7 Afs 13/2007 — Nejvyšší správní soud

11 Af 22/2011- 55 - text 7 pokračování 11Af 22/2011 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr.Hany Veberové a soudců JUDr. Jitky Hroudové a Mgr. Marka Bedřicha v právní věci žalobce: Společnost G & C PACIFIC NIUE LIMITED, v konkurzu, se sídlem Dalton House, 60 Windsor Avenue, London SW19 RR, Spojené království Velké Británie a Severního Irska zapsané v registru společností Anglie a Walesu pod č. No 6701826, v řízení zastoupeného Mgr. Lukášem Pachlem, insolvenčním správcem žalobce, se sídlem Brno, Čechyňská 419/14, právně zastoupen Mgr. Petrou Chudbovou, advokátkou se sídlem Brno, Lidická 707/51 proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství (dříve Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu se sídlem Praha 1, Štěpánská 28), v řízení o žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu ze dne 16.9.2010, sp. zn. 11915/10-1500-106358 t a k t o: I. Žaloba se z a m í t á. II. Žalobce je p o v i n e n zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 2.261,-Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. O d ů v o d n ě n í : Žalobce se původní žalobou podanou u Městského soudu v Praze, která byla u zdejšího soudu vedená pod sp. zn. 11 A 142/2010, domáhal ochrany před nezákonným zásahem proti Finančnímu úřadu pro Prahu – Jižní Město a proti Finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu. V podané žalobě žalobce uvedl, že se na základě přeshraniční fúze stal právním nástupcem společnosti G&C Pacific, a.s. a BGC Developers, a.s. Fúze byla zapsána do britského registru společností a na základě tohoto zápisu byly obě fúzující společnosti vymazány ke dni 19.1.2010 z obchodního rejstříku. Tím dle žalobce nastala změna místní příslušnosti žalobce dle ustanovení § 4 zákona 337/1992 Sb. (dále jen zákon o správě daní a poplatků). Žalobce poukázal na to, že daňovým identifikačním číslem společnosti G&C Pacific Niue Ltd je GB97658850 a že místně příslušným správcem daně pro tuto společnost je pak HM Revenue & Customs, VAT Operations, Accounting & Adjustment, Queens Dock, Liverpool, L74 4AA, United Kingdom a nikoliv Finanční úřad pro Prahu – Jižní Město. Správcem daně oprávněným vést daňová řízení je místně příslušný správce daně, není-li příslušnost delegována příslušným správcem daně někoho jiného, což se v daném případně nestalo. Námitku místní nepříslušnosti Finančního úřadu pro Prahu – Jižní Město k vedení daňových řízení se žalobcem uplatnil žalobce podáním ze dne 3.5.2010 a jeho doplněním ze dne 21.5.2010. Finanční úřad pro Prahu – Jižní Město se žalobcem nadále v daňových řízeních pokračuje a vynucuje na žalobci plnění svých rozhodnutí i přesto, že k tomu není příslušný. Dne 11.10.2010 v řízení 11 A 142/2010 rozšířil žalobce žalobu o návrh na zrušení rozhodnutí žalovaného správního orgánu - Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu - a o návrh na přiznání odkladného účinku podané žalobě, a navrhl, aby soud vydal rozhodnutí, kterým se - finančnímu úřadu pro Prahu – Jižní Město ukládá zdržet se vůči žalobci jakýchkoli úkonů v daňovém řízení do pravomocného rozhodnutí ve věci 11 A 142/2010. - finančnímu ředitelství pro hlavní město Prahu ukládá zdržet se vůči žalobci jakýchkoli úkonů v daňovém řízení do pravomocného rozhodnutí ve věci 11 A 142/2010. - žalobě proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu sp.zn. 11915/10-1500-106358 ze dne 16.9.2010 přiznává odkladný účinek do pravomocného rozhodnutí ve věci 11 A 142/2010. - rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu sp.zn.11915/10-1500-106358 ze dne 16.9.2010 ruší v celém rozsahu. a dále, aby soud rozhodl, že - finanční úřad pro Prahu – Jižní Město není místně příslušným správcem daně žalobce. - finanční úřad pro Prahu 1 není místně příslušným správcem daně žalobce. - finanční ředitelství pro hlavní město Prahu není oprávněno rozhodovat o místní příslušnosti správce daně žalobce. - žalobci náleží náhrada nákladů řízení ve věci. Rozsudkem ze dne 24.5.2001, č.j. 11A 142/2010-76, Městský soud v Praze žalobu v té části, v níž se žalobce domáhal vyslovení, že Finanční úřad Praha – Jižní Město není místně příslušným správcem daně a Finanční ředitelství pro hlavní město Prahu není oprávněno rozhodovat o místní příslušnosti správce daně žalobce, odmítl, neboť není v rámci své kompetence oprávněn k řízení o ochraně před nezákonným zásahem rozhodnout, zda správní orgán je či není místně příslušným správcem daně či zda je orgánem příslušným rozhodovat o určitých skutečnostech. Ve