ÚOHS S0212/2023/KD – Zakázaná dohoda na trhu poskytování služeb fyzické ostrahy m

Dne 19. 4. 2023 zahájil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále též „Úřad“) se sdružením soutěžitelů – Český klub bezpečnostních služeb z.s., IČO 49629344, se sídlem Křovinovo náměstí 109/11, Horní Počernice, 193 00 Praha 9 (dále též „ČKBS“), správní řízení sp. zn. S0212/2023/KD (dále též „správní řízení“) ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákonů č. 417/2021 Sb. a č. 261/2021 Sb., zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení soutěžitelů.

Možné porušení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákonů č. 417/2021 Sb. a č. 261/2021 Sb., Úřad spatřoval ve stanovení a zveřejňování doporučené ceny za službu

Důvodnými indiciemi1 pro zahájení řízení ve věci možného porušení zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákonů č. 417/2021 Sb. a č. 261/2021 Sb., bylo zejména zajištění letáku v elektronické podobě s názvem „Ceny za fyzickou ostrahu v roce 2022“ s uvedením doporučené ceny za fyzickou ostrahu a textu Etického kodexu ČKBS na internetových stránkách ČKBS, v rámci šetření podnětu týkajícího se možného porušení zákona v dané věci.2

Účastník řízení vyjádřil svým přípisem ze dne 28. 7. 20233 zájem o proceduru narovnání dle

V rámci procedury narovnání Úřad vydal dne 22. 2. 2024 stručné sdělení výhrad, ve kterém účastníku řízení sdělil základní skutkové okolnosti případu, jejich právní hodnocení, odkázal na důkazy obsažené ve spise a informoval o předpokládané výši pokuty.7

Úřad umožnil účastníku řízení seznámit se s podklady rozhodnutí a stanovil mu lhůtu pro vyjádření se k těmto podkladům a k zaslání návrhu na doplnění dokazování.8

Úřad obdržel od účastníka řízení závěrečnou žádost o snížení pokuty ve smyslu § 22ba odst. 2 ve spojení s § 22ba odst. 6 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákonů

ČKBS je právnickou osobou, která vznikla dne 7. 2. 1994 dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů. Od 1. 1. 2014 je spolkem ve smyslu § 214 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Do spolkového rejstříku vedeného u Městského soudu v Praze byl ČKBS zapsán dne 1. 1. 2014 pod spisovou značkou L 5759.

ČKBS sdružuje fyzické a právnické osoby podnikající v oblasti komerční bezpečnosti.10 Stanovy

Účelem ČKBS je, mimo jiné, hájit a zastupovat všechny oprávněné zájmy svých členů uvnitř i navenek.13 ČKBS Úřadu sdělila, že její činnost se zaměřuje pouze na poradenství, pedagogickou činnost a semináře (mimo jiné zkoušky odborné způsobilosti), networking, spolupráci se státními orgány na tvorbě nové legislativy, revizi profesních standardů v systému

Statutárními zástupci ČKBS jsou dle stanov prezident a 1. viceprezident.15

Vrcholným orgánem ČKBS je členská schůze. Nejvyšším výkonným a řídícím orgánem ČKBS je prezídium. Dalšími orgány ČKBS jsou kontrolní a rozhodčí komise.16

ČKBS nemá status profesní komory zřizované zvláštním předpisem veřejného práva a podmínkou pro provádění činností v oblasti fyzické ochrany osob a majetku není povinné členství v ČKBS.

Členové ČKBS jsou mimo jiné povinni dodržovat Stanovy spolku a vnitřní pracovní normy.17

Členství v ČKBS zaniká, mimo jiné, zrušením členství pro neplnění členských povinností po marném upozornění nebo pro hrubé porušení Stanov ČKBS či dobrého jména ČKBS. 18

Úřad v rámci šetření podnětu na internetových stránkách ČKBS v rubrice „KE STAŽENÍ“ zajistil dne 6. 3. 2023 uveřejněný leták s názvem „Ceny za fyzickou ostrahu v roce 2022“, u něhož je následující text: „Na ČKBS se obrací řada firem i jednotlivců s dotazy ohledně stanovení správné ceny za ostrahu.“. V letáku je mj. uvedeno: „Doporučená cena za hodinu od 188,- /hod.“. 19

Prostřednictvím digitálního archivu Wayback Machine Úřad dále dne 6. 3. 2023 zajistil printscreeny internetových stránek provozovaných ČKBS,20 na kterých byly v letech 2017 až

Uvedené dokumenty vydané ČKBS obsahují částku doporučené ceny za hodinu práce fyzické ostrahy pro konkrétní rok. Vedle doporučené ceny je uváděna vzorová kalkulace s jednotlivými položkami, ze kterých se cena skládá, kdy základem ceny jsou mzdové náklady (dle příslušných pracovně právních předpisů) a další položky, jako jsou náklady na zajištění školení, výstroje a vybavení pracovníka nebo režijní náklady a zisk podnikatele. V materiálu ČKBS je uvedena tabulka s výpočtem zprůměrované cenové kalkulace mzdových nákladů na 1 hodinu práce pracovníka ostrahy.

