7 As 22/2012 — Nejvyšší správní soud

30 A 57/2014- 51 - text 9 pokračování 30A 57/2014 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Roučky a soudců JUDr. PhDr. Petra Kuchynky, Ph.D. a Mgr. Jany Komínkové v právní věci žalobkyně: Tritia spol. s r.o., se sídlem Cheb, Truhlářská 7, proti žalovanému: Státní úřad inspekce práce, se sídlem Opava, Kolářská 451/13, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 9. dubna 2014 č.j. 545/1.30/14/14.3 t a k t o : I. Žaloba se z a m í t á. II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení O d ů v o d n ě n í : Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení výše označeného rozhodnutí žalovaného, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobkyně a potvrzeno rozhodnutí Oblastního inspektorátu práce pro Plzeňský kraj a Karlovarský kraj ze dne 10.1.2014 č.j. 236/6.72/14/14.3, jímž byla žalobkyně uznána vinnou ze spáchání správního deliktu podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, pro porušení § 34 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, za což jí byla uložena pokuta 50.000,- Kč a náhrada nákladů řízení 1.000,- Kč. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že svým jednáním nenaplnila znaky skutkové podstaty předmětného správního deliktu, neboť skutečnost, že pracovní smlouva byla písemně vyhotovena, ověřili pracovníci provádějící kontrolu, při níž žalobkyně potvrdila, že písemné vyhotovení smlouvy je připraveno, ale doposud není opatřeno podpisem tehdejšího jednatele JUDr. H.D., proto není k dispozici na prodejně. Následně byla pracovní smlouva správnímu orgánu předložena 19.6.2012 a vyplývá z ní den nástupu do práce 11.6.2012. Žalobkyně v žalobě dále uvedla, že na podporu tvrzení o uzavření pracovní smlouvy předložila doklady prokazující existenci pracovněprávního vztahu, zejména doklad o zdravotní prohlídce a přihlášku na zdravotní a sociální pojištění s datem podání 11.6.2012, a to přestože oznamovací povinnost zaměstnavatele je termínově podstatně delší. Lze tedy podle žalobkyně konstatovat, že byla uzavřena pracovní smlouva, byť její písemné vyhotovení bylo účastníky podepsáno až s určitým odstupem. To ovšem podle žalobkyně neznamená, že se mělo jednat o dodatečně vyhotovenou listinu v souvislosti s prováděnou kontrolou. Podle žalobkyně se správní delikt podle § 25 odst. 1 písm. b) zákona o inspekci práce týká případů, kdy nedošlo mezi účastníky pracovněprávního vztahu k uzavření písemné pracovní smlouvy vůbec, což není tento případ. Dále žalobkyně tvrdila nepřezkoumatelnost odůvodnění výše uložené pokuty s tím, že se správní orgán I. stupně omezil na konstatování, že se jedná o závažný správní delikt, což podrobněji nerozvedl. Žalobkyně poukázala na rozhodnutí NSS sp. zn. 1 As 71/2008, podle něhož smyslem odůvodnění správního rozhodnutí je doložit správnost i zákonnost postupu správního orgánu, jakož i vydaného rozhodnutí, jehož jedna z nejdůležitějších vlastností je přesvědčivost. Žalobkyně má za to, že pokuta byla uložena ve zjevně nepřiměřené výši, když žalobkyně rozhodně nejednala úmyslně, výše pokuty není podle žalobkyně likvidační, nicméně je citelným zásahem do jejích majetkových práv za situace, kdy její podnikání je ve ztrátě v důsledku růstu cen vstupů, které s ohledem na tvrdou konkurenci nemůže přenést do cen svých výrobků. Podle žalobkyně činí přiměřená pokuta 10.000,- Kč. Alternativně žalobkyně navrhla snížení uložené pokuty na 10.000,- Kč. Žalovaný ve vyjádření k žalobě navrhl zamítnutí žaloby s tím, že správní orgán I. stupně jednoznačně prokázal, že se žalobkyně uvedeného správního deliktu dopustila. Žalovaný poukázal na ust. § 2 odst. 4 správního řádu, podle něhož musí dbát na to, aby při rozhodování skutkově shodných nebo podobných případů nevznikaly nedůvodné rozdíly. Navíc musel přihlédnout k přitěžujícím okolnostem, že jde o druhé prokázané porušení zákona a že protiprávní stav trval devět dnů. Součástí správního spisu je záznam o zahájení kontroly ze dne 15.6.2012, podle něhož v provozovně žalobkyně v Chebu, Truhlářská 7 byla tohoto dne ve 13:25 provedena kontrola, při níž byla zjištěna osoba D.F., která uvedla, že nastoupila dne 11.6.2012 jako prodavačka a pracovní smlouvu podepsala při nástupu. Na provozovně pracovní smlouva nebyla k dispozici a paní F. ji také nemá. Doklady byly požadovány telefonicky po účetní firmy, která sdělila, že smlouvu ještě musí podepsat pan doktor, a proto ji nemůže zaslat na prodejnu. Dne 19.6.2012 žalobkyně předložila