7 As 59/2008 — Nejvyšší správní soud

10 A 146/2023- 73 - text 2410 A 146/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Ing. Viery Horčicové a soudců JUDr. Vladimíra Gabriela Navrátila a JUDr. Jaromíra Klepše ve věci žalobkyně: SCHROM FARMS spol. s r.o., IČO: 623 01 659 sídlem č. p. 327, 742 91 Velké Albrechtice zastoupena advokátkou JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D. sídlem Jungmannova 745/24, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: Úřad vlády České republiky sídlem Edvarda Beneše 128/4, 118 01 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí vedoucí žalovaného č. j. 37785/2023-UVCR-7 z 12. 10. 2023 takto: I. Rozhodnutí vedoucí žalovaného č. j. 37785/2023-UVCR-7 z 12. 10. 2023 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 13 200 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokátky JUDr. Sylvie Sobolové, Ph.D. Odůvodnění: I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí. 1. V projednávané věci je spor o to, zda byl žalovaný oprávněn žalobkyni odepřít poskytnutí informací podle § 11 odst. 1 písm. g) a § 8a zákona č. 106/1999 Sb., zákona o svobodném přístupu k informacím (dále jen „InfZ“), konkrétně zda se jednalo o informace, které byly vytvořeny nebo získány v přímé souvislosti se soudním řízením, přičemž jejichž poskytnutím by došlo k ohrožení rovnosti účastníků tohoto soudního řízení, potažmo zda se jednalo o informace, které se vztahovaly výlučně k soukromí fyzických osob, a proto poskytnuty být nemohly. Rovněž je i spor o to, zda je žalobou napadené rozhodnutí pro žalobkyni překvapivé, neboť vedoucí žalovaného závěry žalovaného korigovala, aniž by s touto změnou žalobkyni před vydáním rozhodnutí seznámila. 2. Žalobkyně žádostí z 22. 8. 2023 (dále jen „žádost“) požadovala po žalovaném informace: „1) část III materiálu čj. 994/22, která dle bodu I. usnesení obsahuje návrh dalšího postupu České republiky ve věci auditního šetření ohledně možného střetu zájmů v zemědělské oblasti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie v návaznosti na ukončení auditního šetření; 2) zvukový záznam z části jednání vlády konaného dne 17. srpna 2022, které se týkalo projednávání a schvalování usnesení nebo se k obsahu usnesení jinak věcně vztahovalo, a to včetně jakýchkoliv diskusí členů vlády a dalších zúčastněných osob ohledně: i. návrhu dalšího postupu České republiky ve věci auditního šetření ohledně možného střetu zájmů v zemědělské oblasti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie v návaznosti na ukončení auditního šetření; ii. vyslovení souhlasu s postupem nepodávat žalobu proti Prováděcímu rozhodnutí Komise 2022/908; iii. pokynu náměstkovi ministra zahraničních věcí pro řízení sekce právní a konzulární vzít zpět žalobu České republiky ze dne 28. května 2020 (v návaznosti na usnesení vlády ze dne 25. května 2020 č. 574) proti Prováděcímu rozhodnutí Evropské komise ze dne 30. března 2020, kterým se pozastavují průběžné platby spojené s Programem rozvoje venkova České republiky za období 2014-2020 a související s výdaji uskutečněnými v období od 16. října 2018 do 31. prosince 2018.“ 3. Rozhodnutím č. j. 37785/2023-UVCR-3 z 6. 9. 2023 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) žalovaný žádost žalobkyně odmítl. Žalovaný v prvostupňovém rozhodnutí konstatoval, že žalobkyní požadovaný materiál čj. 994/22 obsahuje podrobný návrh dalšího postupu ve vztahu k ukončenému auditnímu šetření Evropské komise v oblasti zemědělských dotací zpracovaný Státním zemědělským intervenčním fondem (dále jen „Fond“), včetně shrnutí průběhu auditního šetření a opatření přijatých ze strany Fondu v návaznosti na předběžná zjištění. Materiál se týká především nenárokových / investičních dotací ve vztahu k problematice střetu zájmů u společností ze skupiny AGROFERT (například u projektu žalobkyně) dle závěrů závěrečné zprávy, posouzení právního postavení Fondu a v neposlední řadě rovněž detailně rozebírá varianty dalšího postupu. Žalobkyně přitom doručila Fondu 28. 10. 2017 žádost o dotaci z Programu rozvoje venkova na projekt „Modernizace farmy – Bílovec“ a 14. 8. 2018 podepsala dohodu o poskytnutí dotace, která byla žalobkyni vyplacena 5. 11. 2018. S ohledem na průběh auditního šetření, potažmo na výsledek Prováděcího rozhodnutí Evropské komise z 8. 6. 2022 a výsledek Souhrnné zprávy Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova, Fond 9. 9. 