Dle vyjádření ČKBS ze dne 16. 6. 202322 byl leták obsahující doporučenou cenu za fyzickou ostrahu připraven ČKBS, přičemž měl čistě informativní charakter a byl vytvořen pouze jako odraz zákonných podmínek, beze snahy o unifikaci trhu. ČKBS potvrdil, že uvedený leták byl ze strany ČKBS publikován od roku 2017. Důvodem přípravy vzorové kalkulace ceny za fyzickou ostrahu bylo, podle vyjádření ČKBS, reagovat na nekalé praktiky řady podnikatelů působících v oblasti fyzické ostrahy, kteří nabízejí zcela nereálné ceny, jež by terminologií veřejných zakázek bylo možno označit za ceny mimořádně nízké. Uvedeným postupem chtěl ČKBS přiblížit, do jakého tarifního stupně pracovník ostrahy spadá a jaké mzdové náklady na tuto pozici připadají. ČKBS dále uvedl, že aplikaci ceny uvedené v předmětném letáku nikdy nevyžadoval ani nekontroloval a cena za fyzickou ostrahu nebyla a není pro členy ČKBS

Přípisem ze dne 4. 5. 202323 ČKBS informoval Úřad, že výše zmíněný leták z internetových stránek odstranil. Dále ČKBS upřesnil, že leták nebyl zveřejněn jiným způsobem.

Podle vyjádření ČKBS ze dne 10. 10. 202324 nebyly příslušné letáky a informace v nich obsažené nikde prezentovány jako rozhodnutí sdružení, ceny uvedené v letácích nebyly nikdy prezentovány jako závazné a ČKBS nikdy nekontroloval jejich dodržování. Podle ČKBS nebyla smyslem dříve vydaných letáků snaha o unifikaci cen služeb ostrahy, ale informování o legislativních změnách v oblasti pracovního práva, resp. o jejich finančním dopadu na kalkulaci cen služeb ostrahy. ČKBS dále uvedl, že obdobné výpočty procházejí i tiskem nebo jsou diskutovány v rámci konferencí či materiálů jiných asociací a sdružení. ČKBS upřesnil, že byl k dané aktivitě výslovně vyzván Hospodářskou komorou ČR, a že zveřejněný odhad ostatních nákladů zahrnutých do ceny za fyzickou ostrahu byl výrazně pod odhadem publikovaným například Ministerstvem vnitra v rámci analýz týkajících se bezpečnostních služeb. ČKBS shledává potencialitu možného narušení hospodářské soutěže za vyloučenou s ohledem na skutečnost, že každý z členů ČKBS věděl, že letáky jsou pouze materiálem informativním.

Úřad v průběhu správního řízení nezjistil skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že by ČKBS vyzýval své členy k dodržování doporučené ceny za fyzickou ostrahu nebo že by kontroloval její dodržování, popřípadě, že by ČKBS její nedodržování dokonce sankcionoval.

Na internetových stránkách ČKBS v rubrice „KE STAŽENÍ“ Úřad zajistil dne 6. 3. 2023 dokument „Etický kodex ČKBS“25 přijatý prezidiem ČKBS dne 3. 4. 2007 (dále též „Etický kodex“), v němž je v bodu 4.1, mimo jiné, uvedeno: „Vztahy mezi členskými firmami jsou motivovány příslušností k profesnímu sdružení a z něho vyplývajícími společnými zájmy. V obchodní konkurenci a soutěži platí, že: (…) nepoužívají metodu srovnávání se s jinými firmami nebo negativního komentování jejich výrobků či služeb (…)“.

