6 Ads 23/2011 — Nejvyšší správní soud

29 Az 28/2012- 64 - text  Číslo jednací: 29Az 28/2012-64 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kábrtovou ve věci žalobce P. A., zast. opatrovníkem JUDr. Ing. Jiřím Špeldou, advokátem, se sídlem Hradec Králové, Šafaříkova 666, proti žalovanému Ministerstvu vnitra ČR se sídlem Praha 7, Nad Štolou 3, pošt. schránka 21/OAM, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 11. 2012, čj. OAM-43/LE-LE05-ZA04-2012, t a k t o : I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 16. 11. 2012, čj. OAM-43/LE-LE05-ZA04-2012 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozhodnutím ze dne 16. 11. 2012 žalovaný neudělil žalobci mezinárodní ochranu podle ust. §§ 12 – 14b) zákona č. 325/1999 Sb., zákon o azylu. Krajský soud o žalobě žalobce rozhodoval dne 5. 11. 2013, a to bez nařízení jednání dle § 51 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, se souhlasem účastníků řízení. Ve svém rozsudku konstatoval, že žalobce v žalobě namítal, že správní orgán nedbal o to, aby přijaté řešení odpovídalo okolnostem jeho věci, neboť pro případ návratu do vlasti bude jednoznačně vystaven ohrožení života a zdraví. Důvodem jeho žádosti byly vážné zdravotní problémy, které v zemi původu nebyly adekvátně řešeny. Pokud by tam tedy setrval, byl by ohrožen nejen na zdraví, ale i na životě. pokračování 29Az 28/2012 -2- Trpí schizofrenií, v současné době má zlomeninu kyčelního kloubu a musí podstoupit operativní zákrok, jeho vycestování tak není nyní možné. Užívá pravidelně léky a dochází k psychiatrovi. Pokud by se vrátil, adekvátní léčba by mu nebyla poskytnuta. Správní orgán se dle jeho názoru snaží jeho problémy bagatelizovat, posouzení a hodnocení dostupnosti a reálnosti, jakož i kvality zdravotní péče přitom nevěnoval žádnou pozornost. V důsledku nekvalitní lékařské péče byl žalobce vystaven v zemi původu ohrožení na životě, správní orgán si neobstaral žádné podklady, ani informace, přesto tvrdí, že tomu tak není. Žalovaný se rovněž nezabýval sociální a ekonomickou situací žalobce pro případ návratu, toto hodnotil pouze okrajově. Žalobce nemá v zemi původu kde žít, se svými zdravotními problémy nemá žádné zázemí. Není zhodnoceno, jaké postavení zaujímá v zemi původu žadatel o azyl, vracející se ze západní země. Žalobce pak shrnul, že žalovanému vytýká nedostatečné přihlédnutí ke všem okolnostem věci, k ohrožení, jemuž může být žalobce vystaven. Nebyly obstarány potřebné informace k objektivnímu posouzení žádosti a tvrzením žalobce nebyla věnována dostatečná pozornost. Žalobce proto navrhoval zrušení napadeného rozhodnutí žalovaného a vrácení věci k dalšímu řízení. K žalobě se žalovaný vyjádřil písemným podáním ze dne 17. 1. 2013, v něm uvádí, že odkazuje na správní spis, zejména žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany, jeho výpovědi, ale i samotné rozhodnutí ve věci, pro jehož vydání byl zjištěn skutečný stav věci. Žalovaný se zabýval všemi okolnostmi, které žalobce v průběhu správního řízení sdělil, opatřil si potřebné podklady pro jeho vydání. Žalobce v průběhu řízení neuváděl žádné skutečnosti, na základě kterých by mu mohla být poskytnuta určitá forma mezinárodní ochrany. Zdravotními problémy žalobce se žalovaný zabýval v rámci posouzení humanitárního azylu, zjistil z podkladů, že u žalobce se nejedná o žádný mimořádný stav, na základě kterého by tato forma azylu mohla být udělena. Odkazuje zde na výpověď matky žalobce, která uváděla, že žalobci byla v zemi původu poskytována zdravotní péče v rámci možnosti, býval pravidelně hospitalizován, k léčbě byl přijat i na specializované pracoviště v Moskvě a Rjazani. Byl mu přiznán i určitý stupeň invalidity, pravidelně pobíral invalidní důchod. Žalovaný podotýká, že vyšší stupeň kvality úrovně lékařské péče v ČR či nedobré socio-ekonomické podmínky v zemi původu nejsou zákonnými důvody pro přiznání určité formy mezinárodní ochrany, v případě návratu do země původu bude žalobce ve stejném postavení a bude mít stejné podmínky jako mnoho jeho spoluobčanů s obdobnými zdravotními problémy. V Ruské federaci může o žalobce pečovat jeho matka, která rovněž v ČR žádá o udělení mezinárodní ochrany. Žádné orgány ČR neposkytují o žadatelích o azyl žádné informace zemím původu, situací takových navrátivších se osob do Ruska se žalobce zabýval, zaobstaral si o této skutečnosti potřebné informace. Byla hodnocena i obecná situace země původu v rámci posouzení doplňkové