9 As 171/2018 — Nejvyšší správní soud

40 A 3/2025- 35 - text 12 40 A 3/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Václava Trajera a soudců Mgr. Lenky Havlíčkové a Mgr. Vojtěcha Salamánka ve věci navrhovatel: NORD PROPERTY a.s., IČO: 24202550 sídlem U Slavie 1540/2a, 100 00 Praha 10 – Vršovice zastoupený advokátem JUDr. Jaroslavem Jenerálem sídlem Klimentská 1652/36, 110 00 Praha 1 proti odpůrci: obec Chuderov sídlem Chuderov 63, 400 02 Chuderov o návrhu na zrušení části opatření obecné povahy – Územního plánu Chuderov vydaného usnesením Zastupitelstva obce Chuderov č. 5 dne 27. 6. 2024, který nabyl účinnosti dne 13. 7. 2024, takto: I. Opatření obecné povahy Územní plán Chuderov vydaný usnesením Zastupitelstva obce Chuderov č. 5 dne 27. 6. 2024 se v rozsahu vymezení plochy ÚR2 na pozemcích parc. č. XA, XB a XC, vše v katastrálním území X, dnem právní moci tohoto rozsudku v textové i grafické části zrušuje. II. Ve zbývající části se návrh zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Navrhovatel se v návrhu na zrušení opatření obecné povahy podle § 101a a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, (dále jen „s. ř. s.“) podaném v zákonem stanovené lhůtě domáhal zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu obce Chuderov vydaného usnesením Zastupitelstva obce Chuderov dne 27. 6. 2024, který nabyl účinnosti dne 13. 7. 2024 (dále též „ÚP“). Současně se navrhovatel domáhal přiznání náhrady nákladů řízení. Návrh 2. V podaném návrhu navrhovatel uvedl, že je vlastníkem pozemků parc. č. XA, B a XC vše v katastrálním území X (dále jen „předmětné pozemky“). Předmětné pozemky navrhovatel nabyl na základě dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 9. 2. 2022. 3. Napadeným opatřením obecné povahy byl vydán nový územní plán, který nahradil předchozí Územní plán sídelního útvaru Chuderov (dále jen „ÚPSÚ“). Změnou č. 7 ÚPSÚ ze dne 23. 3. 2015 (dále jen „Změna č. 7“) byly předmětné pozemky zařazeny do plochy Z1 – zastavitelných ploch s funkčním využitím BV – bydlení venkovské, avšak ÚP nově vymezil předmětné pozemky jako nezastavitelné plochy územní rezervy ÚR2 pro bydlení v rodinných domech – vesnické. 4. Navrhovatel konstatoval, že již v roce 2022 nechal zpracovat projektovou dokumentaci pro povolení zřízení studny na každém z předmětných pozemků. V tomtéž roce byla vydána povolení k nakládání s podzemními vodami a byl schválen pro předmětné pozemky záměr „Vrtaná studna“. V roce 2024 navrhovatel zajistil přívod elektrické energie k předmětným pozemkům včetně zřízení věcného břemene ve prospěch společnosti ČEZ distribuce, a. s. 5. Navrhovatel konstatoval, že předmětné pozemky byly v původním návrhu územního plánu předloženém k veřejnému projednání 14. 6. 2022 vymezeny jako součást plochy Z10 – zastavitelných ploch, s funkčním využitím BV – bydlení v rodinných domech – vesnické. Následně byl ÚP podstatně upraven, a až v rámci této úpravy došlo k vyřazení předmětných pozemků ze zastavitelných ploch určených pro bydlení a jejich zařazení do ploch územní rezervy ÚR2 (BV). Opakované veřejné projednání takto upraveného návrhu se konalo dne 3. 10. 2023. Navrhovatel po opakovaném veřejném projednání včasně uplatnil námitku. Jeho námitka byla zamítnuta s tím, že orgán ochrany zemědělského půdního fondu vyslovil nesouhlas se záborem zemědělské půdy na předmětných pozemcích, neboť nebyl tento zábor dostatečně odůvodněn. 6. Navrhovatel poukázal na skutečnost, že na jedné straně u dotčených pozemků, které byly v minulosti schválenou územní dokumentací zahrnuty do zastavitelných ploch, došlo s poukazem na nedostatečné odůvodnění nutnosti vymezení ploch pro zástavbu k vynětí ze zastavitelných ploch a jejich převedení do plochy území rezervy, současně došlo ÚP k vymezení nových zastavitelných ploch (např. plochy Z05 a Z08), aniž by tento postup byl v odůvodnění ÚP blíže osvětlen. ÚP pouze předkládá tabulku s výčtem ploch a jejich rozlohou, které byly zařazeny jako zastavitelné pro druhé projednání územního plánu, avšak bez jakéhokoliv bližšího vysvětlení kritérií výběru. Navrhovatel v této skutečnosti shledával nepřezkoumatelnost napadeného opatření obecné povahy. V tomto směru navrhovatel odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 12. 2008, č. j. 1 Ao 3/2008-136, ze dne 23. 3. 2023, č. j. 9 As 49/2021-39, a ze dne 15. 8. 