Prostřednictvím digitálního archivu Wayback Machine Úřad dále dne 6. 3. 2023 zajistil printscreen stránky www.ckbs.cz, na které byly nejméně od 23. 1. 2008 uveřejněny informace

Dle vyjádření ČKBS ze dne 16. 6. 202327 nebylo nikdy uvedené ustanovení Etického kodexu jakkoli kontrolováno a jeho případné porušení sankcionováno. Podle ČKBS má Etický kodex za cíl deklarovat dodržování soutěžních pravidel a legislativy. Předmětný článek směřuje proti nekalosoutěžnímu jednání ve smyslu § 2976 občanského zákoníku, kdy jeho základním účelem bylo apelovat na zdržení se zakázané srovnávací reklamy ve smyslu § 2976 odst. 2 písm. g) a násl. občanského zákoníku.

Ve vyjádření ze dne 10. 10. 202328 ČKBS uvedl, že ačkoliv si není vědom, že by takové ustanovení bylo v rozporu s pravidly na ochranu hospodářské soutěže, zahájil kroky k úpravě

Úřad v průběhu správního řízení nezjistil skutečnosti nasvědčující tomu, že by ČKBS iniciovalo jakoukoliv formu kárného, disciplinárního či obdobného postihu pro nedodržování ustanovení bodu 4.1 Etického kodexu.

Protiprávnost určitého jednání se posuzuje dle právní normy platné v době spáchání přestupku, není-li pozdější právní úprava pro účastníka řízení příznivější. Pro posouzení, zda by bylo použití pozdější právní úpravy pro účastníka řízení příznivější, je rozhodujícím kritériem celkový výsledek z hlediska trestnosti, jehož by bylo při aplikaci předpisu platného v době spáchání přestupku či aplikaci pozdější právní úpravy reálně pro účastníka řízení dosaženo.

V době spáchání přestupku byl účinný zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákonů č. 417/2021 Sb. a č. 261/2021 Sb. Od spáchání přestupku až dosud nabyla účinnosti jedna novela zákona o ochraně hospodářské soutěže, a to zákon č. 226/2023 Sb. Od 1. 7. 2017 je účinný přestupkový zákon, který je třeba při posuzování příznivosti právní úpravy rovněž vzít v úvahu.

Po posouzení veškerých aspektů a výhodnosti znění pozdější novely pro účastníka řízení dospěl

Procesní úprava vztahující se k předmětnému správnímu řízení je rozdělena do několika zákonů. Z hlediska procesního platí obecná zásada, že nové procesní právo (jeho změny) platí ode dne nabytí účinnosti nové právní úpravy i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti s tím, že právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti, zůstávají zachovány, pokud přechodné ustanovení nestanoví něco jiného.

Úřad při vedení správního řízení vychází primárně z procesních ustanovení zákona, která představují lex specialis k obecné právní úpravě správního řízení; Úřad postupuje dle znění zákonů č. 417/2021 Sb. a č. 261/2021 Sb. S ohledem na přechodná ustanovení zákona se procesní pravidla stanovená v novele zákona č. 226/2023 Sb. pro účely tohoto správního řízení neaplikují. Subsidiárně k zákonu o ochraně hospodářské soutěže se použijí přestupkový zákon a zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, (coby obecný procesní předpis), a to ve znění pozdějších předpisů.

Jak bylo uvedeno výše v tomto rozhodnutí, protiprávnost obou jednání účastníka řízení posuzuje Úřad dle zákona.

Ustanovení § 1 zákona upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení, jinému narušení nebo ohrožení dohodami soutěžitelů, zneužitím dominantního postavení, spojením soutěžitelů nebo orgány veřejné správy.

Dle § 3 odst. 1 zákona jsou dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí jejich sdružení a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo výsledkem je narušení hospodářské soutěže, zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nebo pokud

Rozhodnutí sdružení spočívající ve vydávání doporučených cen, jestliže z jejich obsahu, cíle, kterého mají dosáhnout, jakož i všech prvků charakterizujících hospodářský a právní kontext, do něhož spadají, vykazují dostatečný stupeň škodlivosti pro hospodářskou soutěž, představují dohody s cílem omezit hospodářskou soutěž. Takovéto cílové dohody o cenách mají totiž zásadně ze své podstaty negativní dopad na hospodářskou soutěž na trhu (jejich negativní dopad se presumuje), neboť mohou vést ke sjednocování cen na trhu a/nebo k vyloučení nejistoty vzájemných konkurentů o jejich cenové strategii. Jakékoli stanovení cenového vzorce, určení jednotlivých složek nákladů či pravidel, co do nákladů započítávat, je považováno za závažné porušení soutěžních pravidel. Téměř vždy má pak takové jednání negativní dopad i na ceny pro konečné spotřebitele zboží nebo služeb.

