1 As 89/2010 — Nejvyšší správní soud

9 A 85/2016- 216 - text 30 9 A 85/2016 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže a soudkyní Mgr. Věry Jachurové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci žalobce: XXX bytem XXX zastoupený advokátem JUDr. Stanislavem Hájkem se sídlem Plzeň, náměstí Republiky 28 proti žalovanému: Národní bezpečnostní úřad se sídlem Praha 5, Na Popelce 2/16 o žalobě proti rozhodnutí ředitele Národního bezpečnostního úřadu ze dne 16.3.2016 č.j. X takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) ředitel Národního bezpečnostního úřadu zamítl rozklad žalobce a potvrdil rozhodnutí Národního bezpečnostního úřadu ze dne 1.12.2015, č.j. X (dále též „prvostupňové rozhodnutí“) o nevydání osvědčení žalobci pro přístup k utajovaným informacím pro stupeň utajení „Důvěrné“ (dále jen „osvědčení „Důvěrné““). Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že na základě žádosti žalobce o vydání osvědčení bylo podle § 93 odst. 1 písm. a) zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 412/2005 Sb.“ nebo jen „zákon“) dne 28.8.2015 zahájeno bezpečnostní řízení. Národní bezpečnostní úřad (dále jen „Úřad“ nebo „NBÚ“) při rozhodování v řízení vycházel nejen ze skutečností uvedených žalobcem v žádosti o vydání osvědčení a v písemnostech tvořících nedílnou součást žádosti, ale rovněž ze skutečností zjištěných úkony v řízení podle § 107 zákona a pohovorem provedeným se žalobcem podle § 105 zákona, které byly realizovány v řízení o vydání osvědčení „Důvěrné“ a dále v rámci prověřování podle § 110 odst. 1 zákona po vydání osvědčení č. X pro stupeň utajení „Tajné“ s dobou platnosti od 30.1.2009 do 29.1.2016 (dále jen „osvědčení „Tajné““), jehož byl žalobce držitelem, a následně v řízení o zrušení platnosti osvědčení „Tajné“ zahájeném 25.9.2014 podle § 101 odst. 1 zákona. Úřad po vyhodnocení zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobce nesplňuje podmínku bezpečnostní spolehlivosti podle § 12 odst. 1 písm. d) zákona, neboť u něho existuje bezpečnostní riziko podle § 14 odst. 2 písm. d) zákona, tj. chování, které má vliv na důvěryhodnost a ovlivnitelnost žalobce a může ovlivnit jeho schopnost utajovat informace, a dále bezpečnostní riziko podle § 14 odst. 3 písm. e) zákona, tj. styk s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmům České republiky. Proto ve věci žádosti žalobce o vydání osvědčení „Důvěrné“ rozhodl tak, že se mu toto osvědčení nevydává. Úřad v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí o nevydání osvědčení konstatoval, že v jednáních žalobce blíže popsaných v utajované zprávě příslušné zpravodajské služby evidované pod č.j. X a v utajovaných zprávách příslušných orgánů státu evidovaných v bezpečnostním svazku žalobce jako utajované přílohy úředního záznamu č.j. X shledal naplnění skutkové podstaty bezpečnostního rizika podle § 14 odst. 3 písm. d) zákona, tedy chování, které má vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost žalobce a může ovlivnit jeho schopnost utajovat informace. Na základě výše uvedených utajovaných zpráv příslušné zpravodajské služby a příslušných orgánů státu, v kontextu utajované zprávy zpravodajské služby, která je v bezpečnostním svazku evidována pod č.j. X, Úřad u žalobce rovněž shledal existenci bezpečnostního rizika podle § 14 odst. 3 písm. e) zákona, tedy styky s osobou, která vyvíjí nebo vyvíjela činnost proti zájmu České republiky. Pokud jde o podklady utajovaného charakteru pro vydání rozhodnutí, Úřad v odůvodnění rozhodnutí o nevydání osvědčení vysvětlil, že v souladu s § 122 odst. 3 zákona nemůže uvést bližší informace o konkrétním jednání žalobce, kterým naplnil skutkovou podstatu bezpečnostního rizika podle § 14 odst. 3 písm. d) zákona, a dále v souladu s tímto ustanovením nemůže uvést, kdo je osobou, která vyvíjí a vyvíjela činnost proti zájmům České republiky, s níž se žalobce stýkal, ani bližší informace o konkrétní činnosti této osoby proti zájmům České republiky, nebo blíže popsat povahu styků žalobce s touto osobou, neboť by byl závažným způsobem ohrožen zájem zpravodajské služby a orgánů státu, potažmo České republiky, na ochraně jimi postoupených informací. Jsa limitován zmíněným zákonným omezením, Úřad může ke shledanému bezpečnostnímu riziku podle § 14 odst. 3 písm. d) zákona toliko uvést, že jednání, ve kterých shledal chování, které má vliv na důvěryhodnost a ovlivnitelnost žalobce a na