8 As 89/2011 — Nejvyšší správní soud

3 Af 19/2018- 125 - text 12 3Af 19/2018 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Sandnerové a soudců Mgr. Ivety Postulkové a JUDr. Jana Ryby ve věci žalobkyně: Mersanit s.r.o., IČO 27381048 sídlem Čs. armády 371/11, 160 00 Praha 6 zastoupena advokátem JUDr. Ivo Panákem sídlem Kounicova 284/39, 602 00 Brno proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství sídlem Masarykova 427/31, 602 00 Brno o žalobě proti pěti rozhodnutím žalovaného: ze dne 17. 4. 2018 č. j. 17946/18/5100-41453-711845, ze dne 17. 4. 2018 č. j. 17957/18/5100-41453-711845, ze dne 17. 4. 2018 č. j. 17966/18/5100-41453-711845, ze dne 17. 4. 2018 č. j. 17968/18/5100-41453-711845 a ze dne 17. 4. 2018 č. j. 17972/18/5100-41453-711845, takto: I. Pět rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ze dne 17. 4. 2018 č. j. 17946/18/5100-41453-711845, ze dne 17. 4. 2018 č. j. 17957/18/5100-41453-711845, ze dne 17. 4. 2018 č. j. 17966/18/5100-41453-711845, ze dne 17. 4. 2018 č. j. 17968/18/5100-41453-711845 a ze dne 17. 4. 2018 č. j. 17972/18/5100-41453-711845, a devět zajišťovacích příkazů vydaných Finančním úřadem pro hlavní město Prahu ze dne 29. 1. 2018 č. j. 580650/18/2009-80542-110717, ze dne 29. 1. 2018 č. j. 584137/18/2009-80542-110717, ze dne 29. 1. 2018 č. j. 587613/18/2009-80542-110717, ze dne 29. 1. 2018 č. j. 588798/18/2009-80542-110717, ze dne 29. 1. 2018 č. j. 590591/18/2009-80542-110717, ze dne 29. 1. 2018 č. j. 590841/18/2009-80542-110717, ze dne 29. 1. 2018 č. j. 591607/18/2009-80542-110717, ze dne 29. 1. 2018 č. j. 592373/18/2009-80542-110717 a ze dne 29. 1. 2018 č. j. 592550/18/2009-80542-110717, se zrušují a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 38 232 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce JUDr. Ivo Panáka, advokáta. Odůvodnění: 1. Žalobou podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhá zrušení shora uvedených pěti rozhodnutí žalovaného, jimiž žalovaný zamítl odvolání žalobkyně, proti výše citovaným devíti rozhodnutím (dále též „zajišťovací příkazy“) Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále též „správce daně“), a uvedené zajišťovací příkazy potvrdil podle § 167 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „DŘ“). Zajišťovacími příkazy správce daně zajistil úhradu daně z přidané hodnoty (dále též „DPH“) žalobkyně za zdaňovací období 03/2017 až 11/2017, která tehdy nebyla stanovena, složením jistoty na účet správce daně ve výši 3 018 772 Kč. 2. Žalobkyně proti shora uvedeným čtrnácti rozhodnutím brojí podanou žalobou, její námitky lze rozdělit do těchto žalobních bodů. 3. V prvním žalobním bodu žalobkyně namítá, že byla na svých právech zkrácena nezákonným postupem správce daně, jímž bylo zasaženo do jejího práva na spravedlivý proces. Současně došlo k porušení zásad právní jistoty, ochrany legitimního očekávání, proporcionality a práva na řádnou správu podle čl. 41 Listiny základních práv Evropské unie. Napadená rozhodnutí považuje za nepřezkoumatelná a nicotná, vnitřně rozporná. 4. Ve druhém žalobním bodu žalobkyně tvrdí, že správci daně nesvědčí žádný zákonný důvod pro použití zajišťovacích příkazů. Nesouhlasí, že má virtuální sídlo, jak tvrdila náhodně přítomná osoba, takové svědectví nemá vypovídající hodnotu. Správce daně nemůže žalobkyni diskriminovat proto, že společník či jednatel nemají bydliště na území republiky. Zákonnou podmínkou podnikání není ani vlastnictví nemovitostí. Žalobkyně vlastní dvě motorová vozidla, což správce daně nedůvodně vyhodnotil za vysoce rizikové. Žalobkyně dále nesouhlasí se správcem daně, který komentoval výkonnost ekonomické činnosti žalobkyně podle podaných daňových přiznání. Správce daně toliko shrnul z nich plynoucí fakta a bez odůvodnění uvedl, že zjistil analýzou důkazních prostředků, kterou přitom nespecifikoval, že žalobkyně se zapojila do řetězce, na jehož počátku daňové subjekty neodvedly DPH, což ovlivňuje důvěryhodnost zdanitelných plnění. Žalobkyně dále namítá, že ze strany správce daně se jedná o ničím nepodložené tvrzení. Jelikož správce daně se nezabýval tím, jak žalobkyně fakticky podniká, není důvod zpochybňovat platby závazků v hotovosti. Žalobkyně nesouhlasí s analýzou správce daně k běžné likviditě a okamžité likviditě k výstupům za rok 2016 bez zohlednění stavu v roce 2017 či 2018, když důvodné obavy existují až v roce 2018. Posouzení okamžité likvidity k 31. 12. 