10 As 24/2015 — Nejvyšší správní soud

31 A 7/2024- 125 - text  7 31 A 7/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Magdaleny Ježkové a soudců JUDr. Ivony Šubrtové a Mgr. Ondřeje Bartoše ve věci žalobce: R. P. zastoupený JUDr. Martinem Knobem, advokátem se sídlem Denisova 585, 506 01 Jičín proti žalované: Vězeňská služba ČR, Věznice Valdice se sídlem nám. Míru 55, 507 11 Valdice v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 3. 2024, č. j. VS-53765-2/ČJ-2024-802232-KŘ, a o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 2. 2024, č. j. VS-44959-2/ČJ-2024-802232-KŘ, takto: I. Žaloby se zamítají. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. I. Předmět řízení 1. Žalobou ze dne 7. 3. 2024, doručenou soudu dne 11. 3. 2024, žalobce napadl rozhodnutí ze dne 6. 3. 2024, č. j. VS-53765-2/ČJ-2024-802232-KŘ, jímž žalovaná zamítla stížnost žalobce proti rozhodnutí speciálního pedagoga o uložení kázeňského trestu ze dne 1. 3. 2024, č. j. VS-53765-2/ČJ-2024-802232-KŘ, kterým byl žalobci uložen kázeňský trest v podobě celodenního umístění do uzavřeného oddílu na 7 dnů dle § 46 odst. 3 písm. g) zákona č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVTOS“). Žalobce svým jednáním porušil ustanovení § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS, podle kterého je odsouzeným zakázáno mimo jiné konzumovat návykové látky. Dle zjištění správních orgánů bylo dne 12. 9. 2023 v 9:35 hodin u žalobce ve Věznici Valdice provedeno orientační toxikologické vyšetření moči za účelem zjištění možného požití zakázaných látek a výsledek tohoto testu byl pozitivní na látku buprenorfin. Následným vyšetřením odebraného vzorku moči v Ústavu klinické biochemie a diagnostiky Fakultní nemocnice v Hradci Králové dne 29. 9. 2023 byl potvrzen pozitivní nález na látky buprenorfin-glukuronid, norbuprenorfin a norbuprenorfin-glukuronid. Tím měly správní orgány za prokázané, že žalobce v době předcházející odběru vzorku moči požil návykové látky. 2. Dále žalobou ze dne 22. 4. 2024, doručenou soudu dne 24. 4. 2024, žalobce napadl rozhodnutí žalované ze dne 26. 2. 2024, č. j. VS-44959-2/ČJ-2024-802232-KŘ, jímž žalovaná zamítla stížnost žalobce proti rozhodnutí o uložení kázeňského trestu ze dne 22. 2. 2024, č. j. VS-44959-2/ČJ-2024-802232-KŘ, kterým byl žalobci uložen kázeňský trest v podobě umístění do uzavřeného oddílu, s výjimkou doby stanovené k plnění určených úkolů programu zacházení na 7 dnů dle § 46 odst. 3 písm. f) ZVTOS. Žalobce svým jednáním porušil ustanovení § 28 odst. 3 písm. a) ZVTOS, podle kterého je odsouzeným zakázáno navazovat styky s jinými osobami v rozporu s tímto zákonem nebo s pokynem vydaným na základě tohoto zákona, dále porušil ustanovení článku 12 písm. g) Vnitřního řádu Věznice Valdice, podle kterého „Přístupové údaje (číslo telefonního účtu a PIN kód) slouží pro přihlášení k telefonnímu automatu. Přístupové údaje si odsouzený uschová a nesděluje jiné osobě.“. Dle zjištění správních orgánů žalobce dne 19. 2. 2024 v 17:41 hodin poskytl své přihlašovací údaje a nechal volat odsouzeného P. H. s osobou jinou než blízkou a udržovat tak nepovolený kontakt, který je v rozporu s normami výkonu trestu odnětí svobody. Tato žaloba byla u zdejšího soudu vedena pod sp. zn. 31 A 12/2024. 3. Usnesením ze dne 5. 6. 2024, č. j. 31 A 12/2024-11, soud spojil obě žaloby ke společnému projednání s tím, že nadále budou vedeny pod sp. zn. 31 A 7/2024. II. Žalobní argumentace 4. Proti rozhodnutí žalované ze dne 6. 3. 2024, č. j. VS-53765-2/ČJ-2024-802232-KŘ, žalobce namítl, že k intoxikaci návykovými látkami došlo bez jeho vědomí v období před dnem 11. 9. 2023. Napadené rozhodnutí dle něj chybně předpokládá, že k intoxikaci mělo dojít dne 11. 9. 2023, kdy jej nemohl intoxikovat spoluvězeň D. L., jelikož se nacházel v jiném oddíle. Ve skutečnosti se tak stát mělo v období mezi 3. 9. 2023 a 10. 9. 2023, kdy se žalobce a L. nacházeli ve stejném oddíle. V žalobě na svou podporu navrhl, aby soud nechal vypracovat a následně jako důkaz provedl znalecký posudek z oboru toxikomanie a klinického lékařství, který by stanovil procentuální hodnoty a možnosti pasivní či jiné nevědomé intoxikace, například vypitím nápoje obsahujícím určité množství rozpuštěné návykové látky. Dále navrhl provést důkaz výslechem odsouzeného A. D. W., který měl být přítomen prohlášení svědka D. L. k intoxikaci žalobce. 5. Proti rozhodnutí žalované ze dne 26. 2. 