jeho schopnost utajovat informace, se žalobce dopustil v rozhodném období podle § 14 odst. 4 zákona a má souvislost s jeho nadstandardními kontakty s osobami z veřejné a podnikatelské sféry. Ke shledanému bezpečnostnímu riziku podle § 14 odst. 3 písm. e) zákona pak Úřad uvedl, že žalobce měl styky, které Úřad hodnotí jako nadstandardní, s konkrétní osobou, která podle informací sdělených Úřadu příslušnou zpravodajskou službou vyvíjela a vyvíjí činnost proti zájmu České republiky ve smyslu § 2 písm. b) zákona, a to proti zájmu na zajištění vnitřního pořádku České republiky a na ochraně ekonomiky České republiky. Pokud jde o vlastní vyhodnocení podkladů pro vydání rozhodnutí, Úřad odkázal na dokument Vyhodnocení bezpečnostního řízení č.j. X, který je založen pod pořadovým č. 7 v utajované části bezpečnostního svazku žalobce. Dále Úřad v odůvodnění prvostupňového rozhodnutí o nevydání osvědčení z hlediska § 14 odst. 6 zákona v mezích daných ustanovením § 122 odst. 3 zákona uvedl, že jednání žalobce, ve kterých byla shledána bezpečnostní rizika, nemají povahu jednorázového vybočení, ale jsou dlouhotrvajícím a opakovaným jevem, kdy Úřad současně důvodně předpokládá i jejich pokračování v budoucnosti. Tato jednání se zdají být svou povahou soukromou záležitostí žalobce, významně však zasahují do jeho profesní sféry života a jsou způsobilá ji závažně narušit, současně mají významný přesah do oblasti utajovaných informací, neboť činí žalobce nedůvěryhodným a současně svědčí o jeho ovlivnitelnosti, a tudíž nedávají Úřadu záruku, že žalobce jako držitel osvědčení by vždy nakládal s utajovanými informacemi odpovědně a svědomitě, dodržoval veškeré zákonem stanovené povinnosti a nedopustil jejich zneužití ve svůj prospěch nebo ve prospěch třetích osob. Ke shledanému bezpečnostnímu riziku podle § 14 odst. 3 písm. e) zákona pak Úřad konstatoval, že žalobce musel být minimálně srozuměn alespoň s částečným obsahem a povahou činnosti, kterou osoba, se kterou udržoval nadstandardní styky, vyvíjela a vyvíjí. Závěrem Úřad zdůraznil, že na osoby, které mají mít přístup k utajované informaci, jsou kladeny zvýšené nároky na zodpovědnost, spolehlivost, důvěryhodnost, dodržování režimových opatření a respekt k právním předpisům. Podle Úřadu nelze žalobce s odkazem na zjištěné informace za takovou osobu v žádném případě považovat. 2. Ředitel Úřadu v odůvodnění napadeného rozhodnutí pro úplnost uvedl, že rozhodnutím Úřadu ze dne 1.12.2015, č.j. X byla zrušena platnost žalobcova osvědčení „Tajné“, neboť Úřad u něj shledal bezpečnostní rizika podle § 14 odst. 3 písm. d) a e) zákona. 3. V řízení o rozkladu, který žalobce podal proti prvostupňovému rozhodnutí Úřadu o nevydání osvědčení „Důvěrné“, ředitel Úřadu dospěl k závěru, že Úřad si pro své rozhodnutí opatřil dostatek podkladových materiálů a zjištěné skutečnosti vyhodnotil správně. Osvědčení „Důvěrné“ nebylo žalobci vydáno právem, neboť nesplňuje podmínku bezpečnostní spolehlivosti uvedenou v § 12 odst. 1 písm. d) zákona z důvodu výskytu bezpečnostních rizik ve smyslu ustanovení § 14 odst. 3 písm. d) a e) zákona. 4. Z utajované zprávy příslušné zpravodajské služby stupně utajení „Důvěrné“, jejíž kopii Úřad pořídil dne 15.9.2015 z bezpečnostního svazku žalobce reg. č. X týkajícího se osvědčení „Tajné“, evidované pod č.j. X, dále z utajované zprávy příslušného orgánu státu stupně utajení „Vyhrazené“, jejíž kopii Úřad pořídil dne 14.9.2015 z bezpečnostního svazku žalobce reg. č. X týkajícího se osvědčení „Tajné“, evidované jako příloha č. 1 úředního záznamu č.j. X a rovněž z utajované zprávy příslušného orgánu státu stupně utajení „Vyhrazené“, jejíž kopii Úřad pořídil dne 14.9.2015 z bezpečnostního svazku žalobce reg. č. X týkajícího se osvědčení „Tajné“, evidované jako příloha č. 3 úředního záznamu č.j. X, se podle ředitele Úřadu podávají k žalobci informace, které představují skutečnosti, v nichž lze shledat bezpečnostní riziko podle § 14 odst. 3 písm. d) zákona, tedy chování, které má vliv na důvěryhodnost nebo ovlivnitelnost žalobce a na jeho schopnost utajovat informace. Z předmětných utajovaných zpráv příslušné zpravodajské služby a příslušného orgánu státu ve spojení s utajovanou zprávou příslušného orgánu státu stupně utajení „Důvěrné“ evidovanou pod č.j. X se současně podávají informace k žalobci, které představují skutečnosti, v nichž lze dovozovat výskyt bezpečnostního rizika podle § 14 odst.