zbývající části, ve které se domáhal vyslovení, že úkony Finančního úřadu pro Prahu – Jižní Město, a to předvolání ze dne 8.6.2010, další přípisy doplnění odvolacích řízení a přípis ze dne 7.4.2010,jsou nezákonným zásahem, žalobu zamítl. Kasační stížnost proti tomuto rozsudku pak zamítl Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 22.9.2011, č.j. 7Aps 5/2011-108, ve kterém konstatoval, že nezákonnost úkonu správního orgánu musí být posuzována ve světle právních předpisů účinných ke dni vydání/učinění tohoto úkonu, byť by tomu tak bylo na základě skutkového stavu (shromážděných důkazů soudem) ke dni vydání soudního rozhodnutí. Za neopodstatněnou považoval i argumentaci žalobce, že s ním nebyl správní orgán oprávněn vést daňové řízení z titulu jeho právního nástupnictví po původní společnosti – G & C PACIFIC, a.s., neboť dle § 57 odst. 4 zákona o správě daní a poplatků bezvýhradně platí, že daňová povinnost zaniklých právnických osob přechází na jejich právní nástupce. Na tom nic nemění ani okolnost, že právní předchůdce žalobce zanikl z titulu „přeshraniční fúze“. Podstatné je, že společnost zanikla a že daňová povinnost přešla na jejího právního nástupce. Usnesením ze dne 24.3.2011 č.j. 11Ca 142/2010-57 Městský soud návrhy žalobce, směřující proti rozhodnutí Finančního ředitelství pro hlavní město Prahu, sp.zn. 11915/10-1500-106358, ze dne 16.9.2010, kterým rozhodl o delegaci místní příslušnosti, vyloučil k samostatnému projednání a rozhodnutí a věc byla zapsána pod č.j. 11Af 22/2011. V rozšíření podané žaloby proti tomuto rozhodnutí namítá, že rozhodnutí nereflektuje na skutečnost, že žalobce nemá sídlo na území ČR a nenachází se zde ani jeho účetní a další dokumentace. Ta se nachází ve Velké Británii a daňové správě ČR nebrání žádná právní skutečnost v tom, aby ve věci údajných daňových povinností se obracela na místně příslušného správce daně žalobce HM Revenue & Customs v Liverpoolu. Daňová správa ČR není oprávněna delegovat místní příslušnost ke správě daní z tohoto správce daně v cizině na jakýkoli jiný správní orgán. Přímou a nenahraditelnou újmu žalobce z nezákonného postupu daňové správy je ta skutečnost, že Finanční úřad pro Prahu – Jižní Město jako nepříslušný správce daně vede proti žalobci exekuční řízení pod sp.zn. 67 Nc 1076/2008, kde prostřednictvím soukromé osoby exekuuje údajné daňové povinnosti. Žalobce tak denně přichází o tisícové částky, a dále pak odkázal na důvody žaloby uvedené v žalobě na ochranu před nezákonným zásahem podanou u Městského soudu v Praze dne 18.6.2010 pod sp. zn. 11 A 142/2010. Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě uvedl, že v průběhu let 2006 až 2008 proběhlo u zaniklých daňových subjektů několik změn místně příslušného územního finančního orgánu. Od 21.11.2007 do 20.6.2008 byl místně příslušným správcem daně zaniklých daňových subjektů Finanční úřad pro Prahu – Jižní Město. Od 21.6.2008 byla místní příslušnost založena rozhodnutími o delegaci místní příslušnosti vydanými žalovaným dne 29.4.2009 pod č.j. 6626/08-1500-106358 a č.j. 6627/08-1500-106358. Žalobce jakožto právní nástupce zaniklých daňových subjektů byl 6.8.2010 zaregistrován u Finančního úřadu pro Prahu 1 dle ustanovení § 33 odst. 14 zákona o správě daní. Na základě podaného odvolání bylo osvědčení o registraci zrušeno rozhodnutím žalovaného č.j. 16220/10-1500-106358 ze dne 28.12.2010, neboť podmínky uvedené v § 31 odst. 1 zákona o správě daní, tj. získání oprávnění k podnikatelské činnosti, případně počátek provozování jiné samostatně výdělečné činnosti, v případě žalobce nenastaly. Jelikož nepodléhal registrační povinnosti, nebylo možné postup dle § 33 odst. 14 považovat za oprávněný. Zrušení osvědčení o registraci ale nemělo vliv na fakt, že příslušným správcem daně žalobce zůstal nadále Finanční úřad pro Prahu 1, resp. Finanční úřad pro Prahu – Jižní Město, na který přešla s účinností od 21.9.2010 místní příslušnost na základě napadeného rozhodnutí. Žalovaný konstatoval, že po zániku daňových subjekt G & C PACIFIC a.s. a BGC DEVELOPERS, a.s. přešly v souladu s ustanovením § 57 odst. 4 zákona o správě daní daňové povinnosti těchto společností na žalobce jakožto univerzálního právního nástupce. Žalobce je tedy v postavení daňového subjektu. Dle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o správě daní se primárně místní příslušnost správce daně, není-li stanoveno jinak, řídí u právnické osoby místem jejího sídla v České republice. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobce nemá v České