlédnutím k této skutečnosti však žalovaný zaznamenal mimořádně vysoké rozdíly mezi cenami vyplývajícími z monitoringu žalovaného oproti vykázaným výdajům žalobkyně, respektive shledal předloženou zprávu o financování kampaně a volební účetnictví nedostatečné k tomu, aby byl schopen rozdíly objasnit. Důvodem může být mimo jiné skutečnost, že žalobkyně některé výdaje uvedla pod vysokými souhrnnými údaji za agenturní služby (opuštění této praxe žalovaný žalobkyni doporučil již v protokolu o kontrole sp. zn. S-UDH-576/2019 ze dne 22.10.2019, str. 16). V Tabulce 1 k tomu žalovaný uvedl přehled výdajů na reklamu zachycených vlastním monitoringem, jejichž zahrnutí do výdajů kampaně požaduje doložit (včetně zahrnutí do služeb externích dodavatelů) (výrok I. napadeného rozhodnutí). 2. Za výše uvedený přestupek byla žalobkyni podle § 15 odst. 2 kontrolního řádu a podle § 35 písm. b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“), uložena pokuta ve výši 50 000 Kč (výrok II. napadeného rozhodnutí). Žalobkyni dále žalovaný uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (výrok III. napadeného rozhodnutí). II. Shrnutí procesního postoje žalobkyně 3. Žalobkyně namítá, že nebyly (a ani nemohly být) naplněny formální a materiální znaky přestupku dle § 15 odst. 1 písm. a) kontrolního řádu. Podle žalobkyně žalovaný nedostál požadavkům dle § 2 odst. 3, 4, § 3 a § 6 odst. 2 věty prvé zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. 4. Pokud jde o bod 3) oznámení o zahájení kontroly, žalobkyně poukazuje na to, že nedohledala, že by vůči fotobance Shutterstock měla jakoukoliv platební povinnost, resp. že by jí tato fotobanka měla cokoliv účtovat v období, které bylo předmětem kontroly ze strany žalovaného, resp. že by jí fotobanka cokoliv vyúčtovala. Není tedy jak požadované doložit, jde o nesplnitelný (a nesmyslný) požadavek ze strany žalovaného. Žalobkyni nesvědčí žádná povinnost o takovém případu „účtovat“ (vést záznamy). Postup žalovaného je též v rozporu se zásadou nemo tenetur se ipsum accusare; tu žalobkyně rovněž odkazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15.12.2016, č.j. 2 As 254/2016-39. 5. Podle žalobkyně tak nemohlo dojít k naplnění formální stránky přestupku dle § 15 odst. 1 písm. a) kontrolního řádu, neboť nemohla předložit něco, co nemá k dispozici a ani mít k dispozici nemůže. Žalobkyně zdůrazňuje, že existuje-li pochybnost, tj. ne zcela nepravděpodobná možnost, že skutkový děj se odehrál jinak než tak, že naplňuje všechny znaky skutkové podstaty přestupku, nepřipadá shledání viny v úvahu (žalobkyně odkazuje na zásadu in dubio pro reo ve smyslu rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 17.6.2011, č.j. 7 As 83/2010-3). 6. Žalobkyně dále namítá, že její jednání postrádá též materiální znak přestupku podle § 15 odst. 1 písm. a) kontrolního řádu. Argumentuje významnou okolností, která vylučuje, aby jejím jednáním byl porušen nebo ohrožen právem chráněný zájem společnosti (žalobkyně tu odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 14.12.2009, č.j. 5 As 104/2008-45, či ze dne 29.10.2020, č.j. 9 As 173/2020-32). V případě žalobkyně je takovou okolností skutečnost, že nemohla žalovanému předložit něco, co nemá k dispozici a ani mít k dispozici nemůže. 7. Pokud jde o výše citovaný bod 11) a Tabulku č. 1, pak k tomu žalobkyně namítá, že v podkladech rozhodnutí, se kterými se seznámila dne 27.7.2022, nejsou jednotlivé položky Tabulky č. 1 konkrétně specifikovány. Žalobkyně tak nemůže ověřit, zda žalovaným tvrzený „monitoring“ (a to, čeho se konkrétně, co do rozsahu a specifikace, týká) odpovídá skutečnosti, a nemůže proti tomu postavit své konkrétní výdaje. V Tabulce č. 1 nejsou uvedeny monitorované částky, neboť ty žalovaný z neznámých důvodů „skryl“. Pokud však žalovaný „operuje“ s konkrétními položkami, tak by tyto položky, resp. jejich podklady, měly být součástí správního spisu. Žalobkyně se přitom při nahlížení do správního spisu nemohla seznámit pouze s totožností osoby, která podala podnět ke kontrole, i když i to je podle žalobkyně aktuální judikaturou „negováno“ (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30.5.2018, č.j. 2 As 418/2017-38). 8. S odkazem na § 2 kontrolního řádu žalobkyně dále namítá, že jí není srozumitelná souvislost údajů uvedených v Tabulce č. 1 s jejími zákonnými povinnostmi. A to tím spíše, že sám žalovaný uvádí, že „si je vědom skutečnosti, že ceníkové údaje jsou obvykle značně vyšší než ceny v kampani obvyklé“. Žalobkyně v této souvislosti odkazuje na zásady dobré správy a princip legitimního očekávání v tom smyslu, že žalovaný má po ní při kontrole požadovat pouze zákonné požadavky, které má pregnantně formulovat. K tomu žalobkyně poznamenává, že se v praxi lze setkat se situací, kdy si kontrolní orgány vynucují poskytnutí informací, zejména poskytnutí listin, pod hrozbou sankce. Přestože má žalobkyně za to, že se přestupku nedopustila, tak v jejím případě bylo na místě uložit z důvodu absence společenské nebezpečnosti pouze napomenutí. 9. Žalovaným uložená pokuta ve výši 50 000 Kč je pak podle žalobkyně vzhledem k výše uvedenému nepřiměřená. Nadto žalovaný při stanovení výše pokuty nezohlednil všechna zákonem stanovená kritéria, jeho úvahy o výši pokuty nejsou racionální, ucelené, a v souladu se zásadami logiky; namítá též, že žalovaný vybočil z mezí správního uvážení (zejména s ohledem na to, že žalobkyně nemá ke dni vydání napadeného rozhodnutí žádného poslance v Poslanecké sněmovně, že měla jen 3 senátory a 35 členů krajských zastupitelstev). Proto je uložená pokuta likvidační. Podle výročních finančních zpráv byl hospodářský výsledek žalobkyně za rok 2021 mínus 36 475 tis. Kč a za rok 2020 mínus 30 799 tis. Kč. Uložená pokuta 50 000 Kč je proto pokutou drakonickou a má významné negativní dopady na fungování žalobkyně a její majetkové poměry. 10. Protože se žalobkyně necítí vinnou z přestupku, má za to, že nesprávný je i výrok napadeného rozhodnutí, kterým jí byla uložena povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. 11. Žalobkyně proto z uvedených důvodů navrhuje, aby zdejší soud napadené rozhodnutí zrušil, eventuálně, aby ve smyslu § 78 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s.ř.s.“) pokutu snížil či od ní úplně upustil; na tomto procesním postoji žalobkyně setrvala po celou dobu řízení před zdejším soudem, a to včetně jednání,