Pojem „rozhodnutí sdružení soutěžitelů“, které může ovlivnit hospodářskou soutěž, je v zájmu efektivní aplikace zákona vykládán z hlediska projevu vůle široce; zahrnuje nejen rozhodnutí, dohody, usnesení orgánů sdružení či opatření jeho výkonných orgánů, ale také může jít o stanovy, vnitřní předpisy sdružení apod. Rozhodnutí sdružení soutěžitelů nemusí být vydáno ve formě předvídané interními předpisy sdružení. Na rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona lze nahlížet jako na formálně či neformálně podchycený projev vůle soutěžitelů učiněný prostřednictvím autority, na kterou sdružení soutěžitelé přenesli oprávnění k jejímu projevu.33 Není přitom rozhodné, zda takové rozhodnutí sdružení je přímo závazné pro členy sdružení či nikoliv. Může jít i o pouhé doporučení (bez ohledu na to, jaký může být jeho přesný právní status či charakter), pokud je lze označit za „věrohodný odraz záměru sdružení (jeho vůle) koordinovat chování svých členů v souladu s podmínkami doporučení.“34

Pro právní kvalifikaci protisoutěžního rozhodnutí sdružení není rozhodné, zda je výsledkem konsensu všech členů sdružení a rovněž, zda může nepřímo dopadat i na jednání jiných – v daném sdružení „nesdružených“ soutěžitelů na trhu. Rozhodnutí sdružení pak fakticky nahrazuje projev vůle jednotlivých soutěžitelů ve sdružení. Pro jeho protiprávnost z hlediska zákona je rozhodné, zda ovlivňuje, případně je způsobilé ovlivnit,35 soutěžní chování členů sdružení, v důsledku čehož toto rozhodnutí má nebo může mít dopad na hospodářskou soutěž.

Lze tedy shrnout, že k tomu, aby nejrůznější opatření, doporučení či rozhodnutí učiněná v rámci sdružení soutěžitelů naplnila skutkovou podstatu zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které je s odkazem na § 3 odst. 1 zákona zakázané a neplatné, je-li jeho cílem nebo výsledkem narušení hospodářské soutěže, musí být kumulativně splněno několik podmínek.

Soutěžitelem se dle § 2 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže rozumí fyzické a právnické osoby, jejich sdružení, sdružení těchto sdružení a jiné formy seskupování, a to i v případě, že tato sdružení a seskupení nejsou právnickými osobami, pokud se účastní hospodářské soutěže nebo ji mohou svou činností ovlivňovat, i když nejsou podnikateli.

Nezbytným předpokladem pro možnou deklaraci zakázaného a neplatného rozhodnutí sdružení soutěžitelů je zjištění, zda lze účastníka řízení považovat za soutěžitele, resp. sdružení soutěžitelů. Sdružením soutěžitelů ve smyslu zákona o ochraně hospodářské soutěže se rozumí nejrůznější formy seskupování soutěžitelů. Pro tato seskupení je typické, že většinou nevyvíjejí vlastní ekonomickou činnost na trhu nebo trzích, kde působí jejich členové, ale právě tyto členy sdružují, ať už za účelem prosazování jejich zájmů, udržování a zkvalitňování úrovně dané profese, pro potřeby činnosti vzdělávací, výzkumné nebo s cílem prezentovat a zastupovat daný obor na veřejnosti, mezinárodním poli, vůči odborným či vzdělávacím institucím, jiným oborovým sdružením a podobně. Nepřítomnost ziskového prvku v činnosti soutěžitele není z hlediska osobní působnosti zákona rozhodná. Typickým příkladem jsou svazy podnikatelů, živnostenská společenstva, komory a jiné spolky, jež nejsou právnickými osobami založenými za účelem podnikatelské činnosti, jejichž činnost však může ovlivnit hospodářskou soutěž na trhu výrobků či služeb.

V tomto smyslu je ČKBS jako spolek sdružující právnické i fyzické osoby, které poskytují mj. služby fyzické ostrahy, a tedy podnikají v daném oboru, typickým sdružením soutěžitelů, na které plně dopadá osobní působnost zákona (viz § 2 odst. 1 zákona), neboť svou činností v nejširším pojetí – schvalováním profesních či vnitřních předpisů upravujících chování členů sdružení nebo vydáváním stanovisek, případně spoluprací se státními orgány, může ovlivňovat hospodářskou soutěž probíhající v horizontální úrovni mezi jeho členy.

