8 Afs 75/2005 — Nejvyšší správní soud

38 A 9/2026- 29 - text 10 pokračování 38 A 9/2026 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem Mgr. Markem Bedřichem v právní věci žalobce: A. K. bytem zastoupen advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 831/21, 110 00 Praha 1 proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, 140 21 Praha 4 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 2. 2026, čj. MV-6284-4/SO-2026, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhá přezkoumání a zrušení rozhodnutí žalované, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Ministerstva vnitra, Odboru azylové a migrační politiky, ze dne 2. 12. 2025, čj. OAM-41243-24/ZM-2025. Tím byla zamítnuta žádost žalobce o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území České republiky na základě zaměstnanecké karty podle ustanovení § 44a odstavec 9 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů („zákon o pobytu cizinců“). Správní orgány dospěly po provedeném řízení k závěru, že žalobce se výkonem závislé práce mimo pracovněprávní vztah a v rozporu s vydanou zaměstnaneckou kartou dopustil porušení právních předpisů na úseku zaměstnanosti a jeho jednání lze považovat za výkon nelegální práce na území České republiky. Žalobní argumentace 2. Žalobce v žalobě namítl, že se domáhal prodloužení platnosti zaměstnanecké karty. Správní orgán žádosti nevyhověl pro údajný předchozí výkon nelegální práce, kterého se měl žalobce dopustit ve vztahu ke společnosti ŠAFFOF s. r. o. Toto zjištění má vyplývat ze závěrů Oblastního inspektorátu práce, vůči čemuž žalobce v podaném odvolání namítal, že nebyl přímým ani vedlejším účastníkem řízení vedeném inspektorátem práce, tudíž úroveň obhajoby kontrolované společnosti nevypovídá nic o jeho postoji ke vznesenému obvinění, respektive tomu, zda se vůbec dopustil nelegální práce, kterou navíc žalobce popírá. 3. Žalobce v této souvislosti namítl, že napadané rozhodnutí neodpovídá skutečnému stavu věci a porušuje tak ustanovení § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů („správní řád“), neboť není pravdou, že by se dopustil neoprávněné práce, kdy skutečnost že za něj patrně jiný klient vystupoval pod jeho identitou, sama o sobě neprokazuje, že by se žalobce dopustil nedovolené práce, a jednal tak v rozporu s vydanou zaměstnaneckou kartou. Správní orgán v řízení neprovedl žádné vlastní související dokazování, nevyslechl žádného svědka ani nevytěžil domnělého neoprávněného zaměstnavatele žalobce. Správní orgán tak neučinil dostatek relevantních kroků, které by vedly k objektivnímu zjištění skutečného stavu věci, neboť si usnadnil vlastní šetření toliko adoptováním závěrů uvedených v kontrolním protokole inspektorátu práce, proti kterému žalobce nemohl podat žádný opravný prostředek, ani nebyl v rámci šetření jakkoliv vytěžen. 4. Podle názoru žalobce závěry uvedené v protokole jsou relevantní ve vztahu ke kontrolované společnosti, která byla účastníkem řízení, avšak nedokládají, že by se žalobce dopustil neoprávněné práce, pročež má žalobce za to, že je žalobou napadané rozhodnutí nezákonné, neboť je založeno toliko na vlastní dedukci a nikoliv na prokázání skutečného stavu věci mimo jakoukoliv rozumnou pochybnost. 5. Žalovaný podle názoru žalobce porušil ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu, kdy se nevypořádal s obhajobou žalobce, resp. neuvedl, z jakého důvodu odmítá v řízení provést hlubší šetření a jaké konkrétní v předmětném řízení pořízené důkazy mají verzi žalobce vyvracet, kdy bezmezně adoptoval závěry šetření inspektorátu práce navzdory tomu, že se žalobce nemohl takového řízení nijak účastnit. Žalobce má za to, že správní orgán pochybil i tím, pokud v rozporu s § 52 správního řádu neprovedl potřebný a navrhovaný důkaz výslechem žalobce, byť tento důkaz mohl přispět ke zjištění skutečného stavu věci. 6. Žalobce navrhl, aby soud žalobou napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Vyjádření žalované 7. Žalovaná v rámci svého vyjádření uvedla, že trvá na správnosti a zákonnosti napadeného rozhodnutí a nesouhlasí s žalobními námitkami, proto navrhla žalobu zamítnout jako nedůvodnou, přičemž se odkázala na správní spis a napadené rozhodnutí. 