4 As 272/2018 — Nejvyšší správní soud

52 A 71/2023- 167 - text 9 52 A 71/2023 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy Jana Dvořáka a soudců Jaroslava Vávry a Aleše Korejtka ve věci žalobce: X, narozený dne X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Romanem Kouckým sídlem generála Svobody 339, 533 51 Pardubice proti žalovanému: Krajský úřad Pardubického kraje, IČ 70892822 sídlem Komenského náměstí 125, 532 11 Pardubice za účasti: X, narozený dne X bytem X zastoupený advokátem Mgr. Ondřejem Švábem sídlem Dvořákova nábřeží 1690, 539 01 Hlinsko o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 8. 2023, č.j. KrÚ 67273/2023/105/OMSŘI/Be takto: I. Rozhodnutí Krajského úřadu Pardubického kraje ze dne 28. 8. 2023, č. j. KrÚ 67273/2023/105/OMSŘI/Be se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 24 570 Kč, k rukám advokáta JUDr. Romana Kouckého do 30 dnů od právní moci rozhodnutí. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. V tomto rozsudku se soud zabývá tím, zda byly splněny podmínky pro uložení povinnosti vlastníku pozemku umožnit provedení prací na sousední nemovitosti ve vlastnictví třetí osoby dle § 141 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v relevantním znění (dále také jen „stavební zákon“). I. Shrnutí stavu věci ve správním řízení 2. Městský úřad Hlinsko, stavební úřad (dále také jen „správní orgán I. stupně“) rozhodl dne 18. 4. 2023 pod č. j. Hl 18873/2023/SÚ (dále také jen „prvostupňové rozhodnutí“) podle § 132 odst. 2 písm. g) a § 141 odst. 1 stavebního zákona o povinnosti žalobce jako vlastníka sousedního pozemku označeného jako stavební parcela č. parc. XA, jejíž součástí je budova č. p. X1 (rodinný dům), v obci X a katastrálním území X (dále také „pozemek žalobce“), umožnit z předmětného pozemku ve prospěch osoby zúčastněné na řízení (stavebníka) provedení prací spočívajících v dokončení zateplení fasády rodinného domu č. p. X2 v ulici X v X (dále také „předmětná budova“). 3. Napadeným rozhodnutím žalovaného bylo zamítnuto odvolání žalobce proti prvostupňovému rozhodnutí a prvostupňové rozhodnutí bylo potvrzeno. Žalobce s rozhodnutím žalovaného nesouhlasil. II. Žaloba a její obsah 4. Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného včasnou žalobou dle § 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). V žalobě se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného i prvostupňového rozhodnutí pro jejich nezákonnost. 5. Podstatou žalobních námitek je absence povolení k odstranění zbývající části azbestového obložení tvořícího plášť předmětné budovy v části, u které má být dokončeno zateplení, jež má bránit stavebnímu úřadu ve vydání opatření na sousedním pozemku. Stavebník dle žalobce disponuje pouze územním souhlasem ze srpna 2007, který opravňuje jen k zateplení fasády. Správní orgány nesprávně posoudily, zda lze požadovat umožnění provedení zateplení fasády po žalobci jako vlastníku sousedního pozemku, jehož předpokladem je odstranění části stavby obsahující azbest, které nebylo povoleno. Dle žalobce správní orgány pochybily, když ve věci rozhodly o uložení povinnosti žalobci umožnit vstup, ačkoliv neučinily potřebná šetření a neprovedly dostatečné dokazování spojené s potřebností povolení k odstraňování azbestu z předmětné budovy. 6. Dle žalobce není dále prokázán veřejný zájem na uložení opatření na sousedním pozemku. Další námitky se týkají správními orgány nevysvětlené možné změny požární bezpečnosti stavby spojené s odstraněním azbestového materiálu, který je z podstaty nehořlavý, a s tím související zákonný požadavek na vydání povolení. K územnímu souhlasu žalobce namítal, že mu byl doručen v den vyhlášení předmětného rozhodnutí a neměl možnost se k němu vyjádřit. 7. Z důvodu možných nenapravitelných škod na majetku žalobce, ohrožení jeho zdraví a životního prostředí, které by mohly být způsobeny odstraňováním azbestu nekontrolovaným způsobem, požádal žalobce o přiznání odkladného účinku žalobě, čemuž soud vyhověl. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uváděl, že předmětem odvolacího řízení bylo posouzení zvláštní pravomoci stavebního úřadu dle § 141 stavebního zákona, nikoliv existence platného oprávnění k provedení předmětné stavby (taková námitka nebyla žalobcem v odvolání uplatněna). 