Podle vyjádření účastníka řízení36 ČKBS sdružuje celkem 69 řádných členů, kteří zaměstnávají cca 2,2 % zaměstnanců se zkouškou odborné způsobilosti „Strážný“ ze všech takto kvalifikovaných osob v České republice.37 V oblasti poskytování bezpečnostních služeb panuje v České republice vysoce konkurenční prostředí s velkým počtem soutěžitelů, kdy v oblasti poskytování komerčních bezpečnostních služeb na základě příslušných živnostenských oprávnění (živnosti „Ostraha majetku a osob“ a „Služby soukromých detektivů“) působí přibližně 10 155 subjektů, které zaměstnávají cca 156 900 osob disponujících zkouškou odborné způsobilosti „Strážný“ pro výkon služeb fyzické ostrahy.38

Relevantním trhem je dle § 2 odst. 2 zákona trh zboží39, které je z hlediska své charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. Relevantní trh se vymezuje z hlediska věcného (výrobkového), geografického a časového.40 Z hlediska času se relevantní trh zkoumá pouze v případě, když v konkrétním okamžiku nebo období jsou soutěžní podmínky výrazně odlišné než v jiných obdobích.

V případě cílových dohod jsou nároky na přesnost vymezení relevantního trhu nižší než v případě dohod zakázaných pro svůj protisoutěžní účinek.41 V případě cílových dohod jeho význam spočívá v primárně v uchopení ekonomického a právního kontextu zakázané dohody.

Relevantním trhem je v posuzovaném případě trh, na nějž účastník řízení působí prostřednictvím svých členů a který svými rozhodnutími bezprostředně ovlivňuje. Členové

Na základě výše uvedeného vymezil Úřad pro účely daného správního řízení relevantní trh z věcného hlediska jako trh poskytování služeb fyzické ostrahy majetku a osob.

Z hlediska geografického vymezení relevantního trhu Úřad ověřil, že poskytování služeb fyzické ostrahy majetku a osob probíhá na celém území ČR za homogenních podmínek.

Z časového hlediska se jedná o trh trvalý, charakterizovaný pravidelným, opakovaným poskytováním služeb fyzické ostrahy majetku a osob.

Úřad pro účely tohoto správního řízení vymezil relevantní trh jako trh poskytování služeb fyzické ostrahy majetku a osob na území České republiky.

Úřad jednání ČKBS spočívající ve stanovení a zveřejňování doporučené ceny za hodinu práce fyzické ostrahy majetku a osob kvalifikuje jako trvající přestupek, jehož počátek vymezil datem

43

Ačkoliv nebylo prokázáno, že by došlo k reálnému dopadu na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu, již samotné přijetí a zveřejnění doporučené ceny za službu fyzické ostrahy majetku a osob mohlo ovlivnit chování nejen členů ČKBS ale i dalších poskytovatelů služeb, čímž bylo také způsobilé ovlivnit soutěž na trhu poskytování služeb fyzické ostrahy majetku a osob na území České republiky. S ohledem na uvedené proto Úřad nepovažuje vyjádření účastníka řízení, podle něhož ceny uvedené v letácích nebyly nikdy pro členy ČKBS ani pro nikoho jiného závazné, za relevantní, neboť již potencialita ohrožení hospodářské soutěže postačuje k tomu, aby byla naplněna skutková podstata přestupku v § 22a odst. 1 písm. b) zákona. Vzhledem ke způsobu zveřejnění, kdy stanovené sazby byly volně dostupné všem, tedy i nečlenům ČKBS, bylo jednání ČKBS způsobilé ovlivnit nejen chování jeho členů, ale také nečlenů tohoto sdružení, kteří poskytují služby fyzické ostrahy majetku a osob.

Úřad konstantně v souladu s rozhodovací praxí z výše uvedených důvodů vnímá aktivity sdružení soutěžitelů směřující k unifikaci cen nebo výměny cenových informací mezi vzájemnými konkurenty z hlediska soutěžně právního velmi citlivě, neboť tato aktivita sama o sobě naplňuje skutkovou podstatu zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů nebo může být projevem zakázaného jednání soutěžitelů sdružených v profesní asociací ve vzájemné shodě.

Odpovědnost za porušení soutěžního práva a spáchání přestupku se přičítá účastníku řízení, sdružení ČKBS, jako právnické osobě s právní osobností a adresátu práv a povinností, jednajícímu jako soutěžitel. Podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona právnická osoba za přestupek neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby přestupku zabránila. Jedná se o obecný liberační důvod. Právnická osoba se tedy zprostí odpovědnosti v případě, jestliže prokáže realizaci všech možných opatření, kterými sama zabezpečila splnění dotčené povinnosti. Vynaložení veškerého úsilí je nutno posuzovat objektivně, a nikoli subjektivně.

