6 As 96/2021 — Nejvyšší správní soud

11 A 114/2024- 38 - text 15 11 A 114/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Marka Bedřicha, soudce Mgr. Marka Zimy a soudkyně JUDr. Jitky Hroudové ve věci žalobkyně: Česká republika – Okresní státní zastupitelství v Kladně sídlem Pavlisova 2818, 272 01 Kladno proti žalovanému: Ministerstvo vnitra sídlem Nad Štolou 936/3, 170 00 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného z 14. 10. 2024, čj. MV-151850-2/AS-2024 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Vymezení věci 1. Žalobkyně se domáhá zrušení napadeného rozhodnutí, kterým žalovaný zamítl její odvolání proti rozhodnutí Státního oblastního archivu v Praze. Ten žalobkyni uložil pokutu ve výši 50 000 Kč za přestupky, kterých se měla dopustit tím, že v rámci spisové služby nedodržela podmínky pro ukládání dokumentů a neprováděla skartační řízení v předepsaných lhůtách. 2. Pro věc je zejména podstatné, zda má žalobkyně povinnost mít v prostorách pro ukládání dokumentů práškové hasicí přístroje. Vedle toho se soud zabývá otázkou zániku odpovědnosti za přestupek v důsledku plynutí času a tím, jestli správní orgány dostatečně a správně odůvodnily výši uložené pokuty. 3. Soud zároveň již na tomto místě upozorňuje, že ačkoliv správní orgány vedly přestupkové řízení (správně) s Okresním státním zastupitelství v Kladně (dále jen „OSZ Kladno“), v řízení před soudem namísto samotného státního zastupitelství vystupuje žalobkyně. Proč tomu tak je, vysvětluje soud níže v části 5.1. Protože pro věc samotnou není tato otázka zásadní, používá soud ve zbytku odůvodnění OSZ Kladno a žalobkyni promiscue. 2. Obsah správního spisu 4. Státní oblastní archiv v Praze (dále též „oblastní archiv“) provedl v září 2023 u žalobkyně kontrolu zaměřenou na dodržování povinností, které žalobkyni ukládá zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě (dále jen „zákon o archivnictví“). Oblastní archiv se konkrétně zaměřil na povinnost uchovávat dokumenty, umožnit a provádět výběr archiválií a dodržovat zásady vedení spisové služby. Kontrola proběhla na dvou místech – v prostorách OSZ Kladno na adrese Pavlisova 2818, 272 80 Kladno, a prostorách budovy na adrese nám. 17. listopadu 2840, 272 80 Kladno. O kontrole pořídil oblastní archiv dne 7. 11. 2023 protokol, jemuž předcházelo vyhotovení mikrobiologického protokolu. Tím byla kontrola ukončena. 5. Z protokolu o kontrole vyplývají následující kontrolní zjištění: - Ve spisovnách na adrese nám. 17. listopadu 2840 se nacházela velká řada dokumentů, u nichž neproběhlo skartační řízení, přestože již uplynuly skartační lhůty. Žalobkyně tedy neprováděla skartační řízení v souladu s § 8 odst. 1 zákona o archivnictví. - Spisovny v suterénních místnostech v budově na adrese Pavlisova 2818 nebyly v době kontroly vybaveny práškovými hasicími přístroji v souladu s § 68 odst. 4 písm. b) zákona o archivnictví. - Spisovny nebyly zabezpečeny proti škodlivému působení biologických látek ve smyslu § 68 odst. 4 písm. c) zákona o archivnictví. V budově na adrese Pavlisova 2818 byla ve spisovnách otevírána okna, což umožnilo kontaminaci venkovním znečištěním. V místnostech byla naměřena vysoká vlhkost, která nebyla vhodným způsobem regulována. I ve spisovnách na adrese nám. 17. listopadu 2840 byly zjištěny nevhodné podmínky pro uložení dokumentů. V místnostech vede potrubí, v jehož okolí byly na zdech i stropech známky průsaku, na několika místech byla viditelná plíseň. Tyto nevyhovující podmínky ve spisovnách na adrese nám. 17. listopadu 2840 byly zjištěny již při kontrole v roce 2016, přičemž žalobkyně od té doby neučinila žádné kroky k nápravě. U většiny vzorků odebraných z povrchu uložených dokumentů či úložných ploch ve všech spisovnách byla prokázána kontaminace plísněmi či zvýšený výskyt aktivních mikrobiologických zárodků. 6. Oblastní archiv žalobkyni požádal, aby nejpozději do 31. 12. 2023 podala písemnou zprávu o odstranění a prevenci zjištěných nedostatků. Zároveň žalobkyni poučil, že proti kontrolním zjištění může podat námitky. Následně oblastní archiv zahájil řízení o přestupcích podle § 74 odst. 10 a § 74 odst. 9 písm. c) zákona o archivnictví. 