1 As 37/2011 — Nejvyšší správní soud

9 A 125/2015- 91 - text 25 9A 125/2015 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudců Mgr. Martina Kříže a Mgr. Martina Lachmanna v právní věci žalobkyně: PRAGUE BOATS s.r.o., IČ 48592439 sídlem Nad Vavrouškou 696/19, Praha 8 zastoupená Mgr. Robertem Plickou, advokátem sídlem Národní 58/32, Praha 1 proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví se sídlem Antonína Čermáka 2a, Praha 6 – Bubeneč o žalobě proti rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 26. 3. 2015, zn. sp.: O-492800, č. j. O-492800/D60613/2014/ÚPV, takto: I. Rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví ze dne 26. 3. 2015, zn. sp.: O-492800, č. j. O-492800/D60613/2014/ÚPV, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náklady řízení ve výši 15 342,- do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce Mgr. Roberta Plicky, advokáta. Odůvodnění: I. Předmět řízení a vymezení sporu 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí předsedy Úřadu průmyslového vlastnictví, jímž byl zamítnut její rozklad a potvrzeno rozhodnutí Úřadu průmyslového vlastnictví (dále též „Úřad“) ze dne 3. 9. 2014 o zamítnutí návrhu na prohlášení slovní ochranné známky č. 328150 ve znění „Prague Venice“ (dále též „napadená OZ“) za neplatnou. Vlastníkem předmětné ochranné známky je Z. B. 2. Žalobkyně se návrhem doručeným Úřadu dne 17. 3. 2014 domáhala prohlášení neplatnosti předmětné ochranné známky podle ustanovení § 32 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 4 písm. b) a m) zákona č. 441/2003 Sb., o ochranných známkách ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochranných známkách“). Žalobkyně podala návrh na základě přesvědčení, že označení „Prague Venice“ tvořící napadenou ochrannou známku postrádá požadovanou rozlišovací způsobilost, neboť se jedná o pouhé zeměpisné označení, které v překladu do češtiny znamená „Pražské Benátky“ (poznámka soudu – vzhledem k tomu, že mezi účastníky nebylo sporu o tom, že oba výrazy jsou českému spotřebiteli srozumitelné a vnímají napadenou OZ ve významu „Pražské Benátky“, bude soud nadále v textu odůvodnění užívat obě označení pro totéž). Tak je nazývána lokalita na pražské Malé Straně v severní části kanálu Čertovka. Z předložených dokladů vyplývá užívání tohoto názvu již od 17. století, doklady zároveň prokazující běžné a frekventované užívání slovního spojení „Pražské Benátky“. Nedostatek rozlišovací způsobilosti nelze zhojit ani aplikací § 5 či 32 odst. 2 zákona o ochranných známkách. Žalobkyně v zápisu ochranné známky spatřovala záměr vlastníka zamezit konkurenci v lodní dopravě, což rovněž považovala za účelové jednání se znaky nekalé soutěže. Z důvodu, že vlastník ochranné známky v době podání přihlášky působil jako jednatel a společník ve společnosti Pražské Benátky s.r.o. (dříve První Všeobecná Člunovací spol. s r.o.), žalobkyně dovozovala, že registrace známky byla ryze účelová a nebyla podána v dobré víře. 3. Prvostupňovým rozhodnutím Úřadu bylo o návrhu žalobkyně rozhodnuto tak, že prvním výrokem zamítl návrh žalobkyně podaný podle § 32 odst. 1 ve spojení s ustanovením § 4 písm. b) a m) zákona o ochranných známkách a druhým výrokem zamítl návrh žalobkyně podaný podle § 32 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 7 odst. 1 písm. k) citovaného zákona. 4. Správní orgán I. stupně/Úřad ve svém rozhodnutí vyšel ze zjištění, že předmětná slovní ochranná známka byla přihlášena k zápisu dne 21. 2. 2012 pro seznam výrobků a služeb zařazených do třídy 39 mezinárodního třídění výrobků a služeb: doprava lodní, doprava říční, jízda výletní lodí. Do rejstříku ochranných známek byla zapsána dne 31. 10. 2012. 5. K podanému návrhu na prohlášení předmětné ochranné známky za neplatnou Úřad předně posuzoval zápisnou způsobilost ochranné známky z hlediska rozlišovací způsobilosti označení a dospěl k závěru, že ve vztahu k provozování lodní dopravy se jedná o označení fantazijní, byť do jisté míry evokativní, spotřebitelé jsou schopni spojovat ho s nabídkou výrobků a služeb jediného subjektu. Uvedl, že označení tvořící ochrannou známku však nijak nepopisuje samotné služby lodní dopravy, není ve vztahu k nim pouhým údajem o místě, času, způsobu poskytnutí služeb jakosti nebo jejich jiných vlastnostech. Nelze ho proto považovat za označení popisné nebo druhové, trpící nedostatkem rozlišovací způsobilosti. Zhodnotil, že se nejedná ani o oficiální název lokality a pokud je označení „Pražské Benátky“ užívané v dokladech předložených žalobkyní, děje se tak vždy pouze v intencích místopisných. Z hlediska zápisné způsobilosti dle ust. § 4 písm. b) zákona o ochranných známkách shledal dostatečnou rozlišovací způsobilost označení, a tedy i soulad zápisu ochranné známky s tímto ustanovením. Z hlediska zápisné způsobilosti dle § 4 písm. m) téhož zákona nejprve rozlišil, že důvod tohoto ustanovení - nedostatek dobré víry při podání přihlášky ochranné známky může být důvodem zápisné nezpůsobilosti jednak veřejnoprávním dle § 4 písm. m) a jednak soukromoprávním dle ustanovení § 7 odst. 1 písm. k) zákona o ochranných známkách. Rozpor s ustanovením § 4 písm. m) zákona však neshledal s tím, že žalobkyně svůj návrh odůvodnila čistě v intencích údajného zásahu do svých soukromých práv, respektive do soukromých práv společnosti Evropská vodní doprava s.r.o. 6. Posuzujíc zápisnou způsobilost označení dle ustanovení § 32 odst. 3 zákona ve spojení s ustanovením § 7 odst. 1 písm. k) zákona o ochranných známkách správní orgán I. stupně nenalezl konkrétní skutečnosti, které by svědčily o tom, že by zápisem ochranné známky byla práva žalobkyně přímým způsobem dotčena tím, že přihláška ochranné známky nebyla podána v dobré víře. Proto Úřad návrh na prohlášení napadené ochranné známky za neplatnou i v této části zamítl. 7. Proti oběma výrokům rozhodnutí úřadu podala žalobkyně rozklad, o kterém bylo rozhodnuto napadeným rozhodnutím. II. Rozhodnutí žalovaného (napadené rozhodnutí) 8. Žalovaný se v napadeném rozhodnutí vypořádal s rozkladovými námitkami žalobkyně, která nesouhlasila se závěrem, že ve vztahu k provozování lodní dopravy je označení „Prague Venice“ fantazijní a distinktivní, bez vztahu k lodní dopravě. Žalobkyně předloženými listinami dokládala, že se jedná o označení konkrétní lokality, byť nejde o označení oficiální, a zdůraznila, že průměrný spotřebitel toto označení chápe jako název části kanálu Čertovka. Žalobkyně namítala, že označení vzniklo již před začátkem jeho užívání vlastníkem, jde o zeměpisný údaj bez rozlišovací způsobilosti. Poukázala na turistickou exponovanost dané lokality s tím, že cestovní ruch zde spočívá zejména v projížďkách lodí. Protože tuto službu provozuje množství podnikatelských subjektů minimálně od roku 2009, je zřejmá obecná znalost a srozumitelnost označení „Pražské Benátky“ i jeho anglických verzí „Venice of Prague“ či „Prague Venice“ a jeho přináležitost k lodní dopravě. Spotřebitel tak toto označení chápe jako upoutávku na projížďku Pražskými Benátkami. Výraz Pražské Benátky není označením výlučným pro vyjížďky pořádané společností vlastníka ochranné známky, respektive dřívější První Všeobecnou Člunovací Společností s.r.o., kterou vlastník ochranné známky dokládá užívání předmětného označení. 9. Žalobkyně namítala, že označení „Prague Venice“/„Pražské Benátky“ s lodní dopravou souvisí. Popisuje služby lodní dopravy a je údajem o místě – cíli vyjížďky, bez ohledu na to, kdo tuto službu lodní dopravy provozuje. Takto označení chápou též spotřebitelé a nejedná se tedy o označení odlišující služby poskytované vlastníkem. 10. Žalobkyně také v rozkladu namítala, že rozhodnutí správního orgánu I. stupně je v rozporu s dřívější rozhodovací praxí a metodikou Úřadu, když ve věci přihlášky jiné ochranné známky ve znění „Údolí Bratrouchov“ byla přihláška ochranné známky zamítnuta pro nedostatek rozlišovací způsobilosti. Žalobkyně dále poukázala na rozhodovací praxi Soudního dvora Evropské unie (dříve Evropského soudního dvora, dále také jen ESD), podle které ve věcech C-108/97 a C-109/97 „Windsurfing Chiemsee“ nejsou ze zápisu do rejstříku ochranných známek vyloučeny pouze zeměpisné názvy míst spojené s příslušnými výrobky či službami, ale rovněž takové názvy, které mají potenciál být jako označení zeměpisného původu různými subjekty na trhu užívány v budoucnosti. Vztaženo na stávající případ v oblasti Pražských Benátek spotřebitel neočekává, že služby poskytované pod tímto označením pocházejí od určitého subjektu, ale považuje je obecně za služby poskytované k této lokalitě. 11. Žalobkyně dále spatřovala v přihlášce předmětné ochranné známky nekalosoutěžní jednání, kdy vlastník poté, kdy se stal společníkem a jednatelem společnosti Pražské Benátky s.r.o. (dříve První Všeobecná Člunovací Společnost s.r.o.), podal v krátkém časovém sledu přihlášky tří ochranných známek ve znění „Pražské Benátky“, „Venice of Prague“ a „Prague Venice“, neboť si byl