1 As 248/2021 — Nejvyšší správní soud

5 Ad 3/2023- 130 - text 30 5 Ad 3/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Gabriely Bašné a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a soudce Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobce: P. N. bytem X zastoupen advokátkou JUDr. Alicí Hejzlarovou, LL.M., MBA sídlem Žitná 1575/49, 110 00 Praha 1 proti žalovanému: ředitel Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy sídlem Kongresová 1666/2, 140 00 Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 28. 4. 2023, č. 3033/2023, takto: I. Rozhodnutí ředitele Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy ze dne 28. 4. 2023, č. 3033/2023 se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 19 456 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupkyně, advokátky JUDr. Alice Hejzlarové, LL.M., MBA. Odůvodnění: I. Vymezení věci a napadené rozhodnutí. 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalovaného, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí náměstka ředitele Krajského ředitelství policie hl. m. Prahy pro vnější službu („prvostupňový správní orgán“) ve věcech služebního poměru, č. j. KRPA-145922-22/ČJ-2022-0000ZU, ze dne 21. 11. 2022, kterým byla zamítnuta žádost (dále též „žádost“) žalobce ze dne 27. 4. 2022 ve znění doplnění ze dne 8. 8. 2022 o přiznání a proplacení nároku na služební příjem za dobu služby od roku 2004 do skončení služebního poměru (tj. za období od 1. 1. 2004 do 31. 12. 2021). Žalobce v dané žádosti konkrétně požadoval: a)„přiznání nároku na služební příjem za období od roku 2004, in eventum od nástupu ke speciální pořádkové jednotce Krajského ředitelství policie hlavního města Prahy (dále též „SPJ“) do skončení služebního poměru SPJ, pokud nástup k jednotce SPJ proběhl dříve, do dne rozhodnutí správního orgánu či ke dni ukončení služebního poměru a jeho zahrnutí do složek služebního příjmu ve smyslu § 113 zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, a to na základě násobku hodinového příjmu žalobce a počtu hodin odsloužených pohotovostí, vždy za podmínek platných v příslušném kalendářním měsíci; b)provedení zpětného přepočtu nároků na náhrady služebního příjmu; c)provedení zpětného přepočtu odsloužených let, a zároveň o proplacení nároků pod body a), b), c) ve výši odpovídající násobku hodinového služebního příjmu a počtu hodin konaných v režimu služební pohotovosti, to vše včetně příslušného zákonného úroku z prodlení jdoucí samostatně pro každé jednotlivé přiznané plnění, a to od vzniku nároku do zaplacení.“ 2. Žádost byla prvostupňovým správním orgánem zamítnuta, a to (i) pro období od 1. 4. 2019 do 31. 12. 2021 z důvodu nenaplnění podmínek pro přiznání nároku na služební příjem, neboť žalobce v době služební pohotovosti nevykonával službu a (ii) pro období od 1. 1. 2004 do 31. 3. 2019 z důvodu uplatnění námitky promlčení. Prvostupňový správní orgán byl přesvědčen, že žalobce službu po dobu rozhodnou vykonával ve směnném režimu, kdy mu byly dle rozpisu služeb nařízeny deseti až dvanácti hodinové služby ve střídavé formě jako denní a noční. Žalobce konal čtyři dny po sobě denní směnu s nástupem v 8:00 hod ráno nebo směnu noční s nástupem ve 20:00 hod, pak následovala doba odpočinku v rozsahu čtyři dny, po které docházelo k obměně čtyřdenního intervalu denní za službu noční a naopak. Během tohoto čtyřdenního cyklu služeb mu byla mezi jednotlivými službami nařízena služební pohotovost na služebně dle § 62 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“), a to od skončení předchozí pracovní směny do začátku směny další. Upozornil na rozkaz ředitele KŘP HMP č. 41/2022 k zajištění trvalé akceschopnosti a nastavení výkonu služby u speciální pořádkové jednotky KŘP HMP (dále též „Rozkaz“), jím lze nařídit služební pohotovost na služebně policistům zařazeným na 1. až 4. oddělení SPJ KŘP HMP a na technické skupině organizačního a operačního oddělení SPJ KŘP HMP s nerovnoměrným rozvržením doby služby k zajištění trvalé akceschopnosti SPJ KŘP HMP v době plánovaného čtyřdenního cyklu doby služby mimo plánovanou dobu výkonu služby. Na základě daného Rozkazu pak byla nařizována služební pohotovost příslušníkům SPJ KŘP HMP. Výkon služby na SPJ KŘP HMP probíhá v nepřetržitém a nepřerušeném režimu zpravidla ve 12hodinových směnách ve čtyřdenních cyklech, ve kterých se střídají vždy dvě oddělení tohoto útvaru. V tomto čtyřdenním cyklu zajišťuje jedno oddělení