101/1966 Sb. · 36 paragrafů
(1) Prémií se používá k odměňování výsledků práce, které lze vyjádřit předem stanovenými technickými nebo ekonomickými ukazateli, které pracovníci ovlivňují a za jejichž plnění odpovídají.
(2) Výše prémie a její průběh se stanoví v závislosti na plnění prémiových ukazatelů a musí být úměrná dosaženému ekonomickému přínosu a vytvářeným zdrojům.
(3) Konkrétní podmínky prémiování se upravují prémiovými řády, které vydává ředitel podniku (závodu).
(1) Za mimořádné pracovní výsledky a za zvlášť úspěšné a iniciativní plnění pracovních úkolů lze poskytovat odměny.
(2) Z části prostředků fondu pracujících (fondu odměn) se mohou vytvářet fondy mistrů, vedoucích provozů, ředitelů závodů, popřípadě dalších vedoucích pracovníků, kteří jich ve své pravomoci operativně používají k výplatě odměn.
(3) Konkrétní podmínky pro poskytování odměn a vytváření fondů podle předcházejícího odstavce stanoví ředitel podniku (závodu).
Při poskytování prémií a odměn nutno postupovat tak, aby nedocházelo k dvojímu odměňování týchž pracovních výsledků.
Pracovníkům lze poskytovat podíly na celkových hospodářských výsledcích podniku, popřípadě též podíly na výsledcích jednotlivých vnitropodnikových útvarů. Ustanovení § 19 platí obdobně.
Podíly na celkových hospodářských výsledcích podniku se poskytují všem pracovníkům, kteří se svou dobrou prací o ně zasloužili; jejich výše se stanoví na základě hodnocení výsledků hospodaření za uplynulý rok. Pracovníkům, kteří mají odpovědnost za celkové hospodářské výsledky podniku, popřípadě závodu, lze poskytovat podíly jen na ročních výsledcích.
(1) V souladu s postupným prohlubováním zásad vnitropodnikového řízení, pokud umožňuje spolehlivě zjišťovat výsledky hospodaření jednotlivých chozrasčotních a nákladových středisek, lze poskytovat pracovníkům podíly na výsledcích těchto útvarů. Přitom je nutno stanovením přiměřeného poměru mezi podíly na výsledcích hospodářských středisek a celého podniku zabezpečit dostatečný zájem těchto pracovníků na celopodnikových výsledcích.
(2) Podíly na hospodářských výsledcích vnitropodnikových útvarů lze poskytovat za výsledky kratších období než jeden rok.
Pracovníkům oborových ředitelství se poskytují podíly na hospodářských výsledcích dosažených v rámci výrobní hospodářské jednotky. Jejich výše se stanoví na základě hodnocení celkových hospodářských výsledků výrobní hospodářské jednotky za uplynulý rok.
(1) Výše podílů jednotlivých pracovníků se stanoví diferencovaně zejména podle jejich odpovědnosti a zásluh o dosažené hospodářské výsledky.
(2) K posílení zájmu vedoucích pracovníků na dlouhodobém hospodářském rozvoji podniku (výrobní hospodářské jednotky) lze pro ně zřizovat osobní účty, na které se převádí část jejich celoročních podílů na hospodářských výsledcích. Obdobně lze postupovat u vedoucích pracovníků vnitropodnikových útvarů.
(3) Podrobnější zásady pro poskytování podílů a zřizování osobních účtů jsou součástí kolektivních smluv; v nich se zejména určí vzájemný poměr výše podílů pracovníků zainteresovaných na hospodářských výsledcích podniku i na výsledcích vnitropodnikových útvarů a z jakých důvodů se podíly nevyplácejí nebo krátí.
Při stanovení a změnách norem spotřeby práce podle § 114 zákoníku práce postupují podniky tak, aby
a) výkonové normy, normy obsluhy a početních stavů byly určovány jako normy zdůvodněné, stanovené objektivními metodami pro racionální organizaci výrobního procesu a na základě rozboru technickoorganizačních podmínek tak, aby vyjadřovaly nutnou spotřebu pracovního času,
b) normování bylo důsledně spojováno s racionalizací práce, jejímž hlavním cílem je uspořádat práci a pracovní proces tak, aby při dané technické úrovni výrobního procesu a ostatních hmotných, finančních a pracovních zdrojů bylo dosaženo hospodárného využití pracovních sil při optimálním využití výrobního zařízení a materiálu, žádoucí kvalitě výrobků a při současném zabezpečení vysoké kultury práce a pracovního prostředí,
c) výrobní operace a normy byly soustavně prověřovány se zaměřením na rozhodující činnosti a pracoviště, na organizačně zaostávající výrobní úseky, a aby nezdůvodněné normy byly nahrazovány normami zdůvodněnými,
d) při rozboru plnění stanovených norem bylo prověřováno, zda k úsporám času nedochází porušováním zásad bezpečnosti a hygieny práce, předepsané technologie a kvality nebo na úkor spotřeby materiálu a nástrojů.
