2 As 45/2010 — Nejvyšší správní soud

13 Kss 5/2020- 400 - text pokračování 13 Kss 5/2020 - 421 ROZHODNUTÍ Nejvyšší správní soud jako soud kárný rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a členů JUDr. Václava Dudy, JUDr. Petra Kulawiaka, Mgr. Ing. Michala Hanycha, JUDr. Petra Čápa a doc. JUDr. Michaela Kohajdy, Ph.D., v právní věci kárné navrhovatelky: ministryně spravedlnosti Mgr. Marie Benešové, se sídlem Vyšehradská 427/16, Praha 2, proti kárně obviněnému JUDr. Bohuslavu Petrovi, Ph.D., soudci Krajského soudu v Českých Budějovicích, zast. 1) JUDr. Pavlem Zelenkou, soudcem Vrchního soudu v Praze, 2) JUDr. Ing. Danielem Prouzou, Ph.D., advokátem, se sídlem Revoluční 1044/23, Praha 1, v řízení o kárné odpovědnosti soudce, o návrhu na zahájení kárného řízení ze dne 27. 8. 2020, takto: JUDr. Bohuslav Petr, Ph.D., nar. X, bytem X, soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích, I. se uznává vinným podle § 19 odst. 1 zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 7/2002 Sb.“), že I. dne 13. 2. 2020 mezi 15:30 a 16:00 od budovy Krajského soudu v Českých Budějovicích k obci Dasný u Českých Budějovic řídil motorové vozidlo, ačkoliv nebyl ve stavu umožňujícím bezpečný výkon této činnosti, a následně kolem 16:00 hod. poblíž obce Dasný způsobil dopravní nehodu, II. dne 13. 2. 2020 po 16:00 hod. na místě jím způsobené dopravní nehody přes výzvu policejního orgánu odmítl podstoupit dechovou zkoušku i krevní vyšetření, tedy zaviněně porušil povinnosti soudce čímž spáchal kárné provinění podle § 87 odst. 1 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (dále jen „zákon č. 6/2002 Sb.“), a za to se mu ukládá podle § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 6/2002 Sb. kárné opatření snížení platu o 30 % na dobu 12 měsíců. II. se zprošťuje podle § 19 odst. 2 zákona č. 7/2002 Sb. kárného návrhu pro skutek spočívající v tom, že nejméně do 29. 2. 2020 neinformoval úplně a pravdivě vedení Krajského soudu v Českých Budějovicích o okolnostech této dopravní nehody, protože skutek se nestal. Odůvodnění: I. Návrh na zahájení kárného řízení [1] Ministryně spravedlnosti (dále též „kárná navrhovatelka“) podala podle zákona č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců, státních zástupců a soudních exekutorů, ve znění pozdějších předpisů (dále též „kárný zákon“) dne 27. 8. 2020 k Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému návrh na zahájení kárného řízení proti soudci Krajského soudu v Českých Budějovicích JUDr. Bohuslavu Petrovi Ph.D., (dále též „kárně obviněný“). Obvinila jej ve smyslu § 87 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích) ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o soudech a soudcích“), ze zaviněného porušení povinností, jehož se měl kárně obviněný dopustit jednáním popsaným ve výrocích tohoto rozhodnutí. [2] Kárná navrhovatelka v kárném návrhu podrobněji uvádí, že kárně obviněný dne 13. 2. 2020 v cca 15. 30 hod. před budovou Krajského soudu v Českých Budějovicích přesedl z místa spolujezdce na místo řidiče automobilu, ten následně nastartoval a řídil jej až k obci Dasný, kde způsobil dopravní nehodu (skutek I. návrhu). Na místě nehody se přes výzvu policejního orgánu odmítl podrobit dechové zkoušce a lékařskému vyšetření ke zjištění obsahu alkoholu v krvi. V následujících dnech na dotaz pověřeného předsedy krajského soudu potvrdil nehodu, ale popřel, že by ji zavinil; to připustil až po medializaci případu (skutek II. návrhu). [3] Kárné navrhovatelce bylo doručeno podání pana R. J., v němž byl počátek popsané události vylíčen odlišně od vyjádření kárně obviněného při šetření ministerstva. Jmenovaný občan tvrdil, že kárně obviněný v uvedený den v budově krajského soudu pil ve své kanceláři alkohol a na chodbě soudu jevil známky značné opilosti, neboť byl dezorientovaný, neupravený a neschopný chůze, což vyvrcholilo defektem na oblečení, v jehož důsledku zůstal obnažený na chodbě. To řešila jeho manželka s místopředsedou soudu, kteří ho následně odvedli k automobilu a posadili jej na místo spolujezdce. Odtud pak s přidržováním se auta přešel na druhou stranu, usedl na místo řidiče, nastartoval auto a odjel. O tom oznamovatel pořídil videozáznamy, které zveřejnil. [4] Místopředseda krajského soudu pověřený v té době řízením tohoto soudu se k události vyjádřil tak, že kárně obviněný měl ten den dovolenou a na soud přišel za manželkou. Kárně obviněný mu kolem 15.00 hod. sdělil, že je mu špatně; proto mu doporučil, aby jel s manželkou domů. Krátce na to byl informován manželkou kárně obviněného, že tomu spadly kalhoty; proto i jí doporučil, aby jeli domů. Situaci sám přítomen nebyl. [5] Ministerstvo poté sledovalo průběh policejního šetření dopravní nehody a dne 28. 