Úřad v průběhu správního řízení nezjistil, že by v době vytýkaného protisoutěžního jednání existovala na trhu objektivní skutečnost, která by si vynutila, aby sdružení ČKBS jednalo protiprávně, která ho nutila porušovat jeho právní povinnost a v důsledku které nemohlo porušování povinnosti zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které bylo možné požadovat.

Lze proto uzavřít, že sdružení ČKBS nemůže být zproštěno odpovědnosti za přestupek podle § 21 odst. 1 přestupkového zákona.

Úřad konstatuje, že s ohledem na skutečnost, že posuzované jednání účastníka řízení představuje cílové narušení hospodářské soutěže, neuplatní se u něj pravidlo de minimis, resp. nespadá mezi dohody, jejichž dopad na soutěž je zanedbatelný (jež nejsou považovány za zakázané).

Posuzované jednání účastníka řízení taktéž nesplňuje podmínky pro vynětí ze zákazu dohod dle § 3 odst. 4 zákona, účastník řízení ani důkazy pro takové vynětí nepředložil a taktéž nejsou naplněny podmínky pro uplatnění žádné z blokových výjimek přijatých na základě nařízení

Úřad považuje za prokázané, že soutěžitel, sdružení ČKBS, přijal a uplatňoval zakázané a neplatné rozhodnutí sdružení soutěžitelů o cenách, tj. zakázanou dohodu ve smyslu § 3 odst.

V případě jednání účastníka řízení spočívajícího v přijetí ustanovení bodu 4.1 Etického kodexu dle Úřadu nelze s ohledem na jeho obsah, cíl a právní a hospodářský kontext, ve kterém k němu došlo, bez dalšího presumovat jeho negativní vliv na hospodářskou soutěž. Účelem tohoto ustanovení mohlo být zajištění dodržování „slušného profesního jednání“ mezi členy

Úřad proto uzavírá, že v rámci správního řízení nebylo prokázáno, že účastník řízení přijetím ustanovení bodu 4.1 Etického kodexu naplnil skutkovou podstatu porušení § 3 odst. 1 zákona ve smyslu předmětu zahájeného správního řízení, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrokové části II. tohoto rozhodnutí, a tedy v souladu s § 86 odst. 1 písm. c) přestupkového zákona v této části řízení zastavil.

V průběhu správního řízení Úřad nezjistil, že by jednání účastníka řízení byla způsobilá přímo či nepřímo, skutečně či potenciálně ovlivnit obchod mezi členskými státy Evropské unie, resp. měla unijní rozměr. Hospodářská soutěž v dané oblasti probíhá především na národní úrovni46 a finanční objem dotčených služeb nepřesahuje stanovenou hranici47. V tomto případě proto

Při úvahách o uložení pokuty vychází Úřad ze znění zákona a přiměřeně z pravidel Postupu při stanovení výše pokut ukládaných za porušení zákona o ochraně hospodářské soutěže účinného od 24. 4. 2018 (dále též „Metodika pro ukládání pokut“).48 Metodika pro ukládání pokut neupravuje podrobnosti k ukládání pokut sdružením soutěžitelů, a proto ji lze na daný případ využít pouze z hlediska základních principů přiměřeně s ohledem na okolnosti případu.

Stanovení výše pokuty v mezích zákona je věcí správního uvážení Úřadu49, které se v konkrétním případě odvíjí od posouzení skutkových okolností. Dle judikatury českých soudů50 konkrétní forma postihu a jeho výše musí působit natolik silně, aby od podobného jednání odradila i jiné nositele obdobných povinností, jaké svědčí účastníku řízení, zároveň musí být postih dostatečně znatelný v materiální sféře rušitele, aby v něm byla dostatečně obsažena jeho represivní funkce, aniž by ovšem byl pro něj zjevně likvidačním. Uložená pokuta by tak měla plnit jak funkci represivní, tak preventivní.

Za porušení § 3 odst. 1 zákona jednáním, jež je trvajícím přestupkem, je Úřad oprávněn uložit pokutu za celou dobu trvání porušení zákona v případě, že posuzované jednání bylo zakázané po celou dobu jeho účinnosti.