denní výkon služby a druhé oddělení noční výkon služby. Prvostupňový správní orgán konstatoval, že dle § 125 a dle § 126 odst. 2 zákona o služebním poměru náleží příslušníkovi za každou hodinu služby přesčas, kromě služby přesčas v rozsahu 150 hodin v kalendářním roce konanou v době krizového stavu, za níž mu nebylo poskytnuto náhradní volno služební příjem za výkon služby ale nikoli na odměnu. Služební pohotovost lze příslušníkovi nařídit jen v důležitém zájmu dle § 62 zákona o služebním poměru. Prvostupňový správní orgán byl přesvědčen, že právě SPJ KŘP HMP je útvarem, který byl zřízen především k plnění specifických úkolů PČR v případech živelných událostí a katastrof, při přípravě a provádění záchranných a likvidačních prací, v případech mimořádných událostí ovlivňujících bezpečnostní situaci atp. Tito příslušníci jsou speciálně vycvičeni, vyškoleni a materiálně vybaveni. Mimořádné události, které jsou neplánovatelné a nepředvídatelné, vyžadují neodkladný zásah těchto příslušníků. Právě schopnost zajistit včasné a kvalitní plnění takovýchto úkolů je vždy důležitým zájmem PČR, což vyžaduje zvláštní organizaci fungování útvaru, spočívající také v nařizování služební pohotovosti na služebně mezi standardními směnami. Shrnul, že žalobci byla služební pohotovost nařizována v souladu se zákonem a za ni mu byl vyplácen služební příjem v souladu s příslušnými právními předpisy. Prvostupňový správní orgán (resp. služební funkcionář) uplatnil námitku promlčení ve vtahu k období od 1. 1. 2004 do 31. 3. 2019 z důvodu právní jistoty a nesouhlasil s tvrzením žalobce, že uplatnění námitky promlčení by mělo být amorální. Rovněž neseznal důvodnou žádnou výtku mířící do procesních postupů ve správním řízení. 3. Žalovaný se k odvolání žalobce plně ztotožnil s se zjištěným skutkovým stavem věci a právním posouzením věci prvostupňovým správním orgánem. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí souhlasil s tím, že žalobce byl za vykonanou službu i služební pohotovost řádně v souladu s právními předpisy odměňován. A veškeré odvolací námitky odmítl jako nedůvodné. II. Průběh soudního řízení. 4. Žalobce v žalobě zopakoval, že od roku 2002 do 31. 12. 2021 působil ve služebním poměru příslušníka PČR; ode dne 1. 10. 2008 byl zařazen na služební místo v útvaru SPJ. Žalobce shodně jako v odvolání trvá na tom, že mu přísluší za nezákonně nařizovanou služební pohotovost služební plat v plné výši, neboť v době pohotovosti byl v plné akceschopnosti a připraven vykonávat službu, a navíc v té době i vykonával standardní služební úkoly. To vyplývá mimo jiné z elektronických a fyzických knih jízd žalobce i ostatních příslušníků za období 37 kalendářních měsíců předcházejících podání žádosti, které však služební orgán odmítl zohlednit; žalobce však nadále trvá na provedení těchto důkazů, jakož i na provedení výslechů jiných příslušníků SPJ, k prokázání faktické náplně služby a k vyvíjení nátlaku na příslušníky (k prokázání jak ke zjištění konkrétního způsobu výkonu služebních úkonů v průběhu služební pohotovosti, tak k tvrzení, že promlčecí námitka byla služebním funkcionářem uplatněna v rozporu s dobrými mravy). Běžné úkoly SPJ žalovaný účelově přehlíží a odkazuje toliko na mimořádné a nestandardní události. Avšak tyto běžné úkoly byl útvar schopen zajistit v rámci nepřetržitého směnného režimu a nepotřeboval k tomu nařizovat služební pohotovost. Nemohlo se tak jednat o výkon služební pohotovosti, neboť žalobce fakticky vykonával službu, která byla pouze zastřena formálním nezákonným nařizováním pohotovosti. Žalobce dodal, že si byl služební orgán nezákonnosti nařizování pohotovostí vědom, neboť 23. 6. 2022 změnil způsob jejich nařizování, a to tak, že namísto ročního plánu jsou služby nařizovány jednotlivým příslušníkům individuálně a zahrnují rovněž zdůvodnění nařízené služební pohotovosti. I takový způsob nařizování je však nezákonný, neboť jde o ryze formální úkon a fakticky neřeší personální poddimenzovanost či nesprávné plánování směn útvaru. 5. Žalobce odmítá, že by snad skutečný výkon služební pohotovosti byl jistou formou připravenosti příslušníka SPJ v době odpočinku (osobního volna) konat službu, jak se jeví z odůvodnění správních orgánů. Žalobce je v době služební pohotovosti povinen setrvat v areálu PČR a být neustále ve stavu připravenosti, resp. dosažitelnosti v horizontu 15 minut. Není tak myslitelné, aby mohl trávit tento svůj „volný čas“ zce