2 Afs 24/2007 — Nejvyšší správní soud

15 Af 16/2024- 50 - text 15 15 Af 16/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise a soudkyně Mgr. Věry Jachurové v právní věci žalobkyně: TRANSPORTŠPED DOO Beograd, ID: 777684322 se sídlem Oml. Brigada 19, 11070 Novi Beograd, Srbsko zastoupená advokátkou Mgr. Ing. Petrou Hýskovou se sídlem Tyršova 13, Praha 2 proti žalovanému: Generální ředitelství cel se sídlem Budějovická 7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 6. 2024, č. j. 27912/2024-900000-314 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a průběh řízení před správním orgánem 1. Žalobkyně se žalobou domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného specifikovaného v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž byly změněny platební výměry Celního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „celní úřad“) ze dne 25. 5. 2023, č.j. 441261-3/2023-510000-51.2 (dále jen „platební výměr I“) a ze dne 25. 5. 2023, č.j. 441261-4/2023-510000-51.2 (dále jen „platební výměr II“; společně s platebním výměrem I dále jen „platební výměry“) tak, že ve výrocích byla ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (dále jen „celní kodex“), zaměněna za ustanovení Úmluvy o společném tranzitním režimu (dále jen „Úmluva“) a jejího dodatku I (dále jen „Dodatek“) a byla změněna data vzniku celních dluhů. Platebním výměrem I bylo žalobkyni vyměřeno clo ve výši 184 604 Kč, spotřební daň ve výši 2 133 144 Kč a daň z přidané hodnoty (dále jen „DPH“) ve výši 538 485 Kč (celkový nedoplatek 2 856 233 Kč) a platebním výměrem II clo ve výši 257 749 Kč, spotřební daň ve výši 2 978 352 Kč a DPH ve výši 751 848 Kč (celkový nedoplatek 3 987 949 Kč). 2. Soud ze správního spisu zjistil, že dne 30. 5. 2022 byla zahájena kontrola zboží vyjmutého z celního dohledu, jejímž předmětem bylo zboží označené jako „DUVAN ZA NARGILUAL FAKIER TOBACCO“. Jeho odesílatelem byla Sungood Trading Beograd a příjemcem a dopravcem zboží byla společnost ORLEGRAN s.r.o., v likvidaci (dále jen „Orlegran“). Místem ukončení tranzitních operací byl celní úřad a zboží bylo přepravováno pod celními závěrami. Tranzitní operace byly ukončeny uskladněním zboží ve svobodném celním pásmu ESCES s.r.o. (dále jen „ESCES“). 3. V trestním řízení bylo zjištěno, že v obci Chotoviny docházelo nezjištěným způsobem bez porušení celních závěr k vyjmutí zboží z celního dohledu. Zboží bylo vyjmuto z originálních obalů a totožnými vozidly dopravováno do Berlína, kde bylo vyloženo. Po návratu z Berlína do Chotovin bylo do originálních obalů zabaleno nepůvodní balení označené ochrannou známkou AL FAKHER naplněné rostlinnou směsí vyrobenou tak, aby mohlo být deklarováno splnění povinností stanovených celními předpisy. Pro řádné ukončení celních operací bylo zboží dopraveno do svobodného celního pásma ESCES (dále jen „pásmo ESCES“), kde bylo uskladněno jako originální. Ze zboží byly odebrány vzorky, z nichž vyplynulo, že jde o směsi drceného rostlinného materiálu pokrytého kapalinou a neobsahující nikotin (tj. tabák) a bylo je možno kouřit ve vodní dýmce. Bylo tudíž uskladněno jiné zboží, než které bylo propuštěno do tranzitního režimu. Z důvodu porušení práva duševního vlastnictví bylo zboží zničeno a žalobkyni byl vyměřen celní dluh. 4. Žalovaný v odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že celní úřad věc nesprávně posuzoval podle celního kodexu. Tranzitní celní prohlášení (dále jen „prohlášení“) se však primárně řídí Úmluvou a Dodatkem. Jejich úprava je komplexní, celní kodex se použije subsidiárně. Odpovědnost žalobkyně není primárně dána podle čl. 233 celního kodexu, ale čl. 113 Dodatku I. Celní úřad je příslušný k vymáhání celního dluhu, neboť byl celním úřadem určení. 5. Z rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočka v Táboře ze dne 1. 3. 2022, č.j. 9 T 1/2020-7060 (dále jen „trestní rozsudek“) plyne, že zboží uniklo celnímu dohledu v ČR. Obžalovaní se přiznali, že k porušení celních závěr došlo již před cestou do Německa na území ČR, kde bylo originální zboží vybaleno z krabic a následně převezeno do Německa. Nešlo tedy o zboží v nezměněném stavu. Celní úřad nesprávně stanovil pouze okamžik vzniku celního dluhu, k němuž došlo v okamžiku, kdy vozidla vyjela z Chotovin do Berlína, neboť v tento okamžik už jistě došlo k porušení celních závěr. U platebního výměru I to bylo dne 25. 7. 2018 a u platebního výměru II dne 24. 7. 