Ukládání trestu je založeno na dvou základních principech – principu zákonnosti trestu a individualizace trestu. Zákonnost je zaručena aplikací zákonných kritérií, jež jsou taxativně vymezena v § 22b odst. 1 zákona (přihlédne se k závažnosti přestupku, a to zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán; dále se přihlédne k jednání právnické osoby nebo orgánu veřejné správy v průběhu řízení před Úřadem a jejich snaze odstranit škodlivé následky přestupku). Při individualizaci trestu je třeba přihlédnout ke všem specifikům konkrétního případu. Při posuzování konkrétní závažnosti přestupku není hlavním kritériem skutková podstata přestupku, nýbrž především intenzita skutkových okolností, s jakou došlo k porušení právem chráněných hodnot a zájmů v konkrétním případě.51

Podle § 22a odst. 2 zákona se za přestupek podle odstavce 1 písm. b) uloží pokuta do 10 000 000 Kč nebo 10 % z čistého obratu dosaženého soutěžitelem za poslední ukončené účetní období. Podle § 22a odst. 3 zákona platí, že je-li pokuta podle odstavce 2 ukládána

Úřad při úvaze o stanovení horní hranice pokuty ukládané sdružení soutěžitelů, tedy zda bude stanovena bez ohledu na obrat jeho členů, nebo naopak do 10 % z úhrnu jejich čistých obratů dosažených za poslední ukončené účetní období, Úřad zohlednil charakter a význam sdružení soutěžitelů, počet členů sdružení a jejich tržní sílu, prospěch členů sdružení z rozhodnutí sdružení soutěžitelů, závažnost rozhodnutí sdružení soutěžitelů a jeho dopad. Dále přihlédl k významnosti zasaženého trhu a velikosti členů ČKBS. Členství v ČKBS je dobrovolné a ČKBS sdružuje 69 členů, z toho 61 disponuje živnostenským oprávněním pro ostrahu majetku a osob. Pokud jde o charakter ČKBS jakožto sdružení soutěžitelů, je zjevné, že tržní síla a velikost jednotlivých členů tohoto sdružení není vůči němu v zásadním nepoměru. ČKBS rovněž není sdružením s omezeným počtem soutěžitelů, které nemá žádné příjmy, kterými by nemohlo případně uloženou pokutu uhradit. Z hlediska typu rozhodnutí sdružení soutěžitelů se jedná o závažnou cílovou dohodu, nicméně nebylo prokázáno, že by kvůli ní došlo ke skutečnému narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu, nebyla kontrolována a vymáhána ze strany sdružení. Úřad s ohledem na výše uvedené, přestože se typově jedná o velmi závažnou praktiku týkající se určení cen, v daném případě uložil ČKBS pokutu dle § 22a odst. 2 zákona v rozmezí do 10 000 000 Kč a nevycházel z celkového obratu jejich členů, resp. ukládat pokutu dle § 22a odst. 3 zákona.

Při stanovení konkrétní výše pokuty za přestupek spočívající ve schválení a zveřejnění doporučené ceny za službu fyzické ostrahy majetku a osob Úřad předně vycházel ze zákonem předepsaných kritérií (viz výše), která má v sobě tato pokuta odrážet. Rovněž Úřad zohlednil i další specifika případu, která jsou vzhledem ke svému charakteru pro stanovení výše pokuty relevantní, a zároveň zvažoval případné přitěžující nebo polehčující okolnosti.

Co se týče závažnosti přestupku, je třeba při určení konkrétní výše pokuty zohlednit jak typovou, tak konkrétní závažnost jednání, jež je předmětem správního řízení. V tomto rozhodnutí Úřad konstatoval, že přijetí doporučené ceny za fyzickou ostrahu osob a majetku a její zveřejnění na internetových stránkách ČKBS je porušením § 3 odst. 1 zákona, neboť účastník řízení přijal a uplatňoval zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů, které mělo za cíl narušení hospodářské soutěže na vymezeném relevantním trhu. Jde o jednání spadající pod zakázané dohody o přímém určování cen, přičemž jde o tzv. cílovou dohodu, u níž se předpokládá, že její dopad není zanedbatelný. S ohledem na typovou závažnost protisoutěžního jednání hodnotí Úřad schválení a zveřejnění doporučené ceny za hodinu práce při provádění fyzické ostrahy majetku a osob jako velmi závažný přestupek.