8. Pokud žalobce tvrdí, že není pravdou, že by se dopustil neoprávněné práce, kdy skutečnost, že za něj patrně jiný klient vystupoval pod jeho identitou, neprokazuje, že by se dopustil nedovolené práce, a jednal tak v rozporu s vydanou zaměstnaneckou kartou, žalovaný k tomu uvádí, že žalobce byl při kontrole Oblastního inspektorátu práce pro Královehradecký kraj a Pardubický kraj ztotožněn na základě předloženého průkazu o povolení k pobytu. Žalobce rovněž na místě poskytoval informace a byl o tom sepsán záznam. V protokolu o kontrole ze dne 8. 8. 2025, čj. 12395/8.71/25-17, a v následném vyřízení námitek nadřízeným ze dne 8. 9. 2025, čj. 12395/8.71/25-19, byl jednoznačně konstatován výkon nelegální práce žalobcem. Tvrzení o jiném klientovi vystupujícím pod jeho identitou je třeba podle názoru žalovaného považovat za ryze účelové. Žalobce s tvrzením o jiné osobě, která měla být místo něj přistižena při výkonu nelegální práce, vystoupil až v žalobě, přičemž toto tvrzení měl možnost uplatnit v rámci vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí nebo v rámci odvolacího řízení. Žalobce nijak neodůvodnil, proč nemohl své tvrzení přednést již v řízení před správním orgánem prvého stupně nebo Komisí. 9. Žalovaný proto uzavřel, že v daném případě byly splněny veškeré podmínky pro zamítnutí dané žádosti, napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě dostatečně zjištěného stavu věci, bylo dostatečně a řádně odůvodněno a je v souladu s platnými právními předpisy. S ohledem na uvedené skutečnosti žalovaný navrhl, aby soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Průběh řízení před správními orgány a obsah správního spisu 10. Ze správního spisu předloženého soudu žalovaným správním orgánem bylo zjištěno, že žalobce měl na území České republiky uděleno povolení k dlouhodobému pobytu na základě zaměstnanecké karty s platností od 21. 6. 2023 do 20. 6. 2025. 11. Dne 9. 6. 2025 podal žalobce u Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky („správní orgán I. stupně“), žádost o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty podle ustanovení § 44a odst. 9 zákona o pobytu cizinců. Požádal o prodloužení doby platnosti zaměstnanecké karty k zaměstnavateli M.I. GRUP-STAV s. r. o., na pracovní pozici Dělníci v oblasti výstavby a údržby budov evidovanou v Centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty. K tomu žalobce předložil pracovní smlouvu ze dne 19. 3. 2025, s nástupem do práce dne 19. 3. 2025, s místem výkonu práce Praha. U tohoto zaměstnavatele účastník řízení byl oprávněn pracovat od 19. 3. 2025, a to na základě sdělení o splnění podmínek stanovených zákonem č. 326/1999 Sb. pro změnu zaměstnavatele, pracovního zařazení držitele zaměstnanecké karty nebo pro jeho zaměstnání u dalšího zaměstnavatele nebo na další pracovní pozici, ze dne 11. 3. 2025, čj. OAM-13916-9/ZM-2025. 12. Správní orgán I. stupně obdržel od Oblastního inspektorátu práce pro Královehradecký kraj a Pardubický kraj („OIP“) protokol o kontrole ze dne 8. 8. 2025, čj. 12395/8.71/25-17, ve kterém OIP konstatoval, že zaměstnavatel ŠAFFOF s. r. o., umožnil žalobci na pracovišti „Pizza Luigi & Mister Kebab“, na adrese V Kopečku 86/11, Hradec Králové, v období od 1. 6. 2025 do 19. 6. 2025, výkon závislé práce ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 262/2006 Sb.“), tj. výkon práce mimo pracovněprávní vztah spočívající v obsluze zákazníků, přijímání objednávek, přípravě objednávek, dělání kebabu, příjímání plateb od zákazníků , čímž se dopustil výkonu nelegální práce ve smyslu § 5 písm. e) bod 1 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 435/2004 Sb.“). 13. Dále správní orgán prvého stupně obdržel od OIP vyřízení námitek nadřízeným ze dne 8. 9. 2025, čj. 12395/8.71/25-19, kterým byly zamítnuty námitky zaměstnavatele ŠAFFOF s. r. o. proti protokolu o kontrole OIP ze dne 8. 8. 2025. 14. Dne 24. 9. 2025 správní orgán I. stupně požádal OIP o poskytnutí dokumentů, ze kterých bylo vycházeno v protokolu o kontrole OIP ze dne 8. 8. 2025. 15. Dne 30. 9. 2025 správní orgán I. stupně vyzval žalobce prostřednictvím jeho zmocněného zástupce ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu k uplatnění možnosti seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí a k případnému vyjádření se k těmto podkladům před vydáním rozhodnutí. Žalobce svého práva využil, když se dne 14. 10. 2025 zm