2022 oznámil žalobkyni zahájení správního řízení o uložení povinnosti dotaci vrátit. Fond poté 14. 8. 2023 vydal rozhodnutí, kterým žalobkyni uložil povinnost vrátit poskytnou dotaci, a nyní probíhá odvolací řízení u Ministerstva zemědělství. S ohledem na to, že je s žalobkyní doposud vedeno pravomocně neskončení správní řízení o vrácení dotace, jehož účastníkem je vedle žalobkyně i Fond, a žalobkyní požadovaná část III. materiálu čj. 994/22 byla vytvořena v přímé souvislosti s probíhajícím správním řízením, nelze informaci s odkazem na § 11 odst. 1 písm. g) InfZ poskytnout, neboť by mohla ohrozit rovnost účastníků daného řízení. 4. Co se týče žádosti žalobkyně o poskytnutí záznamů z jednání vlády, žalovaný nejprve vysvětlil, že jednání schůze vlády jsou neveřejná a záznamy z nich jsou toliko interní pracovní pomůckou a informace na nich zachycené nejsou projevem působnosti vlády. Právo poslechu takového záznamu pak mají pouze členové vlády a vedoucí žalovaného, případně ostatní osoby pověřené členem vlády. Záznamy neslouží k informovanosti veřejnosti o činnost vlády navenek – k tomu slouží jednak usnesení vlády a jednak zápisy z jednání. Záznam navíc obsahuje rozpravy členů vlády, které mohou být považovány za projevy osobní povahy, kterým je poskytována ochrana dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Pokud došlo k pořízení zvukového záznamu při výkonu působnosti žalovaného, jedná se o jeho pořízení toliko k úředním účelům – tedy vnitřním potřebám žalovaného, nikoliv k šíření. Žalobkyní požadované informace by bylo možné poskytnout třetím osobám dle § 8a InfZ pouze v případě, že by s tím osoby činící projevy osobní povahy souhlasily; k tomu však nedošlo. Žalovaný dodal, že nezpochybňuje právo veřejnosti být obecně informována např. o jednáních vlády, nicméně právo na informace nemůže být bezbřehé a dopadat absolutně na vše. 5. Žalobkyně proti prvostupňovému rozhodnutí brojila 20. 9. 2023 rozkladem, v němž prvně nesouhlasila s aplikací § 11 odst. 1 písm. g) InfZ, neboť z podstaty věci Fond nemůže být v řízení o vrácení dotace účastníkem, jehož práva mohou být poskytnutím informace dotčena. Fond je totiž správním orgánem, který správní řízení vede s žalobkyní jakožto jedinou účastnicí, a je povinen vrchnostensky rozhodovat o jejích právech a povinnostech, to vše v souladu s principem spravedlivého procesu a zásadou zákonnosti a materiální pravdy. Účelem správního řízení je výkon veřejné správy jako služby veřejnosti, nikoliv naplňování nějakého tajného, vládou schváleného postupu, vůči určitému účastníku. Pokud jde o záznamy z jednání vlády, žalobkyně uvedla, že neveřejnost jednání automaticky neznamená neposkytnutelnost záznamů z těchto jednání. Projevy členů vlády na jejích oficiálních schůzích pak z podstaty věci nemohou být projevy osobní povahy, neboť se odehrávají mimo soukromou sféru těchto osob. Totéž dle žalobkyně platí i o osobních údajích členů vlády, u nichž je právním titulem poskytnutí § 8a odst. 2 InfZ. Žalobkyně dodala, že pokud požadované informace nespadají pod zákonnou výluku stanovenou InfZ, žalovaný je povinen je poskytnout. 6. Vedoucí žalovaného napadeným rozhodnutím rozklad žalobkyně odmítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila. Závěr žalovaného ohledně aplikace § 11 odst. 1 písm. g) InfZ korigovala v tom smyslu, že dala žalobkyně za pravdu, že na Fond nelze hledět jako na účastníka řízení, jehož procesní práva by mohla být poskytnutím informací ohrožena. Ze zjištění žalovaného a ze spisového dokumentace však zjistila jiné skutečnosti vedoucí k odmítnutí informací dle totožného ustanovení: požadovaná informace byla vládě předložena Ministerstvem zemědělství, které je ústředním orgánem státní správy pro oblast zemědělství, přičemž informace se týká řízení vedeného Evropskou komisí ohledně možného střetu zájmu Ing. A. B. ve vztahu k nárokům na dotace uplatněným mj. žalobkyní, a možností postupu České republiky, resp. právě Ministerstva zemědělství v tomto řízení. Ministerstvo bude rozhodovat o odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Fondu, přičemž je velice pravděpodobné, že žalobkyně se svým odvoláním nebude úspěšná a podá žalobu. V takovém soudním řízení by Ministerstvo zemědělství vystupovalo jako účastník řízení, a rovnost účastníků by poskytnutím informací mohla být ohrožena. Vedoucí žalovaného dodala, že materiál nelze poskytnout ani v anonymizované podobě, neboť tvoří ucelený dokument analyticko-st