7. V rámci ústního jednání okresní státní zástupce sdělil, že převzal vedení OSZ Kladno v lednu 2020 a neměl k dispozici informace z kontroly provedené v roce 2016. Uznal, že skartační řízení nebylo provedeno ve lhůtě, a uvedl, že se snaží podnikat všechny kroky k napravení prvního přestupku. K nedodržení podmínek pro ukládání dokumentů sdělil, že i tyto informace obdržel až v rámci kontroly v září 2023. Vedení OSZ Kladno po kontrole nakoupilo odvlhčovače a termohygrometry, kontaminované dokumenty byly předány k dezinfekci a vlhkost ve spisovnách je postupně snižována. 8. Okresní státní zástupce následně navrhl, aby oblastní archiv upustil od uložení trestu podle § 43 odst. 2 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „přestupkový zákon“). Uznal, že na základě provedeného dokazování nelze zpochybnit, že skartační řízení bylo provedeno po lhůtě a že podmínky pro ukládání dokumentů nebyly vyhovující. Měl však za to, že by mělo být od uložení správního trestu upuštěno, mj. proto, že všechny vytýkané nedostatky již byly v mezidobí napraveny. 9. Rozhodnutím ze dne 29. 8. 2024 uznal oblastní archiv OSZ Kladno vinným: - ze spáchání přestupku podle § 74 odst. 9 písm. c) zákona o archivnictví, kterého se dopustilo tím, že v budově Pavlisova 2818 nebyly ve spisovnách umístěny práškové hasicí přístroje a spisovny v obou budovách nebyly zabezpečeny proti škodlivému působení biologických látek [výrok I. a)] - ze spáchání přestupku podle § 74 odst. 10 zákona o archivnictví, neboť u vybraných dokumentů neprovedlo skartační řízení v kalendářním roce následujícím po uplynutí skartační lhůty a neumožnilo výběr archiválií [výrok I. b)]. Za přestupky mu oblastní archiv uložil pokutu 50 000 Kč (výrok II.) a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč (výrok III.). 10. Proti rozhodnutí se OSZ Kladno odvolalo s obdobnou argumentací, jakou nyní předkládá v žalobě. 11. Napadeným rozhodnutím žalovaný drobně změnil výrok I. a), II a III prvostupňového rozhodnutí. Obsahově se však s oblastním archivem ztotožnil. 3. Obsah žaloby 12. Žalobkyně považuje napadené rozhodnutí za nezákonné a nepřezkoumatelné, proto se domáhá jeho zrušení v celém rozsahu. 13. V prvním žalobním bodě namítá, že ve vztahu k jednání uvedeném ve výroku I. a) napadeného rozhodnutí nebyla dodržena dvouletá lhůta k zahájení řízení o přestupku. Z protokolu o kontrole provedené v roce 2023 vyplývá, že oblastní archiv se o špatném stavu spisoven dozvěděl již při kontrole na konci roku 2016. Podle § 75 odst. 3 zákona o archivnictví ve znění účinném do 30. 6. 2017 přitom platilo, že odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl. 14. Není pochyb o tom, že žalobkyně byla uznána vinnou ze spáchání stejného trvajícího skutku, který byl zjištěn již při kontrole v roce 2016. Je přitom nerozhodné, že žalovaný doplnil do výroku prvostupňového rozhodnutí datum, k němuž měl být přestupek spáchán (21. 9. 2023). Odpovědnost za delikt popsaný ve výroku I. a) zanikla po 2 letech od zjištění nedostatků při první kontrole, tedy nejpozději ke 30. 1. 2019. Napadené rozhodnutí je proto v této části nezákonné, neboť pro tento skutek nemohlo být přestupkové řízení vůbec zahájeno. S touto námitkou, kterou žalobkyně vznesla již v odvolání, se žalovaný nijak nevypořádal. 15. Ve druhém žalobním bodě žalobkyně uvádí, že v napadeném rozhodnutí byl nesprávně aplikován § 68 odst. 4 písm. b) zákona o archivnictví. Podle žalobkyně zákon ukládá, aby byla budova, v níž jsou uchovávány dokumenty, vybavena ručními hasicími přístroji. Zároveň platí, že pokud se původce rozhodne umístit hasicí přístroje přímo do prostor pro ukládání dokumentů, musí zde být umístěny pouze práškové hasicí přístroje. Tím ale není uložena povinnost, aby byly hasicí přístroje umisťovány přímo do těchto prostor. Takový výklad by postrádal logiku, a to i s ohledem na to, že umístění uvnitř spisoven by bylo kontraproduktivní a životu nebezpečné, neboť osoba hasící požár by musela vstoupit do místnosti, kde vypukl požár. Žalobkyně k tomu odkázala na vyhlášku č. 246/2001 Sb., o požární prevenci (dále též jen „vyhláška“), která stanoví obecné podmínky pro umisťování hasicích přístrojů. V souladu s touto vyhláškou měla práškový hasicí přístroj umístěný na chodbě před spisovnou. Vedle toho odkázala na požární řád ZŠ Mládežnická Havířov, který je příkladem, že i ostatní státní instituce mají práškové hasicí přístroje umístěny mimo spisovny. 16. Ve třetím žalobním bodě žalobkyně namítá, že výrok o pokutě je nepřezkoumatelný a že správní orgány opomněly aplikovat § 43 odst. 2 přestupkového zákona. Připomíná, že v rámci přestupkového řízení zaslala správnímu orgánu podání, jehož obsahem byl ná