1 Afs 96/2009 — Nejvyšší správní soud

55 A 76/2020- 44 - text 10 55 A 76/2020 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Oulíkové a soudců Mgr. Miroslava Makajeva a JUDr. Davida Krysky ve věci žalobců: a) VT centrum 11 s.r.o., IČO 27391957, se sídlem Kašperská 965, Praha, b) R. J., bytem X, c) Ing. J. K., bytem X, d) V. B., bytem X, e) P. N., bytem X, f) P. M., bytem X, g) M. P., bytem X, h) M. Ř., bytem X, všichni zastoupeni advokátem JUDr. Ing. Ondřejem Horázným, se sídlem Ondříčkova 1304, Praha, proti žalovanému: Městský úřad Český Brod, se sídlem náměstí Husovo nám. 70, Český Brod, zastoupen advokátkou JUDr. Janou Markovou, se sídlem Husovo nám. 64, Český Brod, o žalobách na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, takto: I. Zásah spočívající v neprovedení doplňovací zkoušky žalobců b) – h) žalovaným dne 5. 6. 2020 byl nezákonný. II. Žalovaný je povinen zaplatit každému z žalobců náhradu nákladů řízení ve výši 14 184,70 Kč, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobců, advokáta JUDr. Ing. Ondřeje Horázného. Odůvodnění: 1. Žalobci se celkem osmi samostatnými žalobami podle části třetí, hlavy druhé, dílu třetího zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), domáhají určení, že zásah žalovaného spočívající v neprovedení doplňovací zkoušky žalobců b) – h) podle § 45b zákona č. 247/2000 Sb., získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o získávání odborné způsobilosti“)zkušebním komisařem žalovaného dne 5. 6. 2020 byl nezákonný. 2. Usnesením ze dne 24. 7. 2020, č. j. 54 A 76/2020-14, byly všechny žaloby spojeny ke společnému projednání. 3. Žalobci uvedli, že žalobkyně a) jako provozovatel autoškoly přihlásila u žalovaného ke zkoušce celkem devět žadatelů. Žalovaný potvrdil konání zkoušky na den 5. 6. 2020. Na uvedený den bylo ke zkoušce přihlášeno celkem 9 žadatelů, z toho dva žadatelé o skupinu vozidel B a žalobci b) – h) o rozšíření skupiny B o harmonizovaný kód 96. Předmětná doplňovací zkouška podle § 45b zákona o získávání odborné způsobilosti se provádí pro účely rozšíření rozsahu řidičského oprávnění pro skupinu B na jízdní soupravy složené z vozidla skupiny B a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg. Dne 5. 6. 2020 se dostavilo k provedení zkoušek všech devět žadatelů. Zkušební komisař, Ing. J. K., zaměstnanec žalovaného, odmítl zkoušku u žalobců b) – h) provést, protože podklady, které byly předloženy žalobkyní a), údajně byly nekompletní. Z toho důvodu prý nebylo možné zkoušku provést. Důvodem měla být skutečnost, že žalobkyně a) nesplnila povinnost uvedenou v § 25 zákona o získávání odborné způsobilosti. Zkouška u zbývajících dvou žadatelů o skupinu B byla provedena. 4. Žalobci namítli, že pro účely rozšíření rozsahu řidičského oprávnění ze skupiny B na skupinu B s harmonizovaným kódem 96 je řidič, za předpokladu, kdy neabsolvoval zkoušku v řízení motorového vozidla na soupravě B96, povinen absolvovat doplňovací zkoušku, která se provede ve stejném rozsahu a stejným způsobem, jako zkouška z praktické jízdy podle § 42 zákona o získávání odborné způsobilosti. Žádnou jinou povinnost nemá stanovenu. Zkušební komisař odmítl zkoušky provést s odůvodněním, že nebylo dodrženo ustanovení § 25 (nebyl zaslán seznam o přijetí do výuky a výcviku) a nebylo uvedeno datum zahájení a ukončení výuky a výcviku ve formuláři „Žádost o přijetí k výuce a výcviku“. Tyto položky nebyly vyplněny proto, že u uvedených žadatelů žádný výcvik neprobíhal. Žalobci poukázali, že povinnost zasílat seznam žadatelů podle § 25 zákona o získávání odborné způsobilosti je stanovena toliko pro ty případy, kdy je se žadatelem prováděna výuka nebo výcvik. Pro případ doplňovacích zkoušek těchto žadatelů neexistuje povinnost absolvovat výuku nebo výcvik, a proto neexistuje ani povinnost zasílat seznam žadatelů podle § 25 zákona o získávání odborné způsobilosti. Žalobci mají za to, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro to, aby se žalobci b) – h) mohli podrobit zkoušce, na kterou byli řádně přihlášeni. Stejně tak mají žalobci za to, že žalobkyně a) nepochybila, když neodeslala žalovanému seznam žadatelů podle § 25 zákona o získávání odborné způsobilosti, jelikož takovou povinnost neměla. 5. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že v den zkoušek bylo zkušebním komisařem zjištěno, že na „Seznamu žadatelů o řidičské oprávnění přihlášených ke zkoušce“ jsou přihlášeni žadatelé, jejichž seznam nebyl zaslán žalovanému podle § 25 zákona o získávání odborné způsobilosti. Dále bylo zjištěno, že při předložení „Žádosti o přijetí k výuce a výcviku“ není v části žádosti, kterou vyplňuje provozovatel autoškoly, zaznamenáno datum zahájení výuky a výcviku a datum ukončení výuky a výcviku. Místo pro zápis data zahájení a ukončení je pouze přeškrtnuto. Dle zkušebního komisaře nemohl provozovatel přihlásit žadatele na zkoušku také z důvodu chybějícího ukončení výuky a výcviku dle § 32 zákona o získávání odborné způsobilosti. Provozovatel autoškoly byl vyzván zkušebním komisařem k doplnění náležitostí a na místě mu byl nabídnut náhradní termín k vykonání zkoušky pro žadatele o získání řidičského oprávnění (B96) dne 12. 6. 2020 za předpokladu, že budou doplněny chybějící náležitosti. Žalovaný dále odkázal na § 19 písm. b) zákona o získávání odborné způsobilosti, který upravuje doplňující výuku a výcvik. 6. Žalovaný uvedl, že dle ustálené judikatury jednotlivé procesní úkony správního orgánu, které směřují k vydání rozhodnutí, samy o sobě nepředstavují zásah do práv účastníka řízení. V daném případě je evidentní, že žalobkyně a) byla vyzvána k doplnění požadovaných a chybějících náležitostí žádosti, které jsou jasně zákonem stanoveny s tím, že jí byl nabídnut náhradní termín zkoušek, na 12. 6. 2020 s tím, že je patrné, že pokud by ze strany žalobkyně a) byly chybějící údaje doplněny, došlo by k připuštění žalobců b) – h) k provedení zkoušek praktické jízdy. Pokud se tedy žalobci domáhají určení, že neprovedení zkoušek je nezákonným zásahem do jejich práv žalobce, pak lze pouze konstatovat, že v daném případě se domáhají něčeho, co ani nenastalo. Navíc žalovaný byl ve vztahu toliko s žalobkyní a), nikoli s žalobci b) – h). 7. Žalovaný dále uvedl, že subsidiární charakter ochrany poskytované podle § 82 a násl. s. ř. s. má za cíl pouze zamezit trvání nezákonného zásahu či odvrátit jeho bezprostřední hrozbu. Je tedy zřejmé, že cílem popsaného prostředku právní ochrany není „morální zadostiučinění“ vyslovením nezákonnosti zásahu veřejné moci, ani nahrazení existujících prostředků ochrany. 8. Při jednání před soudem dne 28. 5. 2021 setrvali účastníci na svých procesních stanoviscích. Soud provedl žalovaným navržený důkaz stanoviskem ministerstva dopravy, v němž bylo uvedeno, že „v případě, kdy má žadatel v úmyslu žádat o řidičské oprávnění pro rozšíření rozsahu řidičského oprávnění pro skupinu B na jízdní soupravy složené z vozidla skupiny B a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, je povinen absolvovat pouze doplňovací zkoušku, která se provede stejným způsobem jako zkouška z praktické jízdy podle § 42 zákona č. 247/2000 Sb. Podle § 19 písm. b) bodu 3 zákona č. 247/2000 Sb. provozovatel autoškoly může takovému žadateli poskytnout doplňovací výuku a výcvik. Ministerstvo dopravy v souvislosti s výše uvedeným konstatuje, že podle platných ustanovení zákona č. 247/2000 Sb. lze obecními úřady obcí s rozšířenou působností provést zkoušku z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorového vozidla, přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel v bodovém hodnocení, nebo doplňovací zkoušku, vždy však za dodržení postupu přihlášení žadatele o řidičské oprávnění provozovatelem autoškoly stanovené § 32 odst. 2 citovaného zákona, po ukončení výuky a výcviku, za podmínky splnění povinnosti podle § 28 a § 27 odst. 1 citovaného zákona a za dodržení ustanovení § 25 citovaného zákona, neboť jiný postup přihlašování žadatele ke zkouškám a přezkoušení není tímto zákonem stanoven. Žadatel o řidičské oprávnění pro rozšíření rozsahu řidičského oprávnění pro skupinu B na jízdní soupravy složené z vozidla skupiny B a přípojného vozidla o největší povolené hmotnosti převyšující 750 kg, jejichž největší povolená hmotnost převyšuje 3 500 kg, ale nepřevyšuje 4 250 kg, je povinen absolvovat pouze doplňovací zkoušku podle § 45b zákona č. 247/2000 Sb., provozovatel autoškoly je však povinen takového žadatele k doplňovací zkoušce přihlásit způsobem stanoveným citovaným zákonem, za dodržení ostatních souvisejících ustanovení tohoto zákona“. Účastníky navržené výslechy svědků a účastníků pak soud neprovedl pro nadbytečnost, jelikož s