Pokud jde o posouzení individuální míry závažnosti posuzovaného přestupku, Úřad uvádí, že ve správním řízení nebyl prokázán skutečný negativní dopad zakázaného rozhodnutí sdružení soutěžitelů na hospodářskou soutěž na vymezeném relevantním trhu. Nebezpečným tak Úřad shledává potenciální narušení soutěže, k němuž mohlo na základě předmětného rozhodnutí sdružení soutěžitelů docházet. Přestupek ČKBS trval necelých šest let, tedy poměrně po dlouhé období na to, aby vytýkané jednání ČKBS bylo schopno ovlivnit jednotlivé soutěžitele, vzájemné konkurenty, v jejich chování na trhu v oblasti určování vlastních cenových strategií. Po celou tuto dobu byla doporučená cena v aktualizované roční výši sazby účastníkem řízení nepřetržitě zveřejněna a byla dostupná jak pro členy, tak i nečleny tohoto sdružení, což potencialitu narušení výrazně zvyšuje.

Individuální závažnost posuzovaného jednání naopak spíše snižuje skutečnost, že členové

Na základě výše uvedeného stanoví Úřad základní částku pokuty za přestupek spočívající v přijetí a zveřejnění doporučené ceny za hodinu práce při provádění fyzické ostrahy majetku a osob na 480 000 Kč, tj. v úrovni 4,8 % z maximální hranice pokuty 10 mil. Kč.

Dále Úřad zohlednil jednání účastníka řízení v průběhu správního řízení a jeho snahu odstranit škodlivé následky přestupku. Jako polehčující okolnost posoudil Úřad skutečnost, že účastník řízení po zahájení správního řízení ukončil vytýkané jednání a veškeré dokumenty obsahující doporučené minimální ceny za službu fyzické ostrahy majetku a osob ze svých internetových stránek stáhl. Stejně tak s Úřadem spolupracoval v případě odstranění ustanovení bodu

Dále Úřad zohlednil skutečnost, že účastník řízení v průběhu správního řízení předložil Úřadu compliance program, který upravuje způsob a možnosti jednání ČKBS a jeho členů.

Při uplatnění výše uvedených zákonných východisek a základních zásad při ukládání pokut a s ohledem na požadavek zajištění dostatečně účinného prosazování soutěžního práva stanovil Úřad výslednou výši pokuty na 360 000 Kč.

Úřad na základě splnění všech podmínek pro narovnání snížil účastníku řízení výslednou částku pokuty o 20 %, tedy na částku 288 000 Kč (zaokrouhlenou na celé tisíce dolů).

Pokutu uloženou ve shora uvedené výši nepovažuje Úřad za likvidační.

52

S ohledem na to, že účastník řízení odstranil ze svých internetových stránek doporučenou cenu, není nutné, aby Úřad v tomto správním řízení ukládal účastníkovi řízení nápravné opatření spočívající v odstranění předmětného dokumentu.

V souladu s § 20 odst. 4 zákona uložil Úřad účastníku řízení opatření k nápravě. Účastník řízení je povinen prokazatelně informovat ve lhůtě do 30 dnů po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí vhodným a účinným způsobem všechny své členy o tomto rozhodnutí, resp. o zákazu a neplatnosti příslušného rozhodnutí sdružení soutěžitelů. O splnění nápravného opatření musí účastník řízení Úřad ve stanovené lhůtě informovat.

V souladu s § 7 odst. 1 zákona uložil Úřad účastníku řízení ČKBS zákaz plnění rozhodnutí sdružení soutěžitelů popsaného ve výroku I. tohoto rozhodnutí do budoucna.

Vzhledem k tomu, že Úřad v rámci správního řízení dospěl k závěru, že účastník řízení ČKBS porušil zákaz stanovený v § 3 odst. 1 zákona a jsou splněny zákonné podmínky dané § 95 odst.

Náklady řízení je účastník řízení povinen uhradit do 15 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Náklady se hradí na účet Úřadu vedený u České národní banky v Brně, číslo účtu

Na základě všech shora podaných důvodů Úřad konstatuje, že v případě stanovení a zveřejňování doporučené ceny za hodinu fyzické ostrahy majetku a osob (publikace předmětných letáků) na internetových stránkách ČKBS bylo prokázáno spáchání přestupku dle zákona spočívající v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž, a tedy v rozporu s § 3 odst. 1 zákona, a proto Úřad rozhodl v souladu s § 67 odst. 1 správního řádu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.

V případě přijetí ustanovení bodu 4.1 Etického kodexu naopak spáchání přestupku dle zákona spočívající v uzavření zakázané dohody narušující hospodářskou soutěž v rozporu s § 3 odst.