2016 odporuje ekonomickým zvyklostem, jelikož u žalobkyně byla tato hodnota 0,413 a doporučovaná se pohybuje mezi 0,2 a 0,5. Dokresluje to pouze účelovost analýzy dva roky starých údajů, použitých k odůvodnění aktuálních poměrů. 5. Žalobkyně nesouhlasí se správcem daně, který založil existenci odůvodněné obavy podle § 167 odst. 1 DŘ na účasti žalobkyně na podvodu na DPH. Správce daně tvrdí, že žalobkyně se zapojila do obchodního řetězce, v němž nebyla přiznaná, resp. zaplacená, daň subjektem na pozici tzv. „missing trader“. U zajišťovacího příkazu za 03/2017 touto „missing trader“ společností má být společnost BENTUSTEN s.r.o., v likvidaci (dále též „Bentusten“), a to v řetězci společností: Bentusten-VOSKOR TRADE s.r.o. (dále též „Voskor“)-PRAHA INVESTOR CZ s.r.o. (dále též „Praha Investor“)- AKINES servis s.r.o. (dále též „Akines“)-žalobkyně. Správce daně neuvádí k řetězci tvrzeného podvodu, k jakému podvodu došlo, kdo jej spáchal, v čem spočíval, ani jaká byla aktivní účast žalobkyně na něm. Správce daně přitom ignoruje, že přímý dodavatel žalobkyně společnost Akines, je plátcem DPH od roku 2014, nemá daňové nedoplatky, ani není vedena za nespolehlivého plátce. Žalobkyně od společnosti Akines odebírala v roce 2017 služby doložené fakturami i smlouvou o dílo, současně skutečnost, že k realizaci obchodu došlo, doložila i kontrola z Oblastního inspektorátu práce pro Středočeský kraj ze dne 7. 11. 2017 sp. zn. 14-2017-2282, jenž osvědčila plnění společnosti Akines pro žalobkyni. Správce daně též neuvádí, zda společnost Praha Investor, která je dodavatelem společnosti Akines, měla nějaký vztah k poskytování služeb žalobkyni, ani jakým způsobem měla být jmenovaná společnost účastna podvodného řetězce. Dále žalobkyně popisuje jednotlivě shora zmiňované subjekty z řetězce před společností Akines. Obdobné žalobkyně uvádí k zajišťovacímu příkazu za 04/2017 a 05/2017 (řetězec společností: Breo-M United s.r.o. /dále též „Breo“/-Praha Investor-Akines-žalobkyně), k zajišťovacímu příkazu za 06/2017 a 07/2017 (řetězec společností: PRAGOMONETIA s.r.o. /dále též „Pragomonetia“/-Breo-Praha Investor-Akines-žalobkyně), k zajišťovacímu příkazu za 08/2017 (řetězec společností: Copan Services International s.r.o. /dále též „Copan“/-V&Z comfort s.r.o. /dále též „V&Z“/-Akines-žalobkyně) či k zajišťovacímu příkazu za 09/2017, 10/2017 a 11/2017 (řetězec společností: New Com Media s.r.o.-Copan-V&Z-Akines-žalobkyně). Podle žalobkyně není zřejmé, z jakého důvodu právě ji správce daně se jmenovanými společnostmi spojuje ve vztahu k jejich nedoplatkům. Skutečnost, že subjekty stojící na počátku řetězců mají daňové nedoplatky, automaticky neimplikuje podvod žalobkyně. Se subjektem označeným správcem daně za „missing trader“ nemá žalobkyně a ani její dodavatel společnost Akines nic společného. Oba orgány finanční správy postupovaly proto v rozporu s rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 1. 2018 č. j. 5 Afs 60/2017-60, jelikož z ničeho nevyplývá přímá souvislost mezi podvodem a nárokem žalobkyně na odpočet. 6. Žalobkyně dále brojí proti nesprávnému postupu žalovaného při prokazování subjektivní a objektivní stránky a vědomí žalobkyně o daňovém podvodu s jejím zapojením do něj podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 3. 2018 č. j. 1 Afs 427/2017-48. Správce daně ani žalovaný v napadených rozhodnutích relevantním způsobem neoznačují skutečnosti svědčící o vědomosti žalobkyně nebo jejím zapojení do tvrzeného daňového podvodu. Žalobkyně v souvislosti s pozdní úhradou pohledávek dodavateli společnosti Akines uvádí, že se jedná o soukromoprávní vztah mezi dvěma obchodními partnery bez vlivu na věc. Žalobkyně DPH za rok 2017 odvedla, není nespolehlivým plátcem a plní své daňové povinnosti. Žalobkyně dovozuje, že řetězec dodavatelů byl téměř v každém zdaňovacím období odlišný, proto úvaha správce daně o neexistenci neměnné struktury v řetězci nebyla správná. Podle žalobkyně byl správce daně veden snahou vybrat daň u subjektu, u něhož je to nejjednodušší. Žalobkyně odkazuje na judikaturu Soudního dvora, na rozsudek Optigen, a dovolává se zásady neutrality DPH. Uvádí, že se společností označenou správcem daně za „missing trader“ nebyla spojena, proto selhání při placení daně takové společnosti, nemůže jít žalobkyni k tíži. Samotné neodvedení daně podvodem není. V daňovém řízení existují legitimní nástroje, které správce daně může či musí uplatnit k zabezpečení splnění dlužné daňové povinnosti především ve vztahu ke skutečném