správnímu orgánu I. stupně písemnou pracovní smlouvu s uvedenou zaměstnankyní datovanou 11.8.2012, ze které vyplývá sjednání pracovního poměru na dobu určitou do 31.12.2012 s dnem nástupu do práce 11.6.2012 na druh práce prodavačka – regálová služba. Dále žalobkyně předložila pracovní list D.F. z června 2012, týkající se pracovní doby od 11.6. do 18.6.2012. Podle protokolu o výsledku kontroly ze dne 9.7.2012 při kontrole dne 15.6.2012 byla zjištěna na pracovišti D.F., která prodávala pečivo a informovala zákazníky o zboží. Tato uvedla, že pracuje na základě pracovní smlouvy, kterou podepsala 11.6.2012, avšak pracovní smlouvu nemá a na provozovně není, byl předložen pouze pracovní list – vedení docházky od 11.6.2012. Telefonicky účetní žalobkyně sdělila, že pracovní smlouvu musí nejprve podepsat pan doktor a teprve poté bude dodána na provozovnu. Dne 19.6.2012 byla správnímu orgánu I. stupně předložena pracovní smlouva D.F. Podle závěru protokolu o výsledku kontroly nebyla dne 15.6.2012 na provozovně předložena pracovní smlouva pro D.F., což je v rozporu s § 136 zákona č. 435/2004 Sb., zákona o zaměstnanosti, podle něhož právnická nebo fyzická osoba je povinna mít v místě pracoviště kopie dokladů prokazující existenci pracovněprávního vztahu. Protože nebyla dosud pracovní smlouva podepsána zaměstnavatelem, hodnotil správní orgán I. stupně smlouvu jako doklad dodatečně vytvořený, na který nebude brán zřetel. Správní orgán dospěl k závěru o spáchání správního deliktu umožnění výkonu nelegální práce. Žalobkyně požádala o přezkoumání protokolu o výsledku kontroly a předložila lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci datovaný 11.6.2012 týkající se zaměstnankyně D.F. a oznámení o nástupu do zaměstnání této zaměstnankyně ke dni 11.6.2012 pro účely OSSZ. Dále žalobkyně předložila hromadné oznámení zaměstnavatele pro Všeobecnou zdravotní pojišťovnu datované 13.6.2012, z něhož rovněž vyplývá datum nástupu do zaměstnání zaměstnankyně F. ke dni 11.6.2012. Správní orgán I. stupně v rámci přezkoumání protokolu změnil právní kvalifikaci na porušení ust. § 34 odst. 4 zákoníku práce. Při jednání dne 20.6.2013 žalobkyně uvedla, že pokud pracovní smlouva písemně byla vyhotovena, nemůže být žalobkyně odpovědna za protiprávní jednání. V daném případě totiž nevznikl žádný stav právní nejistoty s ohledem na skutečnost, že zaměstnankyně paní F. byla přihlášena na OSSZ u VZP s datem 11.6.2012. Ke svým majetkovým poměrům odkázala žalobkyně na hospodářský výsledek, který lze nalézt v obchodním rejstříku na internetu v daňovém přiznání. První rozhodnutí správního orgánu I. stupně ve věci samé bylo k odvolání žalobkyně zrušeno žalovaným z důvodu nepřezkoumatelnosti výše uložené pokuty. Žalovaný v tomto rozhodnutí poukázal na rozsudek NSS ze dne 31.5.2007 č.j. 4 As 64/2005-59, podle něhož „správní orgán je povinen při ukládání sankce zabývat se podrobně všemi hledisky, které mu zákon předkládá, a podrobně a přesvědčivě odůvodnit, ke kterému hledisku přihlédl, a navíc podrobně odůvodnit, jaký vliv mělo toto hledisko na konečnou výši pokuty. Výše uložené pokuty musí být zdůvodněna způsobem nepřipouštějícím rozumné pochyby o tom, že právě taková výše pokuty odpovídá konkrétním okolnostem případu." Dále žalovaný poukázal na rozsudek NSS ze dne 27.3.2008 č.j. 4 As 51/2007-68, podle něhož "úvaha správního orgánu musí vést k hodnocení individuální povahy protiprávního jednání, přičemž je třeba rozlišovat přitěžující a polehčující okolnosti a vždy je posuzovat z hlediska konkrétního dopadu na daný případ. Uvede-li správní orgán pouze, že k nějakému aspektu přihlédl, aniž by sdělil, jakou hodnotu, byť abstraktně vyjádřenou, tomuto aspektu přiřadil, stává se takové tvrzení do značné míry neurčitým a nepřezkoumatelným." Správní orgán I. stupně znovu uznal žalobkyni vinnou ze spáchání správního deliktu s odůvodněním, že skutkový stav věci byl kontrolním orgánem dostatečně zjištěn a žalobkyně neprokázala při kontrole existenci písemného vyhotovení pracovní smlouvy s paní F., která vykonávala závislou práci bez písemného vyhotovení pracovní smlouvy. Protože žalobkyně nemohla předložit písemné vyhotovení pracovní smlouvy a dne 19.6.2012 předložená kopie byla datována 11.8.2012, vyhodnotil ji kontrolní orgán jako dodatečně vyhotovenou smlouvu. Z předložené kopie není podle správního orgánu I. stupně zřejmé, kdy byla skutečně vyhotovena písemně a kdy skutečně došlo k jejímu podpisu. Teprve na základě dodatečného doložení dalších