7. 2020 obdrželo zprávu, že věc byla odevzdána k projednání přestupku Magistrátu města České Budějovice. [6] Kárná navrhovatelka je názoru, že její kárný návrh byl podán v zákonných lhůtách a je přesvědčena, že kárně obviněný porušil povinnosti soudce plynoucí z § 80 odst. 1, odst. 2 písm. b), odst. 4 a 5 zákona o soudech a soudcích, a tím se dopustil kárného provinění podle § 87 odst. 1 téhož zákona. K požadavku na morální integritu soudce poukazuje na nález Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2008, sp. zn. III. ÚS 1076/07, a na rozhodnutí kárného soudu ze dne 6. 6. 2016, č. j. 11 Kss 6/2015 – 53. [7] Kárná navrhovatelka sice s ohledem na nejednoznačná skutková zjištění nemůže tvrdit, že by kárně obviněný byl pod vlivem alkoholu, ale v každém případě byla zjevně snížena jeho schopnost řídit automobil. To je porušením povinností plynoucích přinejmenším z § 5 odst. 2 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), přičemž důsledkem byla dopravní nehoda. Toto jednání vypovídá o narušení morální integrity soudce a poškozuje postavení společenské autority nejen jeho, ale i celého soudcovského stavu. [8] Pokud jde o skutek II. návrhu, považuje kárná navrhovatelka za účelové tvrzení kárně obviněného, že odmítl dechovou zkoušku a lékařské vyšetření kvůli otřesu po nehodě; spisový materiál k nehodě šoku nenasvědčuje. Podrobení se vyšetření by přitom bylo způsobilé vyvrátit pochybnosti o schopnosti řídit vozidlo. Odmítnutí dechové zkoušky a lékařského vyšetření také bylo porušením povinnosti stanovené v § 5 odst. 1 písm. f) zákona o silničním provozu. Kárně obviněný si musel být vědom, že se vystavuje postihu pro přestupek. To má závažný dopad na důstojnost a důvěryhodnost kárně obviněného. Tento důsledek byl prohlouben neúplnou a nepravdivou informací nadřízenému. Kárně obviněný neskýtá záruku, že bude s to naplnit požadavky na morální integritu, osobní odpovědnost a schopnost působit jako společenská autorita. Proto kárná navrhovatelka navrhuje uložení kárného opatření odvolání z funkce soudce. II. Vyjádření kárně obviněného a replika kárné navrhovatelky [9] Kárně obviněný ve svém písemném vyjádření ke kárnému návrhu podaném podle § 12 kárného zákona především vznáší zásadní nesouhlas s kárným návrhem, a to jak se skutkovými zjištěními, tak i s právními vývody kárné navrhovatelky. Současně upozorňuje, že rozhodnutím Magistrátu města České Budějovice ze dne 21. 9. 2020, č. j. SO/13638/2020, byl uznán vinným 1) úmyslným přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. d) zákona o silničním provozu, 2) nedbalostním přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 8 zákona o silničním provozu, 3) nedbalostním přestupkem podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, a to právě pro způsobení dopravní nehody dne 13. 2. 2020 a odmítnutí podrobit se dechové zkoušce a lékařskému vyšetření ke zjištění ovlivnění alkoholem. Zastává názor, že je nadále nepřípustné vést proti němu kárné řízení, přinejmenším pro skutek uvedený ad I. a zčásti ad II. návrhu, a to podle § 11 odst. 1 písm. k) trestního řádu (§ 25 kárného zákona). Zákaz porušení zásady ne bis in idem plyne z čl. 40 Listiny základních práv a svobod, z čl. 4 odst. 1 Protokolu č. 7 k Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod publ. pod č. 209/1992 Sb. (dále též „Úmluva“), kterou je Česká republika vázána podle čl. 10 Ústavy. [10] Za spáchání přestupků mu již byla uložena poměrně přísná sankce (pokuta 35 000 Kč a zákaz řízení všech motorových vozidel na dobu 12 měsíců), což odpovídá svou intenzitou trestu v trestním řízení. Návrh rovněž opomíjí naprostou ojedinělost tvrzeného závadového jednání včetně řádného plnění pracovních povinností i respektování povinností řidiče motorového vozidla. [11] Vzhledem k tomu, že rozhodnutí kárného soudu o jeho námitkách překvapivě naznačuje, že kárný soud nebude respektovat překážku věci rozhodnuté, navrhuje, aby kárný soud věc předložil k posouzení ústavnosti § 15 odst. 2 kárného zákona Ústavnímu soudu. K tomu poukazuje např. na rozhodnutí kárného soudu ze dne 15. 9. 2009, č. j. 12 Ksz 1/2008 – 97, vylučující kárný