ochrany. Žalobce nebyl ve správním řízení nijak zkrácen na svých právech, bylo proto navrhováno zamítnutí žaloby jako nedůvodné. K citovanému vyjádření žalovaného pak žalobce doslal soudu repliku, v níž uvedl, že je mu známo, že na udělení humanitárního azylu není právní nárok, nicméně správní orgán neposoudil v jeho případě, zda zde nejsou důvody, hodné zvláštního zřetele. Žalovaný považuje léčbu v zemi původu za dostupnou, avšak pokračování 29Az 28/2012 -3- nehodnotil tvrzení matky žalobce ohledně způsobu léčby, její nespokojenosti s přístupem lékařů a zdravotních sester, konečně i informaci o tom, že je krize a na léčení takových lidí nejsou peníze. Dostupnost lékařské péče tak není doložena, vyjádření žalovaného nejsou pravdivá. Žalovaný si vybral z výpovědí žalobce a jeho matky pouze skutečnosti, podporující tvrzení, že žalobce léčen byl a být tedy i může, opačná však nikoliv. Sociální a ekonomická situace žalobce nebyla hodnocena. Žalobce odkazoval i na judikaturu NSS, kdy např. v rozhodnutích 3 Azs 12/2003 a 4 Azs 31/2003 je vyjádřen zákaz libovůle správního orgánu při posuzování podmínek humanitárního azylu, v rozhodnutí ze dne 11. 3. 2004, sp. zn. 2 Azs 8/2004 pak NSS označil za smysl institutu humanitárního azylu i možnost poskytnutí tohoto v případech, neuvedených v taxativním výčtu § 12 a § 13 zákona o azylu, nicméně reagujících na stav zvlášť těžkého postižení či nemoci. Žalovaný se nevypořádal dostatečně s důkazy a tvrzeními žalobce, žádné si neobstaral, nevyšel proto ze spolehlivě zjištěného stavu věci a nepřihlédl ke všemu, co vyšlo během řízení najevo. K žalobě pak byly v doplnění připojeny kopie lékařských nálezů, konkrétně ortopedie Pardubice ze dne 4. 2. 2013, hovořící o těžké deformující koxartróze IV. stupně – plánována TEP a ze dne 17. 12. 2012, kdy byl žalobce vyšetřen a zapsán do pořadníku na TEP levé kyčle. Soud konstatoval, že ze správního spisu plyne, že žalobce podal žádost o udělení mezinárodní ochrany 16. 2. 2012, z úřední činnosti je soudu známo, že tak učinila i jeho matka N. S. a jeho sestra S. Žalobce uvedl, že je státním občanem Ruska a ruské národnosti, s otcem I. P., který žije v Rusku, není v kontaktu. Do 3. 10. 2011 pobýval v Rusku, poté do 13. 2. 2012 v Belgii. Je bez vyznání, nikdy nebyl politicky organizován, vojenskou službu nevykonával. Uvedl, že má odborné předpoklady v oboru obuvník, pracoval jako kolportér novin, v Rusku pobíral invalidní důchod. Vlast opustil 3. 10. 2011 z důvodu léčby v zahraničí, po Rusku se mu ale stýská. Rodina jela autobusem do Moskvy, letadlem do Prahy a odtud pak autobusem do Bruselu. Tam požádali o azyl, ale poslali je zpět do ČR. Chtěl by zde zůstat a léčit se. Pro případ návratu do vlasti se ničeho neobává, trpí schizofrenií, má zlomeninu krčku a skoliózu páteře. Dne 24. 2. 2012 byl s žalobcem v Přijímacím středisku Zastávka proveden pohovor, uvedl, že chodil do školy ve V., 9. třídu ukončil ve zvláštní škole, vyučil se obuvníkem, pak už byl v nemocnici a nepracoval. V Bruselu se chtěl léčit, ale vyhnali je odtamtud, v Rusku ho léčili špatně, dávali mu lék Galaparidol, po kterém mu bylo špatně, pak dostal Sanapax a Cykladol, po těch mu bylo lépe. Má nemocnou levou nohu, kterou měl v r. 2004 zlomenou, ležel 3 měsíce v nemocnici, pak i opakovaně, chtěli mu vrátit krček kloubu zpět, ale nepomohlo to, má nohu kratší. Několikrát měl otřes mozku, má problémy s hlavou. Chtěl by si tu vyléčit nohu, o podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany rozhodla matka. Po otci se mu stýská, mají dobrý vztah. V ČR by chtěl pracovat jako řidič, mít vlastní dům. Kdyby se vrátil do vlasti, uviděl by známé, ale chtěl by zůstat zde, chutná mu tu a zatím toho málo viděl. Poté se nachází ve správním spisu nález MUDr. H. z R. n. K. ze dne 13. 6. 2012, s dgn. schizofrenie jiná, lehká mentální retardace. Dne 27. 6. 2012 žalobce v průběhu pohovoru vypověděl, že užívá léky, byl u psychiatra a je objednán na konec července. Hledají nějakého lékaře, chirurga, který pokračování 29Az 28/2012 -4- by mluvil rusky. Ve vlasti byl v nemocnici v R., ale tam se mu udělalo špatně, ležel tam půl roku, pak se tam ale musel v r. 2006 vrátit, měl kratší nohu a natahovali mu ji. S hlavou byl naposledy hospitalizován v r. 2010 na podzim a pustili ho na jaře 2011. Bral léky, předepisoval mu je psychiatr, už si nepamatuje, jak se jmenoval. Matka mu vyřídila důchod, nosili mu ho každý měsíc v hotovosti. K psychiatrovi