9. Zákonné podmínky pro vydání opatření na sousedním pozemku dle § 141 stavebního zákona byly dle žalovaného splněny. Měl za to, že uvedené opatření lze využít pro provedení všech staveb bez ohledu na to, zda vyžadovaly ohlášení či jiné opatření stavebního úřadu nebo zda jsou realizovány jen na základě územního rozhodnutí či územního souhlasu. Opatření bylo vydáno pro vytvoření podmínek k provedení předmětné stavby. Poukazoval na nepřiměřenost vymáhání absolutního naplnění všech procesních postupů pro povolování stavebních činností zejména pro krátký časový rozestup mezi povolováním předmětné stavby a nabytím účinnosti stavebního zákona, uplynutí dlouhé doby od vydání územního souhlasu, pouze dílčí nedokončenosti zateplení předmětné budovy a dobré víry (legitimního očekávání) stavebníka v možné provedení stavby. 10. K žalobní námitce změny bezpečnosti stavby uvedl, že nebyla v prvoinstančním ani odvolacím řízení uplatněna, proto se k ní nemohl vyjádřit. Navíc uvedl důvody, pro které zateplení nebude mít vliv na rozšíření požárně bezpečnostního prostoru stavby. 11. Odmítl hrozící újmu na právech a zdraví žalobce a na životním prostředí s odkazem na prvostupňové rozhodnutí, které stanovilo podmínky provádění prací tak, aby k ohrožení nedošlo, provedou kontrolní prohlídku, při které nebylo zjištěno nebezpečné odstraňování ani ukládání azbestových desek stavebníkem a poučení stavebníka o jeho povinnostech spojených s manipulací s materiálem obsahujícím azbest. 12. K tvrzené nemožnosti žalobce vyjádřit se k územnímu souhlasu uvedl, že územní souhlas byl součástí spisu správního orgánu I. stupně. Zdůraznil, že součástí územního souhlasu je souhlas předchozího vlastníka pozemku žalobce. 13. Závěrem navrhl žalobu zamítnout. IV. Vyjádření osoby zúčastněné na řízení 14. K věci se vyjádřil rovněž stavebník (osoba zúčastněná na řízení) a předložil mj. fotodokumentaci předmětné části budovy. Tvrdil zejména nedostatek aktivní legitimace žalobce z důvodu napadení nesprávného rozhodnutí. Pokud měl žalobce za to, že osoba zúčastněná na řízení nemá potřebná oprávnění k provedení svého stavebního záměru, měl brojit proti územnímu souhlasu vydanému Městským úřadem v Hlinsku dne 8. 8. 2007 pod č. j. Hl 19326/2007/SÚ (dále také „územní souhlas“), nikoliv proti napadenému rozhodnutí, které přezkoumávalo prvostupňové rozhodnutí o umožnění vstupu na pozemek žalobce za účelem provedení nezbytných stavebních prací. 15. Měl za to, že podmínkou pro vydání územního souhlasu nebyla povinnost ohlášení, resp. povolení prací s azbestem. Ohlašovací povinnost se vztahuje na stavebního podnikatele, který práce reálně provádí, nikoliv na stavebníka jako laika, navíc v dané věci půjde spíše o krátkodobou expozici azbestu. 16. Tvrdil, že k vydání napadeného rozhodnutí nebyl třeba veřejný zájem a námitka týkající se změny izolačního materiálu (z eternitu na polystyren) a s tím spojená změna bezpečnosti stavby z hlediska protipožárních předpisů směřuje vůči územnímu souhlasu, nikoliv proti napadenému rozhodnutí. 17. V závěru navrhl zamítnutí žaloby. V. Přezkum věci soudem 18. Soud věc přezkoumal v mezích v žalobě uvedených žalobních bodů. Rovněž se zabýval tím, zda napadené rozhodnutí je přezkoumatelné a zda zjištěný skutkový stav má oporu ve spisech [srov. § 76 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s.]. Rozhodnutí správních orgánů vydaná v prvním a druhém stupni správního řízení posuzoval jako jeden celek. V.a. Zjištění ze správního spisu 19. Z předložených správních spisů zjistil soud následující pro věc rozhodné skutečnosti. 20. Osoba zúčastněná na řízení je vlastníkem předmětné budovy, u které má dojít k dokončení zateplení. Část budovy je z vnější části přístupná pouze z pozemku ve vlastnictví žalobce a tato část předmětné budovy je pokrytá (obložená) materiálem obsahujícím azbest. 21. Správní orgán I. stupně vydal na základě oznámení záměru v území původní vlastnicí předmětné budovy a se souhlasem původní vlastnice pozemku žalobce dne 8. 8. 2007 dle § 96 stavebního zákona územní souhlas se změnou stavby – stavební úpravou předmětné budovy. Stavební úprava měla spočívat v provedení zateplení kontaktním zateplovacím systémem s polystyrénem a vnější barevné omítky. Stavební úřad podřadil stavební úpravu pod § 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona, tj. stavební úpravu, kterou se nezasahuje do nosných konstrukcí stavby, nemění se vzhled stavby ani způsob užívání stavby, nevyžaduje posouzení vlivů na životní prostředí a její provedení nemůže negativně ovlivnit požární bezpečnost. 22. Na základě územního souhlasu došlo v průběhu času k zateplení předmětn