Normy spotřeby práce a jejich změny schvaluje a vyhlašuje ředitel podniku, který též rozhoduje o záruce norem. Jsou-li normy stanoveny na základě normativních podkladů, vyhlašují se jen tyto podklady. Normy a normativy, schválené a vyhlášené vyšším hospodářským orgánem, nahrazují normy a normativy používané v podniku, pokud tyto normy nejsou pokrokovější vzhledem k dosažené technickoorganizační úrovni výroby.
(1) Při změně spotřeby pracovního času na základě vynálezu nebo zlepšovacího návrhu pracovníka, který práci vykonává, je třeba stanovit normu odpovídající novým podmínkám a pracovníka odměnit podle příslušných předpisů; obdobně je třeba postupovat při realizaci návrhů na zlepšení výrobních podmínek, které nebyly podány jako zlepšovací návrhy.
(2) Při zavádění nové výroby, technologie a pracovních metod, popřípadě u prací sezónního charakteru, se stanoví prozatímní normy s časově omezenou platností, zpravidla na dobu nepřesahující 3 měsíce, popřípadě sezónu nebo kampaň.
K správnému uplatňování mzdových forem a normování spotřeby práce vydávají podle potřeby Státní komise pro finance, ceny a mzdy a orgány nadřízené podnikům metodická doporučení.
(1) Podniky rozhodují o uplatňování konkrétních mzdových forem u jednotlivých skupin pracovníků, o rozdělování prostředků na mzdy a o ostatních konkrétních otázkách odměňování, pokud podle dalších ustanovení, popřípadě podle mzdových předpisů nejsou vyhrazeny nadřízeným orgánům.
(2) Oborová ředitelství
a) vydávají v rozsahu zmocnění uděleného jim ústředním orgánem opatření v oblasti odměňování pro podřízené podniky,
b) rozhodují otázky odměňování v rozsahu vymezeném ve statutech výrobních hospodářských jednotek,
c) sledují a kontrolují používání prostředků na mzdy a mzdový vývoj.
(3) Národní výbory v podnicích jimi řízených
a) rozhodují otázky odměňování v rozsahu stanoveném mzdovými předpisy,
b) sledují a kontrolují používání prostředků na mzdy a mzdový vývoj.
(1) Ústřední orgány zpracovávají dlouhodobé studie a směry vývoje mezd v odvětvích a oborech jejich působnosti a sledují a kontrolují, jak je v souladu s opatřeními vlády a Státní komise pro finance, ceny a mzdy zabezpečen proporcionální vývoj mezd v odvětvích a oborech.
(2) K zajištění opatření vlády a Státní komise pro finance, ceny a mzdy vydávají ústřední orgány mzdové předpisy pro podřízené organizace, popřípadě i pro organizace řízené národními výbory. Jde-li o úpravu mzdových podmínek pro některé skupiny pracovníků vyskytující se v oboru působnosti více ústředních orgánů, vydá příslušný mzdový předpis Státní komise pro finance, ceny a mzdy, popřípadě ústřední orgán jí zmocněný.
(3) Při zabezpečení úkolů v otázkách odměňování spolupracují ústřední orgány se slovenskými národními orgány a krajskými národními výbory.
Ústřední orgány, oborová ředitelství a národní výbory kontrolují zejména, zda prostředky vyplacené na mzdy v podřízených podnicích odpovídají skutečným výsledkům hospodaření a účelnému zajišťování ostatních podnikových potřeb a zda jsou dodržovány centrálně stanovené zásady mzdové politiky i jejich vlastní směrnice pro oblast odměňování a normování práce. Na základě výsledku kontroly činí v rámci své pravomoci stanovené příslušnými předpisy opatření o odstranění případných nedostatků a ke zvýšení účinnosti odměňování.