2023, č. j. 4 As 263/2022-54. Navrhovatel trval na tom, že převedení jeho pozemků ze zastavitelných ploch do územní rezervy představuje vznik doposud neexistujících limitů užívání majetku a zásah do jeho vlastnických práv. Takový zásah pak návrhem napadeného opatření obecné povahy dostatečně neodůvodňuje. Obecné odkazy na stanovisko orgánu ochrany zemědělského půdního fondu nepředstavují dle názoru navrhovatele dostatečné důvody. Trval na tom, že změna funkčního využití plochy v územním plánu, která znamená zásah do výkonu vlastnického práva, musí být podložena dostatečně závažnými důvody opírajícími se buď o relevantní změnu okolností, nebo o to, že původní řešení je věcně nesprávné a vede k závažné kolizi s veřejným zájmem. Předmětné opatření obecné povahy rovněž neobsahuje dle navrhovatele žádné přezkoumatelné odůvodnění, proč bylo vhodné vymezit některé nové plochy (např. plochy Z05 a Z08) a jiné, již v současném ÚPSÚ vymezené, zastavěné plochy převést do územních rezerv. 7. Dále navrhovatel namítal porušení zásady kontinuity územního plánování, ochrany legitimního očekávání a proporcionality. Odpůrce v odůvodnění opatření obecné povahy pouze nastínil určité veřejné zájmy, jichž má být územním plánem dosaženo, avšak ty již nijak neporovnal s vlastnickými zájmy navrhovatele, přičemž test proporcionality spočívá právě v porovnání vymezených veřejných zájmů a omezení vlastnického práva, ke kterému územní plán za účelem dosažení vytyčených cílů přistoupil. V absenci tohoto porovnání spatřuje navrhovatel rozpor se zásadou proporcionality a diskriminační zásah do jeho práv. 8. Navrhovatel rovněž namítal nepřezkoumatelnost vypořádání jeho námitek. Vypořádání námitky navrhovatele se omezilo na pouhé konstatování nesouhlasného stanoviska orgánu ochrany zemědělského půdního fondu a informaci o redukci plochy Z10 pouze na dva pozemky s vydaným souhlasem. Nebylo však uvedeno, proč pořizovatel ÚP nedokázal řádně odůvodnit záběr zemědělského půdního fondu a proč bylo přistoupeno k zařazení předmětných pozemků do územní rezervy. V tomto směru navrhovatel odkázal na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 11. 2010, č. j. 1 Ao 5/2010-169, a ze dne 25. 11. 2022, č. j. 5 As 146/2021-49. 9. V poslední námitce navrhovatel namítal, že došlo v předmětném případě ke zneužití institutu územní rezervy. Navrhovatel poukázal na skutečnost, že v daném případě má být jejích využití prověřeno „až po vyčerpání kapacit rozvojových ploch BV v k. ú. Chuderov“, což může znamenat dlouhodobé blokování území bez jasného časového horizontu. Institut územní rezervy tak byl zneužit k faktickému vyloučení předmětných pozemků ze zastavění, aniž by byly splněny zákonné předpoklady pro takový postup. Dle navrhovatele se fakticky jedná o etapizaci zástavby, a nikoli o prověření možného budoucího využití. Vyjádření odpůrce 10. Odpůrce ve vyjádření k návrhu uvedl, že v návrhu ÚP pro jeho veřejné projednání v červnu 2022 byly předmětné pozemky vymezeny v zastavěné ploše bydlení Z10. K návrhu této plochy uplatnil Krajský úřad Ústeckého kraje (dále též jen „krajský úřad“) jako dotčený orgán negativní stanovisko ze dne 15. 6. 2022, č. j. KUUK/092628/2022. Po vyhodnocení tohoto negativního stanoviska, platné právní úpravy, dostatečného množství navrhovaných zastavitelných ploch bydlení v návrhu ÚP a z toho vyplývající nemožnosti prokázat převahu veřejného zájmu na zástavbě těchto pozemků nad veřejným zájmem na ochraně zemědělského půdního fondu navrhl pořizovatel ÚP takové řešení, že plocha Z10 byla redukována pouze na pozemky parc. č. 307/157 a 307/158 v katastrálním území Chuderov, neboť na tyto pozemky již bylo vydáno závazné stanovisko/souhlas s trvalým odnětím půdy ze zemědělského půdního fondu pro výstavbu dvou rodinných domů, a to stanoviskem Magistrátu města Ústí nad Labem č. j. MMUL/OŽP/OP/303092/2022/S-125/ŠumM. Zbývající část plochy Z10 byla vymezena jako územní rezerva pro bydlení vesnické. Následně byl návrh územního plánu podstatně upraven (mimo jiné byla redukována zastavitelná plocha Z10, kdy část plochy byla převedena do plochy územní rezervy UR2, a předložen k opakovanému veřejnému projednání. Replika navrhovatele 11. Navrhovatel v replice setrval na své argumentaci obsažené v návrhu. Doplnil, že ke změně funkčního využití u jeho pozemků došlo v důsledku pochybení pořizovatele územního plánu, který nedoložil dostatečnou argumentaci a podklady pro odůvodnění původního řešení v území. Dále navrhovatel poukázal na skutečnost, že je nesporné, že na jeho pozemcích se nachází půda zařazená do IV. třídy ochrany. Jedná se tedy o půdu s