2018. To však nemělo vliv na výši celního dluhu a žalovaný toto pochybení v odvolacím řízení napravil. 6. Následně se žalovaný vypořádal s odvolacími námitkami žalobkyně. Odpovědnost žalobkyně za celní dluh plyne z postavení držitele prohlášení. Protože celnímu úřadu určení nebylo předloženo zboží dle prohlášení, nedošlo ke splnění povinnosti dle čl. 29 odst. 2 Dodatku. Odpovědnost Orlegran a KOMPANIJE BOMBA s.r.o. (která byla přepravcem) nebyla řešena, což neznamená, že neexistuje. Článek 113 odst. 4 Dodatku stanoví solidární odpovědnost. 7. Pochybení celního úřadu spočívající v aplikaci celního kodexu bylo v odvolacím řízení napraveno. Žalobkyně vychází z nesprávného znění Úmluvy a Dodatku. Je nutno vycházet ze znění účinného k 5. 12. 2017. Obě znění však určují jako dlužníka při protiprávním odnětí zboží tranzitnímu režimu hlavního povinného, resp. držitele režimu – žalobkyni. O její odpovědnosti tedy není pochyb ani dle dřívějšího znění Úmluvy. Zachována zůstala i solidární odpovědnost, a nelze tedy hovořit o výlučné odpovědnosti Orlegran. To, že se žalobkyně na trestné činnosti nepodílela, nemá na její odpovědnost za celní dluh vliv. Žalobkyně nesplnila své povinnosti. Zboží (tabáky do vodní dýmky) nebylo celnímu úřadu určení nikdy dodáno, uniklo celnímu dohledu a místo něj byly naloženy padělky. Žalobkyně nesplnila základní povinnost předložit zboží v nezměněném stavu celnímu úřadu určení (čl. 8 Úmluvy). Totožnost zboží je klíčová. 8. Tvrzení, že je žalobkyně obětí podvodu, nelze na základě jejích tvrzení prokázat ani vyvrátit. Odpovědnost držitele režimu je objektivní. Žalobkyně se nepřiměřeně spolehla na obchodního partnera a nezajistila dostatečnou kontrolu nad tranzity. Celní úřad zase příliš spoléhal na závěry trestního rozsudku. Ač je v něm skutek podrobně popsán (včetně identifikace tranzitních operací), týkal se jen schválení dohody o vině a trestu (dál jen „Dohoda“) a podmínek pro tento postup. Nezabýval se dalším dokazováním a hodnocením důkazů. Celní úřad vycházel kromě popisu skutku v trestním rozsudku z prohlášení, GPS záznamů a odebraných a analyzovaných vzorků, na jejichž základě dospěl ke správnému závěru, že dle žalobkyně byla držitelem tranzitního režimu a předmětem prohlášení byl tabák do vodních dýmek, který byl odeslán ze Srbska a měl být předložen celnímu úřadu jako celnímu úřadu určení. Z GPS záznamů zjistil, že vozidla se od své trasy odchýlila, a to vždy nejdříve do Chotovin a poté do Berlína. Ze vzorků z pásma ESCES bylo zjištěno, že celnímu úřadu nebylo předloženo totožné zboží, které bylo odesláno ze Srbska (byla předložena rostlinná náhražka). Celní úřad však neprovedl dostatečné dokazování k tomu, kde a jak došlo k odnětí zboží celnímu dohledu. Žalovaný proto řízení doplnil o další podklady z trestního řízení. Průběh přepravy a odnětí zboží celnímu dohledu popsal ve výpovědi A. T. (dále jen „A.T.“). Ten sice popsal přepravu, která se netýká prohlášení, ze záznamů GPS však plyne, že stejně probíhaly přepravy i u ostatních tranzitů. Skutečnost, že došlo k výměně zboží, plyne z výpovědi S. C. (dále jen „S.C.“), který ingredience pro výrobu náhražky nakupoval a vozil do Chotovin. Potvrdil také, že výroba a výměna zboží probíhala v Chotovinách. To potvrdil i Jiří Zavadil, vlastník nemovitosti, kterou pronajal vedoucímu organizované skupiny a který také viděl ingredience pro výrobu náhražky. Tyto důkazy potvrzují jednání, které bylo popsáno v trestním rozsudku. Není pochyb o tom, že k odejmutí zboží celnímu dohledu došlo na území České republiky v Chotovinách, neboť v řízení bylo prokázáno, že obžalovaní byli schopni manipulovat s celními závěrami bez jejich porušení a dle výroku trestního rozsudku bylo zboží vyloženo poté, co dorazilo ze Srbska do Chotovin, kde bylo vyjmuto z originálních obalů a následně přepraveno do Německa. Dle GPS záznamů k tomu došlo 24. a 25.7.2018, kdy dodávky vyrazily z Chotovin do Berlína. 9. Žalobkyně sice nebyla účastníkem trestního řízení, ale s důkazy prováděnými ve správním řízení se mohla seznámit a vyjádřit se k nim. Námitky však nevznesla. Nahlédnutí do trestního spisu není správní orgán žalobkyni schopen zajistit. Návrh na provedení výslechu odsouzených žalovaný odmítl, neboť skutkový stav byl dostatečně prokázán podklady z trestního spisu. V trestním řízení byl odsouzeným dán dostatečný prostor pro vyjádření a žalovaný s jejich výpověďmi (A.T. a S.C.) pracoval. Výslech A. J. (dále jen „