(1) V rámci plnění svých ekonomických funkcí banka
a) spoluúčastní se na zabezpečení ekonomicky zdůvodněného vývoje mezd uplatňováním svých ekonomických nástrojů, především úvěru a úroku;*)
b) v souvislosti s uzavíráním úvěrových smluv se účastní přípravy a zejména hodnocení kolektivních smluv;
c) k ověřování předpokladů pro poskytnutí úvěrů a zajištění jejich návratnosti prověřuje v rámci celkových rozborů tvorby hrubého důchodu (zisku) a jeho rozdělování i tvorbu a čerpání zdrojů ve fondu pracujících (fondu odměn); zejména při výplatě mezd nad rozsah vytvořených zdrojů v souvislosti s poskytnutím úvěru na překlenutí nedostatku zdrojů ve fondu pracujících (fondu odměn) a při výplatě zaručeného objemu mezd podle § 8 prověřuje hospodaření podniku z hlediska tvorby zdrojů pro odměňování, uplatňování přímých nástrojů řízení mezd, účinnosti mzdových forem, racionálního využívání pracovních sil apod.;
d) na základě hodnocení a rozborů vypracovává zprávy o využívání nástrojů osobní hmotné zainteresovanosti s návrhy opatření pro potřebu ostatních odborných orgánů vlády, popřípadě jiných orgánů;
e) provádí prověrky a rozbory speciálního zaměření též pro potřeby centrálního řízení mzdové politiky.
(2) Pro organizace, kterým byl mzdový fond stanoven plánem, a pro rozpočtové organizace platí přiměřeně ustanovení odstavce 1. Při překračování mzdových fondů, porušování plánovací a mzdové disciplíny lze proti odpovědným pracovníkům uplatňovat postih podle příslušných předpisů.**)
(1) Při přípravě a provádění zásadních mzdových opatření je nutno postupovat na všech stupních řízení v dohodě s příslušnými orgány Revolučního odborového hnutí.
(2) Ústřední rada odborů se vyjadřuje k návrhům mzdových opatření předkládaných vládě a Státní komisi pro finance, ceny a mzdy, popřípadě předkládá jim sama návrhy.
(3) Spolupráce podniků (závodů) s odborovými orgány v otázkách odměňování se řídí zákoníkem práce a usnesením IV. všeodborového sjezdu o závodních výborech základních organizací Revolučního odborového hnutí (zákon č. 37/1959 Sb.) se změnami a doplňky provedenými usnesením celostátní všeodborové konference z roku 1965 (příloha k zákoníku práce).*)
Výjimky z této vyhlášky pro jednotlivá odvětví nebo obory může v odůvodněných případech povolit Státní komise pro finance, ceny a mzdy.
(1) Zrušují se:
a) vyhláška č. 91/1965 Sb., o odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství; podniky jsou však povinny provést podle § 9 - § 11 této vyhlášky dodatkový odvod ještě za rok 1966,
b) vyhláška č. 157/1960 Sb., o uvolňování a kontrole mzdových fondů Státní bankou československou,
c) usnesení Státní mzdové komise č. 60/1958, o opatřeních ke zlepšení normování práce (částka 90 Úředního listu z roku 1958).
(3) Odměňování objevů, vynálezů a zlepšovacích návrhů upravují zvláštní předpisy.**)
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1967.
Ministr-předseda:
Ing. Sucharda v. r.
*) Ustanovení o podnicích se obdobně vztahují na oborová ředitelství, jen pokud jde o jejich vlastní hospodářskou činnost. Oborovým ředitelstvím se rozumí oborové (generální) ředitelství trustu podniků i ředitelství oborového podniku.
**) Co se zahrnuje do ostatních osobních výdajů, je uvedeno ve výnosu ÚKLKS č. j. 38 000/66 ze dne 28. září 1966 o jednotné účtové osnově v národním hospodářství a směrnicích k ní (Věstník ÚKLKS, částka 13-14 z 30. 9. 1966).
*) Vyhláška č. 105/1966 Sb., o úvěrování socialistických organizací a úrokových sazbách.
*) Způsob upravují vyhláška č. 105/1966 Sb., o úvěrování socialistických organizací a úrokových sazbách a zásady úvěrové a úrokové politiky.
**) § 77 a § 172 zákoníku práce.
*) Účast odborových orgánů v otázkách odměňování je upravena též v usnesení předsednictva Ústřední rady odborů ze dne 15. 12. 1965 o zvýšení úlohy odborového hnutí při odměňování práce v nové soustavě plánovitého řízení národního hospodářství.
**) Vládní nařízení č. 43, 44 a 45/1957 Sb. a směrnice č. 162, 163 a 164/1957 Ú. l.