5 Azs 40/2009 — Nejvyšší správní soud

36 Az 2/2023- 45 - text - 11 - 36 Az 2/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích rozhodl soudcem Jaroslavem Vávrou ve věci žalobce: H. E. zastoupen JUDr. Danielem Radou, advokátem sídlem Nerudova 866/27, 500 02 Hradec Králové proti žalovanému: Ministerstvo vnitra České republiky, IČO 00007064 se sídlem Nad štolou 936/3, 170 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 2. 2023, č. j. OAM-1021/ZA-ZA11-ZA19-2022 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Tlumočníkovi Ing. Dr. Mohamedu Bayramovi, bytem X se přiznává odměna včetně náhrad ve výši 998,25 Kč, přičemž bude tlumočníkovi vyplacena z prostředků Krajského soudu v Hradci Králové do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. V této věci se soud zabývá především nesouhlasem žalobce s neudělením azylu dle § 12 a § 14 zákona o azylu. I. Napadené rozhodnutí 2. Žalobce se včas podanou žalobou domáhal přezkumu v záhlaví tohoto rozsudku označeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo rozhodnuto tak, že se žalobci mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, v rozhodném znění (dále jen jako „zákon o azylu“), neuděluje. II. Obsah žaloby 3. Žalobce v žalobě navrhl, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Namítl nepřezkoumatelnost napadeného rozhodnutí. Nebyl zjištěn skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. 4. Uvedl dále, že je Kurdem žijícím v Turecku, kde je kurdská menšina utlačována, na Kurdy je často nahlíženo jako na teroristy. Je jim upíráno právo na kvalitní vzdělání, jsou často zaměstnáváni v nejhůře placených profesích. Zemětřesení, které proběhlo v Turecku v únoru 2023, připravilo spoustu lidí o životy či bydlení, zhoršilo ekonomickou situaci Turecka, zejména Kurdů, kdy na jimi obývaných územích bylo nejsilnější. Je třeba zohlednit též konflikt se sousední Sýrií a cílené útoky na kurdské jednotky. Kurdové veřejně nemohou prezentovat svůj původ, jinak by byli nařčeni ze separatismu. Prezident Erdogan se snaží po pokusu o převrat zbavit se Kurdů působících ve státních strukturách. Žalovaný neshromáždil k aktuální situaci v Turecku relevantní a aktuální informace. 5. Konkrétně ve vztahu ke své osobě žalobce uvedl, že byl pravidelně bezdůvodně kontrolován policií, což v něm vzbudilo obavu z pronásledování ze strany policie. Je voličem strany HDP, jeho rodiče mají dlouhodobé politické problémy s tureckým režimem, příslušníci jeho rodiny separatisticky bojují proti turecké armádě. To pak turecká strana využívá k nátlaku na žalobce. Dále žalobce uvedl, že je naplněn důvod dle § 12 písm. a) zákona o azylu, protože svá politická práva byl s ohledem na uvedené nucen vykonávat omezeně v rámci aktivního volebního práva, aby nezvyšoval tlak na svoji osobu ze strany turecké moci. Je naplněn také důvod dle § 12 písm. b) zákona o azylu. S ohledem na zemětřesení je naplněn též důvod pro udělení azylu dle § 14 zákona o azylu. 6. Žalobce také poukázal na to, že možnost vnitřního přesídlení na jiné místo v Turecku připadá do úvahy v případě, kdy původcem pronásledování jsou nestátní subjekty, nikoli státní orgány. Napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť se nezabývá reálností, přiměřeností, rozumností, smysluplností řešení situace žalobce spočívajícího ve vnitřním přesídlení. 7. Dle žalobce byl pohovor s ním veden nedostatečně, pokud by totiž byly kladeny otázky týkající se překážek zaměstnání z důvodu kurdské národnosti, tak by to popsal, včetně toho, jaký to má vztah s pronásledováním jeho rodiny z důvodu bojů některých jeho příslušníků s tureckou armádou. V případě pochybností měl žalovaný postupovat v souladu se zásadou přiměřené pravděpodobnosti ve vazbě na výpověď žalobce. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě setrval na skutkových a právních závěrech obsažených v napadeném rozhodnutí a navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 9. Žalovaný dále poukázal na judikaturu Nejvyššího správního soudu, ze které vyplývá, že azylově významné jsou typicky až obavy politicky aktivních členů kurdské menšiny či účastníků pokusu o převrat z roku 2016. Žalobce však členem žádné politické strany či hnutí není. K námitce možného pronásledování z důvodu příslušnosti některých členů rodiny žalobce k bojovníkům s tureckou armádou žalovaný podotkl, že tato námitka byla uplatněna až v žalobě. Nebylo úkolem žalovaného domýšlet důvody, které by žalobce mohl ještě uplatnit jako důvody pro řízení. 