2024, č. j. VS-44959-2/ČJ-2024-802232-KŘ žalobce uplatnil jedinou žalobní námitku, a to, že uložený trest je nepřiměřený vzhledem k povaze a charakteru kázeňského přestupku. 6. K žalobě proti rozhodnutí ze dne 6. 3. 2024 žalovaná ve svém vyjádření ze dne 25. 4. 2024 sdělila, že rozhodnutí o uložení kázeňského trestu žalobci bylo vydáno v souladu s právními předpisy. Má za nezpochybnitelné, že žalobce svým jednáním porušil povinnost uvedenou v ust. § 28 odst. 3 písm. b) ZVTOS, neboť prokazatelně vědomě a úmyslně porušil povinnost zdržet se požívání návykových látek, když z provedeného orientačního toxikologického vyšetření moči a následného rozboru specializovaným pracovištěm FN v Hradci Králové vyplynulo, že žalobce takovou látku v čase předcházejícím vyšetření užil. Uvedla, že užití takové látky nerozporuje ani žalobce, avšak jeho argumentace cílí na subjektivní stránku deliktu. Způsob, jakým se žalobce ze svého deliktního jednání vyviňuje, dle žalované neodpovídá objektivním skutečnostem a jeho tvrzení považuje za účelové. Již v napadeném rozhodnutí žalovaná konstatovala, že žalobce k věci dne 17. 1. 2024 před pověřeným orgánem Vězeňské služby – OpaS vypověděl, že dne 11. 9. 2023 si s ním odsouzený L. (t.č. ubytován na cele 322) údajně omylem vyměnil hrníček s čajem, když navštívil celu 321. Přitom dne 11. 9. 2023 (kdy mělo na cele 321 dojít k záměně hrnků) byly cely B/322 (odsouzený L.), B/321 (žalobce) a B/323 dle přílohy vnitřního řádu Věznice Valdice, která pro tento týden stanoví časy otevírání cel, otevřeny v čase 16:30 – 17:30 hodin, tedy pouze v této době tohoto dne mohlo dojít k tomu, že odsouzený L. navštívil (byť je to zakázané) žalobce na jeho cele. Odsouzený L. se však tohoto dne již v dopoledních hodinách v době vycházek (9:10 hodin) dopustil sebepoškození a bezprostředně poté byl umístěn na krizové oddělení ubytovny D na lůžko s poutacími popruhy a od 12. 9. 2023 byl umístěn na celu 319 ubytovny B. Odsouzený L. tak dne 11. 9. 2023 nemohl žalobce navštívit v jeho cele a k záměně jejich hrnků nemohlo dojít. Provedení důkazů navržených žalobcem žalovaná považuje za nadbytečné. 7. K žalobě proti rozhodnutí ze dne 26. 2. 2024 žalovaná ve svém vyjádření ze dne 5. 9. 2024 uvedla, že i v tomto případě byl kázeňský přestupek žalobce prokázán, a to zejména audionahrávkami (CD disk) telefonních hovorů uskutečněných dne 19. 2. 2024 z telefonního účtu žalobce. 8. V obou vyjádřeních žalovaná zdůraznila, že pravidla pro ukládání kázeňských trestů odsouzeným jsou ve stručné podobě obsažena v ZVTOS, zejména v jeho § 47 odst. 1, podle kterého lze kázeňský trest uložit, jen jsou-li náležitě objasněny okolnosti kázeňského přestupku a prokázána vina odsouzeného. Podle odst. 2 téhož zákonného ustanovení musí být uložený kázeňský trest úměrný závažnosti spáchaného kázeňského přestupku a musí být v souladu se zájmem na dosažení účelu trestu. Za kázeňský přestupek lze uložit jen jeden kázeňský trest. Podrobněji jsou pravidla pro ukládání kázeňských trestů odsouzeným obsažena v ustanoveních § 58 až § 61 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., kterou se vydává řád výkonu trestu odnětí svobody (dále jen „vyhláška“). Dle ustanovení § 58 odst. 5 vyhlášky kázeňský trest lze uložit, je-li vina odsouzeného prokázána. Při rozhodování o uložení kázeňského trestu je zaměstnanec Vězeňské služby povinen přihlédnout zejména k závažnosti kázeňského přestupku a okolnostem, za nichž byl spáchán, jakož i k dosavadnímu chování odsouzeného. S ohledem na skutečnost, že zákon o výkonu trestu neobsahuje úpravu odpovídající základním zásadám činnosti správních orgánů, postupovaly správní orgány žalované v předmětném kázeňském řízení v souladu s § 177 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), podle základních zásad činnosti správních orgánů stanovených v § 2 až 8 správního řádu. Při rozhodování o výši a druhu uloženého kázeňského trestu bylo v obou případech zohledněno žalobcovo dosavadní chování, způsob spáchání a závažnost kázeňského přestupku. Před uložením kázeňských trestů bylo žalobci umožněno, aby se k věci vyjádřil. Uložené kázeňské tresty jsou dle žalované úměrné závažnosti výše uvedených kázeňských přestupků a jsou v souladu se zájmem na dosažení účelu výkonu trestu odnětí svobody. 9. Žalovaná navrhla, aby soud, aby soud žaloby jako nedůvodné zamítl. III. Jednání soudu 10. Při jednání konaném dne 23. 10. 2024 zástupce žalobce odkázal na písemná podání v obou věcech a zdůraznil, že žalovaný se dostatečně