10. Námitka nedostatečně provedeného pohovoru je dle žalovaného irelevantní, žalobce měl prostor vypovědět všechny skutečnosti, které jej vedly k podání žádosti o mezinárodní ochranu a předkládat důkazy až do data vydání napadeného rozhodnutí. Stejně tak měl možnost vyjádřit námitky proti zdrojům informací o zemi původu a způsobu jejich získání. Žalobce se však ke zprávám nevyjádřil, nenavrhl doplnění podkladů pro vydání rozhodnutí, nechtěl před vydáním rozhodnutí uvést žádné nové informace. Povinnost zjistit skutečný stav věci má správní orgán pouze v rozsahu důvodů, které žadatel v průběhu správního řízení uvedl. IV. Jednání před soudem 11. Zástupce žalobce odkázal na žalobu. Nad rámec žaloby poukázal na to, že Kurdové jsou v Turecku zatýkáni, dochází k nelidskému zacházení s vězněnými Kurdy, je jim blokován internet. Jen ti Kurdové, kteří jsou asimilováni a potlačují svou kurdskou národnost, se mohou zapojovat do společnosti a podílet se na věcech veřejných. V kurdském jazyce se v Turecku vyučuje jen na soukromých školách, které žalobci nejsou dostupné. Stačí, pokud sympatie ke straně HDP nebo PKK projevuje někdo z rodiny, všichni její členové pak mohou být perzekuováni. Žalovaný měl podrobněji zkoumat, zda je žalobce politicky aktivní. Zástupce žalobce dále navrhl k důkazu článek z webových stránek ČT 24 ze dne 11. 5. 2023. Soud důkaz tímto článkem provedl. 12. Žalovaný odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a na obsah vyjádření k žalobě. Poukázal na to, že žaloba zmiňuje obecné problémy Kurdů v Turecku bez individualizovaného obsahu směrem k azylovému příběhu žalobce. 13. Žalobce k dotazům soudu především obecně uvedl, že chtěl pokračovat ve studiu po desetileté základní školní docházce, ale nebylo mu to umožněno. Setkal se s šikanou od spolužáků. Dostával jen hůře placené práce, rekvalifikační kurz mu nenabídli, ač by o to měl zájem. Při bojích s tureckou armádou byl zabit bratranec otce a další osoba z rodiny zmizela. V. Posouzení věci soudem 14. Soud přezkoumal žalobu v řízení vedeném dle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, v rozhodném znění (dále jen jako „s.ř.s.“), přičemž dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům. 15. Žaloba není důvodná. 16. Úvodem soud připomíná, že není smyslem soudního přezkumu opakovat již jednou vyřčené, a proto bude soud v případech shody mezi názorem soudu a odůvodněním žalobou napadeného rozhodnutí odkazovat na toto odůvodnění [k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) ze dne 27. 7. 2007, č. j. 8 Afs 75/2005-130, a ze dne 29. 5. 2013, č. j. 2 Afs 37/2012-47]. K tomu lze ještě uvést, že povinnost posoudit všechny žalobní námitky neznamená, že soud je povinen reagovat na každou dílčí argumentaci a tu obsáhle vyvrátit, když jeho úkolem je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (srov. rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2014, č. j. 7 As 126/2013-19). Rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz. V.a. Zjištění ze správního spisu 17. Ze správního spisu se podává, že dne 20. 11. 2022 podal žalobce žádost o udělení mezinárodní ochrany, ke které dne 25. 11. 2022 poskytl bližší informace. Konkrétně uvedl, že se narodil ve městě XA v Turecku, je státním příslušníkem Turecké republiky, kurdské národnosti, dorozumí se turecky a kurdsky, jeho náboženským přesvědčením je islám, není ani nebyl členem politického hnutí, je aktivním voličem strany HDP, je svobodný a bezdětný, nemá žádné zdravotní omezení. Jeho poslední bydliště v Turecké republice bylo ve městě XB, kde bydlel v pronajatém domě s rodinou. Do České republiky přicestoval dne 20. 11. 2022 nákladním vozem z Istanbulu, řidič jej vysadil na území ČR. Žalobce cestoval nelegálně. Na území Evropské unie předtím nepobýval, není držitelem jakéhokoliv víza, o mezinárodní ochranu žádá poprvé. Žalobce svou totožnost prokázal občanským průkazem Turecké republiky. 18. S žalobcem byl dne 25. 11. 2022 veden pohovor za přítomnosti tlumočníka do tureckého jazyka. V průběhu pohovoru žalobce uvedl, že v Turecku žil na několika místech: X, X, XB, X. V XB žil s rodinou, v ostatních městech byl pracovně, ubytování mu zařídil zaměstnavatel na ubytovnách. Žalobce má základní vzdělání, v Turecku vypomáhal rodině v zemědělství, jinak pracoval na stavbách. V ČR i v EU má známé i vzdálené příbuzné. V Turecku byl znevýhodněn ve škole i v zaměstnání, je tam rasová diskriminace. Ve škole měl problém se spolužáky, měl